Pavel Borovanský

Lidská snaha, byť sebelepší ke spáse nikdy nepovede.

V předchozích verších Pavel apoštol cituje Dt 29,3 a Iz 29,10. A to ve verších Ř 11,7-10, které jsme vykládali společně v posledním kázání z listu Římanům. Izrael nepochopil a nerozpoznal cíl zákona. Nedosáhl spásy plněním zákona Mojžíšova. Protože to nebylo ani možné a zákon k tomu nebyl dán!

Každý člověk je naprosto a absolutně oddělený od Boha. A to tak, že je před Bohem mrtvý ve svých vinách. Ef 2,1-2; V Boží blízkosti takový člověk bídně zahyne. Shoří v žáru Jeho svatosti jako papír napuštěný benzínem! Žd 12,29; Tím padá každá výmluva každého, kdo odmítá evangelium Pána Ježíše Krista!

Když vám Bůh dá nahlédnout pod povrch věcí a jenom trochu poodhalí vašim očím věci, které nelze nazvat jinak než podivuhodné, bázeň a třesení způsobující, bude se vám zastavovat dech. Ale milovaní, uvědomme si jedno. Bůh takto nejedná jen na světové úrovni. Na úrovni národů!

Ale naděje trvá a neklame, jak říká Písmo na jiném místě! Slova o tom, že ne všichni uvěřili zvěstovanému evangeliu znamenají také, že někteří a chvála Bohu mnozí evangelium přijali a uvěřili mu! Mnozí ze Židů, mnozí z pohanů. Všichni ti, jak jsme si řekli, kteří byli povoláni Bohem.