HLE PŘIŠLA HODINA! Mk 14,33-41; | Biblické společenství křesťanů

Velikonoce

Kazatel

HLE PŘIŠLA HODINA! Mk 14,33-41;

Marek 14:33 Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost. 34 I řekl jim: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!" 35 Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina. 36 Řekl: "Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš." 37 Přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: "Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít? 38 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé." 39 Znovu odešel a modlil se stejnými slovy. 40 A když se vrátil, zastihl je spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli. 41 Přišel potřetí a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 42 Vstaňte, pojďme! Hle, přibližuje se ten, který mě zrazuje."

ÚVOD

Pokoj vám a milost od Boha Otce i Pána Ježíše Krista Bohem milovaní. Je velikým darem obdržet od Boha život jako Adamův potomek. A to i přesto, že Adam zhřešil, padl a v něm všichni jeho potomci, celé lidstvo. Přesto, že celý svět ve zlém leží, je život velmi cenný dar. Ale protože dnes je podle křesťanské tradice Velký Pátek chtěl bych dnes nám všem postavit před oči mnohem cennější dar, vzácnější dar plného, Boží milostí obnoveného, znovuzrozeného života. A také jeho velikou, nesmírnou a nezměřitelnou cenu! Zhruba 750 let před Kristem prorok Izajáš napsal.

Izajáš 52:13 "Hle, můj služebník bude mít úspěch, zvedne se, povznese a vysoko se vyvýší. 14 Jak mnozí strnuli úděsem nad tebou! Jeho vzezření bylo tak znetvořené, že nebyl podoben člověku, jeho vzhled takový, že nebyl podoben lidem. 15 Avšak on pokropí mnohé pronárody krví, před ním si králové zakryjí ústa, protože spatří, co jim nebylo vyprávěno, porozumějí tomu, o čem neslyšeli."

Proroctví veliké, neboť mluví o velikém, hlubokém, strašlivém utrpení, kterým projde předpovězený Boží služebník, aby mnozí, včetně vás dnes tady mohli být zachráněni. Celý svět směřuje skrze vzpouru a hřích lidí do záhuby Pt 1,4; Každý z lidí, nebude-li činit pokání v Kristu, shoří jako papír na Božím soudu v Den Páně. Nikdo nemůže před svatým Bohem obstát a neobstojí. Ale je zde cesta, cesta Božího služebníka, Syna, který miluje Otce a děti, jenž mu Otec ze světa dal a dává. Proto přišel, šel tou cestou, přímo ke kříži, jen a jen ke kříži. Nic Ho nezastavilo, nic Ho ani na okamžik neodchýlilo, byť jen jedinou setinu stupně od Jeho cíle. Taková láska, taková poslušnost, taková důvěra Otci, taková odvaha a neochvějná pevnost. Vůle pevnější než žula a křemen. Láska silnější než smrt, poslušnost, nad kterou blednou všichni vojáci tohoto i duchovního světa. Důvěra, víra Otci nad zuřivou zášť, vztek a zlobu mocností temnoty! Chcete vidět tuto sílu srdce Beránkova? Poslouchejte.

Lukáš 12:49 Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal! 50 Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná!

Dnes uvidíme našeho Pána, Spasitele, Přítele i prvorozeného Bratra. Uvidíme náš Život, i Cestu i Pravdu. Našeho Ježíše Krista, kterého nám Otec daroval, jak jde spolu s učedníky vstříc TÉ HODINĚ! HODINĚ, která přichází a je již jistojistě za dveřmi. Klepe, tluče, buší! Dožaduje se své chvíle. Jaké chvíle? Co o ní říká Písmo, a sám Pán Ježíš?

Lukáš 22:52 Pak řekl Ježíš těm, kteří pro něho přišli, kněžím, velitelům stráže a starším: "Jako na povstalce jste na mne vyšli s meči a holemi. 53 Denně jsem byl mezi vámi v chrámě, a nevztáhli jste na mne ruce. Ale toto je vaše hodina, vláda tmy."

Pán Ježíš se svými učedníky jí velikonočního beránka. A je to poslední klidný a pokojný čas, který s nimi má před tím, než se sám stane tím Pravým Velikonočním Beránkem. Po poslední večeři, po označení zrádce zpívají chvalozpěv a odchází spolu na Olivovou horu. Pán Ježíš mluví po cestě se svými přáteli znovu a naposledy o kříži. Mluví o tom, že se naplňují Písma. Služebníci zla se chystají bít pastýře a ovečky se všechny rozprchnou. Jde o citaci starozákonního proroctví ze Zachariáše.

Zacharjáš 13:7 "Probuď se, meči, proti mému pastýři, proti reku, mému společníku, je výrok Hospodina zástupů. Bij pastýře a ovce se rozprchnou! K maličkým však obrátím svou ruku.

Všimněte si rozdílu mezi Pánem Ježíšem a všemi jeho učedníky. On jediný ví odkud a kam přesně jde. Co Ho čeká. A je pokojný, odhodlaný a připravený. Je tichý a pokorný! Zatímco jeho přátelé, naši milovaní apoštolové neví která bije, nechápou co se děje, nerozumí ničemu, přestože jim to Pán opakovaně sděloval a nerozumí ani v tuto chvíli. Přesto jsou plní sebestředné, hříšné sebedůvěry, hlasitě to dávají najevo, jsou pyšní. Mk 14,26-31;

Pojďme k dnešnímu textu, ať vidíme, jak se příběh spásy vyvíjí a vrcholí.

OBROVSKÁ TÍHA KALICHU BOŽÍHO HNĚVU

Chtěl bych, abychom viděli tři věci. 1. Obrovskou tíhu kříže a kalichu Božího hněvu přicházejícího na Pána Ježíše. 2. neotřesitelné spolehnutí se Pána v důvěře na milost Otcovu. 3. Totální neschopnost padlých lidí přispět i tím nejmenším způsobem ke své spáse. Podívejme se nejprve na obrovskou tíhu kříže a smrtící hořkost kalichu Božího Otcova hněvu.

V Adamovi lidstvo zhřešilo a padlo. Stalo se zlým, dokonce ve zlém si libujícím a zlo milujícím společenstvím hříchu propadlých srdcí. Gn šestá kapitola.

Genesis 6:5 I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.

Člověk se stal svou vzpourou a hříchem zlým ve své nejvnitřnější podstatě. Zlo rovná se padlý člověk a naopak. Každý jeden hřích spáchaný v myšlence, nebo i dokonaný skutkem je hrozivou urážkou a tupením majestátu svatého Boha. Odděluje navěky hříšníka od Boha. Zlo nemůže trvale být v přítomnosti Boží. Nemůže být a nebude ani trvale přítomné v Božím stvoření. Chvála Bohu!

Bůh, který je svatý a milující se ve své dobrotě staví proti jakémukoli zlu, a protože je dobrý a milující soudí a trestá zlo. Tak musí jednat a jedná láska. Láska se ale také souží, trápí kvůli zlému a učiní vše, aby porazila zlé, zmařila zlé a zachránila před důsledky zlého! Bůh je dokonalá láska. Bůh sám je láska! Slyšte.

Jan 3:16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 17 Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.

Proto nyní ve Mk 14 vidíme Pána Ježíše těsně před cílem Jeho cesty. Vidíme, jak neochvějně směřuje ke kříži a chystá se stát se hříchem pro všechny vyvolené Boží děti. Chystá se pít Otcův hněv proti každému hříchu každého jednoho spaseného člověka v dějinách spásy. Ve ZJ čteme.

Zjevení Janovo 7:9 Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou. 10 A volali velikým hlasem: "Díky Spasiteli, Bohu našemu, sedícímu na trůnu, a Beránkovi."

Jak veliký je ten zástup? Nikdo ho nedokáže sečíst! A kolik hříchu napáchá člověk před svým obrácením a kolik jich napáchá i po svém obrácení? A musíme to číslo skutečně znát? Když víme, že i za jeden jediný hřích spáchaný, byť jen v mysli člověka, musí být viník a bude viník odsouzen a odloučen od Boha na věky v trestu?

Jak moc tupí i jeden jediný hřích svatého Boha? Hrozivě, nezměřitelně, věčně! A jaký tedy vyvolá jeden jediný hřích Boží hněv, trest a soud? Hrozivý, nezměřitelný, věčný! Taková je svatost Boží, takové je prokletí a zlo lidských srdcí! Jak moc veliká je tedy tíha Kristova kříže a jak moc hořký a smrtící je kalich Božího svatého hněvu, který se Syn Boží chystá pít místo nás?

Četli jsme přeci v Iz 52,13-14, že služebník Boží byl zmučen tak, že ztratil vzhled člověka! Krvavá, zmučená masa těla, bolestí zmučený člověk. Svatý člověk, Bůh Syn v těle. A to je jen stínem vnitřních skutečností, všechno to nelidské mučení těla. Protože Syn zůstal na kříži ztotožněn s našimi hříchy a zůstal tam opuštěn! Otcem opuštěn pod palbou a tíhou jeho hrozivého svatého hněvu. Mt 27,46; a co čteme v Mk 14, 33-34, když Pán směřuje k té hrozivé chvíli?

Marek 14:33 Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost. 34 I řekl jim: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!"

Ten řecký originální text mluví o tom, že Pán Ježíš byl doslova v jediném okamžiku, při prvním pohledu na ten kalich přepaden děsivostí, doslova zůstal strnulý v úžasu nad silou a hrůzou Otcova hněvu ( ekthambeomai). Do hloubky a do poslední částečky svého srdce, své duše byl naplněn strachem. A to přivodilo jeho duši smrtící úzkost a zármutek, smutek. V řečtině stojí slova adémoneó a perilypos. Pro smrt text používá slovo thanatos, což značí smrt těla i duše, úplnou zkázu. Můžeme říci, že Pán Ježíš ve své duši umírá již v tuto chvíli. Již nyní vstupuje do bran smrti. Tím pohledem na strašlivý pohár Božího hněvu. Boží hněv proti jedinému hříchu člověka má tuto smrtící sílu. A Ježíš čelí hněvu Otce kvůli mnohým hříchům zástupů, který nelze sečíst!

Bere s sebou své nejbližší. Petra, Jakuba a Jana. Petra, který o chvíli později bude v Getsemane lidsky statečný, oddíl vojáků a nepřátel Ježíše čítal stovky lidí. A Petr se vrhne s mečem v ruce proti této absolutní přesile! Přestože meč není nástrojem, ve kterém by Petr byl vyučen. To spíše síť na ryby, veslo a plachta na stěžni. Jakub a Jan mají od Pána Ježíše jméno Synové Hromu. Jak mocné jméno z našeho pohledu, že? Ale síla hromů Jakuba a Jana, lidská statečnost Petra nejsou ničím ve chvíli, kdy náš svatý Pán a Boží Syn Ježíš čelí hněvu vlastního Otce místo tebe sestro i tebe bratře! Za všechny hříchy všeho lidu Božího, starozákonního i novozákonního. Čemu čelí drahý náš Spasitel, jaké tíze, jaké strašlivé síle?

Marek 14:33 Pak vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Přepadla ho hrůza a úzkost. 34 I řekl jim: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte!"

TŘIKRÁT JSEM VOLAL K BOHU SVÉMU NEOTŘESITELNÁ JEŽÍŠOVA DŮVĚRA V OTCE

Druhým bodem kázání je poznání Kristovi neotřesitelné důvěry v Otce. Takové, že Pán Ježíš necouvne a bere naše hříchy na sebe, aby zaplatil nezaplatitelné. Bůh může zaplatit nezaplatitelné. Bůh v lidském těla, aby spravedlnost Boží byla naplněna a uspokojena.

Římanům 8:3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,

V textu dále čteme:

Marek 14:35 Poodešel od nich, padl na zem a modlil se, aby ho, je-li možné, minula tato hodina. 36 Řekl: "Abba, Otče, tobě je všecko možné; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co já chci, nýbrž co ty chceš." 37 Přišel k učedníkům a zastihl je v spánku. Řekl Petrovi: "Šimone, ty spíš? Nedokázal jsi jedinou hodinu bdít? 38 Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale tělo slabé." 39 Znovu odešel a modlil se stejnými slovy. 40 A když se vrátil, zastihl je spící; oči se jim zavíraly a nevěděli, co by mu odpověděli. 41 Přišel potřetí a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 42 Vstaňte, pojďme! Hle, přibližuje se ten, který mě zrazuje."

Hrozivost té chvíle i hrozivost Božího hněvu i soudu je patrná z modlitby našeho Pána Ježíše. Verše 35 a 36. Otče je li to možně, odejmi ode mne tento kalich. Pán Ježíš se takto modlí celkem třikrát. Což nám potvrzuje i Matouš ve svém textu evangelia.

Matouš 26:44 Nechal je, zase odešel a potřetí se modlil stejnými slovy.

Modlí se Pán ježíš za to, aby se vyhnul kříži? Ne naprosto ne, pro tuto chvíli přeci přišel. Kvůli kříži. Modlí se, aby ho tato hodina minula, jeli to možné. Jestli existuje jiný způsob, jak by mohli být hříšníci spaseni. Dostáváme se k jednomu z textů, který skrývá podle mě veliké tajemství. Pán Ježíš v modlitbě vyznává svou naprostou důvěru a víru v to, že pro Boha, pro jeho Otce je možné vše, jinými slovy nic není Bohu nemožné. To, že skutečně neutíká od kříže vidíme v jeho naprosté poddanosti Otci ve slovech: „ale ne jak já chci, ale co ty chceš ať se stane!“ A my musíme trvat na tom, že Bohu skutečně není nic nemožné a vše může. Ale Pán Ježíš se modlí třikrát stejnými slovy a třikrát nebe mlčí!

Ježíš se modlí, pokud existuje jiný způsob, jak zachránit zkažené smrti propadlé hříšníky ať ho Otec Bůh zjeví a učiní. Modlí se třikrát, a třikrát nebe mlčí. Odpověď nepřichází. Pán Ježíš nepochybuje, že by ho mohl Otec od kalichu hněvu ušetřit, ale zároveň ví, že jediná skutečná oběť, která má moc vykoupit hříšníky z viny je On sám. Beránek Boží!

Skutky apoštolské 4:12 V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni."

Mlčící nebesa to potvrzují. Ježíš ví, že Otec ho opustí ve chvíli, kdy bude pro nás hříchem. Kdy spolu s ním tak naše hříchy budou přibyty na kříž. A jeho prosba má veliký přesah od této hrozivé chvíle až k jeho vzkříšení. Ježíš ve skutečnosti prosí, aby byl zachráněn ne před touto hrozivou smrtí a strašlivou samotou bez Otce. Ale aby byl zachráněn skrze okolnosti této smrti a tohoto opuštění Otcem, aby by zachráněn ne od ní, ne před ní, ale z ní! A otec nakonec tuto Jeho úpěnlivou prosbu vyslyšel!

Židům 5:7 Ježíš za svého pozemského života přinesl s bolestným voláním a slzami oběť modliteb a úpěnlivých proseb Bohu, který ho mohl zachránit před smrtí; a Bůh ho pro jeho pokoru slyšel. 8 Ačkoli to byl Boží Syn, naučil se poslušnosti z utrpení, jímž prošel, 9 tak dosáhl dokonalosti a všem, kteří ho poslouchají, stal se původcem věčné spásy,

A my zde vidíme čtyři pro nás důležité věci, které se musíme i my naučit a poznat je, jestli náš život má být ke slávě Boží .1) Naprostou důvěru Ježíše k Otci, která jde navzdory okolnostem a skrze tyto okolnosti, za tyto okolnosti, za oponu tohoto světa, za oponu smrti až ke vzkříšení! Syn zná svého Otce, modlí se a volá Abba. To oslovení vyjadřuje naprostou důvěru, ale i hlubokou bázeň a úctu. To oslovení náleží dnes právoplatně díky Ježíši i nám!

Římanům 8:15 Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!

Používáte tuto výsadu ve svých životech? Pak ale vás musí vést ke stejné oddanosti, bázni a úctě. Musí vás vést ke stejné poslušnosti ve které nevoláme „Otče, nechci jít touto cestou!“ ale voláme jako Ježíš Otče proveď mě touto cestou mého kříže jako jsi provedl svého Syna Ježíše cestou Jeho kříže. Nevoláme po změně okolností, po umetení cestičky, ale o milost a sílu v poslušnosti a utrpení jako náš Pán, to je druhá pravda. To je to za druhé, co musíme znát.

Za třetí. Vidíme zde moudrost v modlitbách. Pán Ježíš se třikrát modlí stejnými slovy. Otec i nebe třikrát mlčí. To nám silně připomíná příběh zbožného učedníka Pána Ježíše Pavla.

2 Korintským 12:7 A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení, jichž se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval. 8 Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil, 9 ale on mi řekl: "Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla." A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.

Proto buďte i vy na modlitbách moudří. Přijímejte z Boží ruky vše, co Bůh dává, dobré i zlé. Děkujte, když mluví, i když mlčí. A učte se růst v poznání Jeho vůle, jako Pán Ježíš, jako Pavel apoštol, abyste věděli, kdy je čas se modlit a kdy je čas přijmout Boží mlčení a jít dál skrze okolnosti, které se nám nelíbí, toužíme je změnit, ale Bůh je dobrý, miluje nás a neučiní to! Máme-li milost Boží, máme vše.

A za čtvrté milovaní? Milost je plnost, je dostačující! To je totiž ta moc Kristova, která nás zachraňuje. To on ji pro nás vydobyl na kříži, kde pil kalich Otcova hněvu opuštěn všemi! Máte-li tuto milost Boží, i kdyby se rozlétl svět v té největší hrůze a bouři zlé zhouby, jste v bezpečí, jste vítězové! A to vše pro nás získal jen On. Jen Beránek Boží. Lev z Judy a Božský bohatýr! My nemáme žádnou zásluhu, ani co za nehet se vejde. Ani na špičku té nejtenčí jehličky. Ani jedinou molekulu, ani jediný atom, ani jedno jediné neutríno, což je podle mého zjištění nejmenší objevená částice!

NESCHOPNOST PADLÝCH LIDI COKOLI UČINIT PRO SVOU SPÁSU

Znovu náš text.

Pán Ježíš v úzkostech zápasí, a učedníci spí. Ten text ani tak tvrdě neodsuzuje spící Pánovi učedníky a přátele. I když vidíme, že je Pán kárá, varuje a povzbuzuje k modlitbě, která je podle něho chrání před upadnutím do pokušení. Jako spíše ukazuje na prostou skutečnost, jednoduchý fakt, že člověk není schopen přispět ke spáse naprosto ničím. Učedníci jsou hektičností posledních dní a chvil s Pánem zmoženi, unaveni a skoleni i zármutkem. Pán Ježíš znovu a znovu mluví o svém kříži, utrpení a smrti. Oni to pořádně nechápou a jsou z toho celí skleslí. Proto znovu a znovu upadají do spánku.

Petr přísahal, jak svého Pána neopustí, jak položí za Krista svůj život a nedokáže sním ani být vzhůru v tak těžké chvíli. Podobně i ostatní. To ukazuje na naprostou neschopnost padlého člověka. Jde tu o zřejmou a naprostou lidskou slabost v otázkách duchovního života, v otázkách spásy. O této slabosti čteme v Ř 8,3;

Římanům 8:3 Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,

Když o chvíli později se Petr přeci jen odhodlá k činu, co čteme.

Marek 14:45 Když Jidáš přišel, hned k Ježíšovi přistoupil a řekl: "Mistře!" a políbil ho. 46 Oni pak na něho vztáhli ruce a zmocnili se ho. 47 Tu jeden z těch, kdo stáli kolem, tasil meč, zasáhl veleknězova sluhu a uťal mu ucho. 48 Ale Ježíš jim řekl: "Vyšli jste na mne jako na povstalce s meči a holemi, abyste mě zajali. 49 Denně jsem vás učíval v chrámě a nezmocnili jste se mne. Ale je třeba, aby se naplnila Písma!" 50 Všichni ho opustili a utekli.

Petr se odhodlal, sebral všechnu možnou odvahu padlého lidství. Vrhl se proti několika stům nepřátel. Podle některých vykladačů jich bylo nejméně dvě stě. Petr tasil meč, a nejen tasil. Použil ho k boji! Ťal nepřítele! A?

Usekl jednomu z nich ucho! To je výsledek co? Také chcete v zápase proti hříchu, mocnostem zla a temnoty být tak úspěšní, tak strašliví, odhodlaní a nesmiřitelní bojovníci? Ne, nevysmívám se. Nejspíš nejsem ze svých sil schopen se ani pohnout k tomu, abych uťal zlu jedno jediné ucho. A nakonec bych byl rád, když se mi podaří utéct, jako nakonec Petrovi i všem ostatním.

Pán Ježíš byl zatčen večer, den před ukřižováním. Všichni Ho opustili a stejně tak, jako jsme v Adamovi všichni padli, tak jsme všichni Pána Ježíše spolu s jeho přáteli, spolu s našimi apoštoly opustili. Chvála Bohu! Že Bůh koná své dílo spásy sám, bez nás. Je moudrý a zná výsledek, který by nastal, kdyby po nás požadoval i ten sebemenší podíleček. Nechce se dívat na naši bezmocnost, se kterou sekáme ucha jako vrchol našeho boje. Nechce se dívat na naše útěky, když i nám nakonec dojde, jak na tom jsme! Proto to učinil sám, ve svém milovaném Synu, skrze svého milovaného Syna. Mocí svého Svatého Ducha a mocí svého svatého slova. Pán Ježíš říká na konci našeho oddílu.

Mk 14,41 Přišel potřetí a řekl jim: "Ještě spíte a odpočíváte? Už dost! Přišla hodina, hle, Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 42 Vstaňte, pojďme! Hle, přibližuje se ten, který mě zrazuje."

Chvála tobě Otče za našeho Spasitele Ježíše. Chvála tobě Pane náš Ježíši Kriste za tvou lásku, poslušnost, odvahu, odhodlání! Děkujeme ti Bože náš svatý, věrný a dobrý. Amen!

APLIKACE

Modlete se vždy a za všech okolností, abyste neupadli do pokušení. Abyste rostli v poznání Krista i Otce i Boží vůle pro vás. Abyste rostli ve víře, absolutní důvěře a tím i poslušnosti Boží vůli. Spoléhejte vždy a za všech okolností na Něj!

Rok

2024