Nový zákon

Otevíráme dnes opět společně 1. list do Tesaloniky. Apoštol Pavel jej spolu se Silvanem a Timoteem píší mladé církvi, kterou před časem Pán Bůh povolal k životu v Kristu skrze kázání evangelia těchto věrných bratří ve městě.

Pokoj vám, Kristem Ježíšem vykoupení, kteří se nyní radujete z Jeho milosti! Přeji milost i vám, kteří jste dnes zde, ať z jakéhokoliv důvodu, a přitom jste ještě sami neokusili nádheru odpuštění hříchů a pokoj se svatým Bohem. Ještě dnes trvá den milosti, ještě není den soudu, ještě nám Pán dává ze své milosti čas poznávat Jeho svatost a spravedlnost v evangeliu Ježíše Krista.

Ty nejdůležitější otázky pro všechny v tomto sále zní pokaždé stejně. Mám tuto živou, nehynoucí naději V Kristu? Jsem v ní skrze pokání a víru v dílo Pána Ježíše pevně zakotven? Rozumím dobře evangeliu? Tomu, kdo je svatý Bůh a jaké ubohé stvoření jsem já, pokud stojím mimo  Krista?

Pilát se ptal Ježíše: Co je pravda? (J 13,38). Pravdu mám já, pravdu máš ty, kdokoliv. A existuje vůbec? V jedné známé písničce, kterou často hrají rádia se zpěvák ptá: Jak pravda vypadá, kdo z vás to ví?  A pokračuje: Nikdo ji nezná, stejně jak rychle objeví se, rychle zmizí. Je to dnes velmi populární názor, říkat: pravda se nedá poznat, jako by vlastně neexistovala.

Ve Filipis prožili učedníci Ježíše utrpení a pohanění od pohanů; v Tesalonice potom další učedníci zažili utrpení z rukou jak pohanů, tak i náboženských židů. Zjevně společný nepřítel spojuje i nepřátele, jak židy, tak i pohany proti učedníkům Pána Ježíše. Utrpení pro evangelium bude přicházet jak od vlastních, tak i od cizích. Hledejme pomoc a odvahu u Pána. On ji dává.