Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 6. ledna 2013
Pokoj vám a milost, milovaní svatí. Setkáváme se dnes poprvé v novém roce a já bych chtěl využít několik následujících nedělí k tomu, abychom se zamysleli nad novozákonní církví. Na několik týdnů tedy opustíme knihu Genesis a přesuneme se do Nového zákona, konkrétně k listům apoštola Pavla.
Křesťan je vůní kadidla, které Kristus obětuje Bohu. Ale nevoní každému stejně. Jedněm jsme životodárnou vůní ke spasení, zatímco pro druhé jsme smrtonosnou vůní, která vede k záhubě.
Ježíš je světlo světaJan popsal příchod Spasitele na svět úplně jinak než Matouš nebo Lukáš. Zmiňuje Kristovo lidství, ale mnohem více se soustředí na Kristovo Božství. Jan brilantně spojuje obojí a ukazuje nám nádheru Spasitele přicházejícího na svět.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 23. prosince 2012
Pokoj vám a milost, bratři a sestry, milí přátelé. Každou neděli se společně scházíme, abychom společně oslavovali vzkříšení našeho Pána Ježíše Krista. Prvního dne po sobotě, třetího dne po ukřižování, vstal z mrtvých – hrob zůstal prázdný. To je jasná zpráva evangelia. To je také důvod, proč se církev od počátku prvního dne v týdnu shromažďovala ke společnému uctívání. To je důvod, proč jsme zde dnešního dne také my.
Posmívají se kvůli Pánovu příchoduPetr píše o tom, že přijdou posměvači. Kdo jsou tito lidé? Koho se toto slovo týká? Petr píše do církve - budou to tedy někteří z těch, kdo si říkají křesťané? Před kým a před čím nás Boží slovo tak důrazně varuje?
Boží slovo velmi jasně definuje diákony – nikoliv však z hlediska náplně jejich práce, ale především z hlediska charakteru. V Písmu je celý seznam vlastností, které mají být diákonům vlastní a bez nichž by neměli být do této služby ustanoveni.
Falešní učitelé jsou ovládáni svou žádostivostí - jsou drzí, opovážliví, vysmívají se nadpozemským mocnostem - přestože jsou jimi ovládáni. Znovuzrození křesťané svůj život žijí opačně - hřích už nad nimi nepanuje, neurčuje jejich vůli, protože Bůh dal novou přirozenost každému křesťanovi.
V první církvi v Jeruzalémě došlo ke konfliktu v otázce spravedlivého rozdělování jídla mezi chudé vdovy a na apoštolech bylo, aby celou situaci vyřešili. Jejich prací však bylo kázání Slova a modlitby, proto svolali církev a ustanovili diákony, kteří zajišťovali praktické věci týkající se pokojného chodu církve.
Můžeme poznat Boha? Jak se můžeme dozvědět, jaký Bůh doopravdy je? Je možné to vyčíst z přírody kolem nás nebo potřebujeme ještě něco více? Apoštol Pavel podobné otázky řešil s filozofy v Athénách a tak se právě od něj můžeme dobře učit odpovědím na tyto a podobné otázky.
