Nový zákon

Bůh je také nazýván otcem vdov, sirotků, chudých a slabých. Ale všechna tato označení Boha ve starozákonních knihách ukazuje především na to, že Bůh je ochránce slabých a spravedlivý soudce, který drží svou ruku nad Izraelem a každým potřebným v něm. Když mluví novozákonní Písma o tom ,že Bůh je náš Otec a my jsme Boží děti, jde o plné otcovství! Text nás dokonce nazývá Božími syny, bez rozdílu. Toto plné otcovství zajišťuje nám, Jeho dětem plnost práv, které jako Boží děti přijímáme v Kristu. Bůh nás miluje tou samou láskou, jako svého Syna!

Zatímco Boží spasitelná milost jde od minulé věčnosti až na věčnost budoucí, zákon přišel jen na určitou část tohoto věku. Bůh nás předurčil a zamiloval si nás v Kristu před stvořením světa Ef 1,4; 2,4-5; Bůh také zaslíbil, že nás dovede jako nová stvoření až do budoucí věčnosti a nikdo nás nevytrhne z Jeho ruky. Je tedy jasné, že spasitelná mi

Pán Ježíš je plný milosti a pravdy. Je tedy i plný lásky. Je citlivý k potřebám druhých. Milovaní, jak jsou naše srdce pořád tvrdá a necitelná. Podívejme se na našeho Zachránce, Beránka bez vady a poskvrny. Podívejme se na dokonalou podstatu našeho Boha.  Sklání se k bezmocnému člověku.  Vidíte podstatu spásy milovaní. Bůh nám dává nahlédnout hluboko pod povrch.

Boží Beránek čelil svatému Božímu hněvu místo tebe. Trpěl, krvácel, zůstal sám a v té bolesti, hrůze a samotě zemřel za tebe! Ale hrob je prázdný! Ježíš v něm není. Je vzkříšený. A otázka zní. Když je hrob prázdný, je naplněno vzkříšeným Kristem tvé srdce? Srdce bez Krista je hrobem tvé duše, tvého života! Prázdný hrob sám o sobě nic neznamená.