Považuji za správné vás probouzet napomínáním! (2Pt 1,12-15)

Není trochu divné, že se Petr rozhodl připomínat nám věci, o kterých sám říká, že je známe. Že jsme je přijali a jsme v nich utvrzeni? Proč? Můžeme se ptát, není to tak trochu zbytečné?