Kristův odpočinek pro znavené služebníky (J 6,1-21)

Já jsem to, nebojte se!

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 11. června 2017

Pokojné dopoledne, milé sestry, bratři, milí hosté, otvíráme dnes Písmo znovu v Janově evangeliu, abychom se dozvěděli, jaká je Boží vůle pro náš život, co se Bohu líbí a co ne, jak se rozhodovat v každodenních situacích, abychom rostli v posvěcení a jednali tak moudře k Božímu oslavení. K tomu všemu máme Písmo od Boha.

V páté kapitole Janova evangelia jsme viděli, jak Ježíš odkrývá stále více a více to, kým je: ze zástupu nemocných, slepých, chromých a ochrnutých uzdravuje jednoho člověka třicet osm let chromého. Hned, na místě, okamžitě a navíc v sobotu, kdy nebylo dovoleno Mojžíšovým zákonem konat práci.

Vedoucí židů usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha svým Otcem, a tak se mu stavěl na roveň (5:18).

A opravdu, proto Ježíš přišel, aby lidé uvěřili, že ho Otec poslal, aby dal svůj život jako výkupné za mnohé a tak skrze víru v Krista byli lidé zachráněni.

Ježíš říká židům: Vůle Syna je dokonale stejná jako vůle Otce, dílo, které koná Syn, koná Otec a čest, která náleží Otci, je stejná čest, jaká náleží Synu.

Kdo je Ježíš, nežli Syn, Bůh v těle? Písmo to říká. Jestli tomu nevěříte, neznáte Krista Písma a ještě jste ve svých hříších před Bohem. Písmo rozsuzuje pravost naší víry.

To bylo důležité vyučování Pána Ježíše, které se odehrálo v Jeruzalémě. Mezi 5. a 6. kapitolou Janova evangelia je asi něco přes půl roku času, o kterém Jan nemluví. O tom, co se dělo s učedníky i Pánem Ježíšem, je zapsáno u ostatních evangelistů. Nakonec všichni svorně popisují událost, kdy Pán Ježíš nasytil zástup čítající na 5000 mužů. Tyto události najdeme zapsané u Matouše ve 14. kapitole, u Marka v 6. kapitole a u Lukáše v 9. kapitole.

I. Vyslaní do služby

Ježíš odešel z Jeruzaléma zpět do svého domova, do Galileje.

• Lukáš 9:1  Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci. 2  Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.

Ježíš poslal apoštoly po dvojicích, aby uzdravovali a zvěstovali evangelium. Chodili od vesnice k vesnici. Jak to vypadalo? Víme to ze zprávy poslané Janu Křtiteli, když se ptal, zda je ten zaslíbený od Boha:

• Lukáš 7:22  Odpověděl jim: "Jděte, zvěstujte Janovi, co jste viděli a slyšeli: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. 23  A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží."

Je to těžká služba, volat hříšníky k pokání. Fyzicky i psychicky náročná: ne všude přijali apoštoly s otevřenou náručí. A když je nepřijali, museli jít dál.

• Marek 6:12  I vyšli a volali k pokání; 13  vymítali mnoho zlých duchů, potírali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.

A když svou službu dokončili:

• Marek 6:30  Apoštolové se shromáždili k Ježíšovi a oznámili mu všecko, co činili a učili. 31  Řekl jim: "Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si odpočiňte!" Stále totiž přicházelo a odcházelo mnoho lidí, a neměli ani čas se najíst. 32  Odjeli tedy lodí na pusté místo, aby byli sami.

Apoštolové tvrdě pracovali pro Boží království. Je to v pořádku tvrdě pracovat v tomto světě. Jen je potřeba mít na paměti, s jakým cílem pracujeme.

• Koloským 3:23  Cokoli děláte, dělejte upřímně, jako by to nebylo lidem, ale Pánu, 24  s vědomím, že jako odměnu dostanete podíl na jeho království. Váš Pán je Kristus, jemu sloužíte.

Ježíš posílá své učedníky, aby tvrdě pracovali. A to tak, že kvůli službě někdy ani nebude čas se najíst. Apoštolové tvrdě pracovali a nyní potřebují odpočinek. Pán Ježíš ví, jak náročná je služba Bohu. Učedníci ani neměli čas se najíst! Pán Ježíš ví, že ten, kdo tvrdě pracuje, potřebuje také odpočinek. Proto říká apoštolům, aby si odpočinuli.

Jak odpočívají?

Pán Ježíš s nimi vstoupil na loď a jeli na místo, kde je klid, zelená tráva a hory. Tělo potřebuje odpočinek. Po dnech naplněných službou mezi lidmi, plné otázek, které jim běhaly hlavou: jak nás přijmou? Co nám řeknou, až jim budeme říkat, že jsou před Bohem hříšníci a mají toho litovat, pokleknout před Bohem a prosit jej za odpuštění?

Jak takové řeči přijímají lidé, když jim říkáme o Ježíši? Jsou vždycky nadšení? Ne, jistě ne? Máme radostnou zvěst, ale mnohdy dopadá na skalnatou půdu. Proto je to stále stejně vyčerpávající služba Božímu království, zvěstovat evangelium, jako to bylo pro apoštoly. Služebník potřebuje odpočinek.

Žalm 23 vykresluje nádherný obraz odpočinku pro Boží dítě:

• Žalm 23:1-3  Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod, naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno.

II. Kristus dává odpočinek

Odjeli tedy na pusté místo. Ale jejich odjezd nebyl bez povšimnutí. Tou dobou už mnoho lidí vědělo o tom, co Ježíš dělá a zástupy lidí byly přitahovány jako magnetem k Ježíši.

• Jan 6:1-4  Potom odešel Ježíš na druhý břeh Tiberiadského jezera v Galileji.  (2) Šel za ním velký zástup, poněvadž viděli znamení, která činil na nemocných.  (3)  Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.  (4)  Byly blízko židovské svátky velikonoční.

Ježíš už uzdravil lidi v Jeruzalémě, křtil v Judsku a také v Galileji byli tací, kteří mohli dosvědčit: I mě uzdravil. To se nemohlo utajit. Nemocní chtějí být uzdraveni. A tady je někdo, kdo to dokáže. Proto davy lidí jdou po břehu Tiberiadského jezera, které známe i pod jménem Galilejské, aby i oni dostali od Ježíše to, co potřebují.

Když se někde objeví člověk, který říká, že dokáže uzdravit člověka, lidé jsou ochotni udělat téměř cokoliv, aby byli zdrávi. Neváhají vydat majetek, cestovat vzdálenosti, jen aby byli uzdraveni. Upínají svou naději k tomu, že i jim někdo pomůže.

A tady je opravdu velký zástup lidí. Jen mužů bylo asi pět tisíc (v. 10), krom žen a dětí (Mt 14:21). Možná 15 tisíc lidí. Ti nyní přišli, aby i jim Ježíš pomohl. Blížili se Velikonoční svátky - připomínka vyjití Izraelců z egyptského otroctví. Bůh poslal Mojžíše, aby ze 70 lidí, kteří kdysi v době hladu přišli do Egypta, po 430 letech vyvedl národ čítající 2 miliony duší. Izraelský národ se nyní po více než tisíci letech nachází v podobné situaci - žije v područí římské armády a touží po svobodě.

Ježíš by mohl být druhým Mojžíšem! Činí-li taková znamení, jistě má moc vysvobodit celý národ! Pět tisíc mužů, jejich ženy a děti upínají své naděje k Ježíši. A přibudou za nedlouho další tisíce, jak o nich čteme dále v 6. kapitole Janova evangelia.

Ani v takovéhle situaci neztrácejme ze zřetele cíl celého Janova líčení těch událostí. Jak Ježíš jedná s apoštoly, se svými učedníky, s Božími služebníky.

Po těžké službě je dovedl na opuštěné místo k odpočinku.

Někdy si říkáme: tak teď jsem pro Pána dost pracoval, zasloužím si nyní oddych. Nějaký príma hotel nebo klidné místo, kde nikdo moc nebude a já zapomenu na chvíli na všechny ty starosti.

Pán Ježíš však připravuje pro své služebníky daleko lepší odpočinek. Jaký? Podívejme se, jak jedná s učedníky, když vidí všechny ty lidi kolem, kteří za nimi přišli.

• Jan 6:5  Když se Ježíš rozhlédl a viděl, že k němu přichází četný zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se všichni najedli?“

Filip, jeden z apoštolů Pána Ježíše stojí vedle Krista a dostává otázku: Jak ty všechny davy lidí nasytit?

• Filip nemá řešení: Pane, „Ani za dvě stě denárů chleba nepostačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“ (v. 7)

Dvě stě denárů byla mzda člověka asi tak za 8 měsíců práce. Ale ani tolik peněz by nestačilo! Nevím, co budeme dělat.

Podobně je na tom i Ondřej, bratr Šimona Petra:

• Pane, všechno co tu je k dispozici, je pět ječných chlebů a dvě ryby, co přinesl jeden chlapec (v. 9)

Lepší bude, když je Pane propustíš, ať si jdou opatřit něco k jídlu do okolních vesnic. (Mt 14:15-16). Ale Ježíš má lepší řešení: Dejte jim vy jíst!, říká učedníkům.

Vy jste ti, kdo bude sloužit lidem, a já vám ukážu, jak při tom všem naleznete odpočinek.

Filip a Ondřej vidí tělesnýma očima bezvýchodnost situace. Duchovní lekce teprve přijde, Pán je vyučí. Nyní je učí praktickým věcem: zorganizujte zástup, aby se posadil po skupinách na trávu. Tak se dá s lidmi jednat - nebude to už jen zástup, ale bude tu jistá organizovanost, která nám pomůže dosáhnout dobrého cíle: nasytit lidi.

Pán učí apoštoly, jak dobře a prakticky jednat s lidmi. Potřeboval se to naučit i Mojžíš, když se na něho valily povinnosti, aby pomáhal lidem, kteří za ním přicházeli s dotazy. Jeho tchán Jitro mu poradil: rozděl si tu práci, pověř další, aby ti pomáhali. Poradil mu moudře, jak jednat s velkým počtem lidí a jak zvládnout své povinnosti (Ex 18).

Rozdělili a rozsadili tedy všechny přítomné do sta skupin po padesáti mužích, spolu s nimi ženy i děti.

• Jan 6:11  Pak vzal Ježíš chleby, vzdal díky a rozdílel sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl.

Ježíš vzal obyčejný chleba, aby nasytil lidi. Z pěti chlebů, kulatých placek, ne bochníků, jaké kupujeme dnes v obchodě, začal lámat, i ryby rozděloval, a dával učedníkům, kteří roznášeli jídlo mezi jednotlivé skupiny lidí, sedících na trávě. Každý si mohl vzít, kolik chtěl. Mnozí si vzali víc, než mohli sníst.

A učedníci byly u toho, když Ježíš učinil tento zázrak. Kdo to jen je, že dovede proměnit vodu ve víno, vědět o neznámém člověku všechno, uzdravit na smrt nemocného i třicet osm let ochrnutého a nyní rozmnožit pět placek chleba a dvě ryby tak, aby se najedlo 15 000 lidí????

Kdo to je, komu apoštolové slouží? Služebník Kristův se namáhá, pracuje do úmoru, ale neumí přinutit jediného člověka, aby se znovu narodil.

To umí jen Bůh. To dokáže Ježíš Kristus, Bůh v lidském těle, ne žádný člověk.

V tom je pokoj, v tom je odpočinek jak apoštolů, tak každého Kristova následovníka a služebníka. Tvoje práce v Pánu není nikdy marná. Nejsou to tvé schopnosti, které spasí lidi, není to tvá výmluvnost, která přesvědčí nevěřící Tomáše, není to tvá láska, která zachrání lidi směřující do pekla. Je to Kristus, který skrze tebe naplňuje to, co již před stvořením světa připravil: spasení mnohých, aby Bůh byl oslaven. A nás používá jako své nástroje.

Nemusel - je Bůh! Sám může tu práci udělat. Ale zahrnuje nás svou láskou, abychom i my měli podíl na Boží slávě. A všechno, co děláte z víry pro Krista, nakonec celý život má být takovým, je službou Božímu království, při které nemusíme padnout na dno svých sil, protože své dílo koná Ježíš.

To je pravý odpočinek Božích služebníků.

Učedníci znovu pracují, ale duše může prožívat obrovský pokoj - před chvílí neviděli žádnou možnost, jak zvládnout ten úkol, který od Krista mají - nasytit tolik lidí a bez prostředků, bez jídla, které by bylo k dispozici.

Všechno potřebné však ke službě však dodává Bůh sám. Učedníci mohou prožívat opravdový duchovní odpočinek i při veškeré námaze.

A zástupy? Ježíši bylo líto těch mnoha lidí, protože byli jako ovce bez pastýře. I začal je učit mnohým věcem. (Mk 6:34). Uzdravoval a učil. Nasytil. Dosvědčil kdo je.

Každý to viděl. Nasytil z pěti chlebů a dvou ryb tisíce lidí.

Někdo řekl: ale to je jen obraz o tom nasycení. Ježíš lidi učil a tak nasytil ve skutečnosti ne jejich žaludky, ale jejich duše.

Podívej se k nohám učedníků: stojí tu dvanáct košů, do kterých sebrali jídlo, které ještě zbylo, když už se všichni najedli. Ježíš udělal skutečný zázrak. On, který stvořil celý vesmír, nyní stvořil i chleby a ryby pro tisíce lidí. Byli tam tací, kteří by tomu nikdy neuvěřili, kdyby to neviděli na vlastní oči. Těch dvanáct košů plných zbylého jídla tu stojí jako němí svědkové Kristovy Boží moci.

Tak veliké věci učinil Ježíš před zraky lidí. A jaká byla jejich reakce?

III. Stále nechápou

A. Zástupy

• J 6:14  Když lidé viděli znamení, které Ježíš učinil, říkali: „Opravdu je to ten Prorok, který má přijít na svět!“

Ohromná vlna nadšení se zvedla! Tak opravdu - to je ten Prorok, kterého Bůh zaslíbil Mojžíšovi v Dt 18. kapitole.

• Deuteronomium 18:15  Hospodin, tvůj Bůh, ti povolá z tvého středu, z tvých bratří, proroka jako jsem já. Jeho budete poslouchat,

Ten nás vysvobodí. Jsou právě velikonoční svátky, připomínka vysvobození z Egypta. Je tu pět tisíc mužů - to je už pořádná síla. Pojďte, provoláme ho králem!

Zástup, ačkoliv byl svědkem už tolika zázraků, slyšel, kdo Ježíš je, hledá u něj politické vysvobození, hledají krále pozemského království, hledají toho, kdo uzdraví nemocné tělo, toho, kdo nasytí hladový žaludek.

Ale nehledají odpuštění hříchů a věčný život. Ještě pořád nechápou a nejsou zachráněni.

Jestli dnes budeme představovat Krista jako toho, kdo uzdravuje tělo, uzdravuje nemocné, kdo zajišťuje bohatství, má recept na politické problémy společnosti nebo nabízí senzace, pak bude mít pro nás Ježíš jediný vzkaz:

• Jan 6:15  Když Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho provolali králem, odešel opět na horu, zcela sám.

Ježíš odešel. Zanechal je tam a odešel. Místo, aby uvěřili, že On je Pán a Král věků, který dává život věčný, zůstali tam stát bez pravého Krista.

Apoštol Petr později po Kristově vzkříšení a vystoupení na nebesa, v kázání v Jeruzalémě veden Duchem svatým vysvětluje, že prorok zaslíbený v Dt 15 je Ježíš. Ale jeho cíl není vládnout pozemskému království. Vždyť :

• Jan 18:36  Ježíš řekl: "Moje království není z tohoto světa.

Ale Petr vysvětluje, proč Ježíš přišel: Především pro vás povolal svého služebníka a poslal ho k vám, aby vám přinesl požehnání a odvrátil každého od jeho hříchů." Sk 3:26

Kristus přišel odvrátit lidi od jejich hříchů! Volá lidi k pokání z bezbožného života. Na prvním místě zní jeho příkaz:

• Marek 12:30  miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, z celé své mysli a z celé své síly!´

Jestli je poselstvím některých církví uzdravení těla z nemocí, naplnění potřeb člověka, lepší život, sebeúcta, ... pak minuly pravý důvod, proč Ježíš přišel: jde o věčný život!

Ještě nechápou, že Kristus je věčný Bůh, který přináší člověku věčný odpočinek. Cokoliv menšího, dočasného, dělá z Krista někoho, kdo je menší, chudší a slabší než Bůh sám.

A co učedníci?

B. Učedníci

A jak na tom byli apoštolové?

• Matouš 14:22  Hned nato přiměl Ježíš učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než propustí zástupy.

Pán Ježíš poslal apoštoly zpět do Kafarnaum. Vsedli tedy na loď a vypluli. Byl už večer a moře bylo neklidné. Čím dál víc sílil vítr. Plavba byla obtížná, vždyť vzdálenost, kterou měli urazit, byla asi osm kilometrů, ale k ránu, mezi třetí a šestou hodinou ranní, byli teprve v půli plavby. Moře už tou dobou nebylo jen neklidné.  Silný vítr vál proti nim, takže byli zmoženi veslováním. Moře se vzdouvalo mocným náporem větru. Bylo už k ránu, přicházelo svítání. Oči učedníků ještě nerozeznávaly v šeru nic kromě vody.

V tom všichni uviděli něco jako přízrak. Všichni měli strach, až strachy křičeli, když v tom uslyšeli:

• "Já jsem to, nebojte se!" (v. 20) A hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli. (21)

Ježíš je poslal večer na těžkou plavbu. Je to obraz těžké služby, která je čeká. Vítr vane proti lodi a oni musí veslovat. Dávno si mysleli, že budou v cíli a zatím je už k ránu a oni vysílení a ustrašení zápolí s vlnami protivenství uprostřed moře. Jak se museli cítit? Hrozně: těžká práce s vesly, nepřátelské prostředí vzdouvajícího se moře a navíc: ten, komu svěřili svůj život, s nimi není.

To je Ježíšova škola pro služebníky. Každý den zápasíš, abys vydal svědectví někomu ve škole nebo v kanceláři, ale pořád není příležitost. Když nastane, vypadá to, že ten člověk, se kterým mluvíš, vůbec nerozumí, nechce slyšet pravdu. Jsi dokonce zahanben, když se ti vysměje pro tak jednoduchou víru, kterou máš.

Jindy se namáháš, abys uklidila byt, připravila večeři, aby až manžel přijde z práce, byl spokojený a mohli jste spolu probrat celý den, který je za vámi a povzbudili se navzájem. Ale tvůj muž měl těžký den, ani příliš neocení tvojí snahu mu posloužit a jde brzo spát. Cítíš se zklamaně z výsledků své služby.

Nebo se modlíš za svou rodinu, aby poznali Ježíše a jejich beznadějný život pro tady a teď dostal nový směr, věčnost. A když dojde na setkání s tvými nejbližšími, jak hořké zklamání z nich i ze sebe sama přichází, když si nedovedete říci pořádně nic jiného než výčitky a obviňování.

Kde je Ježíš? Vždyť by tu měl stát se svými učedníky v tom protivenství! Kde je Ježíš, když stojíš ve svém zápase a všechno vypadá tak beznadějně?

Řeknu vám, kde byl, když se apoštolové samotní a unavení potáceli mořem.

• 23  Když je propustil (zástupy), vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Když nastal večer, byl tam sám.

Náš Pán, Vykupitel a Spasitel, Král králů a Pán pánů, se celou tu noc modlil. Zápasil za víru učedníků, aby neselhali.

Ježíš se za své bratry a sestry, které přišel vykoupit prolitím vlastní krve, stále přimlouvá:

• Židům 7:25  Proto přináší dokonalé spasení těm, kdo skrze něho přistupují k Bohu; je stále živ a přimlouvá se za ně.

Uprostřed našich zápasů, našeho domnělého osamocení, naší opuštěnosti i bezradnosti, kdy nevidíme nic pevného kolem sebe, věz, že tvůj Spasitel se za tebe přimlouvá u Božího trůnu, aby tvá víra neselhala.

Marek říká, že Pán Ježíš

• Marek 6:48  Spatřil (učedníky) zmožené veslováním, neboť vítr vál proti nim; tu k nim před svítáním kráčel po moři a chtěl jít dál kolem nich.

A oni uslyšeli.

• "Já jsem to, nebojte se!" (v. 20) A hned se loď ocitla u břehu, k němuž jeli. (21)

Znovu uslyšeli jméno Ježíšovo, jméno Boží: Já jsem. Ježíš je Immanuel, Bůh je s námi.

I uprostřed služby, která bývá těžká, můžeš zažívat duchovní odpočinek: když můžeš být s Pánem Ježíšem, v Jeho službách a ne pod mocí a vlivem bezbožného světa.

Bezbožný svět je těžké místo ke službě, ale služba Kristu přináší svobodu, radost a odpočinutí v Něm.

Nikdo nenalezne odpočinutí jinde, než v Kristu. Víme to jako křesťané a proto chceme lidem říkat evangelium o Kristu. Ale víme, že odpočinutí nenalezneme nikde jinde než v Kristu ani jako Boží děti, jeho služebníci?