Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 22. ledna 2006
Už třetí týden se scházíme, abychom přemýšleli nad jedním z ohromných témat Nového zákona a nechali se Pánem budovat v tom, co je to Jeho Církev. Mluvili jsme o tom, co dělá církev církví, o tom, že Kristova církev, to jsou lidé, nikoliv budovy nebo nějaká organizace. Minulý týden jsme mluvili o tom, proč je pro věřící důležitá církev, k čemu ji potřebujeme.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 15. ledna 2006
Dnes máme první den v novém roce. Státníci v tomto dni pronášejí své projevy, mnoho lidí činí novoroční předsevzetí, další urputně zápasí s kocovinou, kterou mají po bouřlivých oslavách předchozí noci. Není špatné něco oslavovat. Ježíš také oslavoval.
Přemýšlel jsem nad tím, o co se s vámi podělím tuto první neděli v roce. Chtěl jsem vybrat něco důležitého pro křesťany v roce 2006 v České republice. Máme za sebou zase jeden rok (jakkoliv je to věc relativní, protože záleží jenom na tom, kdy si určíme začátek roku), rok plný událostí, změn v našich životech. Jak jsme prožili tento rok jako křesťané? Byl to požehnaný rok? Poznali jsme víc Pána a přiblížili jsme se Jeho slávě? Nebo jsme s úlevou „přečkali“ další rok a hurá – přiblížili jsme se zase o kousek blíž k nebi? Jak to bylo v našich životech?
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 11. prosince 2005
V době, kdy Jakub psal svůj dopis křesťanům, bylo mnoho těch, kteří utlačovali druhé.
Pavel připomínal Timoteovi, že kdo chce žít zbožně, zakusí pronásledování. V předchozí pasáži Jakub mluví o dělnících, kteří byli okrádáni o svou mzdu bohatými lidmi. A výsledek popisuje v následujících verších.
Jarda Kernal, Ústí nad Labem 4. prosince 2005
Je něco špatného na plánování, na tom připravovat se na výdělek, zajišťovat naplnění cílů, uvažovat o tom, že bude lépe? Samozřejmě že ne! Problémem ovšem je, když všechny tyto věci děláme bez Boha a chceme je vymanit z jeho kontroly!
Podívejme se krátce na člověka, který chtěl naplánovat svůj život bez toho, aby hledal Boha ve svém životě (Lk 12,13-21):
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 20. listopadu 2005
Válka je příliš často součástí reality lidského života a to navzdory všem smlouvám, světovým mírovým organizacím, navzdory dohodám o jaderných zbraních.
Nejde jen o války mezi národy. Jsou také druhy válek a bojů ve různých oblastech lidského života – války mezi politickými stranami, války mezi firmami, války mezi rodiči a dětmi, válka mezi šéfem a zaměstnancem …
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 10. dubna 2005
Štěstí. Být šťastný. Spokojený. Znáte to? Všichni po tom toužíme. A hledáme své uspokojení v mnoha různých věcech. Už jsme o tom mluvili. Minulé úterý jsme mluvili o tom, v čem jsme spokojení. Dneska nás Písmo povede k tomu, jak můžeme dosáhnout spokojenosti. Jak můžeme být v našem životě šťastní. Ne tak jak říká klasik: štěstí, to je jen muška zlatá, ale jak říká Písmo, které ukazuje na štěstí jako na stav srdce a mysli.
Jarda Kernal, Ústí nad Labem, 3. dubna 2005
Když jsem dělal autoškolu, tak jsem se musel naučit mnoho věcí. Byla to tlustá kniha teorie. Ale abych udělal závěrečné zkoušky, musel jsem také prokázat, že umím jezdit autem a řešit dopravní situace.
Jarda Kernal, 13. března 2005, Ústí nad Labem
Církev ve Filipis byla skvělou církví. Byla to rostoucí a poslušná církev. Byla nám příkladem ve svých vztazích – ať už k Epafroditovi, nebo k Pavlovi. Ale je zde také satan, který pracuje proti každé církvi a využívá problémů církve. A zvlášť pracuje proti takové jako byla církev ve Filipis. Když nemá čeho by se chytil, tak si takové místo vytvoří. Dělá to různými způsoby:
1. Používá hněvu a neusmíření mezi Božím lidem
