Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 27. dubna 2014
Pokoj vám a milost, milí svatí, milí přátelé. Pokračujeme v našem výkladu listu Efezským a dostáváme k poslední frázi sedmnáctého verše. Tento verš samotný je modlitbou apoštola Pavla, ale nejenom tento verš. Kromě úvodních dvou veršů první kapitoly, je celá tato kapitola modlitbou, resp. dvěma modlitbami.
Oslavený Otec slavného SynaPavel se modlí za to, abychom poznávali Boha, a hned nám k tomu dává dobrou příležitost. A všimněte si, že mluví jak o Bohu Otci, tak také o Pánu Ježíši Kristu. Protože je to tak důležité znát Boha v pravdě, musíme důkladně prozkoumat všechno, co apoštol Pavel říká jak o Otci, tak také o Jeho Synu.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 20. dubna 2014
Pokoj vám a milost, milovaní svatí. Opět jsme se tohoto dne sešli, abychom si jako každý týden připomínali Kristovo vzkříšení a radovali se z něj. Dnešního dne je tato událost o to aktuálnější, že jsou velikonoce a to byl svátek, kdy byl ukřižován náš Pán, jak jsme o tom mluvili v pátek. Není to svátek jara, ale je to slavnost Kristova vzkříšení!
Ježíš snímá hříchy světaNa tomto Janově vyznání si nejprve všimneme osobní roviny. Jan také vidí Krista od samého začátku jako oběť smíření, Boží beránek ustanovený samotným Bohem. Je tím, kdo na sebe bere naše hříchy a odnímá je – snímá hříchy světa. A je naprosto dostatečný, aby sejmul každý hřích na celém světě.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 18. dubna 2014
Pokoj vám a milost, milovaní svatí, milí přátelé. Dneska jsme se sešli, abychom si připomněli nejstrašnější a zároveň nejslavnější den lidských dějin – den, kdy byl ukřižován Pán slávy, Ježíš Kristus.
Základy křesťanského života III.Dnes uvidíme, že poznání a poznávání Boha, tedy život věčný je darem od Boha. Dále potom, že poznat Boha můžeme jenom tehdy, když se nám Bůh dá poznat, tedy když se nám zjeví a dá nám svou moudrost. A nakonec uvidíme, že tato moudrost k poznání Boha je dílem Ducha svatého, který nám byl darován.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 13. dubna 2014
Pokoj vám a milost, bratři a sestry v Kristu. Dneska svou pozornost zaměříme na sedmnáctý verš první kapitoly listu do Efezu, kde čteme:
Musíme zastavit na konci tohoto verše a zůstat pouze u tohoto jediného verše. Před námi je totiž nejdůležitější modlitba na světě, nejzávažnější modlitba, jakou můžeme najít v Božím slově, modlitba, která se týká života a smrti.
Chodit ve světle znamená milovat bratraNepíšu vám, moji milí, nové přikázání, ale přikázání staré, které jste měli od počátku; staré přikázání je to slovo, které jste slyšeli. A přece vám píšu přikázání nové - vždyť se stalo skutečností v něm i ve vás, že tma ustupuje a pravé světlo již svítí. Kdo říká, že je v světle, a přitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmě. Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle a není nikomu kamenem úrazu. Kdo nenávidí svého bratra, je ve tmě a ve tmě chodí; neví, kam jde, neboť tma mu oslepila oči.
Základy křesťanského života II.Projevem víry – a tím také dalším základním kamenem křesťanského života, je modlitba. Šestnáctý verš mluví o tom, jaká je křesťanská modlitba – především je to nepřetržitá, vytrvalá modlitba. Je stejně vytrvalá jako víra, o které byla řeč. Je to také vděčná modlitba a nakonec uvidíme, že to je přímluvná modlitba.
