Povzbuzení k vytrvalosti (Koloským 2,1-5)

 

Povzbuzení k vytrvalosti

(Koloským 2,1-5)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 18. prosince 2022

Jsem vděčen za vaši účast na díle evangelia od prvního dne až doposud a jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista. Filipským 1:5-6

1. Úvod

Pokoj vám, bratři a sestry, v Kristu Ježíši. On byl poslán od Otce, byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění! (Ř 4,25). Bohu patří sláva! Otvíráme dnes Boží slovo ve druhé kapitole Pavlova listu koloské církvi. Pamatujte, že apoštol Pavel, služebník Krista Ježíše Krista, a tedy i jeho církve, je ve vězení. A právě z vězení píše dopis, který už po šest neděl společně studujeme. Být ve vězení není asi přání žádného člověka. Nemůžete jít, kam byste chtěli, nemůžete dělat, co byste chtěli, nemůžete se setkat s kým byste chtěli. Takových omezení zažívá člověk ve vězení asi i daleko více. Jeden takový vězeň nyní píše náš dopis koloské církvi. Jeho údělem ve vězení je utrpení. Už podruhé nám Písmo připomíná utrpení, které Pavel ve vězení snáší. Dokonce v 1,24 říká, že se v tom utrpení raduje! A nyní, o několik vět dále znovu opakuje:

• Kol 2:1 Rád bych, abyste věděli, jak těžký zápas tu podstupuji pro vás, pro Laodikejské i pro ty, kteří mě ani osobně neznají.

2. Zápas o církev

Podstupuje tělesné utrpení vězení. Být v římském vězení, to jistě nebyla žádná procházka růžovým sadem. A nyní říká: podstupuji tu pro vás těžký zápas. S kým zápasil? Pral se s někým ve vězení? Ne. Ten zápas se odehrával uvnitř, v Pavlovi. Zápas o bratry a sestry, o jejich chození s Bohem, o jejich posvěcení. Vždyť ho Bůh učinil služebníkem církve. Nejsou mu lhostejní, proto za ně zápasí. Proč? Kvůli lásce. Kristus má velikou lásku pro církev. Tak velikou, že za ni dal svůj vlastní život (Ef 5,25). Protože Pavel miluje Krista, proto Pavel miluje církev. Láska ke Kristu a k jeho církvi mu dává sílu snášet utrpení, jen aby se církvi dobře dařilo a rostla v poznání Pána, v následování, v posvěcení. Aby skrze posvěcení

• neměla poskvrny ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá a bezúhonná. (Ef 5:27)

A co my bratři a sestry? Milujete Krista? Každý, kdo miluje Krista, miluje i jeho církev. A bude všemi dary, které do Pána dostal sloužit církvi pro stejný cíl, jako apoštol Pavel. A proto píše tento dopis. Pavel podstupuje zápas za církev v Kolosách, Laodikei, a můžeme ve světle oddílu 4,13 přidat i další církev v té oblasti – v Hierapoli. Za každého bratra i sestru, ačkoliv je ani nezná osobně. Ale zápasí za církev, která je Kristova a ne jeho. Proto zápasí za celou církev, nejen za své přátele a ty které zná. Čeho jím chce dosáhnout?

• Koloským 2:2 Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus;

Bratři a sestry, my jsme s Pavlem spojeni, on to utrpení ve vězení podstupoval také pro nás! Jsme vírou v Krista spojeni v jedno Kristovo tělo. Pavel povzbuzuje církev. Ale ne nějakou cizí, neznámou místní církev. Duch svatý skrze Pavla píše tento dopis nám! Dnes! Proč? Protože potřebujeme povzbudit. Protože uvadáme ve svém následování Pána. Naše víra je zkoušená. Někoho svírají pochybnosti: Jak to, že se mi nemoci vrací znovu a znovu zpět? Vždyť přeci patřím Kristu. Druhý je unavený. Evangelium, které tak věrně říkáš svým nejmilejším znovu a znovu po dlouhé roky, je stále nevyslyšené, bez odezvy. Jak to? Tolik let se za ně modlím a pořád neuvěřili. K někomu přicházejí pochybnosti: je to opravdu tak, jak se píše v Písmu? Nechybí mi ke spasení, k poznání Boha ještě něco? Jak to, že nezažívám vítězný život, když jsem uvěřil, ale pořád znovu a znovu přicházejí pochybnosti, moje selhání, můj hřích? To je utrpení, které stojí za to podstupovat a zápasit. Protože to je zápas o církev. Podstupuješ ho i ty pro další lidi, aby slyšeli evangelium, uvěřili a byli zachráněni. Podstupuješ to utrpení pro Boží království. Pán Bůh tě chce nyní povzbudit. Jak? Jak Pán skrze Pavla povzbuzuje svou draze vykoupenou, svou milovanou církev, svou nevěstu?

1. Povzbuzeni v srdci

• 2 Chci, abyste povzbuzeni v srdci

Pavel povzbuzuje srdce. Jak to dělá? Podobným způsobem, jako když jeden oddíl vojáků v řecké armádě by zcela demoralizován v boji a ztratil odvahu. Generál poslal tedy velitele a dal mu jediný úkol: mluv k nim a to tak, aby znovu nabyli odvahy a byli schopni hrdinských činů! Tváří v tvář falešným učitelům, kteří snižovali Krista na úroveň dobrého člověka a učitele a vedli učedníky ke spoléhání sama na sebe, vede Boží lék úplně jiným směrem. Pavel miluje církev. Vždyť ho Pán povolal, aby se stal jejím služebníkem (1,25). Musí církev v Kolosách, Hierapolis i Laodikei povzbudit v srdci (v. 2). Co vás povzbudí, když klesáte na mysli? Kde nacházíte svou sílu, když v mysli jste skleslí? Ano! V pravdě. Pravda o Kristu je náš lék na selhání, na hřích, na smutek i bolest. Jdeme ke Kristu. Podíváme se na svého Spasitele, aby nás Duch svatý ujistil: Ano, Kristus tě vykoupil z důsledků hříchu. Kristus nesl trest za tvé viny. Kristus přibil tvé viny na kříž a Bůh je už nebude připomínat. Vždyť celý dluh, který jsi měl vůči Bohu, je nyní smazán. Kristus je král! A apoštol Pavel se této pravdy drží pevně i ve vězení. A nyní nás povzbuzuje – a to slovo v originále má spíš význam: posiluje. Pravda o Kristu, o jeho díle kříže, o tvém vykoupení, o tvém smíření s Bohem, tě posílí. Ano, potřebujeme povzbudit, posílit v srdci. A pravda Božího slova má takovou moc nás posílit. Proto v době krize, v době trápení a nejistoty to je právě Slovo Pána, které nás má moc posílit. A jak jsme požehnaní, že? Každý máme Boží slovo při ruce. Máme svou Bibli. Jen se potřebujeme den za dnem učit, že ta posila přichází skrze pravdu v Písmu. My máme ve své staré přirozenosti jiný způsob řešení tlaků viny a selhání. Někdo se uzavře do sebe a nechce nikoho vidět. Chce být sám, ale jen se utápí ve svém smutku a neschopnosti. Jiný chce utéct od zdánlivě téměř neřešitelných problémů pomocí něčeho, co mu na chvíli dá pocit zapomnění a úlevy. Alkohol? Televize? Ale nic z toho nemá moc trvale přinést svobodu a radost do tvého života. Jen realita tvého nového postavení před Bohem skrze víru v Krista: nyní jsi Boží syn či dcera, a to je pravda, která má moc povzbudit tvé srdce v čas těžkostí. Pravda je to, co ovlivňuje naše srdce. Tak o tom mluví Písmo. Takový příklad je v

• Ž 53:2 Bloud si v srdci říká: "Bůh tu není."

Myšlenka způsobuje emoce. Zatvrzelý odmítač Boha si v mysli říká, nechci se podřídit Bohu a tahle myšlenka ho vede k hněvu vůči všemu, co se týká Boha, a nakonec ho vede k bezbožnému jednání. Myšlenka – způsobuje emoce – a ty ovlivňují jednání. To, o čem a jak přemýšlíš, ovlivňuje tvoje jednání. Pavel tu říká: přemýšlej o Kristu a jeho díle a budeš povzbuzen a posílen! Čti Boží slovo o Kristu a budeš posílen. Odmítni televizi nebo jiný únik od reality a čti o Kristu, co pro tebe udělal. Budeš posílen. To slovo v řečtině pro posílení a povzbuzení je příbuzné se slovem "parakaleo". A Parakaleo je jedno z jmen Ducha svatého: ten, kdo posiluje. Vidíte, že je to Bůh, kdo nás bude posilovat v našem zápase o následování Krista, o posvěcený křesťanský život. Křesťan není nikdy sám. Ani uprostřed zkoušky, ani při pokušení, které se na nás valí. Duch svatý nás bude posilovat skrze Boží slovo. To platí pro velké i pro děti. Nikdo není výjimka. A výsledkem bude silnější křesťan. Silnější křesťanský život k Boží slávě. Když je křesťan posilován Duchem, Kristus má čím dál větší místo v jeho srdci. Křesťanova láska ke Kristu poroste a s ní i tvá láska ke Kristovu tělu: jeho církvi.

2. Spojeni láskou

Pavel povzbuzuje a posiluje koloské pravdou o Kristu, která ve svém důsledku bude rozdmýchávat lásku k bratřím a sestrám.

• 2 Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou

Ano, láska spojuje. Hřích rozděluje. Hřích nás odděluje od svatého Boha. Hřích nás také odděluje jeden od druhého. Láska nás naopak spojuje. Lásku jednoho k druhému v církvi nemůžeme vypůsobit sami ze sebe. Láska k církvi je poháněna láskou Krista ke mně. Je to jako motor, který potřebuje palivo. Příkaz Božího slova, příkaz Pána Ježíše:

• Ř 12:10 Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.

nemůžeme nikdy naplnit bez poznávání a přebývání v Kristově lásce. Jeho láska je palivo pro náš motor, pro naši vzájemnou lásku v církvi. Kdyby nebylo Kristovy lásky k nám, pak by naše vzájemné vztahy byly jen napodobeninou opravdové lásky. Takovou zná přeci svět. Je vždycky pošramocená. Ale svět nezná Kristovu lásku. Tu zná církev. Láska v církvi bude svítit. Máme zdroj, musíme tedy pracovat ze všech sil, aby byla Kristova láska mezi námi patrná.

• J 13:34-35 Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali; jako já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. 35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým."

Tahle Kristova láska v církvi způsobuje dvě věci:

1) Za prvé sjednocuje křesťany, sjednocuje církev.

Vidíte ten rozdíl? Hřích rozděluje, láska spojuje. Aby nás mohla Kristova láska zde v místní církvi spojovat, musíme se každý den ze dne posvěcovat.

• Odhazovat hřích, který se nás tak snadno přichytí (Žd 12,1).

Vyznávání Pánu svých hříchů a jejich opouštění je způsob, jak můžeme růst v lásce. Když odstraňujeme překážky lásky – svůj hřích. Tak nás Pán k tomu povzbuzuje:

• 1J 1:9 Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

2) Za druhé Kristova láska v církvi je způsob evangelizace.

• J 13:35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým."

Když někdo přijde do shromáždění a uvidí lásku mezi bratry a sestrami, řekne si: mezi nimi je Bůh. Upřímně: nejde o projevy náklonnosti. Křesťanská láska vyvěrá z lásky Kristovy. A ta je vysoce praktická. Jste spaseni, protože se Kristus rozplýval nad vaší dobrotou nebo snad nad krásnou vaší duše? Nebo vás smířil s Bohem, protože máš na tváři milý dětský úsměv? Ne. Kristus položil svůj život za tebe. Ne proto, že jsi se v minulém roce dobře choval, plnil své sliby nebo nahlas nenadával. On dal svůj život za nás, když jsme ještě byli hříšní ze své, ničím nepodmíněné, lásky.

• Ř 5:8 Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.

Stejně jako jeho láska, i ta naše v církvi nemůže být založená na sympatiích či nesympatiích, na společných zájmech nebo podobné povaze. Křesťanská láska je vysoce praktická.

• 1J 4:19 My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.

Už jsme se dívali do v.:

• Ř 12:10 Milujte se navzájem bratrskou láskou, v úctě dávejte přednost jeden druhému.

jen o dva dál Pavel pokračuje:

• 13 Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství.

 

Jaké jsou potřeby sestry v církvi? Jak můžu povzbudit, potěšit či utěšit druhé, jak mohu prakticky pomoci, za co se v jejich životě mohu modlit? Je mnoho způsobů, jak projevit lásku k sestrám a bratrům. Ale všechny mají jedno společné: není nám jedno, jak se daří druhým v církvi. K čemu všemu je to Pavlovo povzbuzování a posilování, k čemu všemu je úsilí o lásku mezi námi v církvi? Abychom poznávali Boží tajemství. A to je Pavlův hlavní bod.

3. Zjevené Boží tajemství: Kristus

 

1. Jak rozhojňovat Kristovu moc ve svém životě

• 2 Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus;

Už jsme se dozvěděli v první kapitole v. 24-29, že právě k tomu Bůh Pavla povolal: aby zvěstoval, tedy uváděl ve známost to Boží tajemství. Nyní nám říká víc, co to tajemství znamená. To Boží tajemství je Kristus. Tak prostě zní ta věta. A tak prostá opravdu je. To tajemství je Kristus. Jestli si zde někdo myslí, že křesťanství je, když půjdeš do kostela zapálit svíčku, nebo dodržování alespoň několika přikázání z Desatera, pak se hluboce mýlí. To tajemství je Kristus.

• 2 Chci, abyste ... hluboce pochopili a plně poznali to tajemství. Abyste poznali Krista.

Všechno Pavlovo povzbuzování a posilování a vedení k lásce v církvi, má jediný cíl: poznávejte Krista. Podívejte se, jak zde Pavel spojuje vždy dvě věci:

• chci, abyste povzbuzení v srdci ..... hluboce pochopili

a

• chci, abyste spojeni láskou ... plně poznali

posílení a povzbuzení v srdci pravdou evangelia vede k hlubokému pochopení, kdo je Kristus. Spojení církve láskou vede k poznání Kristovy moci na vlastní kůži. Zakusíš Boží moc na svém vlastním životě!

2. Co je ta Kristova moc?

• 2 Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus; 3 v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.

Proč je to nakonec tak klíčové poznávat Krista? Proč Pavel opakovaně tvrdí, že Kristus je to zjevené Boží tajemství? Poznávání Krista je spojeno s poznáváním jeho moci. Dovolte mi nedokonalý, ale myslím, že dostatečně ilustrativní příklad. Koupili jsme si domů novou skříň. V reklamě stálo, že je 2,2 m vysoká, 60 cm hluboká a 180 cm široká. A přitom, když přišla z obchodu, vypadala úplně jinak. Přišla ve dvou plochých a úzkých krabicích, ne více než 20 cm tlustých. Když jsem se podíval na reklamní obrázek, viděl jsem nádhernou skříň. Teď přede mnou ležely dvě placaté krabice. Otevřel jsem je. K mému úžasu tu byly pytlíky s nádhernými drážkovanými dřevěnými špalíky. Obdivoval jsem, jak byly krásně a pravidelně vysoustruženy, i s podélnými rýhami. Pak tu byli lesklé kovové vruty s pravidelně stoupajícím ostrým závitem. Nádherné. A tuba s lepidlem. A také zrcadlo. A úchytky. A další a další menší či větší dřevěné desky. Tenké i masivní. Bílé i hnědé. O každém dílu by se dalo přemýšlet, kdo ho navrhl, kdo potom vyrobil, jak vypadal stroj, co ten který díl vyrobil. Ale dokud jsem neotevřel návod, byla to jen rozbalená kupa nádherných součástek. S návodem na sestavení skříně bylo ale všechno jinak. Zjistil jsem, že ty krásné malé díly, úžasné sami o sobě, mají svou důležitost pro celou skříň. A teprve, když jsem vše podle plánu sestavil, měla každá část své určené místo a funkci v té skříni. A skříň je nádherná a slouží svému účelu.

Bratři a sestry, milí přátelé, zvlášť s obracím k vám, co chodíte do školy: Kristus je klíč, je to "návod" k úplně všemu, co se učíte ve škole, co poznáváte, o čem přemýšlíte. Bez návodu bych lepidlem mohl slepit dveře a pokazil bych celou skříň – nešla by otvírat. Ale návod mi ukázal. že mám slepit dřevěné kolíčky, aby na nich držely police. Teprve, když poznáváme Krista, začne vše v životě dávat smysl, jaký mu dal Bůh. Například geolog. Zkoumá nádheru minerálů a hornin, jejich vlastnosti a možnosti využití, k něčemu dobrému. Může nosit prsten s drahým kamenem na ozdobu. Ale teprve, když pozná Krista, porozumí, že veškerá geologie svědčí o velikosti, moudrosti, moci, dobrotě kreativitě Stvořitele. Bez Krista bude geologovo přemýšlení o historii Země plné náhod a bez účelu. Bude plné smrti při evolučním boji o přežití těch nejsilnějších organismů, včetně člověka. S Kristem vše dostává smysl:

• Kol 1:16 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.

S Kristem najednou geolog rozumí, že veškeré minerály a horniny hovoří o Bohu, který je moudrý. Zkameněliny zase mluví o hrůze hříchu, který přinesl do světa smrt. A to, že se geolog může nad svým vzorkem horniny, který drží právě v ruce v opuštěném lomu, zhluboka nadechnout, mu připomene, že je živ, protože Kristus dal svůj život za mnohé. Dosud trvá doba milosti, aby každý, kdo slyší evangelium a věří Kristu, i kdyby zde umřel, má život věčný s Bohem, svým Otcem v nebesích. A je to úplně stejné, ať jsi biolog, nebo vyvíjíš nové léky. Je to stejné i pro tebe, když počítáš příklad z matematiky. Už jste přemýšleli vy, co počítáte ve škole příklady nebo hrajete na hudební nástroj podle not, jaká dokonalost v tom všem je? Matematikou se dá popisovat fungování přírody – vesmíru, pohyb planet. Hudba má zákonitosti, které když se jich držíte, fungují a jsou krásné. Je v nich přísná logika a nádhera. Teprve když hudebník, nebo počtář pozná Krista, dostane matematika i hudba věčný smysl – ukazuje na dokonalého, moudrého Stvořitele, se smyslem pro krásu. A mohl bych pokračovat. Můžeš být uklízečka a dělat svou práci dobře, abys vydělala peníze a mohla živit sebe i své děti. Ale když poznáš Krista, budeš schopná dělat svou práci ještě lépe! Protože ji nebudeš dělat jen lidem, ale jako bys ji dělala Pánu, aby byl skrze tebe oslaven. Aby se lidi divili a ptali – jak to že tahle paní dělá svou práci tak pečlivě, i když ji u toho nikdo nevidí, místo aby to ošulila jako většina ostatních? A třeba budeš mít příležitost povědět někomu o Kristu, který je to zjevené tajemství!

• V něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání (v. 3)

Proto ať jsi kdokoliv či děláš cokoliv, věz, že ve všem je Kristus klíč. Bez něj člověk nenalezne smysl svého života a o vše přijde. Kdo ho ale poznává, má život a má ho v hojnosti. Ale nejdůležitější zjevení o Kristu je kříž. Vesmír můžeme obdivovat, můžeme se radovat z blyštivě uklizené místnosti, ale to největší je přeci život! Kristus je klíč k životu. Vírou v jeho zástupnou oběť, v jeho smrt i vzkříšení, najde každý člověk život. Není nikdo jiný, jiné jméno, ve kterém by byla spása. Bůh dal Krista, abychom vírou v něho žili! Proč to Pavel tak zdůrazňuje?

4. Varování před svody (v. 4-5)

• 4 Říkám to proto, aby vás nikdo neoklamal líbivými řečmi.

Do církve vždy budou přicházet lidé s úmysly odvést křesťany od následování Pána. A nemusí to být jen, že přijde nějaký člověk v neděli do shromáždění. Může to být webová stránka, facebook,… cokoliv. V listu Římanům prosil Pavel tamní učedníky:

• Ř16:17 -18 Prosím vás, bratří, abyste si dali pozor na ty, kdo působí roztržky a chtěli by vás svést od učení, které jste přijali. Vyhýbejte se jim! 18 Takoví lidé totiž neslouží Kristu, našemu Pánu, nýbrž svému prospěchu a snaží se krásnými a pobožnými řečmi oklamat mysli bezelstných lidí. Sám satan se převléká za anděla světla (2K 11:14).

Vypadá to na první pohled dobře. Anděl světla – posel evangelia přichází do místní církve. Zdá se, že nese a žije evangelium. Říká slova a vede řeči, které vypadají duchovně a zbožně. Mnohým se budou líbit. Vlk se však pozná po ovoci. Takoví lidé totiž neslouží Kristu, našemu Pánu, nýbrž svému prospěchu, říká Pavel. Jak to má ale církev poznat? Jak rozlišit vlky v rouše beránčím od pravých pastýřů? Tím tajemstvím je Kristus. Pokud se v církvi zaměříme na cokoliv jiného než na Krista, na jeho evangelium, sejdeme z bezpečné cesty. Z Pavlova listu do Kolos můžeme vyvodit, jakému nebezpečí křesťané v místní církvi čelili:

Přišli lidé, kteří vypadali zbožně, mluvili zbožně, projevovali snahu sloužit druhým. Jejich cíl byl ale odvést lidi od Krista Božího slova. Když vezmete z církve zvěst o Kristu, Bohu v lidském těle, který vykoupil hříšníky svou obětí na kříži, který usmířil Boží hněv vůči hříšníkům a jejich vině, když prolil svou svatou a nevinnou krev, pak musíte to prázdno, které zbyde, naplnit něčím jiným. Dobré chování, obřady, mystika, duchovní šarlatánství, následování moudrosti a duchovnosti lidí, příkazy lidí, .... zábava, světské jednání. To vše vyplňuje prázdnotu moderních společenství, které se nazývají církví. Možná to nejsou tak blízké věci, o kterých bychom si mysleli, že ohrožují tuto místní církev. Ale vždy se najde něco. Nahrazovat Krista se dá i věcmi, které jsou jinak dobré a zbožné. Ano, služba křesťana v církvi – jeden druhému musí být pořád zaměřená na Krista. Líbivé řeči se valí kolem. Epafras, který přinesl zprávy Pavlovi do vězení o stavu koloské církve, přinesl nejen zprávy o nebezpečích, která se ve sboru vynořují, ale také svědectví o víře a kázni Božích dětí.

• 5 I když nejsem mezi vámi přítomen, přece jsem duchem s vámi a raduji se, když vidím vaši kázeň a pevnost vaší víry v Krista.

Oba termíny, které tu Pavel používá – kázeň a pevnost, jsou vojenské termíny. V armádě musí panovat kázeň: voják je podřízen veliteli, který udílí rozkazy. Když je voják plní, udržuje kázeň. Místo, aby si dělal co chce on, je poslušný svého velitele. Budeme-li zaměřeni na Krista, Duch svatý nám bude pomáhat, abychom rostli v kázni a pevnosti víry. Jak by Pavel toužil být s koloskými křesťany osobně, místo ve vězení, aby jim pomohl v jejich zápase o věrnost Kristu! Jako křesťany nás spojuje pouto lásky a zájmu, navzdory vzdálenosti. Takový zápas pro evangelium stojí za to podstupovat.