Poslední večeře a zaslíbení nové hostinyPán uzavřel na kříži smlouvu, kterou připomínal učedníkům při poslední večeři s nimi. Vedle ní je tady také strach učedníků, který je přivedl k velmi tělesnému sporu o to, kdo z nich je největší. Ale největší je ten, kdo slouží – tak, jako i oni budou sloužit v Božím království.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 28. listopadu 2010
Bůh volá hříšníky k pokání, a kdo ho činí, toho Bůh přijímá jako svého syna. Bůh volá každého a ukazuje každému svou dobrotu a své milosrdenství. Ale každý, kdo nepotřebuje pokání, kdo odmítá Boží milost, nebude zachráněn.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 7. března 2010
Dnes již počtvrté a také naposledy společně otevíráme patnáctou kapitolu Lukášova evangelia. Ježíš zde vypravuje podobenství o ztracenosti nebo také podobenství, které zobrazuje Boží srdce pro ztracené.
Znovu a znovu v celém Písmu volá Bůh hříšníky k pokání a slibuje jim, že je přijme – pokud budou činit pokání a odvrátí se od svých hříchů:
Bůh nás ve své velké lásce nechává jednat svévolně a vyhlíží náš návrat v pokání. Pravé pokání znamená poznání odpornosti hříchu, poznání pravdy o sobě a o Bohu, rozhodnutí a jednání.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 28. února 2010
Pokoj vám a milost. Zdravím vás ve jménu Pána Ježíše Krista. Začněme tím, že otevřeme Boží Slovo a přečteme celou patnáctou kapitolu Lukášova evangelia. Potom se budeme věnovat jednomu z příběhů, které se v této kapitole nacházejí – příběhu ztraceného syna a jeho návratu domů. Lk 15
Bůh se slitovává nad hříšníky a dává jim poznat své milosrdenství. Duch Svatý rozsvěcuje lampu Božího Slova a prohledává každý kout. Nepřestane, dokud nepřivede všechny vyvolené ke spasení v Kristu.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 14. února 2010
Boží láska je aktivní – Bůh sám hledá a nachází své ztracené ovce, Pán je bere do náručí a nese je domů. Boží láska začíná u Pána a naší reakcí na ni je pokání a odvrácení se od hříchů.
