I. Úvodní text
Milí bratři a sestry v Kristu.
Dnes si zopakujeme biblické skutečnosti, které všichni už dobře známe. Bude to praktické vyučování Písma. Vnořme se tedy do základního textu, který si blíže rozebereme. Bůh podmínečně slíbil svému vyvolenému lidu; v tomto textu, jak se na první pohled zdá z hlediska Starého zákona, tj. tělesným potomkům Jákoba, přejmenovaného na Izrael toto:
Čemu jste byli vyučeni Kristem?Protože jsme dostali tak veliké věci a tak nádherná zaslíbení, má se to projevit na našem všedním životě. A o tom je náš dnešní text. Žili jsme jako pohané a ničím jsme se nelišili od lidí kolem nás. Ale byli jsme vykoupeni Kristovou krví, byli jsme spaseni z milosti skrze víru a to je něco, co obrací život člověka naruby.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 20. listopadu 2016
Když se s nimi nevrháte do prostopášnosti, dráždí je to.Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem. Proto i vy ve zbývajícím čase života nebuďte oddáni lidským vášním, ale vůli Boží. Dost dlouho už jste dělali to, v čem si libují pohané: žili jste v nevázanosti, vášních, v opilství, v hodech, pitkách a v hanebném modlářství. Když se již spolu s nimi nevrháte do téhož proudu prostopášnosti, dráždí je to a urážejí vás. (1Pt 4,1-4)
Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem. Proto i vy ve zbývajícím čase života nebuďte oddáni lidským vášním, ale vůli Boží. Dost dlouho už jste dělali to, v čem si libují pohané: žili jste v nevázanosti, vášních, v opilství, v hodech, pitkách a v hanebném modlářství. Když se již spolu s nimi nevrháte do téhož proudu prostopášnosti, dráždí je to a urážejí vás. (1Pt 4,1-4)
Dorůstání do plnosti Ježíše KristaNáš text mluví o Kristově tělu, mluví o jednotě Kristova těla, o jednotě místní církve. Na jedné straně vidíme individuální růst do podoby Ježíše Krista – nejprve v negativním a potom v pozitivním slova smyslu a nakonec vidíme společný duchovní růst. Vrcholem toho všeho je Ježíš Kristus, který je hlavou, zdrojem, z něhož všechno vyrůstá, cílem, k němuž všechno směřuje.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 23. října 2016
Pokoj vám a milost, milovaní svatí. Pokračujeme v našem výkladu Pavlova listu církvi do Efezu. Před námi je další a poslední část textu, která se zabývá budováním Kristova těla. Tím nechci říci, že dále to není o budování Kristova těla, tedy církve – je! O tom nemůže být pochyb, ale v první polovině čtvrté kapitoly je to hlavní myšlenka textu a vrcholí v šestnáctém verši.
Kristus slavně zvítězilCo je, milovaní, středem a základem radostné zvěsti evangelia, středem a základem křesťanské víry a naděje? Pokud odpovíte, že víra v Boha Stvořitele nebe i země, budete to pravda, ale nebude to plná pravda. Odpovíte-li, že je to osoba Ježíše Krista, blížíte se, ale není to celá pravda. Trváte-li na tom, že střed a základ naší víry a naděje je život a dílo Božího Syna Ježíše Krista, je to celá pravda, ale někdo by ještě nemusel porozumět obsahu této zvěsti tak, aby v jeho srdci zazářilo spasitelné poznání.
Je přece lépe, abyste trpěli za dobré jednání, bude-li to snad vůle Boží, než za zlé činy. Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení, kteří neuposlechli kdysi ve dnech Noémových. Tenkrát Boží shovívavost vyčkávala s trestem, pokud se stavěl koráb, v němž bylo z vody zachráněno jenom osm lidí. To je předobraz křtu, který nyní zachraňuje vás.
