Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých (Sk 13,30)

Pavel Borovanský, Ústí nad Labem, 21. dubna 2019

Vzkříšení jako nezpochybnitelný důkaz vítězství a dokonané spásy!

 

Úvod

Pokoj vám a milost drazí přítomní! V pátek večer jsme se sešli, abychom využili příležitost, kdy si západní společnost i církev podle tradice připomíná ukřižování Pána Ježíše Krista. Velikonoce byl svátek daný Izraeli. Velikonoce byly naplněny a završeny v Kristu Ježíši. Na kříži bylo dokonáno Boží dílo spásy a svět vešel do nového věku milosti. Když byl Pán Ježíš zabit a vstal z mrtvých, v tu chvíli přestaly velikonoce platit, protože zvetšely spolu se starou smlouvou. Velikonoce ukazovali na přicházejícího pravého Beránka a ten byl právě obětován. V Židům, v osmé kapitole čteme:

• Žd 8:8-13 `Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy s domem izraelským i s domem judským uzavřu smlouvu novou,  ne jako byla ta smlouva, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl ze země egyptské. Neboť oni nezůstali v mé smlouvě, a já jsem se jich zřekl, praví Hospodin.  A toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, praví Hospodin: Dám své zákony do jejich mysli a napíšu jim je na srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. Pak už nebude učit druh druha a bratr bratra a nebude vybízet: `Poznej Pána´, protože mě budou znát všichni, od nejmenšího až do největšího.  Slituji se nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy už nevzpomenu. ´ Když Bůh mluví o nové smlouvě, říká tím, že první je zastaralá. Co je zastaralé a vetché, blíží se zániku.

Přesto jako křesťané chceme využít každé příležitosti, abychom vykládali Písmo a zvěstovali evangelium Kristovo. Je zde nová smlouva, nový lid nejen ze Židů, ale i z pohanů. A byl nám dán velký úkol jít do celého světa a přinášet evangelium všemu stvoření. Tento příkaz má své velké zaslíbení. Poslouchejte:

• Mk 16:15-16  A řekl jim: "Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.

Proto jsme se sešli v pátek večer, abychom zvěstovali kříž našeho Pána a Spasitele a dnes se scházíme pro připomenutí Jeho slavného vzkříšení! Nemusíme zavrhovat lidské tradice Velikonoc. Je lépe je posvětit zvěstováním pravdy, aby lidé viděli, že nejde o vajíčka, zajíčky a pomlázku. Aby lidé poznali a pochopili, že na Golgotě se odehrál vrchol lidských dějin. Události kříže, hrobu a vzkříšení jsou cílem i slávou celého stvoření i člověka. Na kříži byl korunován Pán Pánů a král Králů. Písmo praví:

• Ko 1:16  neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

Od počátku světa, ale ještě před ním věčně existoval Beránek Boží bez vady a bez poskvrny, který čekal, až se naplní čas, aby se Bůh stal člověkem a to, co zahynulo, aby bylo Beránkovou láskou a poslušností zachráněno a smířeno s Bohem. Petr říká:

• 1 Pt 1:18-20  Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů.

Od svého vtělení Pán Ježíš neochvějně směřoval k jedinému cíli a místu v čase a prostoru. Ke Golgotě a ke kříži na ní vztyčeném. Poslouchejme Jeho slova.

• Lk 12:49-53  Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal! Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná! Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem, budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni."

Vidíte Kristův cíl, Jeho neochvějnou vůli a vytrvalost? Jeho život nebyl promarněn, naopak stal se plností všeho stvoření. Tváří v tvář tomu musí být každému člověku jasné, že na kříži Golgoty se neodehrávala jen bezvýznamná poprava nějakého člověka, tesaře odkudsi z Betléma.

Ve světle Písma vidíme, že události Golgoty jsou událostmi, které mají zásadní a věčný význam v životě každého člověka. Přinášejí rozdělení lidského rodu. Podle toho, jaký k nim zaujmeme postoj. Jaký postoj k nim zaujmeme, nebo zaujímáme my? Mávneme rukou nad tou bláznivou zprávou, nebo ji přijmeme a přijímáme vírou?

To je rozhodující, podle toho se bude odvíjet naše věčnost. Víra v Kristův kříž přináší spásu a život věčný, odmítnutí přináší věčný trest daleko od Boha slávy. Na kříži Pán Ježíš prohlásil: „ je dokonáno.“ Dílo spásy připravené od věků je dokonané. Věk stínu budoucích věcí, ukazujících na Krista skončil. Začal věk nový, ve kterém je Ježíš Kristus jasnou skutečností a plně poznanou pravdou. Budeme dnes mluvit o vzkříšení. Protože vzkříšení je nezpochybnitelným důkazem dokonaného Božího vítězství!

Odkazy: Žd 8, 8-13; Mk 16, 15-16; Ko 1, 186; 2 Pt 1 , 18-20; Lk 12, 49-53;

 

Boží vítězství nad hříchem

I. Kříž, naplnění a vítězství Boží spravedlnosti

Četli jsme Sk 13, 14-41. Ale zůstaneme dnes jen v jediném verši. Ve verši Sk 13, 30. Zde je psáno: „Ale Bůh Ho vzkřísil z mrtvých.“  Podíváme se dnes spolu na to, co vše je skryto v tomto jednoduchém prohlášení. A začneme úplně od začátku. Víme, že celý svět je pod mocí zlého. 1 J 5, 19. Víme, že vinou jednoho člověka vešel do světa hřích a s ním smrt.

• Ř 5:12  Skrze jednoho člověka (Adama) totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.

Naše nespravedlnost je důvodem našeho odloučení od Boha. Odloučení od Boha znamená smrt.  Kdo hřeší, musí zemřít. Ez 18, 20 říká:„ Duše která hřeší, umře.“  A žalm 24?

• Ž 24:3-4  Kdo vystoupí na Hospodinovu horu? A kdo stanout smí na jeho svatém místě? Ten, kdo má čisté ruce a srdce ryzí, ten, kdo nezneužije mou duši, ten, kdo nepřísahá lstivě.

Potomci Adamovi ve svém hříšném stavu nemohou být v Boží blízkosti. Ani jeden z nich nesplňuje požadavky Ž 24. Jsou všichni smrtelně zasažení hříchem. Smrt těla není tím nejhorším, co je potkalo. Protože v Adamovi nejprve všichni zemřeli duchovně. Zemřít navěky znamená být navěky odloučen od Boha. V den posledního soudu každý, kdo nebude shledán spravedlivým, skončí v temnotě a odloučení daleko od Boha.

• 1 K 6:9  Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení,

Proč hrozí věčné odloučení od Boha každému člověku? Protože každý člověk hřeší. V Ř 5, 12 jsme četli, že smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. Nikdo není spravedlivý. Nikdo nehledá Boha. Každý se vrhá do proudu hříchu a prostopášnosti. Celý svět se střemhlav řítí do propasti, pryč a daleko od Boha! Do pekel kam ho žene jeho zvrácená touha 2 Pt 1, 4. Když čteme tato slova, je lehké propadnout beznaději.

Ale Bůh nezůstal u těchto slov. V pátek jsme zde slyšeli vše měnící slova. Slova, která jsou důkazem toho, že Bůh měl plán. A tento plán neměl od počátku světa, ale ještě před ním! Na věčnosti. A ten plán byl dokonán. Dokončen. Byl naplánován, přijat, započat, proveden, naplněn, završen.

 Ten plán byl uveden v život a mocí Boží se stal! Slova Pána Ježíše na kříži, slova „dokonáno jest!“ můžeme přeložit právě jako: „ Stalo se!“ Bylo to připraveno od věků, pracovalo se na tom a nyní? „Stalo se! Je to tady! Již je to skutečností!“ Pán Ježíš řekl a Jeho ústy trojjediný Bůh řekl k otázce záchrany a spásy hříšných lidí: „ Stalo se. Je to hotové.“ Bůh řekl ke spáse člověka mohutné Amen!

Jaký byl ten plán, který byl završen Kristem na kříži?

• Ga 4:4-5  Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu,  aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.

Byli jsme vykoupeni. Z čeho? Z otroctví hříchu, z prokletí zákona, přinášejícího Boží hněv a soud. Víme, že každý, kdo hřeší, je pod Božím hněvem a soudem. Ale v Ř 8, 1-4 čteme potěšující, sladká slova:

• Římanům 8:1-4  Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši, neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích,  a aby tak spravedlnost požadovaná zákonem byla naplněna v nás, kteří se neřídíme svou vůlí, nýbrž vůlí Ducha.

Slyšíte? Kdo je v Kristu, nepodléhá již žádnému odsouzení! To, co bylo nám nemožné, učinil za nás Bůh v Kristu. Boží spravedlnost nezůstala nenaplněna. Tak, jak požadoval zákon, byl hřích člověka potrestán na lidském těle!

Pán Ježíš se v těle, jaké má padlý člověk, utkal s hříchem. Ve svém životě i ve své smrti. A víte co? On zvítězil. Chcete nezpochybnitelný důkaz? Poslouchejte:

• Skutky apoštolské 13:28-30  Ačkoli na něm nenalezli žádný důvod pro trest smrti, vymohli si na Pilátovi, aby ho dal popravit. Když udělali všechno přesně tak, jak to bylo o něm v Písmu napsáno, sňali jej z kříže a položili do hrobu. Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých!

První věc dokonaná na kříži, nezbytná pro naši záchranu, byla naplnění Boží spravedlnosti! A důkaz o tom, že nejde o žádné plané řeči je Kristovo vzkříšení! Pojďme dál.

II. Kříž, naplnění a vítězství Boží milosti a odpuštění

Čteme v Písmu, že zákon požaduje trestat hřích člověka na člověku. To je jasné a spravedlivé. Ale zákon také říká, že hřích může být odpuštěn. A to za určitých okolností.

• Lv 4:27-30  Jestliže se neúmyslně prohřeší někdo z lidu země a dopustí se proti některému příkazu Hospodinovu něčeho, co se dělat nesmí, provinil se. Je-li mu oznámeno, že se dopustil hříchu, přivede jako svůj dar kozu, samici bez vady, za hřích, kterého se dopustil. Vloží ruku na hlavu zvířete obětovaného za hřích a porazí oběť za hřích na místě pro zápalné oběti. Pak vezme kněz trochu krve na prst a potře rohy oltáře pro zápalné oběti; všechnu ostatní krev vyleje ke spodku oltáře.

Vysvětlujícím textem pro nás je text z knihy Židům.

• Žd 9:22  Podle zákona se skoro vše očišťuje krví, a bez vylití krve není odpuštění.

Bez vylití krve není odpuštění hříchu! Byli jsme nesvatí, nespravedliví ale Ježíš naplnil zákon, naplnil Boží spravedlnost, ta byla přičtena nám. To je nádherné, ale my také potřebujeme obmýt, očistit. Nikdo přeci neobleče nádherný šat Kristovi spravedlnosti přes odporné, smradlavé cáry našeho šatu hříchu, přes tu ohavnou špínu. Musí nám být odpuštěno vše, co jsme spáchali. A to vyžaduje krev. Ne krev kozlů, beranů a býků. Ta nemá moc trvale očistit a přinést nám trvalé odpuštění.

Náš Velekněz podle řádu Melchisedekova však nevstoupil do kamenné svatyně, ale do nebeské a nevstoupil tam s krví zvířat, ale se svou vlastní. Tím nám získal věčné odpuštění, vykoupení. Získal nám Boží milost.

• Židům 9:11-12  Ale když přišel Kristus, velekněz, který nám přináší skutečné dobro, neprošel stánkem zhotoveným rukama, to jest patřícím k tomuto světu, nýbrž stánkem větším a dokonalejším. A nevešel do svatyně s krví kozlů a telat, ale jednou provždy dal svou vlastní krev, a tak nám získal věčné vykoupení.

Církev nemohla a nemůže být zaplacena krví zvířat. Pro krev zvířete i člověka je to nemožné. Jen krev člověka Božího Syna má tu moc. Sk 20, 28. Jen krev Krista má moc očistit nás od každého hříchu a přinést nám věčné odpuštění Božího milosrdenství.

První nezbytnou věcí bylo naplnění Boží spravedlnosti v díle kříže. Je nám přičtena vírou. Díky ní jsme v Božích očích spravedliví. Další nezbytností bylo nás obmýt, očistit. Abychom mohli stanout před Bohem čistí, neposkvrnění hříchem. Prorok Zacharjáš prorokoval tato slova:

• Zacharjáš 13:1  V onen den vytryskne pro dům Davidův i pro obyvatele Jeruzaléma pramen k obmytí hříchu a nečistoty.

Oním dnem je den Golgoty. Den ukřižování Pána Ježíše. Den, kdy zrazený, mučený a v bolestech vyřkl ta mocná slova vítězství: „Dokonáno jest!“ A ten pramen k obmytí je krev tekoucí z Jeho ran, tryskající z Jeho boku!

Další nezbytná věc pro naši spásu je skutečností, je dokonaná. 1. Ježíš vzal na sebe naše hříchy, zemřel za ně.  2. Svou krev prolil pro naše očištění. Zvítězil nad hříchem. Chcete důkaz? Hleďte na kříž! Slyšte ta slova, „dokonáno jest!“ Pohleďte na vzkříšení!

• Sk 13:28-30  Ačkoli na něm nenalezli žádný důvod pro trest smrti, vymohli si na Pilátovi, aby ho dal popravit. Když udělali všechno přesně tak, jak to bylo o něm v Písmu napsáno, sňali jej z kříže a položili do hrobu. Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých!

III. Moc hříchu je zlomena – porážka hříchu

Boží spravedlnost byla Kristem naplněna v životě i ve smrti. Dílo kříže přináší v Ježíšově zástupné oběti Boží spravedlnost všem, kteří věří. Přináší obmytí, očištění a odpuštění hříchu. Beránek Boží bez viny a bez poskvrny, který celým svým životem naplnil zákon. Svatý Syn Boží vynesl naše hříchy na dřevo kříže, kde za ně zaplatil svým životem. Svou krev přitom prolil, abychom byli očištěni a jako pečeť nové smlouvy. Pán se utkal s hříchem. Jak? Za prvé porazil hřích svým životem:

• 1 Pt 2:22  On `hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest´.

Za druhé tím, že ačkoli byl svatý a bez hříchu poslušně přijal mzdu hříchu za nás všechny, kdo v Něho věří. Hřích byl poražen v životě i ve smrti Krista. Tím ztratil svou devastující moc v životě těch, kdo ke Kristu přicházejí ve víře a v pokání. Je psáno:

• Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši. Nechť tedy hřích neovládá vaše smrtelné tělo, tak abyste poslouchali, čeho se mu zachce; ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti. Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí. Ř 6:9-14  

Ježíš Kristus svedl boj s mocí hříchu v životě i ve smrti. A zemřel! Přicházíme však zpět k našemu dnešnímu jedinému verši: Sk 13, 30 Ale Bůh Ho vzkřísil z mrtvých. To je nezpochybnitelný důkaz o Božím vítězství nad hříchem! Hřích tedy nemá vládu ani nad našimi životy. Bohu buď za to chvála.

Odkazy: 1 J 5, 19; Ř 5, 12; Ž 24, 3-4; 1 K 6, 9; 2 Pt 1, 4; Ga 4, 4-5; ř 8, 1-4; Sk 13, 28-30; 20, 28; Lv 4, 27-30; Žd 9, 22; 9, 11-12; Za 13, 1; 1 Pt 2, 22; Ř 6, 9-14;

 

Vzkříšení, důkaz vítězství nad smrtí

I. Mzdou hříchu je smrt

Pojďme se podívat na další věc naplněnou a dokonanou na kříži. Máme Kristovu spravedlnost. Oblékli jsme ji a jsme obmyti krví Krista. Spravedlnost, obmytí vin, odpuštění. Postupme však dále. Dalším aspektem Božího vítězství je kromě vítězství nad hříchem totiž také porážka smrti.

Víme, že mzdou hříchu je právě smrt. Kdo hřeší, musí zemřít. Ez 18, 20 říká:„ Duše která hřeší, umře.“  Potomci Adamovi jsou všichni smrtelně zasažení hříchem a umírají. Smrt těla není tím nejhorším, co je potkalo. Protože v Adamovi nejprve všichni zemřeli duchovně. V den posledního soudu každý, kdo nebude shledán spravedlivým, bude uvržen do hořícího jezera. Druhá smrt hrozí každému potomku Adamovu:

• ZJ 20:12-15  Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách. Moře vydalo své mrtvé, i smrt a její říše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů. Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero. A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera.

Kdo nebude zapsán v knize života, podlehne druhé smrti. Bude uvržen do hořícího jezera. Je nějaká naděje? Ano v Kristu. V kříži. V těch slovech nevýslovné moci a síly. „Dokonáno jest! Stalo se! Spasení je naplněné, hotové!“ Apoštol Pavel říká:

• Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, neboť Písmo praví: `Kdo v něho věří, nebude zahanben. ´ Ř 10:9-11  

Musíme ke Kristu a to vírou v dokonané dílo kříže. Ke Kristu na kříži, protože tam zazněla ta slova! On zvítězil nad smrtí. A my se podíváme, jak to provedl. Hřích porazil svým životem, také tím že se pro nás stal hříchem a nesl Boží hněv místo nás.  Dozajista prolil i svou krev na očištění našich hříchů. Jak ale porazil smrt?

II. Dobrovolnost i poslušnost Kristovi smrti

Tím, že ačkoli byl bez viny a bez poskvrny, dobrovolně a poslušně zemřel místo nás:

• Jan 10:11-18  Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání. Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží. Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř. Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce."

Stojíme tu před zdánlivě protichůdnými tvrzeními. Slyšíme Pána Ježíše říkat, že svůj život dává dobrovolně sám od sebe. Má moc svůj život dát i opět přijmout zpátky. Ale poslední verš říká, že takový příkaz dostal Pán Ježíš od Boha Otce. Mate nás to? Jistě!

Ale zde nemáme před sebou nic, než jen dokonalou jednotu a lásku Otce a Syna v praxi. Otec miluje Syna a Syn miluje Otce. Jejich láska a tím i jednota je dokonalá. Není v ní žádný náznak stínu, sebemenší smítko pochyb, nebo jen homeopatický otisk porušenosti a nesouladu. Je to láska a jednota dokonalá, Boží, Božská. Je to jednota jediného Boha, věčně přebývajícího ve třech osobách. Jednota jakoby složená z „Božích atomů, molekul a molekulárních vazeb“ nekonečného a nekončícího počtu a dokonalé síly! Přesto jediná vazba, jediná molekula, jediný atom, dokonce ani jediná subatomární částice nenese ani nejmenší náznak nejednoty.

Proto platí, oboje. To že Syn má moc dát i přijmout svůj život zpět. A činí tak v dokonalé svobodě a naprosto dobrovolně. Ale také platí, že Otec dává příkaz a očekává jeho splnění. Vždyť Písmo přeci musí platit! J 10, 35.

Je to dokonale Otcova vůle a Otec je hlavou Krista. Je to ale také dokonale Kristova vůle a On z celého svého srdce, z celé své dokonalé lásky a proto dobrovolně i poslušně plní Otcovu vůli. On a Otec jsou jedno, ve vůli i v konání! Kristova vůle nezná nic jiného než Otcovu vůli.  Rozumíme tomu dobře?

Ježíš dobrovolně i poslušně zároveň činí tedy následující kroky: 1. Zřekl se slávy nebes a stal se člověkem. 2. Podroben zákonu dokonale ve svém životě obstál ve všech pokušeních. 3. Učinil se pro nás hříchem. 4. Zemřel na kříži, přestože nic zlého neučinil.

• Filipským 2:6-8  Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka  se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.

Takto zvítězil nad smrtí, právě proto, že dobrovolně a poslušně zemřel, i když smrt nezasluhoval. Zemřel, byl dán do hrobu, ale Bůh Ho vzkřísil z mrtvých. Znovu jsme ve Sk 13, 30. Vidíme, co vše je řečeno těmito několika slovy? Jak ale říká rakeťák Buzz:  „Vzhůru do nekonečna, a ještě dál!“

III. Smrt nad ním nepanuje

V druhé kapitole knihy Skutků čteme tato slova:

• Sk 2:22-24  Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte. Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci.

Vidíme, že smrt nemohla Ježíše udržet ve své moci. Bylo to právě proto, že Beránek Boží byl dokonalý, svatý. Byl bez vady a bez hříchu. Ale stala se ještě jedna věc. Nejen, že smrt neměla moc Krista zadržet v říši mrtvých. Ale ztratila nad ním moc navždy.

• Ř 6:9  Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu.

Smrt je mzdou hříchu a hřích má svou moc ze zákona. 1 K 15, 56. Ale Ježíš naplnil zákon. A zemřel. Vstal z mrtvých a je nyní živ ne hříchu, ne zákonu, tak že by mu byl nadále podroben. Je živ jen a jen Bohu. Když čteme verš Sk 13, 30 „Ale Bůh Ho vzkřísil z mrtvých.“ Vidíme, že v těchto slovech je obsaženo velmi mnoho. V samotném vzkříšení Ježíše Krista je obsaženo vítězství nad hříchem, vítězství nad smrtí a nyní se podíváme i na vítězství nad mocnostmi temnoty a zla, které ovládají tento věk tmy i lidská srdce.

 

Vzkříšení, důkaz vítězství nad mocnostmi temnoty

I. Odzbrojené a odhalené mocnosti

Pokud půjdeme společně do Ef, do druhé kapitoly, budeme tam číst následující, vážná slova:

• Ef 2:1-2  I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy, v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušni vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu.

Na jiném místě Písma čteme, že evangelium je zahaleno těm, kdo spějí do záhuby. V jistém okamžiku tedy bylo zahaleno i nám:

• 2 K 4:3-4  Je-li přesto naše evangelium zahaleno, je zahaleno těm, kteří spějí k záhubě. Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.

V Ef v šesté kapitole, ve dvanáctém verši:

• Ef 6:12  Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.

Mocnosti temnoty v čele s ďáblem působí v srdcích těch, kdo vzdorují Bohu. Ďábel a padlí andělé zatemňují a oslepují mysl všech, kdo nevěří evangeliu. Tyto zlé a temné mocnosti ovládají celý tento věk. Celý padlý svět, včetně padlých lidí. To je hrozivá, děsuplná zpráva.

Nejen, že platí podle Ř 1, 18-32 vláda hříchu nad každým hříšníkem. Vláda, která sílí s každým dalším hříchem, s každým dalším odmítnutím Boha a Jeho pravdy. Ale jsou zde ještě duchovní síly, mocnější než člověk, které ovládají celý tento svět, věk i každé lidské srdce. Děsíte se? Ano, pokud nejste v Kristu, pokud odmítáte evangelium, děste se! Nic vám nepomůže, žádná svobodná vůle člověka. Žádná vůle žádného člověka nemá moc se tomu všemu vzepřít a porazit to!

Ale Pán Ježíš na kříži řekl: „Dokonáno jest!“ Jak to souvisí s mocnostmi temnoty? Půjdeme společně do listu Koloským, do druhé kapitoly.

• Ko 2:12-15  S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých. Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil. Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž. Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství.

Kdo je v Kristu ví, že Ježíš porazil mocnosti temnoty. Ví, že má vírou podíl na tomto vítězství a žádná z těchto sil mu už nemůže ublížit. Už nad námi nevládnou, tak jako hřích a smrt nad námi již nevládnou. Sláva Kristu, sláva Bohu Otci, dík Duchu svatému za dílo spásy!

Proč víme, že toto nejsou žádná prázdná slova, ale mocná pravda evangelia Kristova? Protože Ježíš sice zemřel na kříži, ale Sk 13, 30 volají: „Bůh Ho vzkřísil z mrtvých!“

II. Vládce tohoto světa odsouzen a vyvržen ven

Když byl Pán Ježíš už blízko svému cíli, cíli, kterému podřídil svůj život. Když stál již těsně u paty kříže a viděl již jasně kalich Božího hněvu, jenž měl pít. Řekl svým učedníkům:

• J 12:27-33  "Nyní je má duše sevřena úzkostí. Mám snad říci: Otče, zachraň mě od této hodiny? Vždyť pro tuto hodinu jsem přišel. Otče, oslav své jméno!" Z nebe zazněl hlas: "Oslavil jsem a ještě oslavím." Zástup, který tam stál a slyšel to, říkal, že zahřmělo. Jiní tvrdili: "Anděl k němu promluvil." Ježíš na to řekl: "Tento hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám. Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven. A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všecky k sobě." To řekl, aby naznačil, jakou smrtí má zemřít.

Mocnosti jsou poražené. Dokonce i hlava všech padlých sil je poražena a odsouzena! Na jiném místě Písma, při vyučování v horní místnosti Ježíš v závěru vyučování pravil:

• J 14:30  Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže.

Pán Ježíš se utkal s hříchem a zvítězil. Pán Ježíš svedl souboj se smrtí a zvítězil. Pán Ježíš bojoval s drakem a zvítězil! Drak nic nesvedl. Rozehrál všechnu svou zvrácenou chytrost, mobilizoval všechny síly temnoty z řad démonů i lidí. Ale prohrál! Beránek zvítězil, Lev z Judy a Božský Bohatýr zvítězil.

 Had, jehož ústa byla plná smrtícího jedu. Had, jehož závity těla dokážou vyvinout smrtící tlak a stisk učinil vše, co bylo v jeho silách, aby porazil Krista. Nasadil svou nejmocnější zbraň, totiž smrt.  Ale prohrál a padl ještě hlouběji, než byl. Všechna jeho moc stačila sotva na pohmoždění Kristovi paty. Ale jemu byla rozdrcena hlava, je mrtev! Ještě se svíjí, možná ještě uštkne svým jedem, možná ještě něco přidusí ve smyčkách svého těla. Ale již je mrtev.

ZJ 12:8  Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi.

Chcete důkaz Kristova vítězství nad satanem a mocnostmi? Pohleďte na kříž Kristův. Slyšte Jeho slova: „Dokonáno jest!“ Hleďte na Jeho vzkříšení. Zemřel. Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých! Sk 13, 30

III. Ježíš po pravici Boha Otce, vládce nade všemi nepřáteli

Pán Ježíš svedl válku se zlem. S hříchem, se smrtí i ďáblem a mocnostmi. Svedl v ní mnoho bitev. Ve všech obstál a zvítězil. Na kříži, když umíral, zdálo se, že vše bylo marné. Tělesný zrak nebyl a není schopen rozpoznat duchovní skutečnost kříže. Pro tělesný zrak je kříž místem hrozné smrti, kterou bychom nepřáli ani největšímu nepříteli. Přesto jsme ji všichni ve své hříšnosti přáli a připravili našemu největšímu příteli. My všichni jsme totiž kdysi byli nepřátelé Boha a Krista. Toho, jenž položil život za nás, za své přátele. Za své ovce. Tím prokázal tu největší lásku. Pán Ježíš říká:

• Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. J 15:13  

Je to pravdivé slovo, ale uvědomme si, že on za nás položil život, ještě když jsme byli Jeho nepřátelé. Pavel v Ř 5, 10 říká:

• Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život. Ř 5, 10

Pán Ježíš zvítězil nad hříchem, nad smrtí, nad mocnostmi zla. A nyní sedí vyvýšený a oslavený a po pravici Boha Otce a přimlouvá se za nás. A je to ještě lepší, protože nyní kraluje a vládne. Písmo přeci praví o Kristu následující:

• 1 K 15:27-28  vždyť `pod nohy jeho podřídil všecko´. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil. Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.

Pán Ježíš triumfoval nad hříchem, nad smrtí i nad mocnostmi pekla. Je-li On s námi. Kdo je proti nám? Proti Kristu nikdo nic nezmůže. Amen!

Odkazy: ZJ 20, 12-15; 12, 8; Ř 10, 9-11; 6, 9; 1, 18-32; 5, 10; J 10, 11-18; 10, 35; Fp 2, 6-8, Sk 2, 22-24; 2 K 4, 3-4; 1 K 15, 56; 15, 27-28; Ef 2, 1-2; 6, 12; Ko 2, 12-15; J 12, 27-33; 14, 30; 15, 3;

 

Aplikace

Jste-li v Kristu, nebojte se! Žijeme sice ve světě, kde je hřích, smrt i ďábel, ale nic nezmůžou proti Kristu. Vzchopme se, Ježíš je porazil. On vstal z mrtvých!

Pokud vzdorujete evangeliu. Potom se děste. Protože hřích, smrt i ďábel nad vámi panují. A vy nemáte nic, žádnou moc, kterou byste se tomu všemu mohli vzepřít. Přestaňte odpírat evangeliu. Bojte se Boha, vzdejte mu čest. Utíkejte ke kříži Krista a čiňte pokání!