Jákoba jsem si zamiloval (Gn 25,19-34)
Bůh vyvolil Jákoba a Ezaua zavrhl. Učení o vyvolení nám ukazuje Boha v Jeho velikosti a slávě a dává nám porozumět Jeho milosti, moudrosti a lásce k nám, kteří věříme.
Bůh vyvolil Jákoba a Ezaua zavrhl. Učení o vyvolení nám ukazuje Boha v Jeho velikosti a slávě a dává nám porozumět Jeho milosti, moudrosti a lásce k nám, kteří věříme.
O co se opírá naše vzácná víra? Co, nebo spíše kdo je objektem naší víry? Na jakých pilířích svou víru můžeme a také máme stavět? Co nám bylo zvěstováno? Objekt naší víry totiž určuje její hodnotu a ryzost.
Ve své modlitbě za křesťany Pavel připomíná tři veliké věci: mluví o naději, ke které je Boží lid povolán, mluví o slavném dědictví, které křesťané mají v Kristově lidu a konečně mluví o nesmírné Boží moci, která je zde pro ty, kdo věří – Boží moc, která se projevila ve zmrtvýchvstání Krista.
Když bylo Abrahamovi sto třicet sedm let, tak zemřela jeho žena Sára. Tři roky na to se oženil jeho syn Izák. Tím ale Abrahamův život ani zdaleka neskončil! Abraham se znovu oženil a měl další syny, nicméně požehnání, které od Boha dostal, přešlo na syna zaslíbení Izáka.
Abraham začal dělat přípravy na svůj odchod, což znamenalo zajistit pokračování svého rodu – najít manželku pro svého syna Izáka. Najít dobrou a zbožnou ženu, která by mu pomohla naplňovat Boží záměr v jeho životě.
Není trochu divné, že se Petr rozhodl připomínat nám věci, o kterých sám říká, že je známe. Že jsme je přijali a jsme v nich utvrzeni? Proč? Můžeme se ptát, není to tak trochu zbytečné?
Abraham byl muž víry, a proto obstál ve zkouškách, které mu Bůh připravil, a jeho víra stále rostla a posilovala se. Zkouška, která ho dále čekala, je zkouškou, která se nevyhne žádnému člověku – a to je zkouška smrti.
Boží slovo nikoho nenechává na pochybách k čemu je člověku užitečné. Vezměme ji společně do ruky, otevřme a čtěme. To, co nalezneme, je život!
Dnes je před námi velmi silný příběh o víře, která je neoddělitelně spojená s poslušností a odvahou. Je to příběh o odvaze i lásce, o ochotě obětovat pro Pána Boha to nejvzácnější co máme, abychom mohli získat to nejlepší, co nám Bůh může dát.