KOMPAS K VĚČNÉMU ŽIVOTU (KOLOSKÝM 3,1-4)
Kazatel
KOMPAS K VĚČNÉMU ŽIVOTU (Koloským 3,1-4)
Jan Suchý, Ústí nad Labem, 12. března 2023
Když máme taková zaslíbení, moji nejmilejší, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha a přiveďme k cíli své posvěcení v bázni Boží. 2. Korintským 7,1
Pokoj vám, bratři a sestry, domácí víry i vám, milí hosté, kéž se Kristova láska dnes zvěstuje do našich srdcí v evangeliu. Pokračujeme dnes se studiem Božího slova v listu Koloským a budeme se nyní zabývat oddílem v Kol 3,1-4. Pro porozumění souvislostí nyní přečteme Boží slovo:
Slyšeli jste v poslední době svědectví nějakého nově narozeného křesťana, který čerstvě uvěřil Ježíši Kristu? Slyšeli jste to radostné vyprávění, jak Pán Bůh přivedl toho člověka k poznání, že není dobrý člověk, ale hříšník? Že je v Božích očích nespravedlivý a zlý? Slyšeli jste jeho zdrcující vyznání: byl jsem ztracen, bez Boha na světě a odsouzen k věčnému trestu? Ale Bůh mě nalezl, odpustil mi moje viny a daroval mi Kristovu spravedlnost! Jak slovy Jana 9,25 volá:
- Už nejsem slepý, nyní vidím! (J 9,25)
Ještě si vzpomínáte na dobu, kdy jste i vy uvěřili Ježíši Kristu? Jaká radost? Jaká vděčnost Bohu? Jak byla tvá ústa naplněná svědectvím o Boží lásce? Jak jsi o ní vyprávěl svým nejbližším a přátelům? Jak jsi toužil, aby i oni poznali odpuštění a věčný život v Kristu? Ale pak přišla spousta malých dní. Dní nových výzev a úkolů, nových radostí i starostí. Čím dnes je tvé křesťanství? Do církve v Kolosách se začaly vkrádat představy, jak musí vypadat život křesťana. Ale jsou to myšlenky, ve kterých Kristus nemá místo. A tak padaly obviňující otázky: Dodržuješ předpisy Mojžíšova zákona o tom, co se smí jíst a co ne? Světíš sobotu a další náboženské svátky? Modlíš se k duchovnímu světu? Uctíváš duchovní bytosti? Anděly? To všechno je potřeba, abys byl spasen a takových životem stále blíž a blíž Bohu. To slyšeli křesťané v Kolosách od svůdců, od falešných učitelů. Jak máme žít křesťanský život? Čím se řídit? A není to i s námi podobné, když si začneme říkat: já přeci dodržuji pravidla – nekouřím, neopíjím se, poctivě studuji, nebo: starám se o děti a o manželku. To křesťan přeci dělá. Říkáš si – já věřím, že Bůh je a že o mně ví. Vždyť jsem mu kdysi vyznal svoje hříchy a on mi je odpustil. Nežiji jako neznabozi u nás v práci. Nedělám to, co mí spolužáci a za co bych se musel stydět. Ale je tohle křesťanský život podle Boží vůle? Nejsou to přeci lidé – ani společnost kolem nás, ani my sami, kdo určuje, co dobré a co zlé. To poznal už Adam v Edenu, když se bláhově vydal po cestě svévole, místo, aby se řídil vůlí Boží. Proto má apoštol Pavel takovou starost o církev v Kolosách. Je jako otec, který vidí, jak jeho děti jdou slepě po cestě světa. A tak se za ně modlí, připomíná jim, co pro ně Kristus udělal a co pro ně vydobyl. Zápasí o ně na modlitbách a povzbuzuje (2,1-3) Kristem. Povzbuzuje je a vyzývá:
- Kol 2:6 Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.
Neřiďte se světem, ale Boží vůlí. Už víte, čeho pro vás Kristus dosáhl. Připomínal to Koloským i nám celé první dvě kapitoly, do kterých nyní máme rozdělený Pavlův list. A tady přichází zlom. Už víte, jak vás Bůh vysvobodil z moci tmy (1,13) a přenesl do království svého milovaného Syna. V něm máte vykoupení a odpuštění hříchů! To Kristus vás smířil s Bohem. Dříve jste byli jeho nepřátelé svým smýšlením i zlými skutky (1,21). V Kristu jste získali naději na Boží slávu (1,27). Proto je Kristus a nikdo jiný, ani andělé, ani duchovní svět, ani takzvaní "svatí" ale jen a jen Kristus objektem naší víry! Ale protože jste byli s Kristem vzkříšeni (3,1), je nejen objektem naší víry, ale také jejím zdrojem. Kristus je zdrojem křesťanského života. Jako unavený poutník po dlouhé cestě pustinou, když se omyje v čistou vodou, bude znovu a znovu pít z pramene osvěžující vody, tak i pro nás je Kristus nejen smírnou obětí za naše hříchy, skrze kterou jsme smíření s Bohem, ale také zdrojem života na každý den. To je něco, co musíme pochopit, abychom nezůstali stát na cestě za Pánem a nechali se ukolébat falešnou nadějí, že už Krista máme a víc nepotřebujeme. Že nám stačí dobře žít. Kam nás vede Boží slovo? Kam nás vede apoštol Pavel? Říká:
- Směřujte k nebi
- Kol 3:1 Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. 2 K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem.
Opravdu? Co to znamená? Jak se to pozná, jestli je to pravda? Už jsme se tím zabývali ve 2. kapitole listu, v. 12:
- Kol 2:12 S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých.
Ano, vírou jsi s ním spojen, slepen. A tak když Kristus umíral na kříži, umřel jsi i ty při svém pokání starému životu. Starého člověka v tobě, který žil v nepodřízenosti Bohu, toho jsi nechal ukřižovat spolu s Kristem. Dal jsi Kristu svoje hříchy. A Bůh ti v tom hlubokém tajemství své lásky připočetl Kristovu spravedlnost, a proto jsi byl vzkříšen spolu s ním touto novou vírou v Krista. Haleluja! Chvála Pánu na věky! Takže když jsi byl vzkříšen s Kristem, není to jen záležitost minulosti. Tvé vzkříšení není ani jen záležitostí toho dne, kdy učedníci Ježíšovi našli prázdný hrob. Ani jen toho dne, kdy jsi padl na kolena před Bohem, vyznal mu své hříchy a uvěřil v Kristovu dokonalou oběť za ně. Jestliže jsi byl vzkříšen spolu s Kristem, pak je to také záležitost dneška! Protože jestli jsi byl vzkříšen spolu s Kristem, pak máš všechno, abys s Kristem také žil. Kristova krev, která tě očistila od důsledků hříchu a Duch svatý, který ti byl darován, jsou zárukou neustávající Boží milosti, která k tobě nyní proudí, abys z ní také žil. To je moc Kristova vzkříšení, kterou ti nyní Bůh dává, abys v ní chodil každý den vírou a zakoušel stále hlouběji jednotu s Kristem- jak ve smýšlení, tak ve svém jednání (Fp 3,10). Jak vypadá život s Kristem?
- Kol 3:1 Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží.
Proč máme hledat to, co je nad námi? Právě proto, že jsme byli vzkříšeni spolu s Kristem. Právě proto, že jsme zemřeli starému člověku, který nemiloval Boha. Nyní jsi Boží dítě. Nyní v tobě přebývá Boží Duch. Pamatujete na oddíl v listu Fp 2,13?
- Fp 2:13 Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.
Jestli jsi byl vzkříšen vírou s Kristem, budeš rozumět, že vnější dobrý život není zárukou posvěcení. Porozuměl tomu apoštol Pavel. V listu Filipským o tom vydává svědectví:
- Fp 3:4-7 Zdá-li se někomu jinému, že může spoléhat na vnější věci, já tím víc: 5 obřezán osmého dne, z rodu izraelského, z pokolení Benjamínova, Hebrej z Hebrejů; jde-li o zákon – farizeus; 6 jde-li o horlivost – pronásledovatel církve; jde-li o spravedlnost podle zákona, byl jsem bez úhony.
Čeho většího by mohl u lidí dosáhnout? Vnější dobrý život, i když náboženský, ho ale nevedl blíž k Bohu. Poslouchejte, co dále říká:
- 7 Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu.
Ano dodržování pravidel, ani horlivost, ani "správný původ", nic z toho mu nepomohlo přiblížit se k Bohu. Co nám tedy pomůže žít blíž Bohu, zažívat tu nádhernou blízkost Boží, jako si ji pamatujeme z doby po obrácení? Jak můžeme růst do podoby Ježíše? Tady je pomoc Božího slova. Tady je odpověď na tuto veledůležitou otázku:
- Kol 3:1 hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží.
Hledejte – to je příkaz Božího slova. Ne ani tak ve smyslu: objevujte, co je nad vámi, jako spíš: dejte si tu práci, abyste získali ten poklad, který je v nebi.
- Mt 7:7 Proste, a bude vám dáno; hledejte a naleznete; tlučte a bude vám otevřeno.
Hledejte, usilujte. Jiný překlad říká, nechť vám jde o ... nebeské věci. A důraz je na tom, co máme hledat: nebeské věci, které jsou u Krista. Co máme hledat místo lidské snahy přiblížit se Bohu? Hledejte to, co je jen u Krista. Hledejte Krista. On sedí na pravici Boží, na místě autority a moci. A to, co nyní dělá je, že rozděluje dary své církvi.
- Ef 4:7-16 Každému z nás byla dána milost podle míry Kristova obdarování. 8 Proto je řečeno: `Vystoupil vzhůru, zajal nepřátele, dal dary lidem. ´ 9 Co jiného znamená `vystoupil´, než že předtím sestoupil dolů na zem? 10 Ten, který sestoupil, je tedy tentýž, který také vystoupil nade všechna nebesa, aby naplnil všechno, co jest. 11 A toto jsou jeho dary: jedny povolal za apoštoly, jiné za proroky, jiné za zvěstovatele evangelia, jiné za pastýře a učitele, 12 aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby – k budování Kristova těla, 13 až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti. 14 Pak už nebudeme nedospělí, nebudeme zmítáni a unášeni závanem kdejakého učení – lidskou falší, chytráctvím a lstivým sváděním k bludu. 15 Buďme pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáme v Krista. On je hlava, 16 z něho roste celé tělo, pevně spojené klouby navzájem se podpírajícími, a buduje se v lásce podle toho, jak je každé části dáno.
Je to Kristus, kdo dává dary, abychom rostli v posvěcení do jeho podoby. Máme tedy prosit a hledat nějaké úžasné dary, které ohromí ostatní křesťany? Pomůže nám oddíl o něco dále v našem listu.
- Kol 3:12-14 Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblecte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. 13 Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. 14 Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti.
To je k mání u Krista! Milosrdný soucit s druhými lidmi. Dobrota k lidem. Skromnost před bližním. Pokora před Pánem ale i před lidmi. Trpělivost s druhými. To jsou dary, které máme hledat, o ně usilovat, za ně prosit, v nich růst. A nejsou to určitě všechny, vždyť list Koloským pokračuje ve 3. kapitole dál něž jen do v. 12! Nedostává se ti milosrdenství k druhým? Pros o něj a Pán tě bude vychovávat, abys v milosrdenství rostl. Nedostává se ti dobroty v jednání s druhými? Jsi tvrdý a nespravedlivý? Pros Pána a on tě bude vychovávat, abys v dobrotě rostl. Chybí ti skromnost? Je tvé srdce neustále v pokušení chtít něco nového, něco dalšího? Pros Pána a on ti pomůže růst ve skromnosti. Hledejte to, co lze najít jen u Krista. Boží charakter, abychom byli svatí, jako On je svatý. A buďte si jisti, že Právě protože Kristus byl vyvýšen a nyní je posazen po pravici Boží, má moc vám dát jakýkoliv svůj dar, abyste rostli do jeho podoby. Neboť tam, kde nyní Ježíš je – to je místo slávy, úcty a moci. Tam Bůh Kristu pokládá pod nohy všechny nepřátele (Ž 101,1; Mt 22,41).
Jde tu o naprostý kontrast. Pavel pokračuje ve v.2:
- 2 K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem.
Hledejte, k tomu směřujte – to jsou slova, která nám mají ukázat, kam napřít pozornost. Doslova to znamená: přemýšlejte, nebo: buďte takového smýšlení. Znáte kompas, že? Ať s ním jdete kamkoli, střelka vždy ukazuje na sever. Když si ho dáte do kapsy a jdete do školy, i tam bude ukazovat na sever. Když pojedete na hory lyžovat, stále bude ukazovat na sever. Když ho necháte na stole, bude ukazovat na sever ráno, než půjdete do práce, stejně tak, i když se odpoledne vrátíte. Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, ať je i vaše smýšlení upřené ke Kristu. Všude, kam jdeš, ať do školy, nebo na hory, ať pracuješ nebo odpočíváš, v jakýkoli čas, stále směřuj své smýšlení k nebi – ke Kristu Ježíši. Jak to dělat? To tajemství růstu do Krista spočívá v proměně mysli.
- Ř 12:2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.
Svou mysl budeš proměňovat Božím slovem. Syť se jím jako houba. Modli se nad ním o porozumění. Přemýšlej nad ním, co znamená a jak ho používat. Co je u Boha dobré, nad tím přemýšlej, po vzoru apoštola Pavla:
- Fp 4:8-9 Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu. 9 Čemu jste se u mne naučili, co jste přijali a uslyšeli i spatřili, to čiňte.
Učíme se z Božího slova a podle toho chceme žít, protože nebeské věci, nebeské smýšlení vede k posvěcování. Všimněte si, že Pavel neříká: k tomu směřujte co nejvíc a v něčem k pozemským věcem. Ne, je tu naprostý kontrast. Naplňuj své smýšlení tím, co je dobré u Krista. Pozemské věci jsou v protikladu k nebeským. O nebeských už víme, kde je hledat. V Božím slově se dozvídáme, co se Bohu líbí. Ale co jsou ty pozemské věci, skrze které se lidé pokouší přiblížit Bohu? Je to všechno, co vymyslí lidská představivost. Místo, aby se člověk pokořil před Bohem a ptal se: „jaká je tvá vůle pro můj život?“ nahrazuje ji otázkou: co říkají lidé? Jedni přicházejí s asketickými pravidly: nejez tohle, nedotýkej se tamtoho, … Další tě povedou do duchovní mystiky, aby ses přiblížil Bohu. Někdo k filozofii… Ale vy, křesťané, Boží děti, vy přemýšlejte o nebeských věcech.
- 2 K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem.
Tak se budete proměňovat do podoby Pána.
- 3 Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu.
Proč máme směřovat k nebeským věcem, a ne k pozemským? Protože tomu pozemskému způsobu dosažení spravedlnosti už jste přeci zemřeli! Už přeci rozumíte, že žádné království, žádné politické zřízení, žádná reforma školství, žádné nové zákony, nic z toho nedokáže změnit lidské srdce. Včera proběhla v Praze na Václavském náměstí jedna z dalších velkých demonstrací proti vládě. Lidé touží po lepším. Po všem lepším. Po lepším zdravotnictví, po lepším důchodu, po lepším platu, po spravedlivější vládě, po lepší budoucnosti bez válek. A nejsme ani schopni vyjmenovat po čem všem lepším lidé touží. Ale svět nechápe, že po Adamově pádu nebe nikdy na zemi nebylo a nebe na zemi nikdy nebude až do Kristova příchodu. Ani se všemi úžasnými objevy moderní vědy, ani s očekávaným pokrokem lidstva nebude na zemi nebe. Jedině evangelium Ježíše Krista je lék na hřích. A tenhle lék svěřil Pán Bůh do rukou církve. Respektive do naší pusy. Abychom o cestě smíření s Bohem říkali všem. A chvála Pánu za každé svědectví evangeliu i na demonstracích. Jen si musíme dávat pozor, aby naše evangelium nebylo smíchané s politikou. Chápejte, že i kdyby se věci v této zemi změnily tak, jak lidé požadují na demonstraci, nepřiblíží to nikoho ani o milimetr blíž k Bohu. Tomu pozemskému jste přeci již zemřeli! To staré pominulo, nyní jsi skryt spolu s Kristem v Bohu. Znovu tu Písmo připomíná, že s Kristem jsi zemřel. Čemu jsi zemřel?
- Ř 6:6-11 Víme přece, že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. 7 Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu. 8 Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. 9 Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. 10 Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. 11 Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši.
Spojeni vírou s Kristem, zemřeli jsme hříchu. To už nehřešíme? Hřešíme. Hřích má stále moc a ovlivňuje nás. Ještě s ním zápasíme (Žd 12,4), někdy dokonce musíme prolít v tom zápase i krev. Ale jedno už hřích nemůže. Nemůže nás odsoudit! Kristus zaplatil a ty jsi nyní spolu s Kristem skryt v Bohu (v.3). Křesťan může říci:
- Ga 2:20 nežiji už já, ale žije ve mně Kristus.
Ano, tvůj nový život s Kristem je nyní pevně skryt v Bohu. To říká Písmo a jednoduše to znamená, že hřích a věčná smrt už na tebe nemají nárok. Nový život, který ti Bůh dává, je nezničitelný a nemá omezení. Je věčný! Jsi ovce Kristova a Pán Ježíš tě ujišťuje:
- J 10:27-28 Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou 28 a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.
Tak vidíte, u Krista a v Kristu je vaše bezpečí pro věčnost, u něj je posvěcení, s ním se budeš přibližovat Bohu. Ne odříkáním nebo disciplínou, ne svou snahou, ne svojí morálkou, ale poznáváním Krista. S duchovním pohledem upřeným na Ježíše. Připodobňováním se Kristu. Proto hledejte u Krista všechno, co je dobré a svaté, co tě povede k proměně tvého charakteru. Pán Ježíš se za nás modlil už v Getsemanské zahradě, před svým ukřižováním. V Janovi máme zaznamenánu jeho modlitbu. A od 20. verše je také o nás:
- J 17:20-21 Neprosím však jen za ně [11 apoštolů], ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří [tedy i za nás]; 21 aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že jsi mě poslal.
Modlil se tam za nás, aby nás Bůh spolu s Kristem skryl v sobě! A On to udělal. Posvěcováním se v Kristu jsme v bezpečí u Otce.
- 4 Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě.
Svět nebude chápat, co se děje. Nerozumí duchovním věcem. Na demonstraci v Praze včera také vystoupil bratr Zdeněk Karásek, kazatel církve v Liberci. Volal lidi k Bohu, ke Kristu. Četl jsem komentář novináře. Lidé prý nechápali, o co jde. Svět nebude chápat, jak to že nejdeš s ním. Jak to, že se neraduješ z toho, z čeho se raduje svět a nestrachuješ se z toho z čeho se strachuje svět. Nebude chápat, že se chceš přiblížit Bohu cestou, o které mluví Boží slovo a ne cestou, o které mluví svět. Lidé demonstrovali včera proti bídě. Ale ta pravá bída, kvůli které člověk umírá věčnou smrtí, která přináší na hlavu člověka Boží hněv, to není bída materiální. To není odchod do důchodu v 65 letech, ani v 68. Je to duchovní bída, kterou potřebujeme porazit. A tu neporazí ani současná ani příští vláda. Tu neporazí ani liberalismus, ani komunismus. Tu neporazí ani ta po lidsku nejsvobodnější společnost na zemi. Tu poráží evangelium Ježíše Krista. Dneska, stejně jako včera. A bude ji porážet z Boží milosti a ž do dne příchodu Ježíše. On je náš život. Bez víry v Krista bude každý člověk muset nést důsledky svého života, svých vin. Své nevíry Bohu. Své vzpoury proti Stvořiteli. Svého nevděku Dárci života. Upři svoji naději na Krista. Ať tvou skutečnou bídu proměňuje v požehnání. Připodobňuj se Kristovu charakteru.
- 1J 3:2 Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme!
Závěr
- 4 Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě.
S Kristem je sláva naše budoucnost. To je tvá slavná budoucnost, která se při Kristově příchodu odhalí v celé své nádheře. Dnes prožíváš pochybnosti, jestli máš ty a tvé děti nějakou naději na slušnou budoucnost. Možná prožíváš pochybnosti, má-li tvůj život smysl. K čemu je dobrý, když dny jsou šedé, tvé tělo chátrá a je samá bolest. Tví známí a přátelé kolem tebe dosahují věku, kdy umírají. Možná máš pochybnosti o sobě samém. Jestli jsi vůbec těšíš Boha. Jaká je tvá naděje? Jedině ta z verše 3,1.
- Koloským 3:1 Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. 2 K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem. 3 Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. 4 Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě.
To je tvoje přítomnost i budoucnost. Drž se Krista!