Nový zákon

List Filemonovi rozvíjí ústřední téma: odpuštění. Proč máme odpouštět? A jak a kdy to dělat? Proč je odpuštění důležité? Co přináší odpuštění tomu, kdo odpouští? A co přináší tomu, komu je odpuštěno? Proč bychom měli odpouštět? Máme pomoc výtečnou v Písmu. Pamatujete na Mojžíše, jak k němu Bůh mluvil zprostřed hořícího keře?

Pavel nás vede k tomu, aby silní přijímali slabé, nezlehčovali je a nepohrdali jimi. Vede nás k tomu, aby slabí neodsuzovali silné, protože i za tím stojí pýcha jako za zlehčováním a pohrdáním. Ale především za tím stojí neproměněná, tělesná  mysl na obou stranách, která jen velmi málo rozpoznává cíl k němuž byla povolána a který plně sledoval sám Boží Syn.

List Koloským je mocným důkazem svědčícím proti každému, kdo by se marně domníval, že křesťanství je navýsost individuální záležitost, že jde jen o můj vlastní vztah s Bohem a nic víc. Ne, Bůh nás každého jednoho vykupuje přesvatou krví Pána Ježíše a dělá nás církví! Svou církví, tělem Kristovým. Ježíš je duchovní hlavou a my všichni, kdo jsme mu uvěřili, jsme jeho duchovním tělem.

Přiblížit se Bohu ve Staré smlouvě byl nadlidský, nemožný úkol a do velesvatyně vstupoval pouze velekněz, a to ještě s lanem zachyceným na noze, aby ho mohli vytáhnout, pokud by něco opomenul a blízkosti svatého Boha zemřel! A to vše přitom zůstávalo jen stínem budoucí slávy.

Pravá zbožnost totiž ví, že všechno je dar od Boha. Nic jsme si nedali a nedáme, nic nezískáme z vlastní vůle a moci. Pravá zbožnost je největším bohatstvím, je všechno. Je to Boží povolání, prostředek i cíl. Je to absolutně a plně nový život, který se rodí z Boha roste. Proto Pavel říká v šestém verši, že pravá zbožnost je velké bohatství.