Tematické kázání

List byl napsán v době, kdy je Pavel a jeho spolupracovníci pod těžkými zkouškami. Pronásledování kvůli evangeliu nabírá na síle. Je vnější – od nevěřících lidí, těch, kteří mají v rukou moc – v Asii, snad v Efezu, dolehlo na ně takovou měrou, bylo nad jejich síly (1:8). Dokonce byl vynesen rozsudek smrti nad Pavlem. Po lidsku mu už nezbývala žádná naděje na život.

Slova z Ř 1, 16-17 byla důležitá pro Martina Luthera i pro celou reformaci. Jsou důležitá i pro nás. Neboť jsou tou nejčistější esencí a vrcholem evangelia Pána Ježíše Krista! Pochopení a přijmutí toho, co se skrývá za těmito slovy znamená být spasen a zachráněn od Božího hněvu. Odmítnout ta slova znamená být již odsouzen! 

Ale zprávu o cestě spasení Bůh vložil do rukou své církve: aby naplnila celý svět jednoduchým poselstvím: Bůh zachraňuje ty, kdo kvůli svému vzdoru vůči Bohu spějí k odsouzení a budou muset po celou věčnost nést spravedlivý Boží hněv.

Jestli silně nábožensky cítící Izrael a člověk Saul byli schopni hubit křesťany, co čekáte od ateistického západu. Lidé, kteří věřili v Boha Písma, vraždili Jeho děti! Západ převrácený kocháním se ve vlastním humanismu je mnohem horší. I když humanismus vyvyšuje a oslavuje člověka místo Boha, láska k člověku v něm není!

V páté kapitole Lukášova evangelia se opakuje několikrát stejný obraz. Ukazuje veliké množství lidu. Celé zástupy hrnoucí se k Pánu Ježíši. Vidíte to v Lk 5, 1; 5, 15; 5, 19 i v 5, 29 na veliké hostině u celníka Léviho. Celé zástupy přicházeli k Němu, následovali Ho.