Tři znaky křesťanského života (J 15,12-27)
Kazatel
Jan Suchý, Ústí nad Labem, 17. února 2019
Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku." Mt 28:19-20
I. Úvod
Pokoj vám, bratři a sestry, milí hosté, přišli jste dnes do shromáždění. To shromáždění lidí se označuje jako křesťanské shromáždění. Proto bychom právem měli očekávat, že každý, kdo sem dnes přijde, nalezne zde křesťany. A z toho vyplývá také má otázka: jak by měl člověk, příchozí do tohoto shromáždění poznat, že jsou zde křesťané? Můžeme se zeptat podobnou otázkou: jak mohou lidé venku za těmito zdmi, ve světě, poznat křesťana?
Tak někdo na tuto otázku odpoví: Když jsem se narodil v Česku, tak jsem křesťan. Čechy nejsou přeci třeba hinduistická země, ale křesťanská. Jsem tedy křesťan. Jiný řekne: jsem křesťan, protože mám křestní list. Byl jsem jako dítě pokřtěn. Snažím se žít dobře, tak se považuji za křesťana. Vy, kteří jste součástí této místní církve, jistě pomalu rozumíte, že to nebude zřejmě odpověď, kterou bychom našli v Bibli. Vidíte ale, že názorů na to, kdo je křesťan existuje mnoho. Některé vypadají rozumně, jiné jsou opravdu bizarní, tedy zvláštní a podivné. Jak se pozná křesťan? Dnes se podíváme na tři znaky, které vykazuje život člověka, následujícího Ježíše Krista.
Čtení J 15:12-27
Blíží se Ježíšovo zatčení. On dobře ví, co ho čeká. Vždyť přijal dobrovolně tento kalich utrpení z Otcových rukou, aby skrze lásku přinesl věčný život nespočetnému zástupu lidí. Co jiného než láska Boží, dokáže vytrhnout lidi žijící ve vzpouře proti svému Stvořiteli a směřující z vlastní vůle do věčné katastrofy. Blíží se kříž Golgoty - to místo nejhroznějšího utrpení, jaké kdy existovalo. Místo, kde se svatý Bůh snížil, aby v podobě člověka podstoupil i smrt, a nesl zde veškerý Boží hněv, který měl směřovat na Ježíšovi přátele. Jedenáct učedníků, kteří s ním chodili 3,5 roku a učili se od Něj, rostli v důvěře a lásce k Němu, potřebuje vyzbrojit pro dny, kdy Ježíš s nimi již nebude, protože bude oslaven a znovu uveden na trůn slávy v nebesích. Toho večera už slyšeli mnohá slova povzbuzení a potěšení. A bylo proč. Místo soustředění se na to, jak oslavit Boha, jak žít pro Jeho slávu nyní i navěky, byla očekávání učedníků soustředěná pořád na sebe:
-
teď budeme Ježíši vládnout s tebou v Jeruzalémě, když ty se nyní staneš králem!
Místo vládnutí je Ježíš učí službě. Na vlastním těle zakusili projev Boží lásky, když jim jejich Pán a Mistr umýval nohy (k. 13), aby porozuměli, jak mají i oni sloužit druhým. Pak je ohromí:
-
Jeden z vás mě zradí!
-
Ještě jen krátký čas jsem s vámi. Nyní odcházím.
To, co ještě týden před velikonocemi vypadalo jako triumfální vítězství a začátek nádherné doby pro Ježíšovy učedníky, to se najednou rozplývá. Místo křesel v jeruzalémské vládě zůstanou opuštěni! Jejich Mistr odchází!
Potřebují povzbudit, potěšit a vyzbrojit pro službu Božímu království. Jsi-li i ty Kristův učedník, pak věz, že Duch svatý nechal zapsat 13. až 17. kapitolu Janova evangelia právě pro tebe! Tolik otázek! Tolik nejistoty v duších učedníků! Ale Ježíš prokazuje svou lásku k učedníkům až do konce (13:1). Jejich otázky jsou často i naše otázky:
-
Kam půjde člověk po smrti? Ježíš ti připravuje místo v domě svého Otce a vezme tě tam (14:3)
-
Jak se můžu dostat do nebe? Jedině vírou v Ježíšovu dokonalou oběť - On je ta cesta pravda i život (14:6)
-
Jak můžu já hříšný člověk obstát před svatým Bohem? Věř Ježíši, protože On je tvoje spravedlnost (14:11)
Nezanechám vás osiřelé, ale pošlu k vám jiného Přímluvce místo sebe - Ducha svatého, aby byl ve vás už napořád.
A to ještě stále není všechno povzbuzení, kterým Ježíš své milé zahrnuje! Ježíš i Otec budou milovat Boží děti stejnou láskou, jaká je mezi nimi! (15:9) Bůh bude svým Duchem svatým vyživovat Kristovi následovníky svým Slovem, Biblí, a oni budou přinášet ve svém životě duchovní ovoce - ke Kristově radosti. V životě učedníků bude skrze každodenní blízké společenství s Kristem přítomná radost. Nad Božím slovem, v modlitbě a věrném životě budou prožívat plnou radost společenství s Bohem.
A nakonec nazývá Pán Ježíš své učedníky přáteli.
II. Láska církve
Jste mí přátelé. Ježíšovo vyzbrojování učedníků postupuje vpřed ke stále nádhernějším pravdám. Jak mají žít spolu? Co charakterizuje církev? Jaké přikázání dává Pán Ježíš učedníkům?
A. To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem (12a)
První charakteristikou, kterou zde Boží slovo dává, podle čeho se pozná církev a tedy i křesťan je, jestli se křesťané milují.
Je mezi námi ve sboru poznat, že žijeme v lásce? Jak spolu jednáme? Odráží se v mém postoji k bratrům a sestrám to, o čem mluví apoštol Pavel v:
-
1K 13:4-8 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. 5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. 6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. 7 Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. 8 Láska nikdy nezanikne.
Proto se každý křesťan musí ptát: učím se být trpělivý a laskavý i k tomu bratru, sestře, u kterého mi to nikdy moc nešlo? Pán nás miluje a tak nám dává příležitosti, kdy můžeme růst do jeho podoby: nechám se vydráždit, budu si pamatovat tu křivdu, kterou mi dotyčný způsobil? Ne, láska vydrží a poroste. Protože je ovocem díla Ducha svatého v křesťanu. Přimkni se k Pánu v modlitbách a uvidíš, jak z toho pravého vinného kmene proudí životodárná pomoc Ducha svatého k tobě, abys i ve svém vztahu k druhým v církvi rostl a vydával bohaté ovoce.
B. Jako jsem já miloval vás (12b)
Láska v církvi je měřitelná veličina. Cílem lásky je milovat bratry a sestry jako Pán Ježíš miluje. Jaká je míra Kristovy lásky?
-
Jan 15:13 Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
Ježíšova láska znamená, že v ní není ani zrnko soběstřednosti, protože všechno, co má, vydá pro druhé. Ježíš Kristus dal sám sebe. Dal svůj život.
Co máš ty ve svém životě? Možná máš mnoho věcí. Nebo málo. A vždycky o ně můžeš přijít. Ale i s tím nejskromnějším máš pořád svůj život. Když o ten přijdeš, pak nemáš už vůbec nic. Pán Ježíš tak miloval své, že dal všechno, co měl - svůj život za nás. Většinou po nás Pán nechce, abychom položili život za někoho jiného. Ale vždycky chce, abychom ho žili pro druhé.
Někoho tu napadá: ale větší lásku má přeci ten, kdo položí svůj život nejen za přátele, ale dokonce za své nepřátele! Pamatuj, nyní tu Pán Ježíš v J 15 mluví ke svým učedníkům. To je kontext pasáže. Nejhlubší projev Ježíšovi lásky k učedníkům je, že za ně položí život. Zde nejde o srovnání lásky k věřícím a nevěřícím lidem. Ne, tady mluví k učedníkům a jim prokazuje svou lásku.
V jiném kontextu, kde se mluví o nevěřících lidech (Ř 5:8-10) vidíme rozsah Ježíšovy lásky k nepřátelům:
-
Římanům 5:8 Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. 9 Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. 10 Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život.
Tak vidíme, že jde o stejná Ježíšova slova - o jeho lásce dokonce k Božím nepřátelům: dal svůj život za mnohé, aby se stali jeho přáteli.
C. Vy jste moji přátelé (14)
-
Jan 15:14-17 Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji. 15 Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce. 16 Ne vy jste vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; a Otec vám dá, oč byste ho prosili v mém jménu. 17 To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.
Víra jedná v důvěře Pánu. Činí, co On přikazuje. A takové srdce, takové učedníky, nazývá Pán svými přáteli. Vidíte ten rozdíl? Pán rovnou podává vysvětlení: je tu rozdíl oproti služebníkům. Služebník vykonává příkazy svého pána. Neví nic o motivaci, přáních a cílech jednání svého pána. Úkolem služebníka je udělat, co mu jeho pán nařídí.
S přáteli je to ale jinak. Ježíš nepožaduje po svých učednících slepou poslušnost. Touhy učedníka Kristova jsou stejné, jako touhy jeho Pána, protože v jeho srdci je přítomný stejný Duch Boží! Ježíš zcela odkryl Boží plán, Boží vůli pro učedníky. Poslouchejte, jak to Ježíš popisuje ve své modlitbě k Otci v 17. kapitole:
-
J 17:6-8 Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi ze světa dal. Byli tvoji a mně jsi je dal; a tvoje slovo zachovali. 7 Nyní poznali, že všecko, co jsi mi dal, je od tebe; 8 neboť slova, která jsi mi svěřil, dal jsem jim a oni je přijali. V pravdě poznali, že jsem od tebe vyšel, a uvěřili, že ty jsi mě poslal.
Učedníci Kristovi rozumí Jeho Slovu. Svět ho nechápe. Proč? Ani učedníci to nevěděli a tak se zeptali Ježíše:
-
Mt 13:10-11 Učedníci k němu přistoupili a řekli: "Proč k nim mluvíš v podobenstvích?" 11 On jim odpověděl: "Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno.
Vám, učedníkům Kristovým je dáno! Ježíš ti dal schopnost rozumět jeho vůli - jeho slovu:
-
Ř 16:25-26 Sláva tomu, který má moc upevnit vás ve víře podle mého evangelia a podle zvěsti Ježíše Krista: v ní je odhaleno tajemství, které od věčných časů nebylo vysloveno, 26 nyní je však zjeveno prorockými Písmy a z příkazu věčného Boha stalo se známým mezi všemi národy, aby je poslušně přijali vírou.
S vámi, svými učedníky, se Ježíš dělí o Boží zjevenou vůli a dokonce vám dal Ducha svatého, abyste jí rozuměli tak, jak Bůh zamýšlí. To svět bez Ducha svatého nedokáže! Ale protože už nejsme služebníci, ale přátelé, dostali jsme toto privilegium. Vidíte, co držíme v ruce?! Ježíš nás nazývá svými přáteli. Proto také přichází varování.
III. Nenávist světa
A. Vy nejste ze světa (18-19)
Co má křesťan očekávat od církve a církev od křesťana už víme: abyste se milovali navzájem (12). Co má ale očekávat od těch, kdo jsou mimo církev? Jaký je druhý znak křesťana, který nyní Pán Ježíš učedníkům zjevuje? Pán Ježíš před učedníky nic nezakrývá:
-
Jan 15:18 Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. 19 Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí.
Bratři a sestry, nepatříte světu! A proto je přirozené, že vás svět bude nenávidět. Co tu znamená slovo "svět"? Řecky "kosmos". V Písmu někdy znamená slovo kosmos celé stvoření, celou planetu Zemi, jinde potom toto slovo znamená, že jde o všechny lidi, kteří na zemi žijí - věřící i nevěřící, prostě zahrnuje všechny muže, ženy i děti. Význam, který Pán Ježíš používá zde, je ještě jiný: světem tu myslí všechny lidi, kteří se odvrátili od Boha. Jsou to lidé, kteří místo, aby žili ke slávě svého Stvořitele, jsou naplněni pýchou a uctívají raději stvoření - a nejvíc sami sebe. Který člověk se kdy hned po narození, od doby, kdy je toho schopen, ptá: co je Bože, můj Stvořiteli, tvoje vůle pro můj život? Jak tě v něm mohu nejlépe oslavit? Nikdo. Přirozený člověk se začne ptát: co by mi mohlo posloužit? Co je pro mě nejlepší? A i když slyší o Bohu, nepovažuje jej za to nejlepší, co by mohlo ve svém životě znát. Jedině milostí Boží se tohle může změnit. Proto díky Bohu za jeho milostivé jednání! Vidíte, co je naše jediná naděje. Pán Ježíš to učedníkům vysvětluje ve verši 19:
-
já jsem vás ze světa vyvolil (19)
Kdyby nebylo vyvolení, nebyla by ani naděje na věčný život! Všichni lidé by zůstali pod mocí ďábla, mrtví ve svých vinách a hříších (Ef 2:1-3). Ale proto je Ježíšův titul: Spasitel - tedy Zachránce, Vysvoboditel, Vykupitel! On zachraňuje lidi ze zástupu těch, kteří se nechtějí obrátit k Bohu a spěchají do věčného zahynutí! Dělají všechno pro to, aby se nesklonili před svým Učinitelem. Heslem každého člověka, který se do tohoto světa rodí, je: JÁ jsem pán svého života a nikdo jiný! Vy však nejste ze světa. Svět miluje to, co je jeho, ale nemiluje Boha, Krista, protože On si na svět činí nárok - jako jeho Stvořitel a Pán.
B. Svět vás nenávidí kvůli mně (20)
Od nevěřících lidí, od světa, říká Pán Ježíš, musí křesťan očekávat nenávist. Jestliže nenáviděli našeho Pána, budou nenávidět i nás, jestliže pronásledovali našeho Pána, budou pronásledovat i nás! (18 a 20). Svět nenáviděl Ježíše Krista a ukřižoval ho. A to je On Bůh, svatý, milosrdný, který prokazoval lidem lásku, neprosazoval sebe, ale dával přednost druhým!
Svět bude nenávidět křesťany. Zní to tvrdě? Není přece křesťanství o tom, že křesťané činí dobře druhým lidem? Proč by je za to měli nenávidět? Proč svět nenávidí křesťany? Snad proto, že chcete a činíte druhým dobře? Snad proto, že prokazujete lidem lásku? Ne! Nevěřící svět vás bude nenávidět, protože mu ukazujete Krista! Pán Ježíš Kristus o sobě řekl: já jsem pravda, cesta i život (14:6). Ale svět pravdu nenávidí. Nevěřící svět nenávidí Krista, protože si na své stvoření Stvořitel činí nárok. O to víc zuří, když slyší zvěst Božího slova
-
Ř 14:11 Neboť je psáno: `Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.´
Milí křesťane, jestliže projevuješ lásku k nepřátelům evangelia, činíš dobře. Je to Boží vůle, příkaz:
-
Mt 5:44 Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují,
Ale jestli děláš jen toto, pak je to málo. Pokud tě lidé v práci chválí a mají tě rádi, protože jim pomáháš, je to dobře. Ale je to málo! Klíčová otázka totiž zní: zjevuješ Pravdu - Ježíše Krista? Dozvědí se od tebe lidé ve tvém okolí o Ježíši Kristu? Uslyší od tebe o Boží výzvě všem lidem: čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské? Varuješ je, že
-
Ř 2:16 Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto.
Seznamuješ lidi se způsobem, jak uniknout odsouzení? Jak to popisuje apoštol Pavel v:
-
Ř 10:9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
Jestli odpovíš na tyto otázky: Ano to dělám!, pak tě nemine pronásledování a nenávist mnohých lidí. Protože pronásledovali a nenáviděli i tvého Pána - a sluha není nad svého Pána! (20)
C. Důvod nenávisti světa
Proč? Proč tolik lidé nenávidí Krista a odmítají ho? Protože neznají Otce, který ho poslal (21). Lidem, kterým se dostává největšího světla, bude také měřeno nejpřísněji. Náš Pán chodil mezi židy a učil je, vydával svědectví slovem i skutkem. Mluvil jako nikdo před ním, činil zázraky jako nikdo před ním - a přece v něj neuvěřili! Pán dříve určil sedmdesát mužů a poslal je kázat do měst. Řekl jim:
-
Lk 10:10-15 Když však přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: 11 `Vytřásáme na vás i ten prach z vašeho města, který ulpěl na našich nohou! Ale to vězte: Přiblížilo se království Boží´. 12 Pravím vám, že Sodomě bude v onen den lehčeji, než tomu městu. 13 Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu udály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli seděli v žíněném šatě, sypali se popelem a činili pokání. 14 Ale Týru a Sidónu bude na soudu lehčeji než vám. 15 A ty, Kafarnaum, budeš vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš!
Lidé ve městech Chorazin a Betsaida dostali více světla, než v Sidónu a Týru. Přesto neuvěřili, a proto budou souzeni s větší přísností. Židé dostali to největší světlo v Ježíši Kristu. Co ještě měl Bůh pro ně udělat? A přece neuvěřili.
-
Lk12:48 Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.
Vidíte, jak je evangelium, Boží slovo, ostré? Jedněm přináší spásu, ale jiným odsouzení. Je to varování pro každého, kdo slyšel o Kristu, kdo slyšel evangelium znovu a znovu. Neopovrhuj svědectvím, které slyšíš! Bude se od tebe žádat více než od těch, kteří neslyšeli! Čiň pokání a věř evangeliu!
IV. Vydávejte jim svědectví
Zde je třetí znak křesťana: vydává svědectví o Kristu lidem (26). Milí křesťané! Patřili jste světu, ale už mu nepatříte! Bylo za vás zaplaceno výkupné! Žijte pro Boží slávu, ne pro stejné touhy, jaké má bezbožný svět. Vaše už není starost o věci časné – Bůh vám přeci ví, co potřebujete!
-
1J 2:15 Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není.
Duch svatý, kterého jste přijali do svého srdce, když jste se obrátili od svých model k živému Bohu, vám vydává svědectví o Kristu! (26)
-
Jan 15:27 Také vy vydávejte svědectví,
Jak nádherné zaopatření Otcovo pro své děti: dává Ducha svatého, který učí křesťana o jeho Pánu, o Kristu. To je zmocnění k vydávání svědectví křesťanem,. To je důkaz přítomnosti Ducha v křesťanovi, když roste v poznávání Krista skrze Písmo a ve vydávání svědectví o této známosti druhým! To je Kristův příkaz: vydávejte svědectví o Kristu! Jak to chceš dělat, aniž bys jej dále hlouběji poznával? Pavel vybízel křesťany v Kolosích:
-
Ko 2:2-10 Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus; 3 v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. 4 Říkám to proto, aby vás nikdo neoklamal líbivými řečmi. 5 I když nejsem mezi vámi přítomen, přece jsem duchem s vámi a raduji se, když vidím vaši kázeň a pevnost vaší víry v Krista. 6 Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. 7 V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. 8 Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu. 9 V něm je přece vtělena všechna plnost božství; 10 v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil.
Přijímej, saj, syť se, křesťane, v prostředí církve Božím slovem. Choď Duchem každý den. A tvoje svědectví bude zářit jako vysoko postavená svíce, která ozařuje vše ve svém okolí.
Jsou různé situace a způsoby, jak vydávat svědectví Kristu lidem. Od toho nejpřirozenějšího způsobu, když žiješ jako nové stvoření v Kristu. Tvoje posvěcování se do Krista bude svědectvím. Anebo jsi volán na ulici, abys tam mluvil s lidmi, rozdával letáky s evangeliem.
Potkal jsem kdysi muže, kterého zbili lidé, kterým svědčil o Kristu. Zvyráželi mu zuby. Dnes má nové zuby. Když se jeho zubař dozvěděl, co se stalo, a udělal tomuto kazateli nové zuby zdarma. Četl jsem o muži, členu jedné z největších církví v Kalifornii, který vydával lidem svědectví na rohu dvou rušných ulic za bílého dne. Jednou ho zbili, ale zotavil se. Znovu pokračoval v evangelizaci. Zbili ho podruhé. Třetí den v nemocnici zemřel. I takové okamžiky nás mohou potkat. Sluha není nad svého Pána. Toho ukřižovali.
Stojíme tedy každý před otázkou: Poznají lidé na nás, že jsme Kristovi? Mohou vidět lásku v této církvi? Zažíváme jen pohodu s kamarády anebo jsou tací, kteří nás kvůli Kristu nenávidí? Slyší od nás jiní lidé dobrou zprávu o Ježíši Kristu, Spasiteli světa a zvláště věřících? Ježíš nám dnes ukázal, jaké jsou tři znaky jeho pravého učedníka. Jsou to znaky i tvého života?