Dobrá zpráva o Kristu dnes promění tvůj život (Koloským 1,1-8)

 

 

DOBRÁ ZPRÁVA O KRISTU DNES

PROMĚNÍ TVŮJ ŽIVOT

(Koloským 1,1-8)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 19. září 2022

 

Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem

a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,

(1 Korintským 15:3-4)

 

Pokoj vám, Bohem milovaní a Kristem vykoupení, domácí víry i vám milí hosté. Otvíráme dnes novou knihu z Božího slova, abychom se společně učili o Bohu, člověku a cestě spasení. Otevřme Písmo v listu apoštola Pavla Koloským, v první kapitole. Budeme ji číst od prvního do osmého verše.

 

1. Úvod: Dopis od Boha

Během služby v křesťanském nakladatelství Poutníkova četba jsem měl čest se seznámit s bratrem z opačného koutu naší země, který slouží Pánu Ježíši psaním dopisů. Začal kdysi psát dopisy lidem, jejichž osobní svoboda byla státem omezena, protože vážně přestoupili zákon – vězňům. Bratr píše dopisy těmto lidem, aby jim přinesl naději v Kristu Ježíši. Začal s několika málo dopisy a postupně jich přibývalo, až jich byly stovky každý rok. Po určité době začaly však prsty bratra trpět trvalou námahou z psaní. Ale nebyl nikdo, kdo by bratra zastoupil. A tak pokračuje, jak jen to jde, aby přinesl světlo evangelia do života lidí, kteří jsou dosud vězni. Zcela jistě tělesně, protož nemohou vyjít z vězení, dokud trvá jejich trest. Bratr však píše lidem, kteří jsou na prvním místě vězni svého hříchu, protože mu otročí. Boží slovo nám to vysvětluje:

• Ř 6:16 Což nevíte, že komu se propůjčujete jako otroci k poslušnosti, koho posloucháte, toho jste otroky: buď hříchu, který vede ke smrti, nebo poslušnosti, která vede ke spravedlnosti? (CSP)

 

A tak dopisy tohoto bratra přinášejí světlo do životů mnohých vězňů. Jeho služba nese světlo lidem zvěstováním Krista Ježíše, aby mohli žít. Vždyť Písmo každému vyhlašuje:

• Ř 6:23 Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Vidíme, jak dopisy mohou hrát tak důležitou roli, že ovlivňují náš život i smrt. Věčný život u Boha anebo věčné oddělení od Boží lásky v pekle - věčnou smrt. A my dnes máme před sebou jeden z dopisů, který hraje zásadní roli v otázce života a smrti každého člověka. Je totiž součástí knihy, kterou sám svatý a věčný Bůh dal lidem, aby jej skrze její slova nalezli, dokud je čas.

• Sk 17:31 Neboť ustanovil den, v němž bude spravedlivě soudit celý svět skrze muže, kterého k tomu určil. Všem lidem o tom poskytl důkaz, když jej vzkřísil z mrtvých."

Dopis apoštola Pavla a Timotea, jeho spolupracovníka, list církvi do Kolos.

 

2. Místní církev v Kolosách

1. Historické pozadí

Kde jsou Kolosy? Kolosy bylo město v dnešním Turecku, asi 160 km východně od Efezu. Město dnes neexistuje, nalezli byste jen ruiny, protože bylo zničeno ve 12. století. V blízkosti města Kolosy bychom našli další místa, o kterých mluví náš list: a to Hierapolis a Laodikeu (4:13). Ani tato města dnes již nestojí, najdeme zde jen ruiny. Ta města od sebe byla vzdálená několik kilometrů a v každém z těchto měst vznikla v prvním století po Kristu místní církev. Kdo založil sbor v Kolosách? S jistotou to nevíme, protože o tom Boží slovo nemluví. Jednou z možností je, že zde zvěstoval evangelium apoštol Pavel při své třetí misijní cestě, o které čteme ve Skutcích, když šel vnitrozemím dnešního Turecka ze Syrské Antiochie (Sk 18,22) do Efezu (Sk 19,1). Není však zde přímá zmínka o vzniku církve v tomto městě. Další možností, která se zdá být více pravděpodobná je, že to byl Epafras, Pavlův spolupracovník na díle evangelia (v. 7). Nevíme tedy s jistotou, kdo z Božích služebníků zde zvěstoval evangelium, ale víme, že z tohoto zvěstování vznikla církev.

 

 

2. Vzájemná láska a služba v církvi

Co však s jistotou v Písmu vidíme je něco jiného: vidíme lásku a péči služebníků Pána Ježíše – Pavla, Timotea (v. 1), Epafra (v. 7), Lukáše a Démase (4:14) k bratřím a sestrám v církvi v Kolosách. První dva píší tento dopis z římského vězení, vzdáleni od koloských křesťanů nějakých 1600 km. A přece o ně mají zájem, chtějí je povzbudit a pomoci v následování Krista. Pak je tu Epafras, bratr a spolupracovník na díle Páně. To on přinesl do Říma Pavlovi a Tiomoteovi zprávy o koloské církvi, jak se jí daří a s čím zápasí. Bratr, který vynakládá mnoho námahy (4,13). A také milovaný lékař Lukáš a s ním Démas posílají bratřím v Kolosách pozdravy (4,14). Křesťané v Kolosách nebyli sami. Byli tu další křesťané, i když fyziky vzdáleni stovky kilometr, kteří se za ně modlili a podporovali je. A nejen to. Učíme se zde další důležitý princip. Ve zmíněné oblasti byly celkem tři sbory, o kterých se v listu Koloským dozvídáme. A žádný z těchto tří sborů, místních církví, se nepovažoval za samostatný do té míry, že by nepotřeboval společenství s dalšími místními církvemi! Ve verši 2,1 Pavel píše o těžkém zápase, který podstupuje jak pro Koloskou, tak pro Laodikejsou církev. O Epafrasovi ve v. 4,13 svědčí Pavel, jak mnoho námahy pro Koloskou, Laodikejsou i Hiearopolskou církev vynakládá! Ačkoliv každá místní církev má vlastní starší církve, kteří ji vedou a jako Kristovi podpastýři pasou místní Boží stádo, přesto všechny tři sbory byly spojeny vzájemnou službou a také společnou službou evangeliem tomuto hynoucímu světu. Jak vzácné a důležité je společenství církví, které milují Krista a jeho Slovo, které poslouchají Boha, a tak prokazují, že Ho milují.

 

3. Důležité otázky

Ale křesťanská láska a pouto vzájemné služby, i společná služba světu není jediný důvod, proč tento dopis vznikl. Pavel a Timoteus píší do Kolos, aby místní církvi pomohli lépe chápat pravdu zjevenou v Kristu a pomohli jí obstát proti útokům, které na církev přichází od nevěřícího světa, ale i od těch, kteří si říkají Boží lid, ale nedrží se Krista (2,19). A to jsou také důvody, proč tenhle dopis církvi v Kolosách potřebujeme i my. Pomůže nám porozumět v těchto otázkách:

A. Kdo je Ježíš Kristus? Kdo zachraňuje? Odkud je spása a v čem je spása?

B. Co říká o božství Ježíše Krista?

C. Čím můžeme být zachráněni pro věčnost? Svým dobrým životem? Svou moudrou životní filozofií? Nebo dodržováním pravidel? Zachrání nás snad "morální" život?

D. Jak vypadá život proměněný evangeliem? Jak vypadá život ve víře v Krista?

E. List do Kolos nám pomůže odpovědět také na otázku: jak si mohu být jist, že patřím Ježíši Kristu na věky?

 

Během studia listu do Kolos se také setkáme s obtížnými místy, na které budeme hledat biblické odpovědi.

v oddíle 1,15: je Kristus stvořená bytost?

1,22-23: mohu ztratit své spasení?

1,24: je Kristova oběť na kříži dostatečná pro mou spásu anebo musím ještě něco udělat já - třeba v očistci?

2,12 má křest ve vodě moc nás duchovně obnovit a spasit?

To jsou nádherné a důležité oblasti víry, které před námi leží a dá-li Bůh budeme je postupně společně objevovat, abychom se i my spolu s koloskou církví se učili, jak následovat a uctívat Pán v Duchu a v pravdě.

 

3. Lidé církve v Kolosách

 

1. Svatí

Nyní je před námi důležitá otázka. Komu vlastně apoštol Pavel a Timoteus tento dopis píší? Ano, v. 2 nám dává odpověď:

• Božímu lidu (v řečtině je uvedeno přímo: svatým, v Kolosách, věrným bratřím v Kristu.

Píší tedy zjevně křesťanům. Nazývají je dokonce: svatí. Tak vy křesťané, kteří zde dnes sedíte: jste svatí? Někdo kýve hlavou, možná pochybuje, protože už jsme všichni slyšeli, jak někdo říká: nedělej, že jsi svatý! Dobře všichni chápeme, že pokud by naše svatost měla být měřena dokonalostí nebo čistotou našeho života, pak jak naše skutky, tak naše myšlenky, které míváme, znovu a znovu křičí: Ty nejsi svatý! Jsi hříšný! A každý, kdo se upřímně podívá na svůj život, musí říct: je to pravda. Ano, je to pravda. Ale Pavel nazývá koloské křesťany svatými ne pro jejich dokonalost, ale proto, že uvěřili Ježíši Kristu! Přijali vírou, že Ježíš na kříži umíral místo nich. Spoléhají na to, že vynesl jejich dlužní úpis Bohu, na kterém byly zaznamenány všechny jejich hříchy vůči svatému Bohu, minulé i budoucí – že tento dlužní úpis Kristus vynesl na kříž (2,14). Ale kdo byl přibit na kříži? Ano, Pán Ježíš. A když byla jeho ruka probodená hřebem, byl spolu s jeho rukou přibit na dřevo i dlužní úpis těchto lidí. Vírou se spojili s Ježíšem. On se stal pro ně hříchem, proto byl odsouzen, přibit na kříž a zemřel. Kristus nesl jejich hříchy k potrestání a místo nich daroval svou vlastní spravedlnost jim. Proto jsou nyní v Božích očích svatí. Protože za ně Kristus zaplatil, byli prohlášeni před Božím soudem za spravedlivé, za svaté. Nad touto skutečností věřím, budeme stát v úžasu po celou věčnost. Jak milující je náš Bůh, když takto naložil s hříchem svých dětí!

 

2. Zasaženi evangeliem

A přeci to bývali stejní lidé, jako všichni ostatní v tom městě. Chodili každý den do práce, někteří se starali o početná stáda ovcí, protože údolím, ve kterém město leželo, protékala řeka Lykos a země tu byla velmi úrodná. Svahy čedičových kopců poskytovaly příhodné podmínky pro chov. Dostatek trávy vedl k hojnosti ovčí vlny. Černá vlna byla jedním ze dvou důležitých artiklů, které přinášely městu prosperitu. Druhým zdrojem bohatství Kolos byla výroba barviv z křídových hornin v okolí města. Práce, péče o živobytí, o rodinu, to je obraz obyčejného života obyvatel Kolos. A přeci je to město výjimečné. Lépe řečeno, s některými lidmi v tom městě se stalo něco neobyčejného. Apoštol Pavel a Timoteus uslyšeli o víře některých lidí v Kolosách. Uslyšeli o jejich víře v Ježíše Krista (v. 4).

• Kol 1,3-5 Stále za vás v modlitbách děkujeme Bohu, Otci našeho Pána Ježíše Krista, 4 neboť jsme slyšeli o vaší víře v Krista Ježíše a o vaší lásce, kterou máte ke všem bratřím 5 pro naději zakotvenou v nebesích.

Ano, v tom městě byli lidé, kteří uvěřili Ježíši Kristu! Jací to byli lidé? Co se s nimi stalo?

Nyní Pavel o nich slyšel, že mají:

- víru

- lásku

- a naději

 

a. Víra v Krista Ježíše

Slyšeli jsme o vaší víře. Ano, víru má kde kdo a v kde co. V Lystře Barnabáš a Pavel zvěstovali Krista. Bůh tu skrze Pavla uzdravil ochrnutého muže. Protože tu ale žili lidé věřící v řecké bohy, zástupy lidí okamžitě začali uctívat Barnabáše a říkali mu Zeus, Pavlovi pak Hermes a chtěli jim obětovat zvířata (Sk 14). Jiní lidé věří v bohy udělané lidskýma rukama – v modly dřevěné a kamenné, jiní ve vymyšlené v mysli lidí. Další věří jen v sami sebe, protože mají za to, že nikdo vyšší tu není. I démoni věří, že Bůh je – ale hrozí se toho (Jk 2,19). Ale Pavel a Timoteus slyšeli o víře koloských křesťanů v Krista Ježíše. Čemu uvěřili o Kristu Ježíši?  Shrnutí takové víry máme v Písmu např. v 1K 15,3

• 1K 15:3-4 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,

To je víra, kterou dříve neměli, ale nyní, když uslyšeli dobrou zprávu o Kristu, uvěřili. Ježíše Krista poslal Otec, aby se stal smírnou obětí, pro ty kdo věří. Uvěřili, že pro ně byl dán Ježíš, protože zhřešili a jsou daleko od Boží slávy. Nyní však jsou ospravedlňováni zadarmo Boží milostí vykoupením v Kristu Ježíši (Ř 3,22-25).

• Ř 3:22-25 Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: 23 všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; 24 jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši. 25 Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří.

 

b. Láska ke všem bratřím

Pavel a Timoteus také slyšeli o lásce koloské církve ke všem bratřím, tedy ke všem svatým. Před tím, než poznali Krista, takovou lásku neměli. Dříve jim byli druzí lidé vesměs lhostejní. Ano, jistě to byli lidé jako my – také projevujeme svou lásku k některým jiným lidem – třeba ke svým rodičům nebo k dětem. Ale tato láska, která se objevila v životě koloských křesťanů nyní je jiná: je namířená k lidem, které dříve možná ani neznali. A pokud znali, byli to jen sousedé, známí ve městě, obyvatelé stejného místa. Ale Bůh udělal něco nádherného: dal jim poznat svou lásku, když jim odpustil hříchy. My většinou milujeme ty, kteří milují nás, ale Bůh? Jak miluje Bůh?

 

• Ř 5:6-8 Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. 7 Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. 8 Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.

To je pravá láska. Miluje i své nepřátele. Taková láska byla vylita Duchem svatým do srdcí křesťanů v Kolosách a nyní se takovou láskou milují navzájem! To je láska, kterou nemůžeš najít v celém širém světě. Tu lze najít jen vírou v Krista Ježíše. Třetí změna, která se stala s lidmi, kteří jsou nyní koloskou církví je, že mají naději:

 

c. Naděje zakotvená v nebesích

Víra v Krista a láska k církvi vyrostla z naděje, která je v Kristu. Jaká je křesťanská naděje? Podívejme se na její vyjádření v Janovi 11, když sestra Lazara, Marta vyšla naproti přicházejícímu Ježíši. Její bratr už byl čtvrtý den mrtev.

• J 11:21-27 Marta řekla Ježíšovi: "Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel. 22 Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá." 23 Ježíš jí řekl: "Tvůj bratr vstane." 24 Řekla mu Marta: "Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den." 25 Ježíš jí řekl: "Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. 26 A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?" 27 Řekla mu: "Ano, Pane. Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět."

Její naděje je zakotvená v nebesích – v Božím Synu, Mesiáši, v Kristu Ježíši. Protože On je život. Kdo v něho věří, bude žít i kdyby umřel. Lazar věřil, a tak bude žít. A to je biblická naděje, která je jistotou pro Martu i každého, kdo věří Ježíši.

 

3. Skrze zvěstování evangelia

Jak se toto všechno může s člověkem stát? Jak se to všechno ale stalo s koloskými? Jak přišla ta změna? Jak se dozvěděli o naději zakotvené v nebesích?

• 5b Víte o ní, protože i k vám přišlo slovo pravdy, evangelium;

 

I do Kolos přišel někdo, kdo zde pověděl lidem o Ježíši Kristu. Tak byli od Boha požehnáni! Nesmírně obdarováni, protože i oni uslyšeli o Ježíši Kristu, Spasiteli světa a zvláště hříšníků. Ano, jak je požehnaný každý, kdo slyší evangelium. A není to samozřejmost ani dnes, ani to nebyla samozřejmost v době apoštola Pavla. Korintskou církev musel Pavel napomínat:

• 1K 15:34 Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte. Někteří nemají ani ponětí o Bohu. Říkám to k vašemu zahanbení!

V Korintě a jeho okolí byli stále lidé, kteří ještě neslyšeli z úst lidí z místní církve evangelium. A přitom to je poslání církve! Bůh je musí skrze Pavla napomínat, že málo zvěstují Krista. Ještě jsou lidé, co neslyšeli! Kdyby mohl být člověk zachráněn, aniž by slyšel o Kristu a uvěřil mu, nebylo by potřeba takové napomínání. Ale spása je jenom a jenom ze slyšení evangelia (Ř 10,17). Jinak každý zahyne pro svou vlastní nepravost. Tak tedy slyšet evangelium o Kristu Ježíši je privilegium! Protože k hanbě církve, která jej má všude a za každých okolností rozhlašovat, mnozí ještě neslyšeli. Ale ty jsi slyšel! Stejně jako kolosští. Slovo pravdy, evangeliu! Epafras jim ho řekl. Jak požehnané, když Pán Bůh pošle někoho do tvé blízkosti, aby ti pověděl o Ježíši, o jeho životě, smrti i zmrtýchvstání.

• Vždyť Pán Ježíš byl obětován pro naše nepravosti, ale vzkříšen pro naše ospravedlnění před Bohem (Ř 4,25).

A zároveň jaké to požehnání pro tebe, když ty přineseš evangelium do něčího života! Protože tak nejednáš sám za sebe, ale jsi tak nástrojem v Boží ruce (Sk 9,15), jsi vyslancem Božím (1Pt 2,9). Jsi ten, jehož příchod je vítaný, protože přinášíš dobré zprávy (Ř 10,15)!

 

4. Přesvědčili se

Když jsi tedy uslyšel o Boží milosti, přesvědč se, že je pravdivá. Jak se člověk může přesvědčit? Přemýšlej: jestliže Bůh říká, že nikdo není schopen žít dobře, k Jeho slávě, ale místo toho je každý hříšník, který nemá čisté svědomí, který padá do hříchu znovu a znovu a neposlouchá Boha, je to pravda jen o lidech v Kolosách, nebo jen o druhých lidech kolem tebe, anebo i o tobě? Pán Bůh se dává poznat každému člověku. Uznáváš, že je zde Všemohoucí Stvořitel, když přemýšlíš nad stromy, živočichy, horami a řekami, nad hvězdami nad hlavou, nad vesmírem? Je ti jasné, že tu musí být Všemohoucí Bůh, který ti dává život v každé vteřině, protože samo od sebe nic nefunguje, ani lidské tělo? Je to Bůh, kdo ti dává život. Tak proč ho neposloucháš? Je to vše pravda? Říká evangelium pravdu o tobě i o Bohu? Přesvědč se a obrať se k Bohu. Vyznej mu svou dřívější nevíru a pros o odpuštění svých vin, své nevíry. Můžeš volat slovy Žalmu 130:

• Žalm 130:1-5 Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, 2 Panovníku, vyslyš můj hlas! Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby. 3 Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Panovníku? 4 Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň. 5 Skládám naději v Hospodina, má duše v něho naději skládá, čekám na jeho slovo.

Pán Bůh odpouští těm, kdo ho prosí.

• 1J 1:9 Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

Musíš se znovuzrodit. Jenom tak můžeš mít pokoj s Bohem. Člověk se znovu narodí duchovně, když uvěří Ježíši Kristu.

• J 3:3 ... nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.

 

5. Přinášejí ovoce

Nové narození přináší nový život. Přináší ovoce víry. Tak Epafras vyprávěl v římském vězení Pavlovi a Timoteovi o duchovním ovoci, které začali kolosští přinášet k Boží slávě.

• 7-8 Tak vás tomu učil Epafras, náš milovaný druh, jenž nás věrně zastupuje jako Kristův služebník. 8 On nám také vyprávěl o lásce, kterou ve vás působí Boží Duch.

Podivuhodně sám Pán Bůh přichází, aby už zůstal vždy přítomný Duchem svatým v srdci každého člověka, který vyznává Bohu hříchy a věří v Ježíšovu oběť na kříži. Verš 8 mluví o Božím Duchu: On je původce naší lásky k církvi, ale i samotné víry a naděje, kterou Bohu důvěřujeme. Vidíte? Nemusíme se bát, že zklameme ve víře, protože Pán Bůh ve své lásce do nás vylil svého Ducha, aby byl On zdrojem věčného života. Tak Bůh povede nyní život svých dětí tak, aby je hřích nepřemohl. Bude je vychovávat, ochraňovat a používat ke své slávě. To Duch svatý působil lásku v srdcích koloských křesťanů (v.8). On je nám dán jako závdavek našeho konečného vykoupení.

 

• Ef 1:13 -14 V něm (Kristu) byla i vám, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium o svém spasení, a uvěřili mu, vtisknuta pečeť zaslíbeného Ducha svatého 14 jako závdavek našeho dědictví na vykoupení těch, které si Bůh vydobyl k chvále své slávy.

Duch svatý ti bude pomáhat milovat Otce, Pána Ježíše i Učitele, i jeho samotného, Ducha svatého, milovat Boha. Bude ti pomáhat milovat svaté v církvi. Tvůj život tak přesně od chvíle, když jsi uvěřil Kristu nezůstane bez užitku! Ani pro dnešek, ani pro věčnost.

Amen