Kristovo narození z panny (Iz 7,14)
Bůh věrně naplňuje své Slovo
Naše víra nestojí ve vzduchoprázdnu, ale musí mít pevné kořeny a musí být zasazena do hlubších a širších souvislostí. Uvidíme, jak spolu souvisí víra v Kristovo narození z panny s naší důvěrou v Boží slovo, s osobou Ježíše Krista a také s naším spasením.

Bůh znovu promlouvá
Bůh je naprosto svrchovaný a vedle toho nám Boží slovo jasně ukazuje, že člověk je plně zodpovědný Bohu. Zodpovědností člověka je poslouchat Boha a podřizovat se Mu. Správné porozumění Boží svrchovanosti je základem opravdové poslušnosti.
V patnácté kapitole Abram odháněl dravé nečisté ptáky, kteří chtěli znesvětit svatou oběť, která byla obětována, poskvrnit smlouvu, která byla s Abramem uzavřena. Ale ten největší nepřítel číhal uvnitř!
Bůh sám opět Abrama ujišťuje o své přízni, ospravedlňuje ho z milosti na základě víry a uzavírá s ním smlouvu stvrzenou krví.
Abram prokazuje silnou a odvážnou víru, která je ochotná podstoupit zápas za svého bratra. Ale uvidíme také velmi pokornou víru Abrama, když uctívá Hospodina a odmítá pokušení od svévolníků. Abram je praotec víry a my jsme jeho potomci.
Poté, co Abram zradil všechno, co mu bylo drahé, tak činil pokání, vrátil se zpátky k Božímu oltáři, který postavil a vzýval Hospodina. Nyní je před ním další krok víry, další zkouška, která má prověřit, zda se něco naučil.