Dlouhá chapadla hříchu (Gn 19,23-38)
Dostali jsme úžasný poklad, který Bůh vložil do hliněných nádob. Jako znovuzrozené děti Boží už nemusíme otročit staré přirozenosti, ale mocí Ducha ji překonáváme a přemáháme touhy této hříšné podstaty člověka.
Dostali jsme úžasný poklad, který Bůh vložil do hliněných nádob. Jako znovuzrozené děti Boží už nemusíme otročit staré přirozenosti, ale mocí Ducha ji překonáváme a přemáháme touhy této hříšné podstaty člověka.
Dodnes je Sodoma výstrahou, dodnes k nám promlouvá příběh Lota, který byl vychvácen z tohoto bezbožného města. I my se z něj dnes chceme učit a přijmout varování Božího slova, a nechat se povzbudit velikostí Boží milosti, která se obrací k nám hříšníkům.
Abraham je přímluvce. Jeho víra ho vede před Boží tvář a Abraham se přimlouvá za spravedlivé. Jeho modlitba je vzorem pro každou přímluvu, kterou se modlíme za lidi kolem nás. Jeho příklad je burcující a Boží milost, která se zde zjevuje, je naprosto přemáhající.
Cílem života učedníka je zralost. Právě to se můžeme učit od Abrahama. Abraham má za sebou 24 let Boží školy, ale ještě není hotovým učedníkem – stále se má co učit. Přesto už také dosáhl velkého stupně duchovní zralosti – je skutečně přítelem Božím!
Naše víra nestojí ve vzduchoprázdnu, ale musí mít pevné kořeny a musí být zasazena do hlubších a širších souvislostí. Uvidíme, jak spolu souvisí víra v Kristovo narození z panny s naší důvěrou v Boží slovo, s osobou Ježíše Krista a také s naším spasením.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 18. prosince 2011
Dvacet čtyři let jsou Abram se Sárají v zaslíbené zemi a čím dál tím více je stále jasnější, že se žádným přirozeným způsobem nedočkají vlastního potomka. Pokud se jim nějaké dítě narodí, tak to nebude dílo lidské, věc těla, ale cele dílo Boží, dílo Boží milosti a moci.
Bůh je naprosto svrchovaný a vedle toho nám Boží slovo jasně ukazuje, že člověk je plně zodpovědný Bohu. Zodpovědností člověka je poslouchat Boha a podřizovat se Mu. Správné porozumění Boží svrchovanosti je základem opravdové poslušnosti.
V patnácté kapitole Abram odháněl dravé nečisté ptáky, kteří chtěli znesvětit svatou oběť, která byla obětována, poskvrnit smlouvu, která byla s Abramem uzavřena. Ale ten největší nepřítel číhal uvnitř!