Galatským

V Sýrii a Kilikii byl Pavel tak dlouho izolován, že v judských církvích ho prostě osobně neznali! Ten řecký výraz doslova znamená: „neznali mě tváří!“ Z doslechu však věděli šokující informaci. Ten, který nenáviděl Krista a Jeho nevěstu církev, nyní velmi horlivě zvěstuje víru, kterou ničil a hubil, pohanským pronárodům!

 Pavel zde používá svou minulost jako důkaz pravosti původu evangelia, které galatským přinesl! Jestli je cestou ke spáse obřízka těla a plnění zákona, pak co se to stalo se mnou a proč?

Pavel je rozhořčen a diví se tomu, že odcházejí od toho, kdo je povolal milostí Kristovou. Je to Bůh Otec, který si vás v Kristu zamiloval a odcházet od milosti kříže znamená odcházet od Boha Otce i od Krista. Kristův kříž je jako životodárná oáza uprostřed světa obrovské mrtvé pouště.

Pavel píše tento list unášen Duchem svatým. K tomu je Bohem povolán a zmocněn, aby hlásal evangelium. Galatským patří k Písmu a je cele vdechnutý Božím Duchem. Proto k nám v Galatským promlouvá Bůh sám. A my bychom měli brát každé slovo z Galatským vážně a přistupovat k listu stejně jako k ostatnímu Písmu.

Ale plný, velký sbor není tím pravým ukazatelem opravdové zbožnosti. A už vůbec ne v dnešním světě. Mít jako hlavní parametr zaplněné židle v sále naopak otvírá cestu hříšnému světu do církve! Dnes je naprosto běžné v církvích plnit sedadla a tak rozšiřovat sbory tím, že slevíme z toho, co požaduje Písmo. Snížíme tu normu toho, kdo je křesťan a co to znamená!