Žalmy

Život na této zemi je častokrát doprovázen strachem. Strach má mnoho racionálních příčin. Existenční starosti, nemoc, utrpení, stáří přinášející často úplnou bezmocnost, strach o blízké, strach o život. Někdy může strach mít hluboké kořeny, které ani nerozpoznáváme a  tak se nám může zdát iracionální a my ani nevíme, proč se bojíme. Možná je takový strach nejhorší ze všech.

Ukřižování Pána Ježíše je vrcholícím bodem lidské vzpoury, nepřátelství a války proti Bohu. Ale od počátku dějin, od pádu až ke kříži. A nyní od kříže až do druhého příchodu tato vzpoura a válka proti Stvořiteli trvá. Myšlení všech lidí, kteří kdy žili je formováno satanovou lží a jejich padlé srdce roste v převrácenosti.

Svatí, tento žalm, je přehlídkou Božího charakteru. A jeho cílem je vést nás k uctívání v úžasu nad Božím charakterem stejně, jako to vidíme u Davida. Hluboké pravdy o Boží vševědoucnosti, všudypřítomnosti a všemohoucnosti, nad kterými David rozjímá, ho vedou k úžasu, k chvále a přemáhající touze žít svatým životem. Svatí je před námi studium tohoto Žalmu.

Hospodinův otrok David zapsal žalm 36, aby nám ukázal, jak nekonečný je rozdíl mezi člověkem a Bohem. Otrok není pán a musí poslouchat svého pána. Tak i my jsme podřízení Bohu a máme jej poslouchat. Pokud se Vám někdy bude někdo snažit tvrdit, že člověk je roven Bohu, dejte mu přečíst tento žalm.

V Písmu máme nádherné Žalmy o Božím slově a jeho důležitosti. Například Žalm první. Který učí každého věřícího človíčka, že blaze je tomu, kdo si oblibuje Hospodinův zákon, tedy Jeho slovo a rozjímá nad ním ve dne i v noci. Takový člověk je ve své mysli, ve svých skutcích i ve svém společenství svatý. Oddělený od hříchu.