Pastýřské srdce Božích služebníků 1Tes 3,1-10
Otevíráme dnes opět společně 1. list do Tesaloniky. Apoštol Pavel jej spolu se Silvanem a Timoteem píší mladé církvi, kterou před časem Pán Bůh povolal k životu v Kristu skrze kázání evangelia těchto věrných bratří ve městě. Pro závist a hněv místních židů, který vyústil v pobouření celého města proti učedníkům, museli odejít z Tesaloniky, a tak byli odtrženi od nově narozené církve těch, kteří vyznávali, že Ježíš Kristus je Bohem poslaný Spasitel a Vykupitel všech, kdo vírou přijali jeho oběť smíření za svou. Jak rád by Pavel zůstal s nově z víry narozenými křesťany v Tesalonice! Jak láskyplně jim touží pomáhat v poznávání Pána, aby jejich víra rostla. Jak se radoval z obrácení a prvních krůčků víry Božích dětí v Tesalonice. Ale byli rozděleni. Pavel musel z města pryč. Jako je srdcervoucí pohled na maminku, kterou odtrhnou od právě narozeného dítěte, tak v srdci apoštola Pavla zeje nyní prázdné místo. Ano, je pravda, že byli od sebe odtržení tělem, ale ne Duchem.