Hledáme diákony (1Tm 3,8-13)

Boží slovo velmi jasně definuje diákony – nikoliv však z hlediska náplně jejich práce, ale především z hlediska charakteru. V Písmu je celý seznam vlastností, které mají být diákonům vlastní a bez nichž by neměli být do této služby ustanoveni.

Osnova kázání

Falešní učitelé v církvi III. (2Pt 2,9-22)

Falešní učitelé jsou ovládáni svou žádostivostí - jsou drzí, opovážliví, vysmívají se nadpozemským mocnostem - přestože jsou jimi ovládáni. Znovuzrození křesťané svůj život žijí opačně - hřích už nad nimi nepanuje, neurčuje jejich vůli, protože Bůh dal novou přirozenost každému křesťanovi.

Kdo jsou to diákoni? (Sk 6,1-7)

V první církvi v Jeruzalémě došlo ke konfliktu v otázce spravedlivého rozdělování jídla mezi chudé vdovy a na apoštolech bylo, aby celou situaci vyřešili. Jejich prací však bylo kázání Slova a modlitby, proto svolali církev a ustanovili diákony, kteří zajišťovali praktické věci týkající se pokojného chodu církve.

Kdo je Bůh? (Sk 17,16-34)

Můžeme poznat Boha? Jak se můžeme dozvědět, jaký Bůh doopravdy je? Je možné to vyčíst z přírody kolem nás nebo potřebujeme ještě něco více? Apoštol Pavel podobné otázky řešil s filozofy v Athénách a tak se právě od něj můžeme dobře učit odpovědím na tyto a podobné otázky.

Osnova kázání

Společenství Kristovy církve (2Tm 4,9-22)

Co vedlo lidi jako byl apoštol Pavel k tomu, že za všech okolností byli spokojení a odhodlaní i dále sloužit Bohu? Byla to jejich láska k pravdě a oddanost Ježíši Kristu, jejich Pánu. Ale ne všichni byli a jsou takoví jako Pavel.

Dobrý boj jsem bojoval (2Tm 4,7-8)

Apoštol Pavel vysvětluje svému synovi ve víře, Timoteovi, že dopis, který mu napsal, je skutečně jeho duchovní závětí. Jeho konec se přiblížil a apoštol se těší na vavřín spravedlnosti, který pro něj připravil jeho Pán.