TOTO JE MŮJ MILOVANÝ SYN! Mt 3,4-17;
TOTO JE MŮJ MILOVANÝ SYN! Mt 3,4-17;
ÚVOD
Pokoj vám! Jak jsme oznámili spolu s bratrem Janem, začneme dnes vyučováním o křtu. A kde jinde bychom měli začít než u našeho vzoru pravého lidství. U Božího Syna, u Pána Ježíše Krista.
Víme, že Pán Ježíš se narodil jako člověk. V těle jako má hříšný člověk vyjma hříchu. Kraličtina říká: „V podobnosti těla hříchu, vyjma hříchu.“ Víme, že Ježíš je Beránkem Božím, vyhlédnutým před stvořením světa. Jan o Něm říká doslova.
Jak veliký je ten zástup VE Zjevení? Nikdo ho nedokáže sečíst! A kolik hříchu napáchá člověk před svým obrácením a kolik jich napáchá i po svém obrácení? A musíme to číslo skutečně znát? Když víme, že i za jeden jediný hřích spáchaný, byť jen v mysli člověka, musí být viník a bude viník odsouzen a odloučen od Boha na věky v trestu? Jak moc tupí i jeden jediný hřích svatého Boha?
Ale plný, velký sbor není tím pravým ukazatelem opravdové zbožnosti. A už vůbec ne v dnešním světě. Mít jako hlavní parametr zaplněné židle v sále naopak otvírá cestu hříšnému světu do církve! Dnes je naprosto běžné v církvích plnit sedadla a tak rozšiřovat sbory tím, že slevíme z toho, co požaduje Písmo. Snížíme tu normu toho, kdo je křesťan a co to znamená!
Pokoj vám a milost od Boha Otce i Pána Ježíše Krista! Dnes se budeme zabývat tématem, kterým mnoho lidí v církvi stále nerozumí. Budeme mluvit o bázni z Boha. Toto téma současná církev vůbec nezná a je to problém, který nastal před desítkami let a možná mnohem dříve odklonem od důrazu na Písmo k jiným zdrojům.
Touha po nebi, po tom, abychom oblékli těla nepomíjitelnosti ostře kontrastuje se soužením a sténáním, které zde v tomto světě a v těchto tělech zažíváme.