Jeho rány vás uzdravily (1Pt 2,25)

1. Úvod

Buďte pozdraveni pokojem a milostí Kristovou všichni, kdož přicházíte v Jeho svatém jménu! To znamená, všichni, kteří jste dnes tady.

A pokud je dnes na tomto místě někdo, kdo pochybuje, nebo kdo dokonce se nepovažuje za věřícího křesťana, a chtěl by namítnout: „ Já tu nejsem v Kristově jménu, nejsem křesťan, asi ani nevěřím v Boha a sám nevím, co mě sem dnes přivádí“ Tak i tobě chci říci milý pochybující, či hledající, že to není pravda, co říkáš, i ty jsi tady ve jménu Ježíše Krista.

Totiž jsi tady podle jeho vůle, jsi dnes zde na tomto místě, abys slyšel evangelium. A je to On, Bůh, kdo tě sem přivádí.  Na světě se nedějí žádné náhody. Svrchovaný a mocný Stvořitel vše koná podle svého rozhodnutí a své dokonalé vůle, jak praví Písmo. I cesty všech lidí řídí Bůh.

• Přísloví 16:9 Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Hospodin.
• Přísloví 20:24 Kroky muže určuje Hospodin; jak by mohl člověk rozumět své cestě?

A tak i ty, milý nevěřící člověče děkuj Bohu za Jeho milost, kterou ti dává a volej k němu, aby se otevřeli tvé očí, aby se otevřelo tvé srdce, jako u Lydie ve Sk 16,14-15.

Kde se dozvídáme o tom, že Bůh otevřel její srdce a ona přijala evangelium.  I ty naslouchej dnes pozorně a vše pečlivě zvažuj v mysli, aby si i ty mohl přijmout dar odpuštění hříchů i života věčného v Kristu Ježíši. Nepromarni den, kdy tě Bůh navštívil svým Duchem a Slovem!

Máme za sebou svátky vánoční. A ačkoli Písmo nic neříká o přesném datu narozeni Spasitele, a vánoce sou jen tradicí církve trvající od poloviny 4 století po Kristu, je dobré se zastavit a přemýšlet o pravém významu oslav narození Ježíše Krista.

Vždyť Bůh miloval svět takovou silou, že svého jediného Syna Ježíše vydal do rukou nás hříšníků, aby svou smrtí na kříži smazal vinu všech, kdo v Něho uvěří.

Kdo činí pokání ze svých hříchů a složí svou naději v Krista a Jeho zástupnou smrt na Golgotském dřevě, tomu jsou hříchy odpuštěny a má věčný život. Kdo však odmítá tuto zprávu Božího slova o narození a místě vyvýšení Krista, na tom zůstává Boží hněv a směřuje ke dni hrozného soudu a trestu věčné smrti.  J 3,16–18.

Je to právě Kristova smrt, Boží svatý Syn dobrovolně umírá právě na kříži, aby na něm byly zaplaceny a smazány hříchy všech, kdo věří v Syna Božího.

Kříž je tím místem, ke kterému směřovaly a ve kterém vrcholily celé dějiny lidí.

Kříž je místem, ke kterému směřoval neoblomně a vytrvale sám Boží Beránek.

Ptáte se, je kříž místem, kterému je podřízeno celé stvoření a dění v něm? Ano!  A není to pro to dřevo samotné, ale pro fakt, že Bůh vyvolil tento nástroj smrti ke svému vyvýšení!

Je to absurdní zpráva ve světě lidských bytostí, které ve své hříšné přirozenosti podřizují celé stvoření, veškeré dění v něm a dokonce i Věčného, Svatého a Všemohoucího Boha sami sobě, svému maličkému, ubohému a zlému já a té malinkaté špetce času, který má každý z nás vyměřen!

Chceme, aby se všechno točilo kolem nás, sloužilo na prvním místě nám, chceme být středobodem a příčinou celého stvořeného vesmíru! Jak pošetilé, hloupé a ubohé. Jak strašlivý rozdíl mezi námi a svatým Bohem.

Svatý Bůh vyvýšil sebe ve svém Synu na popravišti Římanů, Bůh Syn se vzdal svého trůnu a nechal se popravit jako nejhorší zločinecká chátra na místě, které mělo uvítat nás, totiž na popravčím kříži!

A naopak hříšní, ubozí, smrtelní lidé, prach oživený dechem Božím, chtějí vyvýšit sebe skrze snahu obsadit Jeho Boží svatý trůn! Jaká opovážlivost těch, co uvěřili hadově lži, že budou jako Bůh.

Pro veliký význam Kristova kříže jsme věnovali naše poslední kázání z 1 Pt 24 verši 2. kapitoly. A řekli jsme si, že kříž je místem spravedlivého soudu a trestu, místem smrti, místem zasetí nového života, místem vítězství a Boží lásky.

Dnes budeme mluvit o dalších důsledcích kříže, o tom, že kříž nás uzdravil od smrtelné nemoci a obrátil nás správným směrem. Přivedl a přivádí nás domů.

Byli jsme jako děti, co utekli ve vzpouře z domova a nakazili se na ulici smrtelnou nemocí, ale byli jsme uzdraveni a jsme nyní obrácení na cestu zpět. Náš dnešní text o tom praví:

• 1 Petrův 2:25 `Jeho rány vás uzdravily. Vždyť jste `bloudili jako ovce´, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.

2. Uzdraveni Jeho ranami

Jeho rány nás uzdravily! To znamená, že jsme byli všichni nemocní. Nebyl nikdo, kdo by před svým znovuzrozením netrpěl chorobou. 

Jakou nemocí jsme všichni trpěli? Jaká je to nemoc? Abychom tomu porozuměli, musíme si pomoci kontextem celého oddílu.

• 1 Petrův 1:13-16 Odhodlaně se tedy připravte ve své mysli, buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista. Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti; ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: `Svatí buďte, neboť já jsem svatý.´

• 1 Petrův 1:18-20 Víte přece, že jste z prázdnoty svého způsobu života, jak jste jej přejali od otců, nebyli vykoupeni pomíjitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, nýbrž převzácnou krví Kristovou. On jako beránek bez vady a bez poskvrny byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa a přišel kvůli vám na konci časů.

• 1 Petrův 2:1-3 Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení; vždyť jste `okusili, že Pán je dobrý!´

• 1 Petrův 2:24 On `na svém těle vzal naše hříchy´ na kříž, abychom zemřeli hříchům a byli živi spravedlnosti.

A tak si to poskládejme dohromady. Naše naděje je upnuta k milosti v Kristu Ježíši a jeho spasitelném díle. Náš předchozí život byl života prázdný, protože jsme byli pod Božím hněvem, odloučeni od Boha hroznou, nepřekonatelnou propastí našich hříchů!  Z tohoto stavu, který Bible nazývá „ Být duchovně mrtvým pro své viny“ nás vykoupil Ježíš Kristus svou svatou krví!  Naše životy mají být prosté od všeho zlého a plné touhy po dobrém životě v Kristu. Ten život má být světlem lidem kolem nás. Přestože jsme byli otroci hříchu, jsme nyní živi spravedlnosti, protože Pán Ježíš vzal na svém těle naše hříchy na kříž a my jsme duchovně v Kristu zemřeli našim hříchům a jejich vládě v našem životě.

Jaká tedy byla naše nemoc? Byla to strašlivá nemoc hříchu. Pojďme spolu do Gn 2,15-17

• Genesis 2:15-17 Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti."

Co se stalo s Adamem a Evou, poté co svedeni jedli ovoce ze stromu poznání, padli mrtvi k zemi? Ne, ale to neznamená, že by satan měl pravdu a Bůh byl lhář! Jak to tedy bylo? Znáte správnou odpověď milovaní?

Adam s Evou skutečně ve chvíli, kdy pojedli inkriminované ovoce, zemřeli. Duchovně zemřeli. Byli odděleni od Boha. Strůjce i dárce života. Pramene a zdroje života. V tu chvíli, kdy to učinili, přišla do jejich života i do světa smrt.

• Římanům 5:12 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.
• Jakubův 1:14-15 Každý, kdo je v pokušení, je sváděn a váben svou vlastní žádostivostí. Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.

Dokonaný hřích plodí smrt! A tak Adam s Evou zemřeli v okamžiku, kdy jejich hřích byl dokonán.

V té chvíli začala krutá a temná vláda zlé smrti nad celým stvořením i člověkem, který měl jako obraz Boží a dobrý správce toto stvoření opatrovat a chránit. 

Smrt je nepřítelem Boha i člověka. Je nenasytná, hltá a nikdy nemá dost.

Nic, co spatří světlo světa, ji neuteče. Žádný človíček, kterého matka v trápení a bolestech přivádí na svět, jí neuteče. Naopak, je okamžitě odsouzen ke spravedlivému trestu za hřích, ke smrti, smrti těla i duše!

Žádný tvor, malý, nebo velký ji od sebe neodvrátí, ani gepard, který je rychlý jako auto ji neujde. Dokonce ani rostliny a neživá příroda neuniknou zhoubě a zániku smrti, kvůli hříchu člověka.

Nemoc hříchu je smrtící právě proto, že napadá člověka v tom nejzranitelnější m bodě. V jeho vztahu se svatým Bohem.  Tento vztah je zničen a přerušen.

Rodíme-li se zde v tomto padlém světě, rodíme se do místa, které je celé tímto hříchem infekční. I my sami už od početí neseme tuto infekci v sobě. Ta se předává z otce na syna. V Adamovi zhřešilo a padlo celé lidstvo (Římanům 5,12)

Mohli bychom říci, že celé stvoření nabralo zvrácený směr a vzdaluje se svému Stvořiteli. Protože lidé dál a dál hřeší a zůstávají ve své vzpouře proti Bohu!

Petr nám to potvrzuje ve svém druhém listu. Mluví v 2 Pt 1,4 o zhoubě, ke které směřuje celý svět, hnaný svou zvráceností.  Ale daleko důležitější pro nás ve 2 Pt 1,3-4  jsou slova o tom, že my už nejsme na tomto zvráceném, velmi příkrém tobogánu smrti. Co zde stojí?

• 2 Petrův 1:3-4 Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy. Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti a unikli zhoubě, do níž svět žene jeho zvrácená touha.

Díky Kristu jsme unikli této, mohli bychom říci osudové a smrtící přitažlivosti, mocné a silné gravitaci zla.

Černá díra, která přitahuje a pohltí každého, kdo hřeší, to je ta smrt, která nikdy neřekne. „ Jsem sytá!“

Mezi hříchem a smrtí je souvislost příčiny a důsledku. Mzdou hříchu je smrt. A zbraní smrti je hřích. Prokletý kruh, spirála smrti, ze které není pro člověka uniku.

Jen Bůh může vytrhnout, jen Bůh může zachránit, jen Bůh může uzdravit tuto nemoc.

Poslyšte o jednom nemocném mládenci, jehož choroba byla hříšná láska k majetku. Ježíš řekl po rozmluvě s bohatým mládencem, který se nechtěl vzdát svého jmění svým učedníkům tato slova:

• Matouš 19:24-26 Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království. Když to učedníci slyšeli, velice se zhrozili a řekli: "Kdo potom může být spasen?" Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všecko."

U Boha není nic nemožné! On uzdraví nemoc jakéhokoli hříchu. Bůh snadno zlomí jeho prokletou moc. A náš Pán Ježíš toto prokletí zlomil, nechal ho dopadnout na sebe.

Na kříži zlomil moc hříchu nad námi a bylo to učiněno skrze Jeho rány. Krev, která nás obmývá od každého hříchu, svatá krev Beránkova mající moc jednou provždy očistit každého, kdo věří, prýštila z právě z Jeho ran.

A víte co je na tom zajímavé, Byli to naše hříchy, které způsobili Kristu rány bolesti a smrti.  To pro naše hříchy byl Pán ukřižován.  Jakoby si hřích a smrt způsobili svou vlastní porážku, když zaútočili na někoho, koho nikdy nemohli porazit.

Svatý Syn Boží tím, že dobrovolně vzal na sebe naše hříchy a dobrovolně kvůli nim zemřel, zlomil moc jak hříchu, tak smrti. A proto Petr říká: Jeho ranami jste uzdraveni!

Ježíš Kristus, Vládce míru a pokoje, Božský Bohatýr tím, že sebe nechal trýznit a zraňovat až k smrti, uzdravil nás od smrtelné nemoci hříchu. On nesl naši vinu i kletbu hříchu a zajistil nám uzdravení duchovní i fyzické, které se projeví až při našem oslavení v nových tělech!

Jemu patří naše vděčnost, chvála i láska a jen On je hoden našeho uctívání.

3. Ztracené ovce

• 1 Petrův 2:25 Jeho rány vás uzdravily. Vždyť jste `bloudili jako ovce´.

Nemoc, kterou jsme trpěli, v konečném důsledku přináší smrt těla i duše. Projevuje se však ještě jedním důsledkem. Tato nemoc nás změnila natolik, že můžeme mluvit o naprostém protikladném směřování od všeho dobrého, co je z Boha.

Petr říká, že jsme kvůli smrtelné nákaze hříchu bloudili jako ovce. Už jsem o tom před chvíli mluvil, když jsem řekl, že celé stvoření nabralo opačný, převrácený směr.

A je to tak, celé stvoření je padlé, převrácené. Bůh je nanejvýš vyvýšený nad celým svým stvořením a pád trvá. Kam až může člověk padnout? Až na dno smrti. Až do věčného zatracení.

V zahradě Edenu stál člověk jako dokonalý obraz Boží na pozici strážce a správce viditelného stvoření. Bůh ho ustanovil, aby toto stvoření spravoval a chránil v dokonalém vztahu s Bohem a k Bohu.

Adam s Evou měli vše konat k Boží slávě, aby celé stvoření hledíc na ně chválilo Boha a vidělo Boha i Jeho dokonalou moudrost a dokonalé dílo právě v konání člověka.

Lidé měli být vykazatelní Bohu ve všem svém konání a měli zrcadlit Boha a Jeho dokonalou svatost zde v hmotném světě.

Místo toho se vzbouřili a sami sebe ustanovili za bohy a sami sebe chtějí vyvýšit a oslavit.

Cesta člověka měla být cesta poslušného, láskyplného a vděčného obecenství s Bohem a podle Boží vůle. Člověk jako vrchol a koruna stvoření měl výsostné a zvláštní postavení ve stvoření. Ale stalo se, že člověk odvrhl v neposlušnosti Boží slovo. Přestoupil zákaz sycení se ovocem ze stromu poznání. Místo odvrženého Slova Božího bylo přijato slovo Otce lži, Satana! A staly se tyto věci:

a. Člověk duchovně zemřel, byl oddělen od Boha zdroje života, což znamená samozřejmě i smrt těla.

• Židům 9:27 A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud,

b. Člověk přestal být pravdivým obrazem Božím a stal se zničeným, převráceným a rozbitým obrazem Božím. Jeho nynější lidství hyne klamnými vášněmi.

• Efezským 4:22 Odložte dřívější způsob života, staré lidství, které hyne klamnými vášněmi,

c. Člověk se stal neposlušný Bohu a stal se poslušným otrokem ďábla a jeho padlých démonů.

• Efezským 2:1 I vy jste byli mrtvi pro své viny a hříchy, 2,  v nichž jste dříve žili podle běhu tohoto světa, poslušní vládce nadzemských mocí, ducha, působícího dosud v těch, kteří vzdorují Bohu.

d. Člověk přestal rozpoznávat dobré a zlé, pravdu a lež, hlas Boží od hlasu zlého. Není schopen vidět pravdu, slyšet pravdu a žít pravdu.

• Efezským 4:17 To vám říkám a dotvrzuji jménem Páně: nežijte tak, jako žijí pohané podle svých marných představ. 18  Mají zatemnělou mysl a odcizili se Božímu životu pro svou nevědomost a zatvrzelé srdce. 19  Otupěli, propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci.

e. Člověk ztratil bázeň před svým Stvořitelem a tím ztratil veškerou moudrost, proto jedná dál ve vzpouře a utíká od Boha, skrývá se před ním jako Adam v křoví.

• Jan 3:19 Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.

f. Člověk je pravdou a světlem Božího slova usvědčován jako hříšník a proto nenávidí Boha i jeho slovo.

• Exodus 20:5 Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,

To je strašlivá, zlá a zhoubná realita života padlých hříšníků! Může být člověk více vzdálen od svého Stvořitele a záměru, který měl podle dokonalé Boží vůle naplňovat?

Lidé byli stvořeni k jiné cestě a k jinému cíli.  Místo toho bloudí v temnotách. Protože všechny body, které jsme si právě řekli od a až po f se dají shrnout jednou větou. Bloudili jste jako ovce!

• Jan 12:35 Ježíš jim řekl: "Ještě jen malou chvíli je světlo mezi vámi. Dokud máte světlo, neustávejte v cestě, aby vás nepřekvapila tma; kdo chodí ve tmě, neví, kam jde.

Hřešit znamená míjet se cílem. Je to něco, pro co nebyl člověk stvořen.

Řecký výraz překládaný ekumenickým překladem jako sloveso bloudit znamená klamat, podvádět, svádět na špatnou cestu, zatoulat se, bloudit, mýlit se, nebo nechat se klamat.

Když se podíváte na tyto významy, pochopíte lépe, co se stalo Adamovým potomkům. Byli jsme svedeni, byli jsme obelhání, klameme sami sebe a nejsme schopni rozeznat světlo od temnoty.

Bloudíme bez Krista jako dravými vlky rozehnané, splašené a rozumu zbavené ovce, dokud nás šelmy nestrhnou jednu po druhé.

4. Nyní obráceni k pastýři a strážci svých duší

Milovaní přítomní, téma, kterým se zabýváme, je velmi vážným tématem. Mluvíme o smrtelné nemoci, o nemoci pronikající do morku kostí, do každé buňky, do každé části naší bytosti. 

Tato nemoc proudí v každé vlásečnici a kapiláře našich bytostí. Zasahuje naše těla, duši i ducha.

Jestli o Kristu platí, že On je cesta, pravda i život, potom to znamená:

• že lidstvo leží ve škarpě jako mrtvola sražená srážkou s hříchem.
• že naše existence je mimo pravdu, je tedy zde v tomto světě, který je celý pod mocí zlého založená na lži a pravdu popírá!

Znamená to, že ve skutečnosti nežijeme a nejsme ani opravdového, pravého života schopni.

Vyhnanci z Edenu, vyvrženci z přítomnosti Boží a vysídlenci od Boží tváře a dobroty!

Ryby, které vyvrhlo lůno jejich domovského vodního zdroje jako špínu na břeh.

Kvalita a dimenze života pod vládou hříchu, smrti a mocností temnoty je kvalitou dusivé, po dechu lapající existence nebohé ryby vyvržené na břeh!

Při tomto poznání nezbývá, než volat spolu s apoštolem Pavlem jaký jsem to ubohý hříšník, kdo mě vysvobodí z této smrti?

Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho! To je odpověď z Ř 7,25.

Naštěstí evangelium o svatém Bohu a nesvatém člověku, evangelium o soudu a o zachraňující milosti kříže Ježíše Krista není otázkou jen času vánočního, nebo velikonočního.

A svatý Hospodin zástupů i nadále volá lid k pokání skrze spasitelnou oběť, kterou přinesl Jeho Syn Ježíš, když zemřel na kříži za svůj lid! Stále platí:

• Ezechiel 18:23 Což si libuji v smrti svévolníka? je výrok Panovníka Hospodina. Zdalipak nechci, aby se odvrátil od svých cest a byl živ?
• Ezechiel 33:11 Řekni jim: Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, nechci, aby svévolník zemřel, ale aby se odvrátil od své cesty a byl živ. Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč byste měli zemřít, dome izraelský?"

Nádherná zpráva, ohromující a oslňující, sladká a nejsladší, slova hladící a hojící každý šrám. Jak jinak o ní ještě mluví Boží slovo, Písmo svaté? Například ústy apoštola Jana.

• Jan 3:16-18 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

Ale také právě ústy apoštola Petra právě v našem 25. verši 2. kapitoly!

• 1 Petrův 2:25 Jeho rány vás uzdravily. Vždyť jste `bloudili jako ovce´, ale nyní jste byli obráceni k pastýři a strážci svých duší.

Milovaní bratři a sestry ve vašich životech stala se tato pravdivá slova skutečností. Byli jste obráceni od model k živému Bohu. Od zhouby k životu. Dobrý Bůh ve své laskavosti posbíral a očistil ryby dusící se na břehu.

Bůh nás uzdravil skrze rány svého Syna Ježíše Krista. Proroctví z Izajáše 53,1–6 vyřčené 700 let před narození Krista se naplnilo ve vašich životech.

• Izajáš 53:1-6 Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova? Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.

Vy jste uvěřili z milostí Boží milovaní svatí. Byli jste uzdraveni ze smrti a byli jste obráceni k Bohu Ježíši Kristu, k Pastýři a strážci svých duší!

Bůh Otec vás vyvolil, Bůh Syn vás vykoupil a Bůh Duch svatý vás uvedl do pravdy, posvětil a znovuzrodil pravdou a zapečetil vás. Jakub o tom říká:

• Jakubův 1:18 Z jeho rozhodnutí jsme se znovu zrodili slovem pravdy, abychom byli jakoby první sklizní jeho stvoření.

5. Pastýř a strážce

Petr chce učinit jediné. Upevnit církev na pevném základě a povzbudit ji k vytrvalému následování Krista. 24 a 25 verš druhé kapitoly nám znovu říká:

„Podívejte se na mocný zázrak Boží lásky a moci ve vašich životech. Za vás zemřel Boží Beránek bez vady a poskvrny, učinil se pro vás hříchem a vaše hříchy vymazal na kříži, abyste byli mrtvi pro bezbožný způsob života a živí Bohu. Co bylo člověku nemožné, co je nemožné jakékoli jiné bytosti učinil Bůh pro vás. Uzdravil vás svými ranami.“

Ten Pastýř a Strážce našich duší je tím nejlepším, nejstatečnějším a nejspolehlivějším pastýřem a strážcem. O Davidovi je psáno:

• 1 Samuelova 17:32-36 David Saulovi řekl: "Člověk nesmí klesat na mysli. Tvůj služebník půjde s tím Pelištejcem bojovat." Saul Davidovi odvětil: "Nemůžeš jít proti tomu Pelištejci a bojovat s ním. Jsi přece mladíček, kdežto on je bojovník od mládí." David řekl Saulovi: "Tvůj služebník byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev anebo medvěd, aby odnesl ze stáda ovci, hnal jsem se za ním a bil jsem ho a vyrval mu ji z tlamy. Když se proti mně postavil, chytil jsem ho za dolní čelist a bil jsem ho, až jsem ho usmrtil. Tvůj služebník ubil jak lva, tak medvěda. A tomu neobřezanému Pelištejci se povede jako jednomu z nich, protože potupil řady živého Boha."

David je pouhým stínem věcí budoucích. David byl mužem podle Božího srdce, a proto v něm Bůh nalezl zalíbení.

Když medvěd, či dokonce lev uchvátil jednu z ovcí jeho otce, vyrval mu ji z tlamy, a když šelma chtěla bojovat, prostě ji ubil!

Chápete to! Já držel v rukou rozběsněné psy, kteří měli kolem 50 Kg a vím, jakou mají sílu. David umlátil lva i medvěda. Svou neohrožeností ukazuje na Ježíše Krista, který vedl a vede ještě hrozivější zápas za ovce svého Otce!

David nebral ohledy na svůj život, bojoval za ovce svého otce. Tím ukazuje právě na Krista.  A s Goliášem když šlo o Boží jméno, učinil to samé. David ale vysvětluje, kde bral svou víru, odvahu a sílu. Od Boha, od Krista samého!

• 1 Samuelova 17:37 A David dodal: "Hospodin, který mě vytrhl ze spárů lva a medvěda, ten mě vytrhne i ze spárů tohoto Pelištejce." Saul tedy Davidovi řekl: "Jdi; Hospodin buď s tebou!"

Tento statečný David však jako my všichni čelil nepříteli, kterého nemohl porazit a byl odkázán stejně jako my na toho pravého Bohatýra nade všechny bohatýry. Hříchu a smrti se nemohl postavit ani král David. I on je spasen a vyrván ze spárů zhouby jen díky svému Pánu Ježíši z Nazareta.

Hříchu, démonů a ďáblu se mohl postavit jen Král Králů a Pán Pánů. Jen jeho čistota, odvaha a láska pramenící z víry mohla v tomto boji slavit a slavila vítězství. Dokonáno jest! Syn Boží svedl vítěznou bitvu za svůj ovčinec, za každou jednu ovci ze svého stáda.

Chtěl bych vás povzbudit bratři a sestry, vás všechny, kteří žijete z víry, protože máme mnoho aplikací z dnešního textu. A o všech jsme již společně mluvili v kázáních z 1 Pt listu.

I dnes jsme je zopakovali. Nenechte se opanovat žádostmi, které vás ovládali ve starém životě, odhoďte všechnu špatnost, upněte se ke Kristu, buďte světlem světu a lidem v něm, žijte spravedlnosti!

Zůstávejte v Kristu, on je ten věrný Pastýř a Strážce vašich duší. On je Syn, který bojuje za ovce svého Otce.

Také hledejte vždy, ať budete kdekoli ve světě místní církev, kde budou starší odrážet jeho, tedy Kristův charakter. Stejně jako ho odrážel David.

Pastýři dnes nejsou v boji proti šelmám tělesným, ale duchovním. Mnohem horším, než predátoři tohoto světa z masa kostí. Kteří hubí jenom maso.

A v boji neochabujte, nebojte se, vytrvejte, Pán Ježíš přemohl svět, zvítězil a je věrnější a statečnější nad Davida i všechny pozemské krále, bojovníky a bohatýry.

A vás, kteří vzdorujete evangeliu, prosím utíkejte ke kříži Ježíše Krista, jinak zůstáváte mrtví a pod Božím hněvem. Proste a bude vám dáno, tlučte a bude vám otevřeno. Přesně tak, jak učí a zaslibuje Syn Boží.

Svatý a dobrý Otče, žasneme a jsme u vytržení nad tvou laskavou péčí plnou lásky k nám, ztraceným ovcím z tvého ovčince. Ty jsi nám daroval Davida jako předobraz dobrého syna, který chrání ovce svého Otce. Tím dobrým Synem je Pán Ježíš Kristus. On se postavil tomu nejstrašlivějšímu protivníku. Hříchu, smrti a mocnostem zla. Jemu vděčíme za své uzdravení. Byla to krev z Jeho ran, která nám je přinesla. Děkujeme, že již nebloudíme v temnotách. Prosíme tě za naše rodiny, náš sbor, naše nevěřící příbuzné a známé, za církev v naší zemi a ve světě abychom všichni mohli okusit a zažívat růst ve spasení, posvěcení a tvé neskonalé dobrotě. Kéž rosteme v poznání tvé vznešené velebnosti, která přináší spásu všem kajícím duším! Amen!