Pavel Borovanský

Z Galileje přichází Pán Ježíš. Je to něco přes sto Km. Jde tuto vzdálenost pěšky, aby se nechal od Jana pokřtít. To je něco nepochopitelného. Ten, který nás křtí svým Duchem svatým, abychom byli zachráněni a měli život. Ten, který je Stvořitelem života, Pánem života a který je ŽIVOT sám, se nechává od hříšníka Jana pokřtít! A velmi ho tím uvádí do rozpaků.

Jak veliký je ten zástup VE Zjevení? Nikdo ho nedokáže sečíst! A kolik hříchu napáchá člověk před svým obrácením a kolik jich napáchá i po svém obrácení? A musíme to číslo skutečně znát?  Když víme, že i za jeden jediný hřích spáchaný, byť jen v mysli člověka, musí být viník a bude viník odsouzen a odloučen od Boha na věky v trestu? Jak moc tupí i jeden jediný hřích svatého Boha?

Ale plný, velký sbor není tím pravým ukazatelem opravdové zbožnosti. A už vůbec ne v dnešním světě. Mít jako hlavní parametr zaplněné židle v sále naopak otvírá cestu hříšnému světu do církve! Dnes je naprosto běžné v církvích plnit sedadla a tak rozšiřovat sbory tím, že slevíme z toho, co požaduje Písmo. Snížíme tu normu toho, kdo je křesťan a co to znamená!

Pokoj vám a milost od Boha Otce i Pána Ježíše Krista! Dnes se budeme zabývat tématem, kterým mnoho lidí v církvi stále nerozumí. Budeme mluvit o bázni z Boha. Toto téma současná církev vůbec nezná a je to problém, který nastal před desítkami let a možná mnohem dříve odklonem od důrazu na Písmo k jiným zdrojům.