Žít podle Božích přikázání (2.J 1,4-6)

Velice jsem se zaradoval, když jsem mezi tvými dětmi našel takové, které žijí v pravdě, jak jsme dostali přikázání od Otce. A nyní tě prosím, paní, ne že bych ti psal nové přikázání, ale připomínám to, které máme od počátku: abychom milovali jedni druhé. A to je láska: žít podle Božích přikázání; to je to přikázání, o kterém jste od počátku slyšeli, že máte podle ní žít.
2. Janův 1:4-6

Zemřeli jsme sami sobě, protože On za nás zemřel! (2.Kor 5, 14-18)

Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.

Efezským 2:9

Boží láska musí mít v moci každou oblast našich životů. Mysl, jednání, a nakonec i obecenství. Odmítáte v mysli to staré hříšné a chráníte svou mysl před tím? Sytíte svou mysl Bohem a Jeho slovem, tím psaným i tím, které se stalo tělem? Sytíte se Kristem? Pokud ano, potom ani nemůžete stát na cestě hříchu a nemůžete být nikde jinde, než v plném a těsném obecenství s Bohem Kristem a se svatými, s církví. Jestli to tak není, je něco v našich životech špatně!

Text kázání

Osnova kázání

Nepromarni svůj život! (Ef 5,15-16)

Aleš Novotný, Ústí nad Labem, 31. května 2020

 

Dbejte tedy pečlivě na to, jak žijete; nežijte jako nemoudří,
ale jako moudří; vykupujte čas, protože dny jsou zlé.
(ČSP Efezským 5,15-16)

 

I. Úvod

Bratři a sestry, otevřete si spolu se mnou své Bible v 5. kapitole v 15.verši  Listu Efezským:

Pavel tady začíná pasáž, která končí až v 6. kapitole v 9. verši, která je zaměřená na život v moudrosti.

A náš dnešní text zní následovně, sledujte spolu se mnou:

 

Osnova kázání

Nepromarni svůj život! (Ef 5,15-16)

Dbejte tedy pečlivě na to, jak žijete; nežijte jako nemoudří,
ale jako moudří; vykupujte čas, protože dny jsou zlé.
(ČSP Efezským 5,15-16)

Každá vteřina tvého času je půjčka od Boha!
Svatí, čas, který nám Bůh půjčil je vzácný.
To jak žiješ teď, se počítá pro věčnost.
Jedině, když žiješ s perspektivou věčnosti, jsi schopen moudře žít.

Text kázání

Osnova kázání

Bože, představuji si to takhle! (Mt 16, 21-23)

Pavel Borovanský, Ústí nad Labem, 19. dubna 2020

I. Úvod

Pokoj vám a milost milovaní svatí! Stále ještě trvá stav, kdy se nemůžeme scházet. Bůh nám vzal společná bohoslužebná shromáždění. A my se musíme zamýšlet, proč to Bůh činí. Jaký je náš postoj ke společným bohoslužbám a k církvi? Jakým způsobem se jich zúčastním já a má rodina? Jsme náležitě připraveni, nebo jsme sytí a ztrácíme poznání hodnoty této Boží milosti? Jak jsme si již několikrát řekli z knihy Přísloví, sytý hladovému nevěří a pohrdne i pláství medu. Př 27, 7.

Osnova kázání

Bože, představuji si to takhle! (Mt 16, 21-23)

Očekáváme-li od Boha i od lidí jednání podle našich představ dokazujeme tím jen neznalost Písma a Boží moci spolu s naší pýchou. Střádáme si hořkost a neodpuštění ve vztahu k Bohu i k lidem. Ničíme své životy, i svých rodin a svých sborů. Je potřeba vzdát se svých představ, svých pocitů, domněnek, zkušeností a předjímání. Je potřeba opustit celé své staré, tedy lidské smýšlení a moudrost. Je to důležité, zásadní a nanejvýš životně potřebné. Proč?

Text kázání

Osnova kázání