Starý zákon

...přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.  Židům 10:22

Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít. Kdo má uši, slyš.
Matouš 11:13-15

V duchu a moci Eliášově přišel Jan Křtitel, aby připravil cestu pro Mesiáše. Nezapomeňte, že fyzické skutečnosti Starého zákona jsou naplněné duchovně v Novém zákoně. Proto se znovu nenarodil starozákonní Elijáš, ale Jan Křtitel, aby stejně jako Elijáš volal lidi k pokání! Než kdokoliv zahlédne Ježíše Krista, Božího Mesiáše, musí se dát cestou Janovou! Bez pokání není ani odpuštění. Izraelci potřebovali slyšet Jana, a to, co kázal v Judské poušti: "Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské." Mt 3:2

Dnes potřebujeme slyšet Jana Křtitele! Protože do Božího království nelze vstoupit s nákladem viny - vstupní brána je úzká! Odlož svoji nespravedlnost u kříže Ježíše! Vyznej mu svou nevěru Bohu. On na kříži umíral, aby zaplatil za tebe, tvoje viny!

Text kázání

Kdo z vás se bojí Hospodina a poslouchá jeho služebníka? Kdo chodí v temnotách, kde není žádná záře, ten ať doufá v Hospodinovo jméno a opře se o svého Boha.
Izajáš 50:10

Podle Iz 50, 10 máme doufat ve jméno našeho Boha. A máme se také o našeho Boha opřít. Zde ve světě temnoty máme doufat v Boží jméno a opřít se o Boha. Řekli jsme si, že doufat v Boží jméno znamená znát Boha. Dobře vědět kdo a jaký je. A to je svatí ten první, naprosto nezbytný krok. Jak byste se mohli opřít ve tmě o někoho, koho dobře neznáte? Jít s ním? To by bylo čiré bláznovství. Zoufalý čin. A když budete mít vedle sebe dva muže, kteří si budou nárokovat vůdcovskou roli ve společnosti, za kým půjdete? Za tím, koho dobře znáte a víte, že je dobrý a schopný, morálně pevný, Nebo půjdete za tím, o kom nic nevíte?

Text kázání

Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco
požádáme ve shodě s jeho vůlí.
1 Janův 5:14

Ti, kdo se domnívají, že Bůh jedná na této straně kříže se svým dvojím lidem, totiž (1) s církví a dále ještě (2) s etnickými Židy, tedy tělesnými potomky Abrahama, Izáka a Jákoba (Izraele) tak pod tíhou prohlášení „Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo“ musí věřit, že „množství nebeských hvězd“ představuje nebeský Boží lid, tedy církev; a „množství zrnek písku“ představuje pozemský lid, tedy etnický Izrael. My ale věříme, že Bůh na této straně kříže má jenom jeden svůj lid v Kristu, svoji církev bez ohledu na tělesnou DNA.

Nikoli tělesný původ, ale Boží zaslíbení, Boží vyvolení, to je ta pravá kvalifikace pro Abrahamova potomka. Všimněme si té souběžnosti. Žid se musel do Izraele narodit bez sebemenšího přičinění, aby patřil k vyvolenému tělesnému Božímu lidu. Pravý Abrahamův potomek, se musí také a bez přičinění narodit, ale znovu, duchovně, aby patřil k vyvolenému duchovnímu Božímu lidu, k církvi.

Text kázání