2. Korintským

Touha po nebi, po tom, abychom oblékli těla nepomíjitelnosti ostře kontrastuje se soužením a sténáním, které zde v tomto světě a v těchto tělech zažíváme.

List byl napsán v době, kdy je Pavel a jeho spolupracovníci pod těžkými zkouškami. Pronásledování kvůli evangeliu nabírá na síle. Je vnější – od nevěřících lidí, těch, kteří mají v rukou moc – v Asii, snad v Efezu, dolehlo na ně takovou měrou, bylo nad jejich síly (1:8). Dokonce byl vynesen rozsudek smrti nad Pavlem. Po lidsku mu už nezbývala žádná naděje na život.

Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.

Efezským 2:9

Boží láska musí mít v moci každou oblast našich životů. Mysl, jednání, a nakonec i obecenství. Odmítáte v mysli to staré hříšné a chráníte svou mysl před tím? Sytíte svou mysl Bohem a Jeho slovem, tím psaným i tím, které se stalo tělem? Sytíte se Kristem? Pokud ano, potom ani nemůžete stát na cestě hříchu a nemůžete být nikde jinde, než v plném a těsném obecenství s Bohem Kristem a se svatými, s církví. Jestli to tak není, je něco v našich životech špatně!

Text kázání