Praktický život věřících: křesťan - občan! (1Pt 2,13-14)

1 Petrův 2:13  Podřiďte se kvůli Pánu každému lidskému zřízení - ať už králi jako svrchovanému vládci, 14  ať už místodržícím jako těm, které on posílá trestat zločince a odměňovat ty, kteří jednají dobře. 15  Taková je přece Boží vůle, abyste dobrým jednáním umlčovali nevědomost nerozumných lidí. 

1) Úvod

Milovaní bratři, drahé sestry, vzácní hledající, vy všichni, kteří jste dnes zde, buďte přivítáni pozdravem pokoje v Kristu Ježíši, v tom milovaném Beránkovi, který snímá hříchy světa. A který přišel, aby vydal sám sebe za každého, kdo věří v Jeho jméno, a přijímá velikou a nesmírnou moc kříže Golgaty, která přemáhá hřích, smrt i mocnosti pekel!

Pokoj, který je nám všem dnes na tomto místě zvěstován, to není pokoj pohodlného západního stylu života, není to pokoj a blahobyt těla. Jde o pokoj duše a ducha člověka, jde o blahobyt duše a lidského ducha.  Je to pokoj smíření hříšníků s Bohem. Pokoj pramenící z veliké dobroty a lásky trojjediného Boha, který stvořil vše viditelné i neviditelné, a má moc nade vším tímto svým stvořením.

Tento Bůh, Hospodin zástupů měl, má a bude mít ještě nějaký čas vzhledem k chování člověka mnoho důvodů k spravedlivému hněvu. Pokud by chtěl spravedlivě trestat, kdyby chtěl skoncovat navždy s korunou svého stvoření, s člověkem, který se vzbouřil proti svému Strůjci, bylo by to nanejvýše spravedlivé a dobré rozhodnutí. Ale Bůh ve své veliké lásce a dobrotě připravil lidem možnost činit pokání a odvrátit se od své zlé vzpoury proti svému Stvořiteli.

Bůh neustoupil od své svaté spravedlnosti, nevzdal se však ani své svaté lásky, dobroty a shovívavosti.

Za naše hříchy potrestal svého vlastního Syna, aby každý, kdo v Něho věří, měl odpuštění hříchů a život věčný! A tak vy všichni, kteří hledíte na kříž Golgoty, pamatujte na to, že je místem zjevené spravedlnosti Boží, místem, kde plnou silou dopadl spravedlivý Boží hněv, zjevující se z nebe, proti každé nepravosti lidí.

Tento hněv dopadl na Božího Syna, Ježíše Krista a On ho dobrovolně na sebe nechal dopadnout z lásky k Bohu Otci i z lásky k nám a v souladu s vůlí Otce, když vzal na sebe naše hříchy, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale žil na věky.

Bůh Otec nepotrestal Krista proti Kristově vůli, nenutil Ho k tomu, nedal mu to příkazem, ale Syn Boží dobrovolně nesl naše hříchy i trestající Boží hněv proti nim.

Zrovna tak ale platí, že Bůh Syn nečinil nic bez vědomí a proti vůli svého Otce, není to tak, že by Otec nevěděl, co se Syn chystá učinit, nebo že by Syn musel Otce přemlouvat, aby se smiloval nad člověkem.

A tak se Golgota stal místem hrozného Božího hněvu, ale i místem přenesmírné Boží lásky k člověku. 

Je to moc lásky Boha, která jediná poráží a potírá moc temnoty, strašlivou moc hříchu a jeho zvrácené odměny smrti a zániku, kterou přináší celému stvoření, nejen člověku. Římanúm 8:19-22 říká:

• Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů.  Neboť tvorstvo bylo vydáno marnosti - ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal. Trvá však naděje,  že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích. Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu.
• Římanům 6:23 Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.

My společně procházíme 1. list Petrův a naposledy jsme spolu rozebírali verše 11 – 12 druhé kapitoly tohoto listu.

Petr se od 1. verše druhé kapitoly věnuje praktickým věcem křesťanského života. Po velkých věroučných doktrínách, které bychom mohli nazvat příčinnými doktrínami pravdy, Petr přechází k praktickým důsledkům této pravdy.

Pokud nastaly tyto příčiny pravdy v životě jakéhokoli člověka, musí být v jeho životě vidět důsledky!

• Jakubův 2:17  Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá. 18  Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích. 19  Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho. 20  Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu? 21  Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka? 22  Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti? 23  Tak se naplnilo Písmo: `Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost´ a byl nazván `přítelem Božím´.

Pokud tedy platí, že jsme byli obmyti krví Krista a srze Krista věříme v Boha, pokud jsme se znovu narodili a pokud jsme skutečně byli vysvobozeni z marnosti a moci smrti, potom je jisté, že dobré a požehnané důsledky budou trvalou součástí našeho života.

A tak Petr předkládá přirozené požadavky, zbavte se hříchu, syťte se slovem Božím, zůstávejte v Kristu, vzdorujte sobeckým vášním, žijte svatě jako příklad pro pohany, aby mohli uvěřit a vzdát Bohu čest a slávu v den navštívení!

Tyto duchovní věci jsou pro nás a měly by být pro nás stejně přirozené, jako jsou pro naše těla přirozené věci, jako dýchání, vylučování, pití, jídlo, smích, chůze, práce atd. Některé ovládáme ihned, do jiných musíme růst a učit se.

Dnes se budeme zabývat 13 až 15 veršem, mají přímou návaznost na verše 11 a 12. Kde Petr vybízí ke svatému, příkladnému životu a ve verších 13 a 14 hned ukazuje první konkrétní důležitou oblast. Verš 15 je pak vyvrcholením a pevným zakotvením celého úseku od 11 verše až do konce 2. kap.

• 1 Petrův 2:13  Podřiďte se kvůli Pánu každému lidskému zřízení - ať už králi jako svrchovanému vládci, 14  ať už místodržícím jako těm, které on posílá trestat zločince a odměňovat ty, kteří jednají dobře. 15  Taková je přece Boží vůle, abyste dobrým jednáním umlčovali nevědomost nerozumných lidí.

odkazy: Ř 8,19–22; Ř 6,23; Jk 2,17–23; 1Pt 2,13–14;

2) Křesťan, vzor občanské poslušnost 

a) Podřiďte se!

Přejděme nyní tedy k první konkrétní oblasti našich životů, ve které mají být vidět důsledky pevně zakotvené doktrinální pravdy, kterou bychom mohli nazvat: Pravda o nových stvořeních. Petr nám v 11 a 12 verši říká, žijte své životy v bázni a poslušnosti Boha, aby pohané v den navštívení vzdali Bohu chválu a čest. Naše životy musí být plné Krista a prosté všech nedostatků a hříchu. Ve všem máme být lidem kolem sebe vzorem. Není to zadarmo, jeden kazatel ze spojených států říká, že nás to bude stát svatý pot a svaté slzy, ale Pán Ježíš je věrný a zná naše slabosti. Jakub o tom píše těmito slovy.

• Jakubův 1:2  Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. 3  Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. 4  A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.

Byli jsme povoláni k tomu, abychom byli světlem, a světlo musí zářit v temnotě. A první konkrétní oblastí, kterou nám Per předkládá ve svém listě je oblast občanského života a občanské poslušnosti.

Petr píše, podřiďte se každému lidskému zřízení, tedy každé státní, výkonné a správní moci. A řecký výraz přeložený, jako podřiďte se, znamená doslova podřídit se, jako voják se podřizuje svému veliteli. Všichni to známe minimálně z filmů, nebo knih. Rozkaz je prostě rozkaz a o tom se nediskutuje. A tak nás Petr vybízí, abychom žili jako občané různých státních celků, na tomto světě pokorným a poslušným způsobem života, a byli tak vzorem spořádaného občanského chování, bez ohledu na to, zda máme tu výsadu a milost žít ve státním celku, který se k nám věřícím chová pokojně, nebo zda žijeme v zemi, kde se k nám lidé i výkonná moc chovají nepřátelsky. Mnohým by se totiž mohlo zdát, že žít poslušným občanským životem je po nás požadováno pouze u té první varianty, tedy když žijeme ve státě, kde nám vláda dává prostor k pokojnému životu a nestaví se k nám nepřátelsky. Ale tak to není!

My si musíme uvědomit, že církev, které psal Petr, trpěla hrozným pronásledováním, ze strany lidí i výkonné moci. Pohana a posměch, nějaké to utrhání, či facka, to nebylo tím nejhorším. Mučení, vyhnanství, ztráta majetku, zdraví, či dokonce života, to je skutečný problém.

I my tedy máme žít pokojně a poslušně, přestože jsme uprostřed nepřátelské, pomlouvačné a bezbožné společnosti, či dokonce uprostřed nepřátelského státního celku, který má přímo v programu boj proti křesťanům.

Podřiďte se každému lidskému zřízení!

b) Kvůli Pánu!

Pokud nám v naší zemi nehrozí pronásledování, potom se nám nebude na první pohled zdát tak těžké být vzorným občanem, a nebezpečí, kterému čelíme, je více vnitřním nebezpečím. Jsme možná pokoušeni tu a tam ohnout, či trochu překroutit nějaký předpis, možná dokonce i zákon. Ale nejsme v ohrožení ztráty občanských práv, majetku, nebo dokonce svobody a života.

Ale víte, to není úplně lehké, přijmout tato slova za své a postavit na nich svůj život, když vidíte, že stát, který byl ustanoven Bohem k tomu, aby chránil své občany, stává se sám některým svým občanům nepřítelem. Kterým občanům? V našem případě těm, kteří se hlásí k víře v živého Krista. Kdo nezakusil být v takovém ohrožení, jen proto, že věří Bohu, nemůže nikoho soudit, ani toho, kdo možná selhal.

Tedy vlastně kvůli naší víře v Krista, našeho Pána, se může stát, že budeme pronásledováni nejen bezbožnou společností, která je vlastní každému státnímu zřízení na této zemi, ale i výkonnou mocí vlastní země, která nás má chránit a vytvářet spravedlivé a bezpečné prostředí pro naše životy. Ze dne na den je možné, aby z pokojného občana byl terč, vydaný na pospas všem ostatním i samotné výkonné moci.

Vzpomeňte na Německo po příchodu Hitlera k moci. Z celé jedné vrstvy obyvatel se stali nepřátelé hodní vyvraždění, které pronásledovala sama státní moc a ještě k tomu je vydala všanc i pogromům a lynčování ze strany všech ostatních spoluobčanů. Zabít žida bylo nejen beztrestné, ale i záslužné. Byl to státní program.

A tak si představte, že jeden den usínáte pokojně po večerním ztišení se svým Pánem, jako svobodný a vážený občan, a do druhého dne se probudíte jako nežádoucí element určený k likvidaci, muž s cejchem smrti.

A to je přesně situace, do které píše Petr a která může dopadnout každým okamžikem i na nás a naše děti. Zdá se vám to nemožné? Pak vzpomeňte na Joba, jak jediný den změnil celý jeho život. Přišel o vše, co měl. Nejen o majetek ale i o syny, dcery a čeleď.

I nám se může vše změnit během velmi krátké doby, Job trpěl pro svou bohabojnost, lstivý had si ho vyžádal ke tříbení.

Stane-li se to i nám, že vládní zřízení země, kde žijeme, nás dá na index jako nežádoucí element, který se musí nemilosrdně potřít všemi prostředky, potom už nepůjde o selhání tváří v tvář pokušení hříchu nezaplatit celé daně, možná přijde pokušení otevřené revolty. Kde vzít sílu v takovém čase a o co se opřít?

Petr nám dává jasnou odpověď, kvůli Pánu se poslušně podřizujte státní moci. Žijte svatě a spravedlivě, ctěte zákony své země kvůli Pánu. To je příkaz pro každého z nás, a nikdo z věřících by neměl dělat ostudu svému Pánu vzpurným chováním a porušováním zákonů. Vždyť náš Pán Ježíš dal všem jasný příklad poslušného života! A to pro oba případy útlaku, od lidí, i od samotné státní moci.  

• Matouš 22:15-21 Tehdy farizeové šli a radili se, jak by Ježíšovi nějakým slovem nastražili léčku. 16  Poslali za ním své učedníky s herodiány, aby řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdivý a učíš cestě Boží podle pravdy; na nikoho se neohlížíš a nebereš ohled na postavení člověka. 17  Pověz nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?" 18  Ale Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: "Co mě pokoušíte, pokrytci? 19  "Ukažte mi peníz daně!" Podali mu denár. 20  On jim řekl: "Čí je tento obraz a nápis?" 21  Odpověděli: "Císařův." Tu jim řekl: "Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, co je Boží, dejte Bohu."

Tolik Pán Ježíš v případě, kdy se ještě nejednalo o útok ze strany státní moci. I když zde vidíme jednu silně angažovanou a mocnou skupinu lidí. 

A nyní k těm, které si možná vyžádal ten lstivý had a kteří čelí daleko těžším věcem, než je pokušení jet na černo tramvají, či krátit daně. Těm, kterým se nepřítelem stává nejen lstivý soused, či určitá byť vlivná skupina lidí, ale celý stát v čele s vládou. I těm zanechal náš Pán ještě mocnější příklad zaznamenaný v Písmu.

Cožpak nám druhý žalm neříká o srocení celých národů, králů a vládců proti Kristu? Nebyl to král Herodes a Pilát místodržící císařův. Nebyla to židovská velerada rozhodující v Izraeli o náboženských otázkách, ale nejen o nich?

• Žalm 2:1 Proč se pronárody bouří, proč národy kují marné plány? 2  Srocují se králové země, vládcové se spolu umlouvají proti Hospodinu a pomazanému jeho:

Ano, celý tehdy známý svět povstal proti Kristu jako jeden muž, aby ho zničil, ale On zůstal pokorným. Je to paradox, Ježíš je ve skutečnosti tím jediným, který mohl udeřit pěstí do stolu, ale On nás učí pokoře a lásce.

• 1 Petrův 2:20 Jaká však sláva, jestliže budete trpělivě snášet rány za to, že hřešíte? Ale budete-li trpělivě snášet soužení, ač jednáte dobře, to je milost před Bohem. 21  K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. 22  On `hříchu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest´. 23  Když mu spílali, neodplácel spíláním; když trpěl, nehrozil, ale vkládal vše do rukou toho, jenž soudí spravedlivě.

A tak platí, že každá ovečka Kristova má žít pokojný a svatý život, poslušný zákonům dané země a to dokonce i v případě, kdy samotný státní aparát a výkonná moc se stanou vůdčím principem v pronásledování křesťanů.

Chápejme tato slova dobře. Bůh po nás v žádném případě nechce, abychom bezúčelně trpěli! Ani po nás nechce, abychom poslechli každý zákon. Jsou a mohou být zákony, které by každý křesťan měl veřejně označit za zvrácené a nemorální. Vzpomeňme na Norimberské zákony, které v nacistickém Německu označili celou jednu skupinu lidí za lidi podřadné, nemající právo na ochranu státu a společnosti, nemající nárok a právo na život! Takový zvrácený „zákon“ je v příkrém rozporu se zákonem Božím. Ten nemusíme poslechnout. Můžeme a musíme mu čelit formou občanské neposlušnosti, ale forma, kterou volíme, musí být Boží formou. Žádné atentáty, ani revoluce, ani občanské války u Krista neuvidíte. Když viděl tvrdost srdcí farizejů a to, jak špatně vykládají sabat, co učinil, prostě prokázal milosrdenství, ale farizeje nezbavil moci, tak, že by použil tu svou. 

• Matouš 12:9  Odtud šel dál a přišel do jejich synagógy. 10  A byl tam člověk s odumřelou rukou. Otázali se Ježíše: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat?" Chtěli ho totiž obžalovat. 11  On jim řekl: "Kdyby někdo z vás měl jedinou ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl? 12  A oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře." 13  Potom řekl tomu člověku: "Zvedni tu ruku!" Zvedl jim, a byla zase zdravá jako ta druhá. 14  Farizeové vyšli a smluvili se proti němu, že ho zahubí.

To jak farizejové a zákoníci vykládali sabat, je příkladem špatného, převráceného zákona. A Pán ho neuposlechl. Ale nezaútočil silou a nesvrhl tu kastu, která zákon překrucovala. Pomohl, uzdravil a odešel, i když věděl, že si střádá jejich hněv a jednoho dne se tento hněv projeví hrozným skutkem, majícím pro Něho strašné důsledky!

Pokud se staneme terčem pronásledování ze strany lidí, nebo i celého státu, musíme mít na zřeteli na prvním místě slávu Boží. Poslechnout svévolníky, nebo zvrácený zákon znamená činit Bohu ostudu. Ale vzepřít se tomu a použít k tomu lidské, světské prostředky, to také znamená, že sláva Boží utrpí naším jednáním.

Kristus nezbavil vlády a mocnosti moci použitím hrubé, agresivní síly, kterou by mohl jako Syn Boží použít. Jeden anděl pobil za noc 185 000 vojáků. Co teprve 12 legií andělů, které Pán mohl povolat svým jediným slovem, dokonce svou jedinou myšlenkou! To by byl masakr. Ale Pán Ježíš použil sílu lásky, pokory a poslušnosti, a to je mnohem víc! To je skutečná moc, která láme okovy temnoty. Vše vložil do rukou toho, kdo jedná a soudí spravedlivě, do rukou svého Otce. Šel cestou kříže, útlaku a pronásledování od lidí i státní moci. Šel raději cestou tělesného utrpení a potupné smrti, než aby uvedl v posměch slávu svého Otce.

• 1 Petrův 4:1 Když tedy Kristus podstoupil tělesné utrpení, i vy se vyzbrojte stejnou myšlenkou: Ten, kdo trpěl v těle, skoncoval s hříchem.

Podřiďte se tedy kvůli Pánu každému lidskému zřízení! Jste cizinci na této zemi. Nedělejte svému království ostudu. Jako občané nebes ctěte svého Krále tím, že se v cizině budete chovat vzorně. Nevzbuzujte pohoršení a nedávejte záminku lidem ve světě, aby uváděli v pohanu vás, zemi, ze které pocházíte a Krále a Pána té země. Ďábel i svět čekají na každou takovou šanci.

odkazy: Jk 1,2–4; Mt 22,15–21; Ž 2,1–2; 1 Pt 2,20–22; Mt 12,9–14; 1Pt 4,1;

3) Vládcové, jako Bohem delegovaná autorita a ustanovený řád

Celý svět je pod mocí Zlého, celý svět je ve vzpouře proti Bohu a cizince z nebes bedlivě sleduje a čeká na každé jejich selhání, které by mohl použít k pohanění Krista a Boha. A Mohlo by se tedy zdát, že zde proti sobě stojí dvě rovnocenná království a bod, který by chtěl nyní rozebírat, jakoby tím postrádal logiku a pravdivost.

Bod, který mluví o tom, že skutečným a jediným Pánem, vládcem i tohoto vzbouřeného světa, je Bůh a nikdo jiný!

a) Bůh je Bohem řádu 

Genesis 1:1  Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. A potom to pokračuje. Bůh učinil to a to. Dal povstat tomu a tomu. O čem mluvím? Mluvím o Stvořiteli, o svrchovaném Pánu, který dal všemu povstat a vše stvořil podle své odvěké moudrosti. Stvoření má řád! Řád, který promlouvá a svou promluvou oslavuje svého Tvůrce. Žalmista říká v:

• Žalmy 74:16  Tobě patří den, i noc je tvoje, tys upevnil světlo noci i slunce, 17  ty sám jsi vytyčil veškerá pomezí země, vytvořils léto i zimu.
• Přísloví 30:4  Kdo vystoupil do nebe i sestoupil? Kdo si nabral vítr do hrstí? Kdo svázal vody do pláště? Kdo vytyčil všechny dálavy země? Jaké je jeho jméno a jaké je jméno jeho syna? Vždyť je znáš.

Bůh učinil nebesa i zemi, a vše v nich podmínil řádu, který v nich ustanovil, aby podle něj a v něm trvaly. Bůh je Bohem řádu, ne chaosu a na tom nic nezmění, že se část bytostí na nebi i na zemi tomuto řádu a tím svému Stvořiteli vzbouřili.

b) Bůh je Bohem výkonné moci

Příroda má v našem světě řád, přesto, že je padlá a svět lidí má řád, přestože je ve vzpouře a poničený hříchem.

• Skutky apoštolské 17:26  On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo, aby přebývalo na povrchu země, určil pevná roční údobí i hranice lidských sídel.
• Římanům 13:1  Každý ať se podřizuje vládní moci, neboť není moci, leč od Boha. Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha:2  takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se Božímu řádu. Kdo se takto vzpírá, přivolává na sebe soud. 3  Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly.

Vidíme zde tedy, že vyučování Petra je v souladu s vyučováním Pavla z listu Římanům, ze 13. kap. A můžeme se radovat, protože je nám to potvrzením jednoho zdroje, jedné a té samé inspirace Duchem Božím.

Podřizujeme-li se vládcům, které delegoval Bůh, podřizujeme se tím Jemu samotnému. A naopak, kdo tvrdí, že poslouchá Boha, a přitom porušuje zákony země, ve které žije, lže sobě i ostatním! O takovém člověku je nutno pochybovat, zda zná Boha! Jen nemorální, zvrácené zákony, které odporují příkře zákonům Božím, jsou zákony, které nás nezavazují k poslušnosti, naopak máme nazvat věci pravým jménem a neřídit se jimi.

Chcete jeden dnešní příklad? Zákon o registrovaném partnerství. Tímto zákonem Boha nikdo ctít nemůže, tímto zákonem Boha jen tupíme. Kdo ctí tento zákon, rouhá se Bohu. Budete-li schvalovat tento zákon, činíte Bohu ostudu, zapíráte svou víru i svého Stvořitele a Spasitele.

A tak ctěme Bohem ustanovený řád, ctěme vládu naší země, modleme se za výkonnou moc v naší zemi, aby měla moudrost od Boha a nevzpírala se Jeho zákonům. Aby neschvalovala zákony, které jsou proti Bohu. A když bezbožné zákony přijme, nazvěme věci pravým jménem a neřiďme se takovým bezbožným zákonem! 

c) Bohem ustanovená vláda, trestá, kárá, ale také odměňuje a chválí

Petr zde také mluví o tom, že vládu Bůh ustanovuje proto, aby dohlížela na zákon, trestala ty, kteří ho porušují a chránila i odměňovala ty, kteří jednají dobře. A tak dodržujeme-li zákon pro slávu Boží, nemáme se čeho bát, protože odsouzení výkonné moci není namířeno proti nám. Naopak výkonná moc odměňuje a zahrnuje pochvalou občany ctící zákony země! I zde Petr potvrzuje Pavla a naopak.

• Římanům 13:3  Vládcové nejsou přece hrozbou tomu, kdo jedná dobře, nýbrž tomu, kdo jedná zle. Chceš, aby ses nemusel bát vládnoucí moci? Jednej dobře, a dostane se ti od ní pochvaly.

A tak platí, že není vlády, než od Boha, a Bůh tento řád ustanovil jako požehnání pro lidstvo.

Kdo miluje Boha, neprotiví se tomuto řádu. Naopak požívá tohoto požehnání ochrany a odměny pro ty, co žijí občansky bezúhonný život. A to je důležité, to vědomí, že budete-li žít poslušní vládnímu zřízení, dostane se vám od něj pochvaly a každý to bude moci vidět.

• Matouš 5:16  Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.

odkazy: Gn 1, 1; Ž 74, 16; Př 30, 4; Sk 17, 26; Ř 13, 1 – 3; Ř 13, 3; Mt 5, 16; 

4) Dobré (svaté) jednání podle vůle Boží, jako odpověď

a) V kontextu veršů 11 a 12, osobní svatost, jako nejlepší zbraň a odpověď na pronásledování a pohanu.

Ve verších 11 a 12 mluvil Petr o tom, že náš dobrý způsob života otevírá pohanům oči, aby uzřeli Boží slávu a dobrotu a mohli vzdát Bohu chválu. A my jsme si v minulém kázání řekli, že svatost Božího lidu je nejlepší zbraní a odpovědí evangelia. Dnes nám v 15 verši Petr tuto pravdu znovu opakuje, jen jinými slovy. Říká: Boží vůlí je, aby vaše dobré činy, dobré jednání umlčovalo nevědomost svévolníků. A můžeme se na toto umlčování podívat ve dvou rovinách.

Ta první je, jak uvádí americký kazatel Mc Arthur, že svým dobrým jednáním, za které se vám dostává pochvaly od vládní moci, vezmete vítr z plachet všem, kteří vás nemohou pro vaši víru vystát a hledají každou záminku, proti Kristu a evangeliu. Prostě tváří v tvář vašemu příkladnému životu nebudou moci nic říci.

b) a také, jako dobrý příklad k učení a následování, těm, kdo touží po spravedlnosti

A tou druhou rovinou může být a také je právě ta rovina naznačená Petrem ve 12 verši. Jednání nerozumného svévolníka, jeho ústa, bude jednou provždy umlčeno, když mu Bůh milostivě v den navštívení otevře oči. Pak budou ústa svévolníkova umlčena a místo nich se znovuzrodí srdce a ústa chvály.

Apoštol Jan píše v šesté kapitole svého evangelia tato slova:

• Jan 6:45  Je psáno v prorocích: `Všichni budou vyučeni od Boha´. Každý, kdo slyšel Otce a vyučil se u něho, přichází ke mně.

My všichni víme, že vše, co se dělo v našich životech před naším znovuzrozením, si Svrchovaný a dobrotivý Bůh použil k tomu, aby nás vyučil, otevřel naše oči a přivedl před kříž Kristův. On nás vyvolil před stvořením světa. A mohli bychom říci, že čím více se naše svévole a hřích proti němu ve vzpouře pozdvihovali, tím více nás Jeho láska a milosrdenství k Němu přitahovali. Totiž ke Kristu a ke kříži. Bůh nám postupně odhaloval pravdu o nás a o Něm. Ukazoval nám nespravedlnost naši i světa a probouzel v našich srdcích touhu po spravedlnosti, skutečné spravedlnosti. Jeho spravedlnosti!

Vzpomínám si, jak někdy kolem mého 23 roku života jsem potkal pár mladých lidí, kteří mi řekli, že se znají od základní školy. V podstatě od první třídy, od Osmé třídy spolu chodili, vzali se a měli spolu rodinu. V tu dobu jsem již začínal žít odděleně od své první rodiny, ten vztah už byl v troskách, i když jsme to poté ještě zkoušeli. Měl jsem v tu dobu velkou skepsi k manželství a k rodinnému životu. Věděl jsem, že tu chybu již nikdy nezopakuji, ale těmto mladým manželům jsem záviděl jejich věrnost a stabilní pevný vztah. Záviděl jsem jim jejich pokojné štěstí a spekuloval, jak je to možné, že oni vytrvávají, zatímco vztahy všech jejich vrstevníků kolem nich se hroutí. Byli to věřící, znovuzrození lidé. Jsou spolu dodnes a věřím, že stále milují Beránka. Poté jsem poznal ještě jeden takový křesťanský mladý manželský pár. A jejich dobré jednání týkající se jejich manželského života, a nejen jeho, umlčovalo mé nemoudré žvanění a jednání. I když to trvalo ještě deset let, než byl svévolník ve mne umlčen jednou provždy, tím, že mi Bůh dal milost zemřít s Kristem a v Kristu na kříži Golgaty.

Dobré jednání vás všech milované děti Boží, je tou nejlepší obranou evangelia proti bezbožným. Dobré jednání vás všech, drahé ovečky Kristovi, je světlem v temnotách, a ukazatelem cesty všem těm, které Bůh povolává, kteří jsou Bohem milováni a Jeho zákonem vyučováni, vychováváni a přiváděni ke Kristu.

odkazy: J 6, 45

A to je dokonalá dobrá Boží vůle pro nás! Amen.