Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 28. prosince 2008
Budeme pokračovat v našem výkladu Lukášova evangelia. Dostali jsme se na začátek osmé kapitoly a tím také k jednomu z nejvýznamnějších Ježíšových podobenství. V Bibli je celá řada různých podobenství, ale dneska máme před sebou podobenství, které patří k těm všeobecně známým a zároveň patří také k těm nejdůležitějším.
Farizeus Šimon a žena hříšniceMnoho lidí vyznává, že jim byly odpuštěny hříchy, přesto v jejich životě chybí podstatné věci - totiž jasné porozumění tomu, co je to hřích, pochopení toho, že jsem odsouzeným hříšníkem a že mojí jedinou nadějí je Ježíš Kristus. Žena z našeho příběhu toto pochopila velice dobře a zařídila podle toho svůj život. Farizeus naproti tomu sice projevoval zájem o Krista, vyslechl si jeho vyučování, ale jeho srdce zůstalo chladné a zatvrzelé.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 21. prosince 2008
Znovu máme jako Boží lid znovu ohromnou výsadu otevřít společně Boží Slovo a učit se z něj. Je to Boží milost, která je vyhrazená především církvi a proto se můžeme radovat z této milosti a můžeme z ní udělat součást našeho uctívání Pána.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 7. prosince 2008
Dobré dopoledne a požehnaný den. Znovu se scházíme nad Lukášovým evangeliem a chceme skrze něj jako Boží lid a Boží vyvolené děti poznávat našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.
Ježíš Kristus je TÍM zaslíbeným Mesiášem a to i tehdy, když je tupen a zesměšňován a lidé v Něj odmítají věřit.
Ježíš Kristus se prokazuje jako mocný Zachránce a dárce života. Dotýká se nás na naší cestě ke smrti, zastavuje pohřební průvod našeho života, a svým mocným Slovem nás volá ze smrti do života.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 30. listopadu 2008
Minulý týden jsme mluvili o tom, jak Ježíš uzdravil otroka římského setníka. Na příkladu tohoto setníka jsme si ukázali několik aspektů opravdové víry. Takové víry, která není pasivní, ale která jedná v důvěře a v naprosté závislosti na Bohu.
Ježíš Kristus, mocný Spasitel z hříchu a smrti prokazuje svoji moc a moc svého slova a dává nám za vzor víru pohanského setníka. Víru, která staví jedině na Kristu a ne na vlastních zásluhách, víru, která je plná pokory a tak dochází skutečné záchrany.
To, co je skryté, se vždycky nakonec někde ukáže. Ať už je to ovoce našich úst, našich postojů nebo našeho jednání, které vyrůstá ze srdce nebo je to život pevně zakotvený v Pánu, postavený na stabilních základech zbožného života s Kristem.
