1 Petrův 3:5 Tak se kdysi zdobily svaté ženy, které doufaly v Boha. Podřizovaly se svým mužům, tak jako Sára poslouchala Abrahama a `nazvala jej pánem´. Vy jste jejími dcerami, jednáte-li dobře a nedáte se ničím zastrašit.
Křesťan potřebuje církevMy milujeme, protože Bůh napřed miloval nás. Řekne-li někdo: "Já miluji Boha", a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra. - Testem víry v Boha je křesťanova láska k církvi.
Tak se zdobily svaté ženy...Nové srdce, nové stvoření, pokojný znovuzrozený duch, to jediné je Bohu nade vše drahé v nás! Není to nic z nás, nic, na čem bychom měli podíl, k čemu bychom nějakým způsobem přispěli. Jen a jen milost Boží, dar a dílo Boží. Milost Boží v nás, a tím se chlubíme.
1 Petrův 3:1 Stejně i vy ženy, podřizujte se svým mužům; i když se někteří z nich vzpírají Božímu slovu, můžete je beze slov získat svým jednáním, 2 když uvidí váš čistý život v bázni Boží. 3 Pro vás se nehodí vnější ozdoba - splétat si vlasy, ověšovat se zlatem, střídat oděvy - 4 nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichý a pokojný duch; to je před Bohem převzácné. 5 Tak se kdysi zdobily svaté ženy, které doufaly v Boha. Podřizovaly se svým mužům, 6 tak jako Sára poslouchala Abrahama a `nazvala jej pánem´.
Abychom pochopili celou problematiku Melchisedecha, musíme nejprve pochopit širší souvislosti, především vztah a rozdíl mezi starou, mojžíšskou, tj. sínajskou smlouvou a novou, Kristovou, tj. sijónskou smlouvou; rozdíl mezi Hagarou a Sárou; rozdíl mezi starým Božím lidem tj. etnickým Izraelem a novým Božím lidem tj. církví v níž etnický původ nerozhoduje. Z těchto a dalších paralel tedy souběžností, nám vyplyne i rozdíl mezi Abrahamem, totiž Áronovským kněžstvím, a kněžstvím Kristovým – podle řádu Melchisedecha. Tady jsou ty širší souvislosti:
Skromní, tiší, trpělivíApoštol Pavel staví na základech, které položil v předchozích třech kapitolách – z těchto základů, které mluví o povolání, kterým jsme povoláni, má růst důstojný život Božího dítěte, který bude charakteristický pokorou, láskou a pokojem.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 14. února 2016
Pokoj vám a milost, milí svatí. Budeme pokračovat v našem výkladu listu Efezským. Dostali jsme se do druhé poloviny listu a před námi jsou ohromné verše – přečtu prvních šest ze čtvrté kapitoly a potom se budeme zabývat prvními třemi. Ef 4,1-6.
Máme plnou jistotu pro den souduBůh Otec poslal svého Syna, aby byl Spasitelem světa. Ducha svatého pak Bůh poslal, aby mi dosvědčoval Jeho lásku a dával mi jistotu a pokoj.
(Pozn.: Omlouváme se, ale kázání se nám nepodařilo nahrát celé.)
Svědectví vnitřního člověkaJsme vybídnuti pokorně se podrobit Božímu stvořitelskému řádu. Fakt, že se mnohdy jedná o podřízení se vládám, autoritám a v manželství mužům, kteří jsou zlí, tvrdí a vzdorují Bohu a jeho slovu, by neměl hrát roli v našem rozhodování. Bůh chce, abychom byli světlem, které bude přitahovat i tyto vzpurné lidské autority ke Kristu a jeho evangeliu.
