Koloským

List Koloským je mocným důkazem svědčícím proti každému, kdo by se marně domníval, že křesťanství je navýsost individuální záležitost, že jde jen o můj vlastní vztah s Bohem a nic víc. Ne, Bůh nás každého jednoho vykupuje přesvatou krví Pána Ježíše a dělá nás církví! Svou církví, tělem Kristovým. Ježíš je duchovní hlavou a my všichni, kdo jsme mu uvěřili, jsme jeho duchovním tělem.

Pokoj vám ve jménu Krále králů a Pána pánů, Ježíše Krista, Syna Božího, který byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění. To jsou tituly, které Pánu přisuzuje Písmo. A také to je popis Jeho spasitelného díla na kříži Golgoty.

Kol 4,9-11 Posílám s ním i Onezima, věrného a milovaného bratra, vašeho krajana. Oni vám povědí všechno, co se tu děje. 10 Pozdravuje vás můj spoluvězeň Aristarchos a Barnabášův bratranec Marek, o němž jste již dostali pokyny. Až k vám přijde, přijměte ho. 11 Také vás zdraví Ježíš zvaný Justus. Jsou to jediní židé, kteří s námi pracují pro království Boží a jsou také mou útěchou.

Shrnuli jsme tedy nádherný pastýřský list apoštola a jeho spolupracovníka. Ale zde ještě jejich služba nekončí. Od 7. verše 4. kapitoly přichází poměrně dlouhá pasáž o bratrech, kteří jsou blízko u Pavla i během jeho věznění. Proč píše o tolika bratřích jednotlivě? Proč z vězeni pozdravuje další bratry a sestry v Kolosách či Laodikeii? Proč píše o Laodikejské a Hierapolské církvi?

Hledej Boží vůli! Jaká je pro mě Boží vůle? A kde ji mám hledat? Není prostší a zároveň těžší odpověď. Prostá proto, že tu Boží vůli nám Bůh sám zjevuje. Je tu, před našima očima, držíme ji v rukou. Boží slovo. Vždyť už dobře víme, že Bůh říká ve 2 Tim 3:16-17, že veškeré Písmo je jeho zjevená vůle pro náš život.