JEŽÍŠ KRISTUS – JE V NĚM I TVÉ VÍTĚZSTVÍ? (KOLOSKÝM 2,11-15)

 

JEŽÍŠ KRISTUS – JE V NĚM I TVÉ VÍTĚZSTVÍ?

(Koloským 2,11-15)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 5. února 2023

 

Tomu pak, který působením své moci mezi námi může učinit neskonale víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit, jemu samému buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení na věky věků! Amen.

Efezským 3:20-21

 

 

Pokoj vám, milí domácí víry, buďte vítáni i vy, milí hosté. Opět máme dnes před sebou otevřený list apoštola Pavla církvi v Kolosách, abychom se společně podívali znovu do 2. kapitoly. Budeme pokračovat ve výkladu 2. kapitoly listu Koloským, a to verši 11-15.

 

1. Úvod: Výsada uctívat Pána

Jsem moc rád, že zde můžeme dnes být a společně vzdávat chválu Pánu Bohu, děkovat mu za Jeho Syna Pána Ježíše, uctívat ho jako shromážděná církev tak jak se to Pánu líbí, v Duchu a v pravdě. Tak budeme svým životem i dnes dělat Pánu čest a stále se mu líbit. Dokonce nás Duch svatý ujišťuje, že tak i dnes poneseme ovoce dobrých skutků, porosteme v poznání Boha, budeme nabývat sílu k trpělivosti a radostné vytrvalosti a budeme plní vděčnosti (1,10-12). Tak bratři a sestry, co nádhernějšího dnešního rána můžeme prožívat? Ve srovnání s tím je i procházka únorovým lesem nebo lyžování na alpských loukách něco sice opravdu nádherného, ale pomíjivého.

• Kaz 1:8 … nenasytí se oko viděním, nenaplní se ucho slyšením.

Ale

• 1J 2:17 A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky.

A Boží vůlí je, abychom jej v kruhu církve takto ctili, abychom poznávali Boží vůli. Proto se nyní už po třetí zabýváme učením druhé kapitoly od v.6:

 

 

2. V Kristu jsi více, než „dobrý, zbožný člověk“ před lidmi

Slyšeli jsme zde příkaz Božího slova z v. 6:

• Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána (v.6)

A také varování do života následování Pána Ježíše:

• Dejte si pozor! (v. 8)

Protože jsou tu lidé, kteří nás budou ať vědomě či nevědomky svádět od pravdivého následování Krista, které oslavuje Boha a vede nás k vyvrcholení našeho spasení: k věčnému životu s Bohem.

 

1. Svody přicházejí

Jsou tu také lidské představy, které ale nejsou od Boha, a tak nás mají schopnost také svádět od pravdivého následování Krista. Ten první případ svodu od pravdy, svodu z úzké cesty, která vede k životu, přichází od lidí. Pamatuji se, jak u nás v rodině, když jsme s manželkou uvěřili Pánu, přišli rodiče a říkali: Hele, je to vaše věc, jestli jste nábožní, ale nic se nemá přehánět. A vy to přeháníte. Lidé, kteří vás milují, starali se o vás dvacet pět let, ale protože neznají sami Krista, budou si myslet, že to s vámi myslí dobře, když vás odvádí od Krista. Jsou tu i jiné svody. Svody kulturní. Hraješ na piano? Začal jsi víc pracovat ve škole a pracuješ doma, aby ses připravila na přijímačky na střední školu? Posloucháš, o ti říkají rodiče a řídíš se tím? To jsou vynikající postoje. Vím, že to vyžaduje od tebe značné úsilí. Dokonce ti to někdy přináší radost. Ale jestli to stačí ke spravedlnosti před Bohem? Jestli to stačí být spořádaný v očích světa a nebýt příliš extrémní ani v náboženství, jestli to stačí být poslušný a pracovitý? Ano, stačí! Stačí. Ale jen pro tento život! Bude dobrý, budeš umět úžasné věci, vyhneš se ve své poslušnosti rodičům mnohým nástrahám hříchu v toto světě, které by tě mohly jinak ničit. Věznice jsou plné takových lidí se zničeným životem. Ale nestačí to pro věčnost! Obstát dobře v tomto světě, v tomto životě, umět dobré věci, to vše je výborné. Ale pro věčnost je to málo! Pro věčnost potřebuješ víc! Být spravedlivý před Bohem. A to bez Krista není nikdo. To nikdo nedokáže. Apoštol Pavel veden Duchem svatým tomu dobře rozumí, proto nyní stojí za to mu naslouchat! Proto čiň pokání, lituj svého dosavadního přístupu, který říkal: já to zvládnu, stačím na to. Krista nepotřebuji. Obstojím před Bohem na soudu. Já to zvládnu! Nezvládneš bez Krista. Čiň pokání a přijmi Krista jako Pána. A žij v Kristu Ježíši vírou každý den. To je vítězství. To je to nejlepší. To je ta největší radost, protože ta jediná vytrvá po celý tvůj život až na věčnost. Celý oddíl od v.6 je napsán křesťanům. Proč to Pavel píše? Copak křesťan neví, že jen v Kristu je spása? Ne, zjevně přicházejí a budou přicházet svody do tvého života, kdy ti ten zlý bude našeptávat: tenhle svět je docela príma místo k životu a ty jsi docela úspěšný. Víš, jak žít docela dobrý život, dokonce jsi duchovní člověk. Víš o Kristu a to stačí. Hlavně si nemysli, že potřebuješ jíst vírou z Krista každý den, pít z něj, z pramene živé vody každý den, chodit v úzkém společenství víry s Kristem každý den i každou noc. To je přeci náboženský extrém. A ty jsi docela normální, tohle nepotřebuješ.

 

2. Úzká cesta

I mezi křesťany v Kolosách přišli lidé, kteří sváděli z úzké cesty, která vede k životu, do Božího království.

• Mt 7:13-14 Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. 14 Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.

Musíte zachovávat Mojžíšův zákon, abyste byli spaseni. Muži musí být obřezáni na těle. To je přeci znamení smlouvy s Bohem, že mu patříme. Ale bratři a sestry. Ani v dávném Izraeli, který si Bůh vyvolil, aby na něm ukázal svou slávu, svou svatost a svou milost, nebyla obřízka udělaná lidskýma rukama, zárukou spásy, zárukou spravedlnosti člověka před Bohem, nebyla v žádném případě zárukou spasení. Obřízka staré smlouvy, smlouvy mezi Bohem a Izraelem, byla znamením této smlouvy. Fyzické znamení smlouvy s Abrahamem a později i s Mojžíšem (Gn 17,9). Fyzické znamení – obřízka na těle se prováděla malým chirurgickým zákrokem, kdy se odstranila část kůže na mužském rozmnožovacím orgánu. Musíte se nechat obřezat na těle, aby vás Bůh přijal! To je příkaz těch, co sváděli církev z úzké cesty. Naplnili církve i v dalších městech. Do Galácie Pavel musel napsat:

 

• Gal 5:2-4 Slyšte, co vám já Pavel říkám: Dáváte-li se obřezat, Kristus vám nic neprospěje. 3 Znovu dosvědčuji každému, kdo se dá obřezat, že je zavázán zachovávat celý zákon. 4 Odloučili jste se od Krista vy všichni, kteří chcete dojít ospravedlnění na základě zákona, pozbyli jste milosti.

Ale v Kristu jsme dostali dokonalejší dar. To je odkrytá slavná pravda. Před ní každá vnější znamení, ať už obřízka na těle nebo jakékoliv vnější následování požadavků kultury, ve které křesťan žije, bledne až se zcela rozplyne. Protože spojeni vírou s Kristem:

• Kol 2:11 V něm jste obřezáni obřízkou, která není udělána lidskou rukou; obřízka Kristova je odložením celého nevykoupeného těla.

Vidíte to? Vírou v Krista dostáváme od Boha daleko nesrovnatelně, dokonce nekonečně více, než co kdy můžeme dosáhnout svou snahou. Když uvěříme v Krista, tehdy sám Bůh udělá dokonalou obřízku – obřízku srdce. Promění naše celé srdce – našeho vnitřního člověka. To je obrácení, to je nové narození. Nejen znamení na těle, jako byla ta tělesná obřízka u každého člověka mužského pohlaví, provedená podle nařízení staré smlouvy, ale duchovní změna provedená Duchem svatým na vnitřním člověku každého, kdo činí pokání a věří Kristu! Židé mohli být obřezaní na těle, ale to nikomu spásu nezaručilo. Ty se můžeš chovat jako nejvíce loajální pracovník ve firmě, být skvělý otec a manžel, pracovitý muž, který pomáhá lidem kolem sebe. Ale žádná tvá sebevětší dobrota tě neučiní spravedlivým před Bohem. Protože pokud jsi nečinil pokání a neuvěřil Kristu, pořád jsi pro věčnost před Bohem mrtvý hříšník. Pořád jsi vzbouřený proti svému Stvořiteli a dárci života. Můžeš být nejposlušnější dítě svých rodičů a lidé tě budou chválit. Ale dokud nebudeš činit pokání a věřit Kristu, tvoje spravedlnost před lidmi bude pořád jen špínou před dokonalou svatostí Boha. A On bude soudit na věčnosti, ne lidé.

 

3. Pravá obřízka Duchem svatým

Kolosští křesťané: když jste uvěřili Kristu, stalo se daleko víc, než když je někdo obřezán na těle:

• obřízka Kristova je odložením celého nevykoupeného těla (v. 11).

To se nedá srovnat. Obřízka mužského rozmnožovacího orgánu může být užitečná pro hygienu, ale nevede k ospravedlnění před Bohem. Zato duchovní obřízka se děje v srdci! Když Duch svatý promění srdce člověka a on činí pokání a věří Kristu, pak se dílo Ducha nezastaví. Pokračuje den za dnem posvěcováním, aby proměnila celého člověka! To, co je před obrácením člověku nemožné, to dílo Ducha v člověku udělá dozajista! Už nepotřebuješ zákazy: to nesmíš, to nedělej, to musíš, aby ses líbil Bohu. Duch svatý v srdci člověka způsobí, že

• Fp 2:13 …. že chcete i činíte, co se mu líbí.

Srdce obřezané, nové srdce, srdce z masa místo kamenného, miluje Pána a chce se mu líbit. Chce odhodit všechen hřích, všechnu přítěž, která ho táhla dříve ke dnu a nyní chce utíkat k Bohu. Chce odložit starého hříšného člověka a místo něj se učí den za dnem oblékat spravedlnost k Boží slávě a radosti. To je Boží moc! To, co jsi sám nikdy nedokázal, nyní činí Bůh sám v tobě! V jednom severském městě postavili novou linku metra. A kvůli stanici museli v historické zástavbě domů zbourat jeden z nich. Ale když jdete ulicí, vůbec ničeho si nemůžete všimnout. V řadě nádherných fasád domů nechybí ani jedna. Podíváte-li se ale z druhé strany, zezadu, zjistíte, že v jednom místě celý dům chybí a je tam jen ta fasáda do ulice! Tak to možná vypadá ve tvém životě, pokud chceš jít bez Krista cestou svých vlastních sil a své vlastní domnělé spravedlnosti. Před lidmi je to možná krásná fasáda, ale Bůh vidí, že dům za ní je prázdný, že vlastně neexistuje. Z vlastních sil a s vlastní spravedlností u Boha neobstojíš. Uslyšel bys jen a jen slova odsouzení: vinen! Ale podívej, co se stalo každému, kdo se pokořil před Bohem, kdo si přiznal, že není dobrý, kdo padl na duchovní kolena před Bohem a vyznal svou ztracenost. Bůh obřezal jeho srdce Duchem svatým a proměnil jeho touhy a cíle: nyní miluje Pána a žije pro něj.

 

 

3. Jak jsme zachráněni pro věčnost?

1. Sjednocením s Kristem

• 12 S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých.

Kdokoliv z posluchačů těch falešných učitelů v Kolosách mohl být dokonale obřezán osmého dne podle Zákona, mohl se řídit předpisy o jídle a o čistých a nečistých věcech podle Mojžíšova zákona. Ale nic z toho by mu nezajistilo spasení, věčný život. Ale podívejte se, co se děje vírou v Krista. Důvěrou Ježíši. Jde o nejjasnější vysvětlení obrácení.  Verš 12 začíná slovy:

 

• S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni

Tak předně se tu hovoří o křtu. Co je to za křest? Ponoření do vody, tak jak jsme byli nedávno svědky, když byl křtěn Gabriel? Ale Pavel tu celou dobu bojuje proti názoru, že nějaký rituál – obřízka, nebo dodržování náboženských předpisů staré smlouvy o jídle a dnech, že by cokoli z toho mělo moc nás před Bohem očistit a učinit nás přijatelnými pro Boha. Tak ani křest vodou nemá takovou moc. Je jeden jediný křest, který takovou moc má – a to je křest Ducha svatého. Když v prvním listu do Korintu Pavel popisuje, jak se člověk stane součástí církve – totiž těla Kristova, říká:

• 1K 12:13 Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž Duchem.

Ano, když jsme vyznali Bohu své hříchy a uvěřili že Kristus byl právě kvůli nim – kvůli těmto mým hříchům, ukřižován a dán do hrobu, stalo se něco, co je nad naše chápání:

• S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni

Bůh tu říká, že ta víra v Krista nás s Kristem tak spojila, tak sjednotila, že ten starý člověk, ten starý Honza Suchý, který dříve žil bez Boha na světě, bez víry, když činil pokání tak vlastně umřel spolu s Kristem na kříži a spolu s Kristem byl dán do hrobu. To je sjednocení s Kristem, které přináší víra. Ale tady to, co je nad naše chápání nekončí. Pavel pokračuje ve v. 12:

• a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých.

Jestliže věříš Kristu, že za tebe umřel, byl jsi spolu s ním také vzkříšen! Když Kristus vstal z hrobu, vstal i pro tebe a tvé ospravedlnění (Ř 4,25). Byl jsi vzkříšen k věčnému životu. Kvůli hříchu, který svými důsledky zasáhl celý svět, každého člověka, musíme v tomto těle umřít (pokud se dříve nevrátí Kristus).

• Žd 9:27 A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud,

Ale protože jsme nyní s Kristem sjednoceni, máme podíl na jeho vzkříšení. Pak už při jeho příchodu, při posledním soudu už nebudeme souzeni a odsouzeni. Druhá smrt – ta věčná, zasáhne jen ty, kteří Kristu zde na zemi neuvěřili, kteří s ním nebyli spojeni vírou, a proto vzkříšeni spolu s ním.

 

• Zj 20:6 To je první vzkříšení. Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení! Nad těmi druhá smrt nemá moci

Tak vidíte tu Boží moc? Jak slavné je jeho dílo? A to je tu pořád někdo, kdo by se chtěl Bohu přiblížit vlastní dobrotou, vlastní domnělou spravedlností? Jak jsme tedy zachráněni pro věčnost?

 

2. Boží mocí

Spasení je Boží moc. Je dobré vidět duchovní realitu. Chvála Pánu, že nám dává nahlédnout do pravdy, jak je na tom každý člověk bez Boha. Pavel to nyní dělá, abychom všichni viděli, jak bláhové je myslet si, že Boha obměkčíme svou domnělou dobrotou nebo svými skutky. Co Bůh sám říká o člověku, který ještě neuvěřil Kristu? Co pro nás Pán udělal? Podívejme se do v. 13:

• 13 Když jste ještě byli mrtvi ve svých vinách a duchovně neobřezáni, probudil nás k životu spolu s ním a všechny viny nám odpustil.

Co jsme udělali, abychom byli spaseni? Nic. Byli jsme duchovně mrtí. Čekal Bůh, až se pro něj rozhodneme a pak nás přišel zachránit? Ne. Byli jsme duchovně mrtví. Odpustil nám snad Bůh všechny viny vyjma hříchu nevíry a pak čekal, zda se pro něj rozhodneme? Jak bychom toho byli schopni, když zde Písmo říká: byl jsi mrtev! On stojí za tvou spásou! Nebyl jsi schopen víry, protože jsi byl duchovní mrtvola. Ale Bůh se nad tebou smiloval a probudil tě k životu. Ale když tě probudil k životu, když ti obřezal srdce, tehdy nastala ta pravá chvíle! Ta opravdová svoboda radostně se rozeběhnout k Bohu ve víře. To byla ta chvíle, kdy jsi se rozhodl pro Boha! To, protože Bůh se rozhodl první pro tebe. Jemu patří chvála! Čest i sláva, dobrořečení! Jak jsme dále zachráněni pro věčnost?

 

3. Odpuštěním

• Odpustil nám všechny viny (v. 13b)

Kolik lidí by si jen rádo koupilo spravedlnost u Boha! V každé generaci, znovu a znovu, muži i ženy, i děti, zapalují svíčky nebo dávají peníze do sbírky nebo odříkávají stále stejná slova předepsaných „modliteb“, jen aby si naklonili Boha, aby získali jeho přízeň. V naší západní kultuře se „dobrý člověk“ pozná dnes už jinak. Není nutně náboženský. Ale určitě je ochotný pomáhat druhým. Má zájem o lidi s menšinovým názorem. Říká: Každý má přeci právo žít, jak chce. A tak už se „dobrota“ člověka neměří jeho spravedlností před Bohem, ale jeho „spravedlností“ u lidí. Také si myslíš, že si nebe musíš zasloužit? Že musíš něco udělat, aby ses Bohu líbil? A kolik toho musí být? Bůh je svatý takovou měrou, že to nedokážeme pojmout svou myslí a ani vyjádřit myšlenkou. Jak moc poslušný svým rodičům bys musel být, aby tě Bůh odměnil věčným životem? Jak moc by museli židé plnit Mojžíšův zákon, aby je Bůh odměnil věčným životem? Dokonale – ty i židé. Dokonale. Ale to nikdo nedokáže. Proto Bůh poslal svého jediného Syna, Pána Ježíše. Už vidíš, že Kristus je jediný důvod, proč někdo má život věčný a někdo ne? Ano, kvůli Kristu nám Bůh odpustil všechny viny. Jak to? Protože na kříži Golgoty se tím naším hříchem stal sám Pán Ježíš. Kristus se kvůli mně stal hříchem. Jak odporné! Svatý Bůh se stal kvůli mně hříchem! Jak nádherné! Kvůli mně se milující Bůh stal hříchem! A byl za něj potrestán. Boží hněv byl na něj vylit. Kristus zemřel. Hřích je Boží nepřítel, který bude zcela zničen. Bůh to se zničením hříchu myslí zcela vážně. Důkazem je Golgota. Vlastní Boží Syn, jednorozený Syn, plný milosti a pravdy se stal pro nás tímto odporným hříchem. Bůh na něho v tu chvíli ukřižování vylil veškerý spravedlivý hněv vůči hříchu každého člověka, který kdy Bohu uvěřil nebo uvěří. Ježíš vše zaplatil. Jednou pro vždy a dostatečně. A co Bůh?

• Odpustil nám všechny viny (v. 13b)

Když jsme uvěřili Kristu, Bůh nám odpustil kvůli Kristu. Bylo za mě zaplaceno! Co ještě je třeba? Nic! Ani obřízka, ani dodržování dne odpočinku, ani určité jídlo nebo pití, ani nic! Jak jsme tedy zachráněni pro věčnost?

 

 

 

4. Jedině Kristem!

Pán Bůh sám

• 14 Vymazal dlužní úpis, jehož ustanovení svědčila proti nám, a zcela jej zrušil tím, že jej přibil na kříž.

Přemýšlel jsi nad tím někdy? U Boha zjevně existuje záznam s každým tvým proviněním proti Bohu, proti jeho zákonu, proti jeho vůli. Bůh ví vše. On není jako člověk. Čas od času můžete číst ve zprávách, jak se z neznámých důvodů ztratil nějaký soudní spis. Obvykle jde o nějakého movitého člověka. Není to jen u nás. V Anglii nedávno ztratila soudní spis k obvinění velké mezinárodní firmy i britská protikorupční policie. Ale u Boha se nic neztratí. On ví o tobě dokonale vše. A tak tvůj seznam, na kterém je zapsáno za co dlužíš Bohu, se neztratí. Každý přestupek proti svatému Bohu svědčí proti tobě. Bůh jej neztratí, dokud nezaplatíš v hrozném místě odsouzení – ve věčném pekle. On ten úpis neztratí. Leda by jej vymazal. Leda by tvůj dluh zaplatil někdo jiný. Někdo, kdo se nad tebou smiloval. Někdo, kdo si tě zamiloval. Ne proto, že jsi milování hodný ve své dobrotě nebo morální čistotě. Zamiloval si tě ze své lásky. On takový je. Miluje, koho chce. Nezaslouženě. Ale velmi. Tak moc, že ve věčném úradku Otce, Syna i Ducha svatého se Syn rozhodl stát se člověkem jako my, vyjma hříchu. Tak moc si zamiloval hříšníky jako jsme my, aby

• J 3:16 žádný kdo v Krista věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Už to chápete? Není nic a nemůže být nic v celém vesmíru, ani v celém tvém životě, co bys mohl Bohu dát, abys byl před Bohem spravedlivý.

Ale Bůh si zamiloval…

• 1J 4:10 V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.

 

 

4. Závěr – odhalení Kristova vítězství

• 15 Tak odzbrojil a veřejně odhalil každou mocnost i sílu a slavil nad nimi vítězství.

Tak kříž Golgoty odhalil slabost lidských předpisů či projevů zbožnosti. Ukazuje na slabost člověka. Ukazuje na naši slabost. Nikdo z nás nemůže dát Bohu výkupné za sebe, na tož za jiného člověka. Žádná duchovní mocnost ani síla nemá moc dát ti před Bohem spravedlnost. Jestli chceš přijít k Bohu se svými zásluhami, je to marné. Neposlouchej ty, co ti plácají po ramenou a říkají: jsi fajn, jsi dobrý. Obrať se ke Kristu a slož svou důvěru v něho. Skryj se vírou v něm. Kristus zvítězil. V něm je tvá spása. Nikde jinde.