Pastýřské srdce Božích služebníků 1 Tes 3,1-10

 

 Pastýřské srdce Božích služebníků (1 .Tesalonickým 3,1-10)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 27. července 2025 

Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. Jan 10:11  

 

1. Úvod: Nejvyšší Pastýř

Pokoj vám, Kristem Ježíšem milovaní i vám, milí přátelé, hosté. Být Kristem milovaný je vskutku ta nejnádhernější výsada člověka, jaká se kdy o někom může říci, protože takové prohlášení samotného Boha přináší věčný život tomu, komu Bůh odpustil hříchy. Jak poznáme, jestli jsme Kristem milovaní? Jak poznáme, že už nejsme lidé, kteří si střádají Boží hněv pro den soudu, tak jako každý, kdo se rodí do tohoto světa? Můžeme mít vůbec takovou jistotu?

Písmo nás nenechává na pochybách. Jestliže nás Bůh miluje spasitelnou láskou, pak i my milujeme jeho. A naše láska k Bohu se pozná jedním jediným jistým znamením: poslušností Božímu slovu. A jsme-li poslušní, pak nám Duch svatý, třetí osoba Boží trojice, dosvědčuje v našem srdci, že jsme Boží děti (Ř 8,13-16). Kéž dnes poznáváme lásku Pána Ježíše a odpovíme na ni láskou, vděčností a uctíváním tak, jak jemu se líbí. Znát lásku Pána Ježíše znamená být pod jeho péčí a vedením. V Písmu máme v Janově evangeliu krásný obraz Pána Ježíše jako Pastýře, který pečuje o ovečky, o lidi, které si koupil svou převzácnou a drahou krví.

• J 10:7-15 Řekl jim tedy Ježíš znovu: "Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce. 8 Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči. Ale ovce je neposlouchaly. 9 Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn, bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. 10 Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti. 11 Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. 12 Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání. 13 Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží. 14 Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, 15 tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce.

 

Pán Ježíš, ten nejvyšší Pastýř povolává do své služby další podpastýře, aby pečovali o Boží stádo. Jak vypadá srdce takových pastýřů? Podle čeho se pozná pastýř Božích oveček? Za jaké oblasti v charakteru pastýřů, které nám v církvi Pán dal, se máme modlit? A v jakých vlastnostech se my sami potřebujeme více podobat pastýřskému srdci Pána Ježíše? Náš dnešní oddíl z 1. listu Pavla, Silase a Timotea do Tesaloniky nám v tom pomůže.

 

2. Sedm znaků pastýřského srdce

Otevíráme dnes opět společně 1. list do Tesaloniky. Apoštol Pavel jej spolu se Silvanem a Timoteem píší mladé církvi, kterou před časem Pán Bůh povolal k životu v Kristu skrze kázání evangelia těchto věrných bratří ve městě. Pro závist a hněv místních židů, který vyústil v pobouření celého města proti učedníkům, museli odejít z Tesaloniky, a tak byli odtrženi od nově narozené církve těch, kteří vyznávali, že Ježíš Kristus je Bohem poslaný Spasitel a Vykupitel všech, kdo vírou přijali jeho oběť smíření za svou. Jak rád by Pavel zůstal s nově z víry narozenými křesťany v Tesalonice! Jak láskyplně jim touží pomáhat v poznávání Pána, aby jejich víra rostla. Jak se radoval z obrácení a prvních krůčků víry Božích dětí v Tesalonice. Ale byli rozděleni. Pavel musel z města pryč. Jako je srdcervoucí pohled na maminku, kterou odtrhnou od právě narozeného dítěte, tak v srdci apoštola Pavla zeje nyní prázdné místo. Ano, je pravda, že byli od sebe odtržení tělem, ale ne Duchem.

• 1Te 2:17 Bez vás, bratří, byli jsme jako sirotci, i když to bylo nakrátko a jen tělem, ne srdcem; tím usilovněji jsme vás toužili spatřit.

Jako sirotku chybí ti, ke kterým patří, jeho rodiče, tak se nyní cítí apoštol. Takové rodinné pouto mezi ním a tesalonickou církví panuje. Už jsme to viděli ve 2. kapitole:

• 1Te 2:7 … jsme mezi vámi laskaví, jako když matka chová své děti.
• 1Te 2:11-12 Víte přece, že jsme každého z vás jako otec své děti napomínali, povzbuzovali a zapřísahali, abyste vedli život důstojný Boha

 

 Nemůže být s nimi, a proto jim píše tento dopis. A Pán Bůh nám, současné církvi, skrze tento dopis ukazuje nádherný obraz srdce, které má Boží podpastýř apoštol Pavel po vzoru Pastýře pastýřů, Pána Ježíše Krista, pro ty, kteří mu byli svěřeni do péče. Proč nám Pán dává nahlédnout do pastýřského srdce apoštola Pavla? Proč stojí za to soustředit se dnešního rána a studovat náš oddíl? První důvod je: Ano, aby každý muž, který je povolaný za staršího místní církve rozuměl, kam má růst ve svém vlastním charakteru a způsobu služby. Starší církve mají v popisu své služby církvi právě takovou pastýřskou péči:

• Sk 20:28 Dávejte pozor na sebe i na celé stádo, ve kterém si vás Duch svatý ustanovil za strážce, abyste byli pastýři Boží církve, kterou si Bůh získal krví vlastního Syna.

Ale ne všichni jsme povoláni za starší, kteří mají pást Boží církev. Druhý důvod tedy je, abychom věděli, za co se modlit pro naše starší a také pro další bratry ve sboru, aby i oni rostli do takového charakteru, do takového srdce a jednoho dne, pokud je Pán k tomu obdarovává a povolává a církev to rozpoznává, stali se oni staršími místní církve, našeho sboru. A třetí důvod je, že v životě apoštola Pavla vidíme sedm znaků pastýřského srdce, kterými bychom se měli vyznačovat my, všichni křesťané ve sboru. Proto je to Boží slovo pro nás pro všechny, celý místní sbor a zároveň pro každého jednoho v církvi. Jaké srdce tedy prokazuje apoštol Pavel? Za co máme prosit pro naše starší v církvi? O co máme prosit pro další bratry, aby vyrostli do vedoucích církve, do starších? V jakých oblastech musíme každý růst, abychom jednoho dne

• Ef 4:13 dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.

Podívejme se tedy na první ze sedmi oblastí, na kterých to uvidíme na příkladu apoštola Pavla.

 

1. Pastýřské srdce je starostlivé (v. 1a)

• 1Te 3:1 Když jsme to již nemohli déle vydržet, rozhodli jsme se zůstat v Athénách sami

Apoštol Pavel a Silas museli odejít z Tesaloniky, protože představení města chtěli uvěznit Jásona, jednoho z nově obrácených bratří v Tesalonice a spolu s ním další křesťany. Čteme o tom ve Sk 17,8-9. Ale když byla zaplacena kauce, byli propuštěni. Podmínkou pro propuštění bylo kromě zaplacení peněz také zjevně to, že Pavel a Silas odejdou z Tesaloniky. A jestli k tomu také patřila pohrůžka, že pokud se do Tesaloniky vrátí, budou místní křesťané opět pronásledováni a odsouzeni, můžeme rozumět Pavlově lítosti z 1Te 2,18:

• 1Te 2:17-18 Bez vás, bratří, byli jsme jako sirotci, i když to bylo nakrátko a jen tělem, ne srdcem; tím usilovněji jsme vás toužili spatřit. 18 Proto jsme vám chtěli přijít, já Pavel víc než jednou, ale satan nám v tom vždy zabránil.

 Odešel tedy přes Beroju do Atén (Sk 17,15). Ale ti nově z víry narození křesťané, kteří uvěřili na základě jeho zvěstování evangelia, ti museli v Tesalonice zůstat! A šlo jim o život! Židé spolu s pohany v Tesalonice jim brání kázat lidem cestu spásy (1Te 2,16) a čelí možnému uvěznění a odsouzení. Obžaloba před městským soudem je už jednou vinila z porušení císařova nařízení. Byli obviněni z velezrady proti majestátu říše – císaři; protože tvrdili, že pravým králem je Ježíš (Sk 17,7). Jak by nyní chtěl být Pavel s nimi. Mohl by je posilovat tím, že by jim vykládal, jaký je Bůh, kterému uvěřili – všemohoucí, který má moc nad vládci, protože to On naklání jejich srdce, kam chce.

• Př 21:1 Královo srdce je v Hospodinových rukou jako vodní toky; nakloní je, kam se mu zlíbí.

Jak vzdálený je postoj jeho srdce k Tesalonickým od takzvaných zvěstovatelů evangelia, kteří by si chtěl jen udělat čárku za každého člověka, kterému řekli evangelium. A nic víc. Pavel miluje lidi, kteří uvěřili Kristu. Jako by je on porodil, jako jejich matka, jako jejich duchovní otec. Jsou nyní spojeni jednou vírou v jednoho Spasitele, jednou láskou, která má svůj zdroj v nádherném čistém Bohu, který rád vychovává své děti, aby měly podíl na jeho svatosti, a tak se radovaly po celou věčnost. Pavel přes Beroju došel až do Atén. Odtud poslal Timotea zpět do Tesaloniky a znovu se s ním shledal v Korintě, kam mu Timoteus přinesl zprávy o zápase mladé církve v Tesalonice. Pavlovo pastýřské srdce bylo starostlivé o křesťany v Tesalonice.

 

2. Pastýřské srdce je obětavé (v. 1b-2a)

Jeho láska k Tesalonickým však nebyla jen ve slovech. Prokázala se také v Pavlově obětavosti.

• 1Te 3:1 Když jsme to již nemohli déle vydržet, rozhodli jsme se zůstat v Athénách sami 2 a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v evangeliu Kristově, aby vás utvrdil a povzbudil ve vaší víře,

Pro tesalonické byl ochoten i postrádat společenství bratří – Timotea a Silase. Toho poslal do Makedonie, snad do Filipis. Slovní spojení „zůstat sami“ se překládá také jako zůstat opuštěný nebo zapomenutý a v dobové literatuře dokonce jako zanechat někoho po sobě, když jiný umře.
Ano, Timoteus nebyl pro Pavla jen někdo, koho na chvíli potkal a pak se zase jejich cesty rozešli. Ne od Sk 16, kde se poprvé v Lystře setkali, stali se z nich nejen spolupracovníci na díle evangelia, ale opravdu spolubojovníci pro evangelium a věrní přátelé. Nejednou Pavel o Timoteovi v Písmu mluví jako o svém synu ve víře (1Tm 1,2) nebo dokonce jako o milovaném synu (2Tm 1,2).  A nebyl to jen jednostranný vztah. Vždyť Timoteus sloužil evangeliu spolu s Pavlem jako syn s otcem (Fp 2,22). Prošli spolu mnohou radostí, když se lidé obraceli po jejich kázání evangelia ve Filipis, potom v Tesalonice a v Beroji. Prošli spolu i utrpením pro evangelium, (Žd 13,23). Oba, Pavel i Timoteus okusili vězení pro víru v Krista. I poslední list, který od Pavla v Novém zákoně máme, je určený právě Timoteovi. Byli to věrní spolupracovníci na díle evangelia až do poslední chvíle Pavlovy pozemské pouti a služby.  A teď tohoto milovaného syna ve víře poslal do Tesaloniky a zůstal sám v Aténách. Služba církvi a evangeliu je důležitější, než osobní touhy a preference služebníka evangelia. Křesťané v Tesalonice potřebují posílit a povzbudit. Raději Pavel ponese „škodu“, hlavně, když jim může posloužit. Jestliže tě Bůh volá ke službě, nehleď na svoje touhy, ale služ druhým ke spasení a růstu do Krista.

 

3. Pastýřské srdce je soucitné (v. 2b-4)

• 2 a poslali jsme Timotea, našeho bratra a Božího spolupracovníka v evangeliu Kristově, aby vás utvrdil a povzbudil ve vaší víře, 3 aby se nikdo nedal zviklat v těchto souženích; neboť sami víte, že to je náš úděl.  4 Když jsme byli u vás, předpovídali jsme vám, že na nás přijdou soužení; a to se také, jak vidíte, stalo.

Proč Pavel Timotea poslal do Tesaloniky?

• aby tesalonické utvrdil ve víře (v. 2b)

Jak můžeme někoho utvrzovat ve víře? Jedině tak, že mu budeme pomáhat vidět čím dál lépe pravdu evangelia. Že to, co říká Písmo, je realita kolem nás – např. padlý svět, který se dosvědčuje všudypřítomným hříchem. Nebo pravdu o stvoření světa – že jej stvořil Všemohoucí Bůh a důkazy o tom máme kolem sebe v přírodě, v člověku i ve vesmíru. Timoteus šel tesalonické utvrzovat ve víře, aby v nich byl zformován Kristus.

• Ga 4:19 Znovu vás v bolestech rodím, dokud nebudete dotvořeni v podobu Kristovu.

 

• aby je povzbudil ve víře (v. 2b)

Jak můžeme povzbuzovat ve víře? Připomínáním, co Boží slovo říká o Bohu, o nás jeho dětech, i o konečném vítězství Pána Ježíše. Ukazujeme na vytrvalost svatých, kteří nás již předešli na cestě do slávy – např. 11. kapitola listu Židům. Připomínáme z Písma, zaslíbení o vykoupení, o nové zemi a novém nebi… Pavlovy nebylo jedno, čím tesaloničtí procházejí, jaké pronásledování a útrapy na ně doléhají. Ví, že potřebují utvrdit ve víře, protože by mohla v tom tlaku světa povolovat. Ví, že potřebují povzbudit, aby neuvadali na cestě za Ježíšem, ale

• Ef 1:18-19 a osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu 19 a jak nesmírně veliký je ve své moci k nám, kteří věříme.

Timoteus šel, aby tesalonické vedl do hlubin poznání jejich Pána a Spasitele a tím jim přinesl povzbuzení i uprostřed tísně. Křesťanská církev je varována, že pronásledování nutně musí přijít. Pán nám to řekl a zároveň povzbuzuje, že cena, kterou zde platíme je nesrovnatelná s budoucí slávou, která přijde. 

• Mt 5:11-12 Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. 12 Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.

Křesťanské srdce je soucitné, je pastýřské, protože samo zná péči svého Spasitele Ježíše a Utěšitele Ducha svatého, který pravdu o Kristu a jeho díle přináší do našeho srdce. V žádné místní církvi není nedostatek příležitostí, jak můžeme bratru či sestře posloužit, upevňovat je a povzbuzovat ve víře v Kristovu lásku.

 

4. Pastýřské srdce ochraňuje (v. 5)

 

• 5 A tak když jsem to již déle nemohl vydržet, poslal jsem Timotea, abych poznal vaši víru, zdali vás snad pokušitel nesvedl, takže by naše námaha vyšla naprázdno.

Satan vskutku obchází jako lev řvoucí a

• 1Pt 5:8 … hledá, koho by pohltil.

Ten zlý je vždy připravený zpochybňovat pravdu Božího slova. Bude našeptávat: tomu bys přece nevěřil… anebo bude předkládat naší mysli myšlenky, o kterých bude tvrdit, že jsou lepší než biblická pravda. Ale věřit mu, místo věřit Pánu a jeho slovu, to je nejkratší cesta do zahynutí. Kolikrát si ten zlý používá dokonce naše nejbližší, aby křesťana odvrátil od pravdy evangelia. Vzpomenete si na manželku milého Poutníka v Bunyanově knize Cesta poutníka? Nevěřila mu, když jí říkal, aby se také zachránila před zkázou jejich města a před zahynutím, a ještě ho přesvědčovala, že blázní. I spolu s dětmi se mu smála. Jak mohl Timoteus ochránit tesalonické před tím zlým? Písmo nám pomáhá s odpovědí:

• 1Pt 5:9 Vzepřete se mu, zakotveni ve víře, a pamatujte, že vaši bratří všude ve světě procházejí týmž utrpením jako vy.
• Fp 2:16 držte se slova života, abych se vámi mohl pochlubit v den Kristův, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.

Držte se Božího slova. Ono je světlo pro naše nohy i když nevidíme na krok na své cestě. Ale křesťan se učí chodit důvěrou Bohu a jeho slovu a ne tím, co má před očima.

• Ž 119:105 Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku.

Proto tolik čteme a vysvětlujeme Boží slovo zde v církvi. To je středobod našeho uctívání Pána, protože z něj celé uctívání, jeho obsah i způsob, vychází. Ať jde o kázání, vyučování, společný zpěv žalmů, chval a duchovních písní i společná modlitba. Památka Večeře Páně i křest nově narozených z moci Ducha svatého.

 

5. Pastýřské srdce se raduje z víry druhých (v. 6-8)

• 6 Nyní však přišel Timoteus od vás a přinesl radostnou zprávu o vaší víře a lásce i o tom, jak na nás stále v dobrém vzpomínáte a toužíte nás spatřit stejně jako my vás. 7 Tak jste nás, bratří, ve vší naší tísni a soužení potěšili svou vírou. 8 Nyní jsme zase živi, když vy pevně stojíte v Pánu.

Jaké osvěžení pro Pavlovu duši to muselo být! Sám v Aténách a potom v Korintě zažíval odmítnutí lidí, kterým kázal. Ve městě se mu filosofická smetánka Atén vysmála, nadávali mu a zesměšňovali: je to nedovzdělanec, mluvka a žvanil. A když ho pozvali do své „talkshow“ na Areopagu, kde přicházeli lidé, aby se dozvěděli něco nového

• Sk 17,32 jakmile uslyšeli o vzkříšení z mrtvých, jedni se mu začali smát a druzí řekli: "Rádi si tě poslechneme, ale až někdy jindy."

Mnoho odmítání, mnoho pronásledování pro to slovo evangelia. Kdo by se neobával i o ty, kteří čerstvě vyznali Krista, ale nyní musí čelit takovému tlaku. Ale tesaloničtí obstáli! Jejich láska a zvěst o jejich víře v Krista se rozletěly po celé zemi! Místo modlám nyní slouží živému, skutečnému Bohu a očekávají příchod jeho Syna, který zachraňuje od Božího hněvu. Co víc mohlo Pavla potěšit, než že vidí jak jeho

• 1K 15:58 … práce není v Pánu marná.

Sami víte, jak skličující je, když se v neděli v církvi sejde jen hrstka lidí. Co se děje v životě těch, kteří nepřišli? Zažívají těžkosti, pro které snad jejich víra slábne? Vzdalují se Bohu, protože je snad více láká svět? Nesvedl je snad pokušitel? Mají starosti světa za důležitější než Boží přítomnost v církvi? Ale když přijde zpráva, že se drží evangelia, jaká to úleva. Dokonce i když to byla nemoc, která je odloučila od společenství, není to k duchovní smrti, i když tělo je slabé. Je to Boží dar, že se můžeme v církvi sdílet o zápasech své víry a být navzájem povzbuzeni, když bratr nebo sestra dosvědčují, jak při nich Pán stál, i když je třeba lidé nebo síly opustily. Apoštol Pavel později bude povzbuzovat Timotea, když mu bude dosvědčovat Pánovu věrnost i přes slabost křesťanů, když mu svědčí o svém věznění v Římě:

• 2Tm 4:16-18 Při mé první obhajobě nikdo při mně nebyl, všichni mě opustili. Kéž jim to Bůh nepočítá! 17 Pán však při mně stál a dal mi sílu, abych mohl dovršit zvěstování evangelia, a slyšeli je všichni pohané; a byl jsem vysvobozen ze lví tlamy. 18 Pán mě vysvobodí ze všeho zlého a zachová pro své nebeské království. Jemu patří sláva na věky věků, amen.

Dávejte bratřím a sestrám v církvi důvod k radosti tím, že s námi budete sdílet svědectví o Kristově věrnosti ve vašich zkouškách. Přinesete mnohou radost a povzbuzení druhým.

 

6. Pastýřské srdce je vděčné Pánu (v. 9)

• 9 Jakou chválou se můžeme Bohu odvděčit za všecku tu radost, kterou z vás máme před jeho tváří?

To svědectví o Boží lásce v zápasech církve a svědectví o tom, jak se tesaloničtí drží evangelia přes všechen útisk a hrozby lidí ve městě, nemůže vést jinam než ke chvále Pánu! Že Pán Bůh obdarovává své děti Kristovou spravedlností a v Kristu Ježíši vydal sám sebe do rukou bezbožných lidí, aby se mu vysmívali, tupili ho a mučili, aby ho nakonec jako nejhoršího zločince přibili na potupný kříž, který volal:  Proklatý, od Boha proklatý, kdo visí na dřevě! to je nad veškeré chápání člověka. Zůstává nad tím rozum stát a není jiné odpovědi než věčná chvála. Proto svatí v nebi bez přestání uctívají Pána, když volají:

• Zj 4,8 dnem i nocí volají: "Svatý, svatý, svatý Hospodin, Bůh všemohoucí, ten, který byl a který jest a který přichází."

A zpívají chválu Pánu

• Zj 15,3 … píseň Božího služebníka Mojžíše a píseň Beránkovu: "Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, Pane Bože všemohoucí; spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národů.

Chvála naplňuje srdce Božích služebníků, když slyší o Boží lásce v životě církve. Naše chvála dnes je příslibem nádherné chvály nebes. Co dnes začíná, bude mohutnět, až naplní celé nové stvoření a všechno bude chválit nádherného Pána Boha a naše radost bude úplná.

 

7. Pastýřské srdce se přimlouvá (v. 10)

Apoštol Pavel směřuje ve své radosti z Božího jednání mezi Tesalonickou církví od chvály k prosbám, k modlitbě.

 

• 10 Ve dne v noci vroucně prosíme, abychom vás mohli spatřit a doplnit, čeho se nedostává vaší víře.

Ještě nejsme církev vítězná. Tou budeme plně, až budeme s Pánem na nové zemi a v novém nebi (2Pt 3,13). Naše vítězství je jisté, vždyť Pán porazil smrt na kříži a Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Jestliže věříme, jsme Duchem vzkříšeni a očekáváme vykoupení našich těl. To je to druhé vzkříšení, tělesné. Jsme tedy ještě zde na zemi, jsme církev bojující. Bojujeme duchovními zbraněmi s tím, co ještě zbývá v naší tělesnosti, aby se plně podřídilo Bohu. Jsme-li tedy v duchovním boji, potřebujeme duchovní vedení, výzbroj a pomoc. Proto se Pavel modlí za tesalonické. Sám by raději už byl u Pána.

• Fp 1:23 táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem,

Byli byste také raději už u Pána? Určitě ano, že? Pavel to vidí stejně: být u Pána

… je jistě mnohem lepší;

• 24 ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás. 25 Proto pevně spoléhám, že zůstanu a budu se všemi vámi k vašemu prospěchu a k radosti vaší víry,

Pastýřské srdce to ví, a proto prosí na modlitbách za Boží církev, aby mělo příležitost a využilo příležitost ke službě církvi. Modlí se, aby rostlo ve schopnosti sloužit druhým, zato aby rostlo ve vlastní ochotě sloužit druhým. Modlí se o příležitost být s Boží církví a sloužit jí. Modlí se, aby touha jeho srdce v tom rostla.

To je 7 znaků pastýřského srdce, které nás Pán učí na životě apoštola Pavla a tesalonické církve. Kéž i my rosteme pastýřské lásce a péči o Boží církev, Každý tam, kam ho Pán povolává.

• 1Pt 5:10-11 A Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ. 11 Jemu náleží panství na věky věků! Amen.