Abraham je přímluvce. Jeho víra ho vede před Boží tvář a Abraham se přimlouvá za spravedlivé. Jeho modlitba je vzorem pro každou přímluvu, kterou se modlíme za lidi kolem nás. Jeho příklad je burcující a Boží milost, která se zde zjevuje, je naprosto přemáhající.
Bůh navštěvuje AbrahamaCílem života učedníka je zralost. Právě to se můžeme učit od Abrahama. Abraham má za sebou 24 let Boží školy, ale ještě není hotovým učedníkem – stále se má co učit. Přesto už také dosáhl velkého stupně duchovní zralosti – je skutečně přítelem Božím!
Bůh znovu promlouváDvacet čtyři let jsou Abram se Sárají v zaslíbené zemi a čím dál tím více je stále jasnější, že se žádným přirozeným způsobem nedočkají vlastního potomka. Pokud se jim nějaké dítě narodí, tak to nebude dílo lidské, věc těla, ale cele dílo Boží, dílo Boží milosti a moci.
Bůh je naprosto svrchovaný a vedle toho nám Boží slovo jasně ukazuje, že člověk je plně zodpovědný Bohu. Zodpovědností člověka je poslouchat Boha a podřizovat se Mu. Správné porozumění Boží svrchovanosti je základem opravdové poslušnosti.
V patnácté kapitole Abram odháněl dravé nečisté ptáky, kteří chtěli znesvětit svatou oběť, která byla obětována, poskvrnit smlouvu, která byla s Abramem uzavřena. Ale ten největší nepřítel číhal uvnitř!
Bůh sám opět Abrama ujišťuje o své přízni, ospravedlňuje ho z milosti na základě víry a uzavírá s ním smlouvu stvrzenou krví.
Abram prokazuje silnou a odvážnou víru, která je ochotná podstoupit zápas za svého bratra. Ale uvidíme také velmi pokornou víru Abrama, když uctívá Hospodina a odmítá pokušení od svévolníků. Abram je praotec víry a my jsme jeho potomci.
Jaroslav Kernal, Ústí nad Labem 23. října 2011
Dobré den a pokoj vám. Jdeme teď společně do Božího slova a chceme uctívat našeho Pána tím, že budeme pozorně naslouchat Jeho slovu a proměňovat podle něj své životy. Budeme dnes číst 14. kapitolu knihy Genesis.
Poté, co Abram zradil všechno, co mu bylo drahé, tak činil pokání, vrátil se zpátky k Božímu oltáři, který postavil a vzýval Hospodina. Nyní je před ním další krok víry, další zkouška, která má prověřit, zda se něco naučil.
