Toužíš chodit tak, jako chodil On? Ž 101
Směřujme k tomu, aby každý, kdo o sobě tvrdí, že patří Kristu, zkoumal sám sebe. Svou víru. Zda je spasitelnou vírou. Protože jsou tu i víry, které nejsou ve skutečnosti biblickou pravou vírou. Ne každý, kdo říká Kristu Pane, vejde do jeho království a mnoho bude těch, co budou k vlastnímu velikému zděšení odmítnuti a vykázáni do věčného trestu. Ačkoli si ve svém životě mysleli, že jsou Kristovi ovečky! Mt 7,21-23; Víte, je totiž velmi důležité, jestli víra, kterou máte, je darem od Boha, který vás vyvolil před stvořením světa. Vyučil, pokořil a vy jste kapitulovali před Boží pravdou. Když jste činili pokání v Kristu. Nebo jestli je vaše víra vírou lidskou, povrchní. Která má svůj původ ve vás. Ve vašich představách o Bohu a o sobě. Protože vám někdo něco někde řekl. Něco jste si někde, třeba i v Bibli přečetli, ale ve staré přirozenosti se vám nedostává pravého poznání a neznáte pravdu. Nebo jestli sice možná přijímáte biblické evangelium jako pravdivé, ale pouze rozumem a srdce zůstává staré, adamovské! O takové víře mluví Jakub jako o víře démonů. Ti sice velmi dobře znají pravdu o Bohu, o Kristu, ale třesou se dál ve své vzpouře a bojí se dne, kdy stanou na soudu. A člověk v církvi podle Jakuba může mít takovou smrtící víru!