OBNOVUJTE SE MOCÍ DUCHA! (KOLOSKÝM 3,5-11)

 

OBNOVUJTE SE MOCÍ DUCHA! (Koloským 3,5-11)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 30. března 2023

 

A tak, bratří, jsme dlužni, ale ne sami sobě, abychom museli žít podle své vůle. Vždyť žijete-li podle své vůle, spějete k smrti; jestliže však mocí Ducha usmrcujete hříšné činy, budete žít. Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. Římanům 8:12-14

1. Úvod: Pozvání evangelia

Pokoj vám, církvi Boží, i milost všem hostům: buďte vítáni ke slyšení Božího slova! Budu dnes hovořit k těm, kdo již zemřeli. K těm, kteří vírou zemřeli spolu s Kristem na golgotském kříži. Právě pro vás je určen dnešní text Božího slova. Proč? Protože vaše víra Kristu musí mít důsledky. Jestli je to opravdová víra, a nejen její napodobenina, pak bude mít taková víra důsledky. Pán Ježíš to popisuje takto:

• Mt 12:33 Zasaďte dobrý strom, i jeho ovoce bude dobré. Zasaďte špatný strom, i jeho ovoce bude špatné. Strom se pozná po ovoci.

A co vy, kteří jste ještě neupnuli veškerou svou naději pro věčný život na Ježíše Krista? Jestli si právě teď říkáte: tak já jsem tu zbytečně, mám pro vás také slovo. Ať tu dnes sedíš jenom proto, že tě přivedli rodiče, nebo proto, že se to od tebe ve tvé rodině očekává, ať jsi přišel s potřebou prostě být mezi lidmi, kde tě přijímají a váží si tě, mou modlitbou je, abys i ty uviděl dnes víc z nádhery života, který dává Bůh každému, kdo se před Ním pokoří. Každému, kdo ho prosí. Abys viděl víc z nádhery spasitele světa Krista Ježíše. Mou modlitbou je, abys poznal jej i moc jeho vzkříšení (Fp 3,10).

 

 

2. Nevyhnutelné důsledky tvé smrti s Kristem (v. 5-9)

1. Proč a co umrtvovat? (v. 5a)

Náš text začíná slovy apoštola Pavla:

• Kol 3:5 Proto umrtvujte své pozemské sklony

Proč mají křesťané v Kolosách umrtvovat své pozemské sklony? Neřekl jim už Pavel ve v. 3, že už s Kristem zemřeli, a dokonce ve v. 1, že byli s Kristem vzkříšeni? Podívejte se! Ano, a mluví o tom stejně i v listu Římanům.

• Ř 6:8-11 Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. 9 Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. 10 Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. 11 Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši.

To je skutečnost obrácení: nové srdce. Když jsi uvěřil Kristu, tak jsi zemřel starým touhám těla a nyní chodíš Duchem svatým v radosti z následování Pána Ježíše a poslušný zákonu lásky. A přece zůstáváme ještě ve starém těle, které bojuje proti touhám nového srdce. Naše padlé lidství nás svádí svými žádostmi po tom, co není svaté, a i když se to na čas zdá být příjemné, nakonec to nevyhnutelně vede ke smrti. Jestli jsi nové stvoření, pak toto je tvé vítězství. Jsi nyní schopen mocí Ducha svatého umrtvovat své pozemské, tělesné, Bohu nepřátelské sklony. Dříve jsi byl jejich otrok, ale nyní máš ve víře v Krista schopnost je v moci Ducha svatého umrtvovat. Když jsi dříve jsi dělal to, co je Bohu odporné, vysloužil sis jediné: mzdou hříchu je smrt. Když jsi uvěřil Kristu, spolu s ním jsi zemřel důsledkům hříchu a věčná smrt již nad tebou nepanuje. Hřích má však stále sílu. Chce co nejvíce škodit, abychom zakoušeli co nejméně z dobrých svatých důsledků víry v Ježíše. Abychom místo záře evangelia tomuto světu jen blikali jako svítilna s téměř vybitou baterií. Místo, abychom byli solí světa, snaží se ten zlý nás skrze pokušení hříchu udržet neslané, a tak nepoužitelné pro svědectví o Kristu umírajícímu světu. Pamatujte, co je cílem ďábla:

• 2K 4:4 Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.

A tak nevěřící lidé jsou mrtví pro své hříchy u Boha pro věčnost. Apoštol Jan viděl ve Zjevení, jak

• Zj 20:12 mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách. 15  A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera.

A tam trpí po celou věčnost. Umrtvujte proto své pozemské sklony, abyste byli svatí jako Pán je svatý! Aby vaše světlo svítilo před lidmi a oni vzdali chválu Bohu! Protože jste uvěřili Kristu, máte k to mu nyní schopnost. Bez Krista jsi byl otrokem hříchu, nyní nad ním mocí Ducha svatého máš vládnout. A to slovo „umrtvujte“ zde neznamená jen „potlačujte“ nebo mějte pod kontrolou své pozemské sklony,“ ale doslova „vymažte je ze svého života!“ Jsi připraven k bitvě? Protože jsme byli vzkříšení s Kristem (v. 5), tak můžeme a jsme schopni bojovat tento boj o posvěcení! Nejen, že díky Duchu svatému, který v nás přebývá, už nechceme zarmucovat Boha, ale chceme se mu líbit! Proto umrtvujte své pozemské sklony! V nebi již takové sklony nejsou, nemají tam místo – směřuj k nebi k Bohu svým smýšlením i jednáním a tvé pozemské sklony nebudou mít místo.

 

2. Skutky těla (v. 5b)

Před čím nás Pavel varuje?

• Kol 3:5 Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou. 6 Pro takové věci přichází Boží hněv. 7 I vy jste dříve tak žili.

Máme umrtvovat 5 svých pozemských sklonů: v. 5 - ve vztahu k Bohu, postupuje od dokonaných skutků až do nitra člověka – k myšlence. Jsou to sklony, které má každý člověk.

Tyto pozemské sklony jsou pevně přimknuty, jsou přirostlé, k tělu.

 

•  Ř 8:13 Vždyť žijete-li podle své vůle, spějete k smrti; jestliže však mocí Ducha usmrcujete hříšné činy, budete žít.

V celém vesmíru je jediný, který umožňuje efektivně se vypořádat s vlastním hříchem a sklony k hříchu - Ježíš Kristus. Mimo Krista a plnost jeho milosti darované Duchem taková moc neexistuje.

 

• Ř 6:11-14 Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši. 12 Nechť tedy hřích neovládá vaše smrtelné tělo, tak abyste poslouchali, čeho se mu zachce; 13 ani nepropůjčujte hříchu své tělo za nástroj nepravosti, ale jako ti, kteří byli vyvedeni ze smrti do života, propůjčujte sami sebe a své tělo Bohu za nástroj spravedlnosti. 14 Hřích nad vámi už nebude panovat; vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.

Jaké jsou sklony těla?

1. Smilstvo – nezákonný sexuální poměr – mimo manželství; V časech prvotní církve bylo smilstvo v pohanských kulturách něčím obvyklým, často spojeným s náboženskými obřady. Naše kultura v 21. století na tom není o mnoho lépe. Zaplétat se do nevázaných vztahů s téměř kýmkoliv na potkání na party mezi studenty nebo mezi spolupracovníky v práci není nic výjimečného. Přesvědčuje nás o tom televize, film a reklama každý den. Ale my jsme spojeni s Bohem, Jemu jsme se vydali. Spojením muže a ženy se ti dva stanou jedním tělem. A toto jedno tělo patří Bohu. Nemůže patřit někomu jinému! Nemůžeme se vydat někomu jinému.

• 1K 6:16-20 Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno ‚budou ti dva jedno tělo‘.  (17)  Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.  (18)  Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.  (19)  Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!  (20)  Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.

Tělesné smilstvo je fyzickým obrazem toho duchovního. Nakonec je to totiž modloslužba, když sloužíme žádostem těla, místo živému Bohu. Proto jakékoliv pokusy těla nás svádět tímto směrem musí být modlitbou a Božím slovem zastaveny a vymazány z našeho života.

2. Necudnost – zlé skutky vycházejí ze zlých myšlenek - tam, kam nikdo nevidí, ale jeden vidí - Pán Bůh.

• 1Te 4:3-7 (3) Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení, abyste se zdržovali necudnosti (4) a každý z vás aby uměl žít se svou vlastní ženou svatě a s úctou, (5) ne ve vášnivé chtivosti jako pohané, kteří neznají Boha.  (6)  Ať nikdo v této věci nevybočuje z mezí a neklame svého bratra, protože Pán ztrestá takové jednání, jak jsme vám už dříve řekli a dosvědčili.  (7)  Vždyť Bůh nás nepovolal k nečistotě, nýbrž k posvěcení. 

Smilstvo je skutek, který vychází z necudných myšlenek. Necudné myšlenky jsou podporovány a vyvolávány zlou touhou našeho srdce.

3 a 4. Vášeň, zlá touha – vychází ze srdce; vášeň nemusí být vždy jen zlá, ale taková, která vede k necudnosti, k nečistotě myšlenek, ta je zlá. Pán Ježíš to tak vidí, ze srdce vycházejí zlé myšlenky a touhy:

• Mt 15:19 Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.
• Mt 5:28  Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci.

3. Hrabivost – to je vlastně sobeckost, středem jsem já. Vždycky jde o to, že chci něco pro sebe. To je shrnutí všech předešlých neřestí. Každý hřích je v podstatě sobectvím, protože místo Bohu sloužíme sami sobě – chceme uspokojit sebe. Jsme obráceni sami k sobě, a ne ke Kristu. Proto Pavel dodává "což je modloslužbou" (v. 5). Na to nejdůležitější místo v životě člověka, který se nechá ovládat svými pozemskými sklony, se dostává on sám. Všechno dění je podřízeno našemu vlastnímu prospěchu. Boha jsme odstavili na vedlejší kolej…. Všechno toto jednání ve svém životě umrtvujte, „zabíjejte“. Protože být v Kristu je daleko slavnější, daleko lepší! To, co získám, když dělám v životě věci popsané v tomto verši, není ničím proti tomu, co mám v Kristu Ježíši. U Krista je svoboda nehřešit. U Krista je pokoj od zlého svědomí. U Krista je odpočinutí od důsledků hříchu. U Krista je život. Chvilkové potěšení, prospěch, uspokojení – z hříchu nevyrostou dobré a trvalé věci. Čas všechno prokáže. Takové potěšení, prospěch a uspokojení se obrátí v milosrdnějším případě v prázdnotu, v hluboké zklamání v tom méně milosrdném případě, a nakonec v nejodhalenější podobě vedou k dalšímu a dalšímu životu naplněnému hříchem – tedy životem proti Boží vůli, v nepřátelství s Bohem, kdy člověk klesá hlouběji a hlouběji do bahna vlastní bídy. A pamatujte – hřích zabíjí.

 

• Kol 3:6  Pro takové věci přichází Boží hněv.

Jak uvažuješ o Božím hněvu? Lidé o něm většinou uvažují jako o něčem, co jestli vůbec existuje, tak je to určitě ještě hodně daleko, a navíc se Boží hněv jistě týká zlých lidí. A za takové se málokdo považuje. Ale pro kvůli modloslužbě se Boží hněv zjevuje dnes!

• Ř 1:18  Boží hněv se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svou nepravostí potlačují pravdu.

Smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou to jsou hříchy, které jako magnet přitahují žezlo Božího hněvu. Písmo detailně popisuje, jak takový soud probíhá. Projděte si první kapitolu Pavlova listu do Říma. Nejméně třikrát tu stojí, jak Bůh vydává lidi důsledkům jejich vlastních hříchů. To je probíhající Boží soud. Nejméně třikrát tu Pán vydává lidi důsledkům jejich nepravostí. Boží soud přichází všude tam kde lidé odmítají poznání pravého Boha (v. 28). Proto je Bůh vydává napospas jejich zvrácené mysli, tzn. zlým myšlenkám a důsledek je, že lidé dělají, co se nesluší – hřeší. A to vede ke smrti. Mzdou hříchu je smrt (Ř 6,23). Rozbitá manželství, poničené svědomí, ztráta sebeovládání, průval zlého jednání, a to vše korunováno uctíváním modly – sebe sama: moje vůle, říká svým jednám takový člověk, je to nejdůležitější. Co říká můj Stvořitel a dárce života, to je mi jedno. Ale vy, Boží děti, umrtvujte své pozemské sklony, abyste na sebe neuvedli Boží hněv. Pamatujte, že ale také se zjeví konečný Boží hněv. To je hněv, který bude vylit při posledním soudu.

•  Ř 2:5 Svou tvrdostí a nekajícnou myslí si střádáš Boží hněv pro den hněvu, kdy se zjeví spravedlivý Boží soud.

Boží hněv se zjevuje jako věčný trest v odloučení od veškeré Boží dobroty.

• Kol 3:7 I vy jste dříve tak žili.

i o vás to v minulosti platilo. Dnes, v tomto sále, není ani jeden člověk, pro kterého by neplatilo dnešní varování: Umrtvujte své pozemské sklony. A to jde jenom z víry v Krista mocí Ducha svatého, kterého Bůh dává každému, kdo věří.

• Gal 5:25  Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit.
• Gal 5:16-17 Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.  (17)  Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.

Nakonec nejde o to, do jaké míry byly přítomny všechny ty vyjmenované pozemské sklony v tvém životě. Jedno je jisté: ať jsi žil jakkoliv, když jsi neznal Boha, žil jsi v duchovním smilstvu, protože jsi byl ty sám sobě bohem a tak jsi se klaněl tvorstvu místo Stvořiteli. Ještě jednu výzvu nám Pavel a Timoteus dávají, abychom se posvěcovali do podoby Krista:

 

3. Skutky srdce (v. 8)

• Kol 3:8 Ale nyní odhoďte to všecko: zlobu, hněv, špatnost, rouhání, pomluvy z vašich úst.

První skupina byly hříchy vztahující se k naší osobě; nyní je tu druhý seznam. To jsou hříchy ve vztahu k bližním. Sundávejte ze sebe staré šaty, nejen hříšné jednání a smýšlení, ale také starý charakter. Pavel často používá slova "obléknout" a "svléknout" o charakteru člověka a o způsobu jednání.

• Ř 13:12a-14 Odložme proto skutky tmy a oblečme se ve zbroj světla.  (13)  Žijme řádně jako za denního světla: ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti, (14) nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním.

Jako si večer svlékáš denní oblečení, než jdeš spát, tak musí křesťan odkládat to, co ho charakterizovalo ve starém životě, když ještě neznal Pána Ježíše. To první, co chce znovu zatvrdit naše srdce, je:

1. zloba – to je rozhořčení v nejhlubším srdci, spalující oheň uvnitř člověka. Ale Písmo nás vyzývá

• Ef 4:31 Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost;

A raději poslouchejme Jakuba:

• Jk 1:19-20 Pamatujte si, moji milovaní bratří: každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu; 20  vždyť lidským hněvem spravedlnost Boží neprosadíš.

2. hněv – co to je? To je zloba, která vyrazí z člověka ven a je obyčejně směřována na jiného člověka. Zloba a hněv jdou často ruku v ruce. Nevěřící nevědí, jaký je smysl života a proč mají snášet útrapy života. Nevybrali si svou situaci a neví, jak se v ní chovat. To všechno je rozpaluje ke zlobě a hněvu. Vy víte, křesťané, co je cílem vašeho života. Víte, že máte vším oslavovat Pána a obstát v každé zkoušce svým posvěcováním. Proto se nemusíte na nikoho hněvat, ani mít v sobě hořkou zlobu. Duch svatý vás ve zkouškách drží. Nebojujete proti lidem, ale proti duchovním mocnostem zla. Ale jestli tě zloba a hněv sužují, vyznej to Pánu a pro o odpuštění. On neodmítne pomoc tomu, kdo ho prosí s důvěrou.

3. špatnost – zlé sklony mysli, které mají za cíl ublížit druhému. V našem kontextu nejspíše ublížit zlými slovy.

 

4. Rouhání – zloba, hněv a špatnost vyúsťují v rouhání. Nemusí to být přímo rouhání Bohu, ale pokud se naše zloba, hněv a špatnost obrátí vůči druhému člověku, rouháme se Bohu, Vždyť On učinil muže a ženu ke svému obrazu. Ať nikdo nebere takové rouhání na lehkou váhu. Pán všechny varuje v

• Mt 5:22 Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.

A poslední příkaz je: ať jsou vám vzdáleny

5. pomluvy z vašich úst – znevažování druhého, když o něm nemluvíš pravdu, ale očerňuješ jej v očích druhých.

• Mt 12:36 Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.

Dejte pozor, protože to je postupný nárůst zla v nás, až přetéká ven a vystřelí proti jinému člověku. A nakonec

6. neobelhávejte jeden druhého – lež je pevně spojena se starým já - co je dobré pro mě, to udělám – sobectví a jak už víme, to je modloslužba. Dokud ti šlo o sebe, bylo jen přirozené, že jsi chtěl využívat druhé pro své cíle. Nebylo pro tebe problém lhát. Jen aby sis zachoval tvář, abys vypadal dobře v očích druhých lidí. Ale to je pryč! Z toho tě Kristus vysvobodil. Už nejsi otrok lži ani lidí. Můžeš v Kristu mluvit pravdu. Už víš, že lež nepomůže ani tobě, ani tvému bližnímu. Lež zabíjí. Pravda vede k životu! Ale protože jsi byl vzkříšen spolu s Kristem, bude mít dílo Ducha svatého v tobě nezadržitelné důsledky.

 

3. Nevyhnutelné důsledky tvého vzkříšení s Kristem (v. 10-11)

 

1. Poznání a obnova (v. 10)

• Kol 3:9b-11 svlečte ze sebe starého člověka i s jeho skutky 

Zaujalo mě, co musí udělat bratr Pavel vždy, když skončí svou práci deratizéra. Než může začít doma cokoli jiného, musí nejprve svléknout svůj pracovní ochranný oděv. Nemůže si to chemií znečištěné oblečení nechat pořád na sobě, protože by se těmi jedy znečistilo vše, s čím by to přišlo do styku. Stejně tak je to s naším novým životem v Kristu.

• Ef 4:22-24 Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi, (23) obnovte se duchovním smýšlením, (24) oblečte nové lidství, stvořené k Božímu obrazu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.
• Ř 6:6-7  Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili.  (7)  Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.

Musíš svléknout, umrtvovat, odhodit dřívější způsob života, se svou sebestředností a obléct nového člověka. Máme před domem starý dub. Je nádherný, s košatou, vysokou korunou. V jednom je zvláštní. Zatímco ostatní listnáče v okolí s příchodem podzimu shodí své staré listí, na dubu zůstane déle. I když jsou listy uschlé, vydrží na stromě celou zimu. Opadávat to listí bude z dubu až když jej začne s příchodem jara vytlačovat nové listí. Tak starého člověka nejpřirozeněji svlékne, když přichází nový. Jak vypadá jednání a smýšlení znovuzrozeného člověka?

• Gal 3:27 Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli.

obléct Krista!, novou přirozenost.

• Kol 3,10 a oblečte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele. 

v.10 - posvěcení – obnova

• 2K 4:16-17  A proto neklesáme na mysli: i když navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme.  (17)  Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy

Nyní malé soužení ve srovnání s velkou slávou, která nás čeká. Je to podobné jako s decimálními váhami. Na jedné straně 50 gramové závaží, které vyváží 500 gramů obilí na druhé straně vah. Závaží na jedné straně vyrovnává desetinásobek váhy na straně druhé. Nebeské váhy nejsou decimální. Jejich násobek se nedá vyjádřit číslem, jak je veliký, přenesmírný...

 

Nová přirozenost je jako semínko rostliny, které se musí zalévat, opatrovat, aby z něj vyrostla velká a silná rostlina a vydala užitek, nebo strom, který vydá dobré ovoce. Oblékej Krista – obnovuj svou mysl!  Jak? Pravým poznáním – proniká mysl i srdce, člověk ho zakouší, předmětem tohoto poznání je svatá Boží vůle, cílem pak obnovení "obrazu Stvořitele". Člověk byl stvořen k obrazu Božímu. Nový člověk však není jen pouhé znovuobnovení prvního Adama před Pádem. Je ještě lepší, protože je jako Kristus. Adam neznal před Pádem Boží vykupující lásku skrze oběť Ježíše, zato v Kristu je taková láska naplněna a vyjádřena. Obnovuj svou mysl. Zkoumejte v Bibli, kdo je Bůh a kdo je Ježíš Kristus – obraz do kterého se máme obnovovat. Poslouchejte Krista. Proste Ducha ať vám pomůže být stále více podobný Kristu – posvěcení. Když nebudete hledat v Písmu a s modlitbou, kdo je Bůh a jaký je, pak se nemůžete obnovovat. Posvěcování je vlastně příprava na věčný život, který trvá na věky v nebi s Pánem!

• Fp 4:8 Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu.

 

2. Všechno a ve všech je Kristus (v. 11)

• Kol 3:11 Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný – ale všechno a ve všech Kristus.

Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy (Ř 3:23). Ale je jeden, který svou milostí proměňuje do nového lidství. Kristus proměňuje všechny Boží děti od hříchu ke svobodě – všichni jsou nové stvoření, s novou přirozeností – bez rozdílu, ať jsi horník nebo lékař, ať jsi Čech nebo Filipínec, kde je pravdivé obrácení, je i nový člověk. Poté jsme se narodili znovu, skrze Krista, to je "nový člověk". Ať pohan nebo žid, když se znovu zrodí, je to nový člověk,

• Gal 3:28 Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.
• Ef 2:15b z žida i pohana, stvořil jednoho nového člověka, a tak nastolil pokoj.

Jsou křesťané, kteří tvrdí: žena může v církvi kázat, protože v Kristu už není rozdíl mezi mužem a ženou. Ale to je špatný přístup k Písmu. Takovým způsobem bychom si mohli odůvodnit z Písma omluvu pro jakékoliv jednání, jaké bychom chtěli. Mohl bys něco ukrást a pak to svádět na jiného křesťana. Vždyť apoštol Pavel říká v Kol 1,24 Proto se raduji, že nyní trpím za vás. Tak určitě bude ten druhý křesťan s radostí trpět ve vězení za tebe! Jak absurdní! Kontext je král. Kdy už není rozdíl mezi židem a pohane, mužem a ženou? Tehdy, když všechno a ve všech je Kristus! Cestou posvěcování si pomáháme dorůstat do podoby Kristovy V něm není nic ze starého, sebestředného svévolníka, který býval modloslužebníkem, uctívajícím především sám sebe! Nyní uctíváme Pána. Vše v Kristu je svaté, nádherné a dobré k slávě Boha!