VELMI SI VŠÍMEJTE TĚCH…Ř 16,17-20;

VELMI SI VŠÍMEJTE TĚCH…Ř 16,17-20;

MOTTO: 2 Janův 1:10 Přijde-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu a nevítejte ho; 11 kdo ho vítá, má účast na jeho zlých skutcích.

ÚVOD

Pokoj vám všem a milost Boží v Kristu! Vítám vás v místním společenství Kristovi církve. Proste Pána Evangelia Ježíše Krista, abyste porozuměli tomu, co vám dnes chce říci. Protože nejdůležitější je, aby Bůh sám a Jeho svatý Duch pracoval s vaším srdcem. Marně se namáhá každý člověk, pokud Bůh nečiní v jeho životě své dílo! Ani nejlepší kázání vám nepřinese žádný užitek, jestli Bůh neotevře vaše srdce. Pokořte se tedy před Bohem a Pánem celé země. Bůh ve svém slově zaslíbil, že…

• Ž 22:27 Pokorní budou jíst dosyta, budou chválit Hospodina ti, kdo se na jeho vůli dotazují. Vaše srdce bude žít navždy.

V minulém kázání jsme mluvili o úžasné a silné jednotě, sounáležitosti Božího lidu. Dnes budeme mluvit o tom, co stojí v protikladu této jednotě. Co ji rozbíjí. Jaké to jsou síly a jak se projevují, co je charakterizuje? Kéž nám Bůh dá hluboké porozumění, vhled do pravdy Písma. Text je Ř 16,17-20.

Římanům 16:17 Prosím vás, bratří, abyste si dali pozor na ty, kdo působí roztržky a chtěli by vás svést od učení, které jste přijali. Vyhýbejte se jim! 18 Takoví lidé totiž neslouží Kristu, našemu Pánu, nýbrž svému prospěchu a snaží se krásnými a pobožnými řečmi oklamat mysli(t) bezelstných lidí. 19 Všude se ví o vaší oddanosti evangeliu. Mám z vás proto radost a přeji si, abyste byli moudří v dobru a nezkušení ve zlu. 20 Bůh pokoje brzo srazí satana pod vaše nohy. Milost Ježíše(v), našeho Pána, buď s vámi.

Odkazy: Ž 22,27;

 

JE TŘEBA STŘEŽIT VZÁCNOST EVANGELIA V 17

Na začátku šestnácté kapitoly nám Pavel ukazoval nádhernou jednotu Božího lidu. Nyní však říká:

Římanům 16:17 Prosím vás, bratří, abyste si dali pozor na ty, kdo působí roztržky a chtěli by vás svést od učení, které jste přijali. Vyhýbejte se jim!

Tato prosba má silný náboj. Lze ji také vyjádřit slovy snažně vás prosím. O co Pavel naléhavě žádá?

Abychom si bedlivě všímali těch, kdo působí rozdělení církve a svádějí ji! Neměli bychom přitom zapomenout, že Pavel píše věřícím, kteří sami mají mezi sebou spory. A jak je léčí? Pravdou evangelia. Pravdivým učením evangelia. Je to velmi důležité.

Ale Pavel nezpochybňoval sourozence v Kristu, kteří byli v Římě. Pravost jejich obrácení a víry. Jaké je Pavlovo přesvědčení o nich?

• Římanům 15:14 Jsem přesvědčen také já o vás, bratří moji, že i vy jste plni dobroty, naplněni veškerým poznáním, takže sami můžete ukazovat cestu jeden druhému.

Pavel je vede k pravdě na kterou se musí soustředit a držet se jí. Aby nedocházelo k rozepřím a rozdělení kvůli nepodstatným věcem, ve kterých si každý křesťan může ponechat své přesvědčení.

Zde však nás Pavel varuje před lidmi, kteří jsou opravdu nebezpeční. Přicházejí do církve, ale nepatří k církvi. Jsou v podstatě bezbožní. Jsou to nevěřící. Znamená to, že bychom neměli pouštět do shromáždění nevěřící? Vždyť kážeme evangelium proto, aby nevěřící slyšeli a uvěřili! Jsme rádi, když přijdou lidé ze světa a slyší. Ti, o kterých Pavel mluví jsou však jinou skupinou lidí. Co nám o nich říká Pavel?

Působí roztržky! To je široký pojem. Tyto roztržky mají ale svůj jasný kontext a i cíl. Chtějí svaté svést od pravdy. Od učení Krista a apoštolů! Nejde o jakoukoli roztržku, kdy vám člověk řekne, že máte podle něho nosit jiné kalhoty. Také může přijít nevěřící, který vás bude odrazovat od evangelia k jiným duchovním naukám jako Islám, nebo hinduismus. Takového snadno odrazíte. Pavel mluví o mnohem větším nebezpečí a svodu. Proč?

Lidé ze sedmnáctého verše se především považují za křesťany. Většinou za velmi duchovní křesťany. Ale nejsou. Pavel říká, že slouží sobě a svým břichům, ne Kristu! V jejich smýšlení a jednání vždy dříve, nebo později rozpoznáte rozpor s pravdou. Jak? Vystavte je světlu Písma a zkoumejte je. Když je povedete do Písma a toho, co Písmo říká, nepodřizují se! To je charakteristický znak. Oni to vidí prostě jinak a Písmo pro ně není autoritou. Skutečnou autoritou jsou oni sami a jejich přesvědčení.  

Znovu připomenu, že mluvíme o zásadních věcech víry. Ne o nepodstatných. Příklady? Zastánci obřízky z Fp 3,17-21. Říkají Ježíš ano, ale k tomu obřízka těla a zákon! Nebo zastánci různých způsobů askeze, tělesných cvičení, které vás podle nich učiní duchovnějšími v 1 Tm 4,3-8. Místo poznání Krista vás vedou k asketickým cvičením. Nebo, když vám někdo řekne, že musíte mít druhou zkušenost. Křest Duchem svatým, který se projevuje mluvením v jazycích, pokud jste ho nezažili, jste druhořadý křesťan.

Lidé ze sedmnáctého verše svádějí. Podle řeckého textu doslova kladou léčky a pasti pravdě a chtějí vás do nich chytit. Už jsem řekl, že se Písmu nepodřizují, ale to není vše. Oni jsou pravdou Písma dokonce pohoršeni! Tomuhle nebudu věřit! Odmítám tomu věřit! Jsou jako odcházející  v Janově evangeliu.

• J 6:60 Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: „To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?“

Jenomže neodejdou. Místo toho začnou šířit vlastní názory a smyšlenky, které nemají oporu v Písmu. Jejich nezdravá touha učit své smyšlenky a bludy druhé, bývá silná a zjevná. Jako vlk hledá kořist, tak oni hledají „ty své učedníky, následovníky“. Pokud používají Písmo, pak ubírají, rozhodují, které věci ano, které ne. Nebo přidávají to, co v Písmu není. Překrucují, vytrhují z kontextu. Příklad? Třeba právě falešné učení o druhé zkušenosti. Ano vidíme v Písmu věřící mluvit jazyky. Ale vidíme v Písmu to, že tuto zkušenost musíme všichni mít jako důkaz křtu Božím Duchem? Ne! Písmo samo učí, že Duch Boží dává rozličné dary, jak sám chce? Jednomu to, druhému zase něco jiného. 1 K 12,7-11;

A když vás jiní zastrašují tím, že jste mrtví zákoníci a písmáci, protože pořád jen studujete a čtete to Písmo a posloucháte ho. Když vám říkají, že vás musí vést Duch svatý přímo, protože Písmo je mrtvá litera. Mají pravdu? Ne! znamená opravdu 2 K 3,6, že slovo Živého Boha je mrtvé? Vždyť takové tvrzení je rouháním!

Přesto na tom trvají, neustoupí a vás se snaží pro ten blud získat! Proč? Ďábel ví, že není lepší způsob, jak vás zničit, než vás oddělit od Písma a prohlásit, že Boží slovo je k ničemu. Dokonce mrtvé! A přitom by stačilo jen kdyby ti lidé Písmo četli s modlitbou na rtech a podřizovali se mu. Stačilo by číst Písmo v kontextu a nevytrhávat z něj. Poslouchejte.

• 2 Korintským 3:6 (Bůh) nás učinil způsobilými sloužit nové smlouvě, jež není založena na liteře, nýbrž na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život. 7 Jestliže smlouva literami vytesaná do kamene sloužila smrti, a přece byla nastolena s oslňující slávou, takže synové Izraele nemohli pohlédnout na tvář Mojžíšovu pro její pomíjivou zář – 8 oč slavnější bude služba Ducha!

Mojžíšův zákon vytesaný na kamenných deskách je ta mrtvá litera. Protože nepřináší a nikdy nepřinášel život. Nýbrž odsouzení ke smrti! Celé Písmo je Bohem vdechnuté 2 Tm 3,16 a proto živé Žd 4,12.

Co tedy Pavel přikazuje? Abychom si bedlivě všímali těch, co působí roztržky tak, že kladou pasti Boží pravdě a Božím svatým v církvi tím, co zastávají. Čeho se nezřeknou ani když jsou konfrontováni pravdou Písma. Buďme obezřetní dávejme si pozor. Trocha kvasu všechno prokvasí. Nebuďme lhostejní k tomu, kdo a s čím přichází. Střežme víru svou i celého společenství. Krev Krista je příliš vzácná, svět leží ve zlém a snaží se zničit pravdu. Církev jako její sloup a opora je terčem. Jaké jsou znaky falešných věřících?

• Nejsou v pravdě učení Krista a zacházejí dál. 2 J 1,9;
• Nauka, kterou přináší je závažného charakteru a má vážné, zhoubné důsledky. 2 Pt 2,1;
• Ti, co ji zastávají se nepodřizují pravdě Písma, jsou pravdou pohoršeni, uráží se nad pravdou! Když jsou konfrontováni Písmem trvají na svém. Tit 3,10;
• Pro svá tvrzení aktivně získávají následovníky a tím trhají a rozdělují Boží lid, jsou důvodem sporů a nejednoty! 2 Pt 2,2;

Od takových lidí se máme důrazně oddělit. Pavel napsal Titovi: Sektáře jednou nebo dvakrát napomeň a pak se ho zřekni.

Odkazy: Ř 15,14; J 6,60; 2 K 3,6-8;

 

MOTIVY TĚCHTO SVŮDCŮ V 18

Takže znaky falešných věřících a učitelů jsme si popsali. Dříve však, než přistoupíme k vnitřním motivům, vyvstává otázka. Může pravý křesťan zastávat a dokonce šířit svody závažného charakteru? Vážné a zhoubné nauky? Ano. A zejména ti, kteří po svém obrácení jsou vystaveni takovým naukám v různých společenstvích, mohou být přesvědčeni o pravdivosti takových nauk. Ale…

Jsem přesvědčen z Písma, že praví věřící pokud jsou vystaveni zdravému učení opouštějí nebiblické nauky a pohledy. V listu do Efezu 4,11-14 Pavel píše, že Pán Ježíš Kristus dal svatým dary, aby je plně vystrojil k budování církve. Zbudovaná církev dosahuje společně jednoty víry a poznání Krista. Dosahuje dospělého lidství v Kristu a obstojí. Písmo musí platit! Nakonec Pavel v závěru napsal.

• Ef 4,14 Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu.

Je tedy možné být zvláště jako čerstvý věřící sveden vanutím třeba lidskou smyšlenkou, či dokonce bludem. Pokud jsme v nezdravém společenství, mohu ve svodu i setrvávat!

Ale jsem-li vystaven zdravému učení pak musím růst ve víře a poznání. Musím růst k dospělosti, která rozeznává více a více, co je z Boha a co není! Kdo je vystaven zdravému učení a setrvává ve svém vzdoru a pohoršení vůči pravdě, ten ji nejspíše nikdy nepoznal. A jestli takový člověk zachází od pravdy dokonce dál navzdory tomu, že je pravdě vystaven?  Můžeme s velkou mírou jistoty na základě Písma zpochybnit pravost jeho víry. Pavel napsal Timoteovi.

2 Timoteovi 2:16 Bezbožným a planým řečem se vyhýbej. Neboť takoví lidé půjdou stále dál ve své bezbožnosti.

Pojďme ale k motivům těchto svůdců. Osmnáctý verš CSP.

Římanům 16:18 Neboť takoví neslouží našemu Pánu Kristu, nýbrž vlastnímu břichu, a úlisnými a líbivými řečmi svádějí srdce bezelstných lidí. 

Drtivá pravda okamžitě na začátku verše. Neslouží našemu Spasiteli! Slouží sobě, slouží svému břichu! Sláva našeho Pána Ježíše je nezajímá! Budování církve ani růst svatých je nezajímá! Co je zajímá? Znáte skladbu od Olympiku Já? Poslouchejte první slova písně.

Ve všem chtěl mít větší podíl, pro jiné se nenarodil. Sám neuměl ničeho se vzdát. Jen ostatní za nos vodil, myslel na to kudy chodil a jen sebe upřímně měl rád. Každou větu začal slůvkem Já. každou větu skončil slůvkem Já.

To je přesné, že? Podstatou jejich bytí je sobectví, které je absolutně otročí.  Ve všem hledají a chtějí mít osobní zisk. Nejsou ochotní druhým věnovat kousek sebe, či něčeho svého. Klamou a svádí druhé. Vodí je za nos, aby je získali. Jejich srdce je tím pohlcené. Jejich já je středobodem vesmíru. Aby získali nemají zábrany rozdělovat se a přít se. Aby získali nemají zábrany svádět druhé zhoubnými naukami, to vše ve verši sedmnáct.

Tito lidé jsou vlci. Bez ohledu na beránčí roucho. Protože charakterem šelmy je, že někdo druhý musí být zahuben, aby šelma měla prospěch a život! Jde o satanský způsob smýšlení a života. Druhé hubí, aby sami žili podle svých představ. Používají k tomu taktiku a strategii predátorů. Taktiku a strategii válečníků. Vysvětlím.

Co dělá predátor. Bedlivě sleduje kořist. Hledá slabost. Má zvláštní instinkt pro odhalení slabosti. Oddělí od stáda a poté kořist skolí. Co dělá válečník? Usiluje rozdělit síly nepřítele. Hledá slabé místo v obraně. Když se to podaří je nakročeno k vítězství. Rozdělení sil nepřítele, obchvat jeho oddílů vede k rozpadu bojové linie a k úplnému zhroucení.

Aplikováno na křesťanské společenství je to jasné. Šíření bludů je cílené především na ty, kdo jsou slabí ve víře. Svod je oddělí nejprve od pravdy, poté od zbytku společenství. Svůdce je získá na svoji stranu a těží z toho. Tak rozdělí celé společenství a jestli Bůh nezasáhne dojde nejspíš k rozpadu společenství. Rozdělení oslabuje každé společenství a pokud není trhlina zacelena, dojde k rozpadu. V těch nejhorších případech může být sveden celý sbor na stranu falešného učitele.

Pavel pokračuje a píše. a úlisnými a líbivými řečmi svádějí srdce bezelstných lidí. CSP

Ta slova v řečtině znamenají hezké mluvení, krásné řeči a lahodnou řeč, lichocení. Proč jde o úlisnost a svádění? Protože to všechno je čistě účelové. Mluví hezky a krásně kvůli vám, doslova pro vás! Velmi často o vás. Lahodná řeč má ale za cíl získat vás na jejich stranu. Jde o lichocení, aby vás ukonejšili. Vy jste kořist. A oni vyhlížejí svou příležitost! Pavel napsal Timoteovi.

• 2 Timoteovi 4:2 Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod, usvědčuj, domlouvej, napomínej v trpělivém vyučování. 3 Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhověli jejich přáním.

Lépe to překládá CSP. Ti, kteří nesnesou pravdu, hledají učitele, kteří jim říkají to, co je pro ně příjemné. Neříkám o vás, že jste to vy. Říkám, že tito učitelé pracují s tímto principem líbivých, lichotivých řečí. Krásně a lahodně mluvit třeba i na první pohled zbožně, aby to bylo příjemné pro uši člověka. Jejich cíl není ale Boží sláva, vděčnost Bohu za váš život a to, co v něm Bůh koná. Oni jsou neupřímní, protože jejich cílem je získat vás pro sebe, těžit z vás, připoutat vás k sobě.

Mohou použít i biblickou pravdu. Povzbudit vás ke službě, potvrdit růst ve vašem životě, děkovat Bohu za vás. Ale v jejich srdci to není. To má čistě sobecké, ziskuchtivé pohnutky a cíle. Chtějí vás svést, chtějí svést vaše srdce pro svůj prospěch!

Jak už bylo řečeno hledají slabé. V našem případě bezelstné křesťany. Vidíme, že v jejich očích je slabostí něco, co je v očích křesťanů ctností. To slovo bezelstný znamená doslova člověka, který je prostý jakékoli neupřímnosti. Je naprosto bez falše. Jeho přímost je taková, že nepředpokládá ve společenství svatých nikoho, kdo by mohl jednat falešně. A to se stává slabinou. A zopakuji často jsou to čerstvě obrácení, na začátku víry. Bezelstné nově narozené Boží děti. Běda však svůdcům, protože Písmo praví:

• Matouš 18:6 „Kdo by však (svedl k hříchu) jednoho z těchto maličkých, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu na krk pověsili velký mlýnský kámen a potopili ho do mořské hlubiny.

Poslední věc ke svůdcům. Písmo neřeší, Zda je jejich jednání vědomé, nebo nevědomé. To na zhoubě, kterou přináší nic nemění. Věří sami svým bludům, nebo jsou tak zvrácení, že vědomě hubí Kristovu církev? Oboje se děje.

Odkazy: Ef 4,14; 2 Tm 2,16; 4,2-3; Mt 18,6;

 

LÁSKA K PRAVDĚ, PODSTATA A OBRANA SVATÝCH V 19

Falešným věřícím a učitelům jsme věnovali dostatek pozornosti. Pojďme nyní k devatenáctému verši, kde máme napsané, co charakterizuje pravé svaté. A co je i chrání před svodem.

Pavel vyučuje: „milovaní, tyto lidi charakterizují hádky, nepoddajnost a vzpurnost vůči biblické pravdě, pohoršování se nad pravdou a hluboké, převládající sobectví a prospěchářství.“

Kdežto budu-li mluvit o vás, pak přeci vás charakterizuje a musí charakterizovat co? Devatenáctý verš!

Všude se ví o vaší oddanosti evangeliu. Mám z vás proto radost a přeji si, abyste byli moudří v dobru a nezkušení ve zlu.

Vzpomínáte na Ř 15,14, kde Pavel vyjadřuje pevné přesvědčení, že jsou plni dobrého, plní poznání pravdy a schopní učit jeden druhého? Zde jedná podobně.  Podle Pavla se všude ví o jejich oddanosti evangeliu. V řečtině je tam slovo značící poslušnost. Čemu? V kontextu toho, co Pavel píše samozřejmě evangeliu, pravdě evangelia, zdravému učení evangelia. Jde o poslušnost Písmu a učení Krista i apoštolů! Sk 2,42; Samozřejmě být ve všem poslušný znamená být naprosto oddaný!

A tak zatímco znakem falešných křesťanů je neposlušnost, vzdor pravdě a pohoršení nad pravdou. Tak znakem pravých svatých je oddaná poslušnost a láska k pravdě!

Zatímco první křičí: „To je hrozná řeč, kdo to může poslouchat!“ Boží děti pokorně, jednotně a tiše s pevnou vírou vyznávají Pánu Ježíši: „Pane, ke komu bychom šli? Jen ty máš slova věčného života! Syť nás prosím neustále, drahý Pane. Syť nás z Písma, vždyť veškeré Písmo je tvé a svědčí o tobě!“

Božím dětem je Písmo Božím živým slovem. Milují ho a podřizují se mu. Falešným věřícím je Písmo mrtvou literou a zmatkem, ne proto, že by bylo skutečně takové. Ale proto, že nemají Ducha Božího a nerozumějí Písmu. A proto, že je jim nástrojem, který podřizují svým sobeckým cílům. Proto ho jednou zavrhují, podruhé pomlouvají, nebo překrucují. Lživě vykládají a všelijak zneužívají.

Proč? Nejsou v Kristu. Podívejte se na Ježíše Krista, na Jeho oddanost Boží pravdě, Jeho poslušnost. Neuhnul, neodpadl, nezapřel! Šel na kříž! Řekl: „já půjdu Otče, pošli Mě! Já budu pít kalich Tvého hrozivého svatého hněvu! Já učiním kvůli tvým dětem sám sebe hříchem a zločincem v očích světa! Izajáš prorokoval skoro osm století před Kristem.

• Izajáš 53:3 Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. 4 Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. 5 Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni.

Jsem z Boha narozený? Pak to byly bolesti a zhouba mého hříchu. To já jsem tím, kdo byl opovrženíhodný a Bohu odporný! Já jsem měl být raněn, pokořen a ubit Bohem na věky! Mě patří kříž se vší svojí brutalitou a sprostotou! Mě patří kříž jako brána, za kterou mě má čekat věčný Boží hněv!

Ale nestalo se tak! Pro Ježíšovu poslušnost a lásku k pravdě se tak nestalo! Místo otroctví hříchu svoboda od hříchu. Místo viny odpuštění, místo věčné smrti věčný život!

• Ko 2:12 S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých

Jestli jsem vzkříšen z duchovní smrti spolu s Pánem Ježíšem, ten život se projeví! Následuji Kristovu poslušnost pravdě. Podobná je i má láska k pravdě. Je to jednoduché! Dokonce Jan říká ostrá slova: „Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on. 1 J 2,6;” to je hodně silné slovo, co? A miloval Syn Boží Písmo? Ctil ho a podřizoval se mu? Nebo pro Ježíše bylo mrtvé a nepotřebné?

Pán Ježíš považoval Písmo za neomylné, autoritativní a historicky přesné Boží slovo! Důležitá a věčně platná je každá čárka v něm Lk 16,17. Pán Ježíš se brání satanovi Božím slovem. Jeho obrana začíná vždy stejně: JE PSÁNO! Když mluví o Janu Křtiteli jako o poslu, začíná slovy je psáno. Když mluví o chrámu jako o domu modlitby, začíná slovy Je psáno! Když mluví o své smrti říká, že odchází jak je o něm psáno. Když mluví o bití pastýře a stádu, které se rozprchne říká: stane se jak je psáno!

Jak by tedy postoj jeho učedníků k Písmu mohl být jiný? Chceš znát bratře, sestro svůj postoj k Pánu Ježíši? Je stejný, jaký je tvůj postoj k Písmu! Můžeš směle položit mezi tyto věci rovnítko! Přijímáme-li Písmo jinak než Ježíš, pak odmítáme Ježíše Písma, vždyť celé Písmo svědčí o Něm! J 5,39; Pokud odmítáme Ježíše Písma, pak Ho odmítáme jako Písmem zaslíbeného Spasitele! A to je zlé bratři a sestry. Ale Pavel napsal o římských věřících toto.

Římanům 16:19 Všude se ví o vaší oddanosti evangeliu. A to neznamená nic jiného, než že se všude ví o jejich poslušnosti a oddanosti biblické pravdě, Písmu!

Písmo dává moudrost ke spasení. Písmo je zdrojem posvěcení a pravé zbožnosti, neboť připravuje Božího člověka ke každému dobrému činu. 2 Tm 3,15-17. A tvrdím také, že poslušnost, oddanost Písmu, láska k Písmu je tou nejlepší ochranou svatých a celé církve před falešnými křesťany a učiteli. Před zhoubnými svody.

Závěr devatenáctého verše pak mluví i o dalším ovoci, které oddanost k pravdě přináší. Pavel se raduje, že svatí v Římě žijí v pravdě a radost z toho jistě máte i vy, že žijete v pravdě. Nebo ne? Láska k pravdě také přináší rostoucí moudrost v duchovním rozpoznávání toho, co je dobré, tedy z Boha a toho, co je zlé, tedy proti Bohu. Pavel to vyjádřil slovy být moudrý v dobrém a nezkušený ve zlém. Je to Pavlovo přání, ale je to i příkaz Boží! Pavel to řekl již v Ř 12.

• Římanům 12:1 Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba. 2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

Takže milovaní svatí, než přejdeme k poslednímu verši, pohlédněme ještě jednou na to, co charakterizuje pravé křesťany. Podle verše devatenáct je to oddanost a láska k pravdě, k Písmu. Díky tomu rostou v rozpoznávání dobrého, tedy pravého a falešného, tedy zlého.

Odkazy: Iz 53,3-5; Kol 2,12; Ř 12,1-2;

POŠLAPETE LVA I DRAKA

Poslední náš dnešní verš:

Ř 16,20 Bůh pokoje brzo srazí satana pod vaše nohy. Milost Ježíše, našeho Pána, buď s vámi.

Křesťané vytrvejte a zůstaňte ve své oddanosti pravdě! Proč? Protože vaše vytrvalá víra má nádherné zaslíbení! Bůh sám srazí zlého nepřítele pod vaše nohy. A učiní tak brzy. To slovíčko brzy nás trochu mate, že? Co tím Pavel skutečně myslí? Také platí, že brzy podle nás je jiné než brzy podle Boha. A pokud sledujeme kontext a problém křesťanů v Římě, pak by se toto zaslíbení mohlo týkat problémů, které tam byli mezi věřícími ze Židů a věřícími z pohanů.

Myslím, že to tak rozhodně musíme na prvním místě vykládat. Přimknutí k pravdě a vytrvalost v poslušnosti evangeliu přinese vítězství víry do jejich situace. Do rozdělení, které bylo ve sboru v Římě. Takže jde o konkrétní zkoušku, konkrétní zápas víry. Takto musíme nahlížet i na aplikace pro nás dnes. Jakub napsal.

• Jakubův 1:2 Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky 3 Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. 4 A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.

I zde je nám věrným Bohem zaslíbeno vítězství. Jen jinými slovy. Tak, že víra se osvědčuje a stává vytrvalou ve zkouškách. A vytrvalost má být završena skutkem. Pak budeme celiství ve víře. Neporušení ve víře. Bez nedostatků víry. Teprve víra, která pouze nenaslouchá, pouze souhlasně nepřitakává, ale i prakticky jedná, je dokonalá víra přinášející život.

A myslím, že Jakub nám odpovídá na to, jak brzy srazí Pán Bůh satana a zdrtí ho pod naše nohy. Ten pravý význam slovíčka brzy je v tom, že to bude v pravý čas, bude to bez prodlení a bez otálení z Boží strany. Tedy okamžitě ve chvíli, kdy se srdcem upneme k pravdě, vírou ji přijmeme a dovedeme až k dovršení v praktickém jednání.

Ve chvíli, kdy Bohem dopuštěná zkouška a životní okolnosti přinesou své ovoce. Když Boží dítě vytrvale osvědčuje svou víru a završuje ji v dobrých skutcích! Tehdy Bůh srazí satana pod naše nohy. Ale neznamená to, že on znovu nepřijde, znovu si nás nevyžádá podobně jako Jóba. Vždyť o ďáblu Písmo říká.

• 1P 5:8 Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí‘ a hledá, koho by pohltil.

Jenže Petr potvrzuje jak Pavla a Ř 16,20, tak Jk 1,2-4. Protože Petr pokračuje a tvrdí, že když se ďáblu vzepřeme vírou, tak Bůh bude jednat.

• 1 Petrův 5:10 A Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ.

Toto veliké Boží zaslíbení o vítězství Božího lidu není něčím novým. Bible o něm hovoří již ve Starém zákoně.

• Žalmy 91:9 Máš-li útočiště v Hospodinu, u Nejvyššího svůj domov, 10 nestane se ti nic zlého, pohroma se k tvému stanu nepřiblíží. 11 On svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě chránili na všech tvých cestách. 12 Na rukou tě budou nosit, aby sis o kámen nohu neporanil; 13 po lvu a po zmiji šlapat budeš, pošlapeš lvíče i draka.

Jde na prvním místě o text ukazující na Pána Ježíše Krista. Na Jeho vítězství nad satanem. Ale jestli jste Kristovi učedníci, je v Pánu i pro vás toto zaslíbení Písma. A kdybyste o tom pochybovali, pak slyšte slova z první knihy Bible.

• Genesis 3:15 Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“

Jde o před-evangelium. Símě z ženy Ježíš Kristus rozdrtí hadovi hlavu. Proto Bůh jistě srazí satana v každé zkoušce a v pravý čas i pod nohy svých dalších dětí, které si vykoupil a osvojil krví svého Syna.

V neposlední řadě bude pak na konci časů lid Boží spolu s Kristem a satan se svými anděli v ohnivém jezeře. Bůh veškeré milosti to činí a učiní. Protože milost našeho Pána Ježíše je se všemi vámi. Amen!

Odkazy: Jk 1,2-4; 1 Pt 5,8; 5,10; Ž 91,9-13;

Aplikace

 Střežte a zkoumejte víru svou i celého společenství. Nepřijímejte ihned každého jen proto, že říká jsem křesťan, abyste neměli podíl na jeho skutcích a neznevážili evangelium i vzácnost krve, kterou jste vykoupeni. 2 K 3,15; Mt 7,21-23; 2 J 1,10-11, 2 K 6,16-17;

Buďte poslušní a oddaní Písmu. Tak se projevuje láska k Boží pravdě. Modlete se, aby rostla vaše moudrost a schopnost duchovního rozpoznání. Ř 12,1-2; 1 J 4,1; Ef 3,14-19;

Ve zkouškách nereptejte. Radujte se z nich. Buďte vytrvalí a usilujte o jejich završení konáním dobrých skutků. Jinými slovy, pokud jste pod tlakem zkoušek a soužení, o to více se modlete a snažte se osvědčit zbožnou praxí a službou. Jk 1,2-4; 1 Pt 5,8-10;