JSME DLUŽNI SVATÉMU! 1Pt 1,13-16;

JSME DLUŽNI SVATÉMU! 1Pt 1,13-16;

1 Petrův 1:13 Odhodlaně se tedy připravte ve své mysli, buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista. 14 Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti; 15 ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. 16 Vždyť je psáno: ‚Svatí buďte, neboť já jsem svatý.‘

Motto: Římanům 8:12 A tak, bratří, jsme dlužni, ale ne sami sobě, abychom museli žít podle své vůle

ÚVOD

Pokoj  a milost v Duchu svatém od  Boha Otce i Pána Ježíše Krista! Procházíme některé vybrané texty z prvního listu Petrova. A jsme v první kapitole. Uviděli jsme, že to byl Bůh, který nás doslova znovu zplodil k novému životu a to skrze vzkříšení Pána Ježíše 1 Pt 1,3; Jsme cizinci uprostřed tohoto světa. Svět nás vidí jako něco cizorodého i nepřátelského. Vždyť jsme znovu zplozeni z Boha a máme podíl na jeho Božské přirozenosti 2 Pt 1,4; Jako svět nenáviděl Ježíše Krista, nenávidí i Jeho učedníky a následovníky. Protože leží ve zlém, leží ve lži a pravda je světu jako býku červená muleta!

• J 15:19 Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí.

Ve světě prostě nečekejte přijetí pokud skutečně chcete a následujete Ježíše Krista. Je to naprosto nepřátelské prostředí pro evangelium a všechny ty, kteří se v poslušnosti evangeliu odevzdali. Přečtu známý text, který Pavel napsal Timoteovi. Bude z Kurzova překladu NZ.

• 2 Timoteovi 3:10 Ty však víš, jaké je mé učení a celý způsob mého života a jakými úmysly jsem se vždycky dával vést. Proto jsi šel za mnou jako za svým vzorem ve víře, ve shovívavosti, v lásce, v trpělivosti. 11 Víš dobře, jak jsem byl pronásledován a jak jsem trpěl v Antiochii, v Ikonii a v Lystře. Jaká nebezpečná pronásledování jsem prožil. Ale Pán mě vždycky ze všeho vysvobodil. 12 A to nejsem jen já. Všichni, kteří chtějí zbožně žít ve spojení s Kristem Ježíšem, poznají, co je útisk a protivenství.

Právě proto Petr zdůrazňuje ve svém listu neotřesitelný základ naší naděje a našeho dědictví. To, že jsme byli vyhlédnutí na věčnosti podle věčného Božího rozhodnutí. To, že jsme byli posvěceni Duchem svatým k poslušnosti. To, že jsme byli očištěni krví Beránkovou a tak ospravedlněni jednou provždy. To, že naše dědictví je neporušitelného a nezkazitelného charakteru a je pravdivé. To, že nás v tomto nepřátelském světě střeží Boží všemohoucí, neporazitelná moc, ta samá, která vzkřísila z mrtvých, vytrhla ze spárů smrti Božího Syna!

Petr také velmi jasně vyzdvihl vzácnost a drahocennost daru víry, kterou nám Kristus získal ve svém zápase na kříži. Je nade všecky ceněné věci tohoto světa. Naše víra je víc. než poklady, zlato, drahé kameny, všelijaké skvosty, moc politická, či vojenská síla. Ani věhlas, známost a obdiv všech lidí neobstojí vedle naší víry. Nic z toho nás nevykoupilo, ale mnohem drahocennější krev Beránka Božího, svatého Boha v těle člověka, tou jsme koupeni! Takže.

1. Jste cizinci ve zlém světě
2. Podle věčného Božího rozhodnutí na minulé věčnosti
3. Vaše dědictví je jisté, nezničitelné
4. Boží svrchovaná moc vás střeží ke spáse

Není to nádherné a velkolepé? Petr vybudoval pevný základ pro to, o čem budeme dnes hovořit. Dnes budeme ve verších 1 Pt 1,13-16. A chtěl bych ukázat tyto věci.

Že Pavel má v Ř 8,12 pravdu, když říká: A tak, bratří, jsme dlužni, ale ne sami sobě, abychom museli žít podle své vůle. Že náš boj začíná v naší mysli. Že tou nejdrtivější zbraní, která drtí síly nepřátel je Boží milost přicházející v kříži Ježíše Krista. Že žít křesťanský život bez poslušnosti je protimluv. Že jde o zápas a úsilí po celý náš pozemský život. A že v Kristu je člověk obnovený k Božímu obrazu, což znamená život ve spravedlnosti a v pravdě, který ukazuje na Boží svatost, dobrotu a lásku!

Odkazy: J 15,19; 2 Tm 3,10-12;

UPEVNĚTE A OPEVNĚTE SVOJI MYSL PRAVDOU

1. Pevná bedra střízlivé mysli

Petr začíná u naší mysli a říká: Odhodlaně se tedy připravte ve své mysli,

A mnohem výstižnější je studijní překlad. Mluví o tom, že máme přepásat bedra své mysli! A slovo bedra je velmi důležité. Co jsou bedra? Bedra je část zad, která začíná od obratlů pod hrudním košem a končí na úrovni kostrče. Jde o střed těla, těžiště, místo základu síly. Je to nejvíce namáhaná část těla, která nese vše. Jakoukoli zátěž v práci při zvedání a nošení břemen schytáváte nejvíce do beder. Proto musí být tento střed těla velmi silný. Když není, tělo se křiví i hroutí!

Jestli tedy Petr řekne přepásejte bedra své mysli, znamená to, že máme naši mysl učinit co možná nejsilnější, nejpevnější. Tolik, kolik to jen jde a půjde! Máme bedra své mysli přepásat, upevnit a opevnit. Tak, jako naše tělesná bedra nesou tíhu našeho života z toho fyzického pohledu a veškeré možné námahy, která na naše těla dopadá v hříšném světě. Tak úplně stejně bedra naší mysli jsou středem, těžištěm a místem síly a odolnosti naší víry! Jako je těžkou prací, nebo tréninkem posilováno naše tělo, tak úplně stejně máme podle Petra posilovat bedra své mysli, svého rozumu. To řecké slovo znamená  také rozum, smýšlení.

Latinsky se rozum řekne ratio. Od toho máme převzaté přídavné jméno racionální. Opásat bedra naší mysli neznamená žádné mystické, nebo šamanské upevňování naší mysli. Nejde o ani o žádné tajemné duchovní praktiky. Nýbrž jde o uchopení pravdy a plné porozumění pravdě v naší mysli, v našem srdci. Toto porozumění a pochopení pravdy se má stát tím nejpevnějším základem celého našeho smýšlení, mluvení i konání. Pravda se má stát mocnou pevností našeho života uprostřed padlého a zlého světa. Žádný mysticismus, žádné magické tajemno v tom není! A Petr to potvrzuje, protože on vzápětí říká co? Říká buďte střízliví!  

Myslím, že Petr má na mysli dvě věci, když říká, že máme být střízliví. Znamená to mít mysl bdělou, jasnou a čistou. Jde o protiklad mysli, která je omámená alkoholem, nebo jinou omamnou látkou. Taková čistá mysl vidí věci tak jak jsou, v pravdě a nezkreslené. Pavel napsal do Tesaloniky.

• 1 Tesalonickým 5:6 Nespěme tedy jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízliví. 7 Ti, kdo spí, spí v noci, a kdo se opíjejí, opíjejí se v noci.

V duchovním smyslu bychom tuto čistou a jasnou mysl mohli postavit do protikladu k mysli, která je omámená, oslepená lží! Čteme o tom například v 2K 4:4, kde stojí, že bůh tohoto světa ´ďábel oslepil mysl nevěřících lidí. Nebo o tom čteme v Ř 1.

• Římanům 1:21 Poznali Boha(lidé), ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě. 22 Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli v bláznovství:

Vidíme, že zde spolupůsobí moc dávného hada, který klame celý svět, spolu s lidskou vzpourou, pýchou a neposlušností. Mysl křesťana však má být a je čistá, jasná a střízlivá, protože poznala pravdu! Je osvobozená pravdou J 8,32;

A můžeme také ještě jít do druhého listu Timoteovi, kde Pavel napsal: Avšak ty buď ve všem střízlivý, snášej útrapy, konej dílo zvěstovatele evangelia a cele se věnuj své službě. 2 Tm 4,5;

Timoteus má být podle Pavla v celém svém životě střízlivý ve smyslu uvážlivého, rozvážného myšlení i jednání. Opakem této střízlivosti může být sklon k přeceňování vlastních schopností, nebo naopak podceňování a strach ze selhání.

Každopádně naše mysl má být opásaná, pevná, také jasná a čistá. Má být rozvážná, vyvážená dobře rozumějící tomu, o co se ve své víře opírá. Má tedy mít dobré poznání pravdy evangelia, ve kterém stále roste a bude růst! Mysl, nebo chcete-li naše srdce je opásané, upevněné, opevněné, prosycené pravdou. Je postavené na pravdě a pevně zakotvené v pravdě. Má být neustále vystavené a prosvěcované pravdou Božího slova. Tolik tedy k přepásaným a pevným bedrům našeho rozumu, naší mysli a ke střízlivosti našeho smýšlení a jednání.

Podívejme se, co Petr říká dál.

2. Celou svou naději upněte k milosti přinášené v Kristu

a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista.

Kontext je naprosto jasný. Je to pravda evangelia Ježíše Krista, která jediná má moc upevnit a dokonale opevnit bedra naší mysli. A to nejdůležitější je milost, kterou evangelium přináší. Evangelium samotné je tou milostí Boží. Chtěl bych, abychom porozuměli tomu, proč je milost naprosto klíčovou záležitostí v životě církve a všech svatých. Novozákonní zvěst je zvěstí milosti! Vyskytuje se jen v prvním pádu v NZ celkem 78 krát. A v dalších tvarech ještě 67 krát.

Pravda evangelia mluví o milosti Boží, kterou na nás hojně vylil v Kristu v J 1,16! Milostí jste spaseni skrze víru říká Pavel v Ef 2,8. Milostí Boží jste tím, čím jste, a milost Boží je tou mocí, která ve vás pracuje k posvěcení a ke spáse! To říká Pavel 1 K 15,10. A ve druhém listu do Korintu Pavel napsal.

• 2 Korintským 8:9 Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli.

Slovo překládané v CEP jako štědrost je slovo charis, znamená milost. Takže Boží milostí  byla vaše hrozivá duchovní bída a smrt  proměněna v nesmírné bohatství a věčný život! Milost kříže a její poznání přichází v evangeliu, ve zjevení Ježíše Krista a v Jeho přijetí! To říká Petr. A v prvních dvou verších listu Židům stojí.

• Židům 1:1 Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; 2 v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky.

Pán Ježíš sám je tou milostí. Bůh nám dal svého Syna! A s ním úplně všechno. Milost je klíčová věc, je podstatou dobré zprávy. Evangelia našeho drahého Pána a Spasitele, který se stal dobrovolně a z lásky Božím Beránkem. Je to milost, která vyvyšuje a dokonale oslavuje Hospodina zástupů, protože všichni lidé zhřešili a jsou daleko od Jeho slávy, všichni propadli odsouzení a zasluhují věčný trest a odloučení od Boží lásky a od Božího života! Ale my v Písmu čteme:

• Římanům 5:5 A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán. 6 Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. 7 Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takovéhoby se snad někdo odvážil nasadit život. 8 Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.

Máš tuto Boží milost? Pak se raduj! Protože ona tě neopustí, nikdy se tě nevzdá! Ve tvém životě se nemůže stát nic a nestane se nic takového, co by bylo mocnější než Boží milost, kterou ti dal skrze krev svého Syna! Jsi-li Kristův pak není v celém stvoření tak hluboká propast do které by si spadl a Boží milost by nemohla pro tebe sáhnout a vyprostit tě. Jestli jsi Kristův tak i ten nejhnusnější, nejsilnější a nejzhoubnější hřích ve tvém životě, kterého se nejvíce bojíš a děsíš je odsouzen ke zničení! Už je poražen od okamžiku Božího rozhodnutí o tobě na minulé věčnosti. A byl naprosto potřen, rozdrcen, rozlámán na kříži, kde byla zlomena jeho vláda nad tebou! Dokonáno jest!

To platí, i když se tě hřích stále snadno přichytává a znovu a znovu tě napadá. To platí dokonce i když pod jeho útokem ještě padáš.

Největším zlem v našem životě je hřích. Ta největší zhouba s nejstrašlivějšími důsledky je náš vlastní hřích. Žádný jiný hřích ani ten sebekrutější nemá moc tebe člověče oddělit navěky od Boha, který je pramenem života, pramenem dobra. Jen tvůj hřích má moc tě oddělit. A hřích je strašlivý v tom, že ten tvůj vlastní je nejničivější, ačkoli ve srovnání s hříchem mnohých ostatních bude možná nepatrný. Pokud jsi jen obyčejný lhář, nemáš podíl na království Božím! A je jedno, že ten vedle tebe je zloděj, nebo dokonce válečný zločinec! Ty budeš na soudu sám za sebe a své hříchy, ne hříchy druhých!

A dokonalou odpovědí na tento lidský problém je Boží ospravedlnění a odpuštění skrze milost kříže Ježíše Krista! A na Boží milosti je nejúžasnější, že dokonale dosáhne vždy do hloubky, která je potřeba k tvému spolehlivému vyproštění. Bez ohledu na hloubku, do které ve své bídě dokážete padnout. Padli jste pět metrů hluboko? Boží milost pro vás dokáže sáhnout! Padli jste pět tisíc metrů?  Boží milost pro vás dokáže sáhnout! Padli jste nekonečně hluboko? Boží milost pro vás dokáže sáhnout! Je to dokonalé Boží řešení pro hříšníky obmyté krví Krista, kteří nesou vzácný poklad v nevzácném hříchem pokaženém těle! Jak milost působí a vítězí v našem životě? Je to jednoduché.

• 1 Janův 1:9 Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

Proto své veškeré očekávání a doufání směřujte k této Boží milosti, která k vám přichází v  Ježíši Kristu a v Jeho kříži, ve smrti Krista za vaše hříchy a ve vzkříšení Krista pro nový život ve spravedlnosti! Milost v Kristu je to co nejvíce potřebujete, milost v Kristu je to co bohatě, plně stačí. Bůh Pavlovi v těžké chvíli řekl co? Pavle bohatě plně stačí když máš mou milost! 2 K 12,9;

Chlubte se svou slabostí, abyste se mohli chlubit Boží milostí! To Pavel radí podle svého příkladu. A v podstatě to neznamená nic než to, že vaše mysl je opásaná a upevněná a střízlivá poznáním pravdy. Víte o své hříšné bídě a víte i o jediné cestě záchrany v milosti Kristova evangelia. Chlubit se svou slabostí aby na mě spočinula Boží milost, to je pokora srdce Bohem usvědčeného z hříchu. To je srdce naplněné Božím zármutkem nad poznáním svého hříchu. To je srdce naplněné Boží bázní už nehřešit proti svatému Bohu!  To je srdce naplněné poznáním Boží milosti a radostí z této Boží milosti!

Odkazy: Ts 5,6; Ř 1,21-22; 2 K 8,9; Žd 1,1-2; 1 J 1,9;

BUĎTE POSLUŠNÉ DĚTI BOHA OTCE

1. Schopnost potírat hřích a být poslušný

Jestli je vaše srdce takto proměněné neodolatelnou a nezměřitelnou Boží milostí, má to pro vás velmi požehnané důsledky. Schopnost být poslušný Bohu, schopnost vzdorovat hříchu, schopnost duchovně rozlišovat dobré od zlého. Petr napsal:

14 Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti;

Hříchem jsme byli zotročeni, protože každý, kdo hřeší je otrokem hříchu! To jsou slova Pána Ježíše všem lidem z J 8,34. Ale nyní pro křesťany platí slova z listu Petrova.

• 2P 1:3 Všecko, čeho je třeba k zbožnému životu, darovala nám jeho božská moc, když jsme poznali toho, který nás povolal vlastní slávou a mocnými činy.

Vidíte ihned velmi dobře rozdílnost toho, čím jsme nyní a čím jsme byli? Byly jsme něčím ovládání, doslova zotročeni. A dnes jsme schopni tomu vzdorovat. Samotná schopnost vzdorovat hříchu a potírat ho není cílem, ale prostředkem něčeho mnohem většího. My jsme schopni být poslušní Bohu. Schopnost bojovat s hříchem, potírat ho, umrtvovat ho a tak být poslušný Bohu, to je schopností Božích dětí. Božích dětí o kterých Písmo v Janově evangeliu svědčí, že se nenarodili z těla, z vůle muže, ale narodili se z Boha! A proto v tomto světě žijí v autoritě Božích dětí. Co to znamená? A jak to souvisí s naším dnešním textem, s opásanou, čistou myslí a s Boží milostí?

Pojďme do Římanům osmé kapitoly.

• Římanům 8:12 A tak, bratří, jsme dlužni, ale ne sami sobě, abychom museli žít podle své vůle. 13 Vždyť žijete-li podle své vůle, spějete k smrti; jestliže však mocí Ducha usmrcujete hříšné činy, budete žít. 14 Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží. 15 Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče!

Mysl opásaná na bedrech pravdou evangelia ví o svém dluhu vůči Bohu! Hledá, touží a usiluje naplnit Boží vůli, a Boží vůlí pro nás je usmrcení hříchu a naše posvěcení! Boží milost k Jeho dětem vykoupeným krví Pána Ježíše je tak veliká, že cesta k trůnu Boha Otce je otevřená vždy, na každém místě této planety a v každé situaci!

A tvé právo bratře, sestro přicházet k trůnu Otce je svaté právo dítěte Božího. Právo dítěte přicházet v každé chvíli k otci, k matce je nedotknutelné i v tomto světě! Natož právo Božího dítěte přijít Bohu! Svaté volání křesťana k Bohu má váhu příkazu! Ne proto, že ty bys měl jakoukoli autoritu nad svatým a mocným Stvořitelem, to v žádném případě, vždyť dítě nemá autoritu nad rodičem!

Ale naléhavé volání dítěte k rodiči je pro rodiče příkazem lásky. Láska rodiče k dítěti činí pro rodiče jakékoli naléhavé, zoufalé volání příkazem. Jestli je pozemský rodič tolik rozhodnutý učinit pro své dítě vše, co může, což teprve váš Bůh a Otec učiní, když k Němu naléhavě voláte Abba, Otče! Tak mocná  k vám je Jeho milost!

Tato Jeho milost probouzí a posiluje vaši touhu být Bohu poslušný. Posiluje a probouzí vaši touhu a odhodlání vzdorovat hříchu a potírat ho ve vašem životě mocí Ducha svatého. Milost vás staví na nohy, když padnete. Milost Boží ve vás usilovně pracuje, abyste v srdci neodolatelně toužili činit Boží vůli, a abyste ji i poslušně žili ve svých životech.

Proto jste schopni naplnit příkaz Božího slova skrze Petra. On doslova říká: Jako děti poslušnosti nezískávejte stejnou podobu předchozích (hříšných) tužeb své nevědomosti! My bychom mohli dodat: Nevracejte se k tomu nikdy a za žádnou cenu, ani nehleďte tím směrem!

2. Schopnost rozlišovat dobré a zlé

Petr veden Duchem svatým říká buďte poslušní svému nebeskému Otci. Nevracejte se ke starému způsobu života podle vašich hříšných tužeb z doby, kdy jste neznali pravdu. Jde o příkaz a varování zároveň. Protože svatí žijete stále v padlých tělech a obklopeni světem, kterému hřích vládne! Hřích o vás nepřestal usilovat! Co čteme v Galatským? Pavel napsal.

• Galatským 5:16 Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost

To je v naprostém souladu s tím, co velí i Petr. Jako poslušné děti nenechte se znovu vtáhnout do toho, co bylo před vaším obrácením k Bohu v Kristu!

Máte všechno, co potřebujete ke zbožnému životu, znáte pravdu a je ve vás milost Boží. Máte milost k poslušnosti Bohu, máte milost vzepřít se hříchu a umrtvovat ho. Máte milost sytit se Písmem a rozumět Boží pravdě. Máte milost modlit se a pronikat k Božímu trůnu s voláním Abba, Otče, pomoz mi!

A máte také milost jako Boží děti rozlišovat co je dobré a co je zlé, co je z Boha a co z Boha není! To nevěřící člověk nerozpoznává. Vše co je z Boha je mu podstatou cizí a nepochopitelné, bláznivé. Pavel v prvním listu do Korintu píše o rozdílu mezi nevěřícím a věřícím.

• 1 Korintským 2:14 Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem. 15 Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko, ale sám nemůže být nikým správně posouzen. 16 Vždyť ‚kdo poznal mysl Páně a kdo ho bude poučovat‘? My však mysl Kristovu máme.

Ani my milovaní nemůžeme Pána poučovat, ačkoli bychom to možná jako Petr chtěli alespoň zkusit, že? Ale to co je naprosto ohromující a úžasné je to, co Pavel řekl ve verši šestnáct. My máme Kristovu mysl! Jsme schopni rozpoznávat a růst v rozpoznání toho, co je Boží a co není. Patří to k vašemu vyzbrojení v tomto padlém světě. Máte Písmo, abyste ho četli s modlitbou v srdci pro hlubší porozumění. Máte zaslíbeného Ducha svatého, učitele jenž vás do veškeré pravdy skrze své slovo v Písmu uvádí. Máte církev, kde se společně s dalšími Božími dětmi povzbuzujete i napomínáte a kde se káže a vykládá Boží slovo neděli co neděli v milosti a pravdě Ducha Božího.

Proto Jan může směle varovat abychom nevěřili všemu, co se ve světě vydává za pravdu a za dobré věci. Vždyť celý svět leží ve zlém a lživém duchovním klamu. Proto mohl Jan přikázat, abychom zkoumali každé vnuknutí, každou myšlenku, každého ducha, zdali je z Boha! 1 J 4,1;

Také Pavel v Ř 12,2 napsal:

• Římanům 12:2 A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

Vidíte jak Písmo potvrzuje a vykládá samo sebe. Stačí ho jen číst s pokorou, modlitbou a s touhou porozumět Boží vůli v něm. Číst ho s vděčností za to, že ho máš a s radostí, že ho máš.

Jan, Pavel i Petr píší v naprosté jednotě a shodě své víry. Mají totéž poznání té stejné pravdy evangelia. Jejich mysl má bedra opásaná tou samou pravdou a jejich naděje se upíná k té samé milosti Kříže Ježíše Krista! Pojďme k posledním veršům 15-16.

Odkazy: 2 Pt 1,3; Ř 8,12-15; Ga 5,16; 1 K 2,14-16; Ř 12,2;

BUĎTE ODDĚLENÍ OD HŘÍCHU JAKO JE BŮH

15 ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. 16 Vždyť je psáno: ‚Svatí buďte, neboť já jsem svatý.‘

Takže Petr ve verši 14 říká: buďte poslušní svému nebeskému Otci. Nevracejte se ke starému způsobu života podle vašich hříšných tužeb z doby, kdy jste neznali pravdu. Za žádnou cenu to nedělejte.

Mluví podobně jako Pán Ježíš, když varuje před tím, aby ti kdo položí ruku na pluh neobraceli svůj pohled dozadu zpět k tomu co bylo Lk 9,62. Máme v Písmu také varování Lotovi ženy, která pohlédla zpět k Sodomě, tedy k městu zotročenému hříchem.  Také lid na poušti si ztěžoval na těžkosti a vzpomínal na Egypt, na místo otroctví. Petr varuje před návratem do otroctví hříchu.

A nyní ve verši patnáct velí přesně opačným směrem. K Bohu, k Jeho svatosti, kterou máme napodobovat v celém svém způsobu života. Na začátku je slovo které znamená po záporu ve čtrnáctém verši nýbrž, nebo naopak. Nehřešte už starými hříšnými touhami, ale naopak buďte svatí. A všimněte si, jak vysoko Petr dává tu laťku.

Za prvé buďte svatí, jako je svatý sám Bůh, který vás povolal a buďte svatí v celém svém způsobu života! Petr není žádný troškař a míří velmi, velmi vysoko. Víte nemůžete být svatý jako Bůh! Nemůžete být svatý jako Bůh Syn Ježíš Kristus! Co s tím? A navíc tento požadavek není požadavkem novým, který by se objevil až v NZ. Petr cituje Lv 19,2. Chtěl bych ukázat v této souvislosti dvě věci. Pomůžou nám dva texty z 1 listu Janova. Pro první text použiji Pavlíkův studijní překlad.

• 1.Janův 3:3 A každý, kdo v něm (v Kristu) má tuto naději, očišťuje sám sebe podle toho, jak je čistý on (Kristus)

Nejste dokonale svatí jako Bůh Syn! To nejde. Ale posvěcujete se a usilujete o to být čistý, svatý jako On. Když padnete, nenecháte na sobě, v sobě ve svém srdci hřích ulpět napořád, aby se zahnízdil a znovu vás opanoval. Přesně jak varuje Petr. Ale co uděláte? Spěcháte k Bohu v pokání! Voláte Abba, Otče smiluj se a pomoz! Můžete zhřešit, ale v hříchu vám jako novému stvoření není a nebude dobře. Budete vedeni skrze nepokoj, zármutek k vyznání a opuštění, k novému boji s hříchem! A proč? Druhý text z 1 Janova listu.

• 1 Janův 1: 9 Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

Jsme zpátky u té nádherné Boží milosti, která k nám přichází ve zjevení Ježíše Krista. V Jeho kříži a prolité krvi. U té milosti, ke které máme podle Petra upřít celou svou naději. Máme k ní upřít úplně zcela svou mysl opásanou v bedrech pravdou, že před Bohem je každý, kdo patří Kristu ospravedlněný a je mu přičtena Kristova svatost, spravedlnost! Máš-li v srdci víru v Krista, že zemřel za tvé hříchy a byl vzkříšen pro tvé ospravedlnění, pak jsou o tobě následující Pavlova slova.

• Římanům 5:1 Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, 2 neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží.

Křesťane máš přístup k Boží milosti. Upni se cele k Boží milosti. Učiň svou mysl pevnou Boží milostí. Vždyť milostí Boží jsi spasen! Milostí Boží jsi to, co jsi a voláš k Bohu Otče! Milost ti stačí! Vždyť milost tě učinila svatým v Kristu! Milost tě povolala ke svatosti! Vždyť jestli máš milost v Kristu, máš spolu s Kristem úplně všecko! Amen!

Odkazy: 1 J 3,3; 1,9; Ř 5,1-2;

APLIKACE

• Evangelium je milost. Milost tě zavazuje k zodpovědnosti a činí tě dlužníkem Boha! Pamatuj na to! 1 K 6,19-20; 1 Pt 2,9; Tt 2,14;
• To, co učiní tvou mysl pevnou, čistou a střízlivou je dobré poznání pravdy, které se obnovuje a roste v Písmu a modlitbou. Nejsi-li prosáknutý Písmem, nejsi prosáknutý milostí. Jestli rozumíš milosti, musí tě to vést ještě více do Písma, protože rozumíš své největší potřebě a znáš dobře svou nouzi. V Písmu se setkáváš s Kristem a Jeho milostí. Bez Písma je tvá mysl slabá, i milost a tvé porozumění milosti ve tvém životě budou slabé. 2 Tm 3,15-17; Kol 3,16;
• Poslušnost je víc než obětní dary. Pamatuj na Saula! Bez poslušnosti je tvá služba Bohu jako Saulova služba Bohu. Bůh v ní nemá zalíbení a vede to ke zkáze. 1 Sm 15,22; 2 K 2,10; 2 Tes 1,7-8;
• Buď svatý v celém způsobu života. Tvá mysl, tvé skutky, tvé přebývání a společenství ať je svaté a oddělené od hříchu, jako u muže v Žalmu jedna, jako u Jóba! Ž 1,1-3; Jb 1,1; 1,8;