Pavel Borovanský

Pokud jsme na tom jako lidé tak špatně, jak jsme viděli. Když víme, že ve své slepotě jsme schopni používat dobré Boží dary převráceně a ke své záhubě, jako Izrael zákon. K čemu nás to vede? Milovaní jsme úplně závislí na Boží věrnosti, dobrotě a slitování. To je poznání! A aplikace?

Potřebujeme znát Boha. Mít poznání a zkušenost víry! Když je ti nejhůř bratře, sestro! Jdi do Písma! Modli se za plnou moudrost a poznání, aby Duch svatý ti dal proniknout až ke kořenům moudrosti. Do hloubky Božího slova!

Bratři a sestry, nacházíme se se na úplném konci Janova evangelia. Ale není to tak, že když se jedná o poslední, závěrečná slova. Tak v nich není nic důležitého, podstatného. Vždyť víme, že veškeré Písmo, je cele vydechnuté Bohem a Jeho Duchem!

Lidé činí Boha zodpovědného za zlo a utrpení ve světě. Ale je to snad On, kdo manipuluje, lže, krade, pomlouvá, vraždí? Rozpoutává války? On je ten, kdo ničí přírodu? Není ve všech těchto věcech vinen člověk a jeho chamtivost?

Dobrý, dobrý, dobrý je Bůh! Dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé! Sytí celé tvorstvo. Jak před Ním může obstát člověk? Syn Adamův?  Jak před Ním můžu obstát já, když jsem z podstaty nespravedlivý a převrácený? Aplikace zjevené pravdy, že Bůh je svatý a dobrý a ty ne člověče, zní! Hledej smíření s Bohem! Se svým Stvořitelem!