Pravé světlo přišlo na svět (J 1,9-14)
Ježíš je světlo světa
Jan popsal příchod Spasitele na svět úplně jinak než Matouš nebo Lukáš. Zmiňuje Kristovo lidství, ale mnohem více se soustředí na Kristovo Božství. Jan brilantně spojuje obojí a ukazuje nám nádheru Spasitele přicházejícího na svět.

Posmívají se kvůli Pánovu příchodu
Boží slovo velmi jasně definuje diákony – nikoliv však z hlediska náplně jejich práce, ale především z hlediska charakteru. V Písmu je celý seznam vlastností, které mají být diákonům vlastní a bez nichž by neměli být do této služby ustanoveni.
Falešní učitelé jsou ovládáni svou žádostivostí - jsou drzí, opovážliví, vysmívají se nadpozemským mocnostem - přestože jsou jimi ovládáni. Znovuzrození křesťané svůj život žijí opačně - hřích už nad nimi nepanuje, neurčuje jejich vůli, protože Bůh dal novou přirozenost každému křesťanovi.
V první církvi v Jeruzalémě došlo ke konfliktu v otázce spravedlivého rozdělování jídla mezi chudé vdovy a na apoštolech bylo, aby celou situaci vyřešili. Jejich prací však bylo kázání Slova a modlitby, proto svolali církev a ustanovili diákony, kteří zajišťovali praktické věci týkající se pokojného chodu církve.
Co vedlo lidi jako byl apoštol Pavel k tomu, že za všech okolností byli spokojení a odhodlaní i dále sloužit Bohu? Byla to jejich láska k pravdě a oddanost Ježíši Kristu, jejich Pánu. Ale ne všichni byli a jsou takoví jako Pavel.
Apoštol Pavel vysvětluje svému synovi ve víře, Timoteovi, že dopis, který mu napsal, je skutečně jeho duchovní závětí. Jeho konec se přiblížil a apoštol se těší na vavřín spravedlnosti, který pro něj připravil jeho Pán.