Hle, všecko tvořím nové (Zj,21-8)

Jan Suchý, Ústí nad Labem, 30. září 2018

A slyšel jsem zpěv jakoby ohromného zástupu, jako hukot množství vod a jako dunění hromu: "Haleluja, ujal se vlády Pán Bůh náš všemohoucí.  Radujme se a jásejme a vzdejme mu chválu; přišel den svatby Beránkovy, jeho choť se připravila a byl jí dán zářivě čistý kment, aby se jím oděla." Tím kmentem jsou spravedlivé skutky svatých. (Zjevení Janovo 19:6 -8)

 I. Úvod

Pokoj vám, bratři a sestry, buďte vítáni i vy milí hosté, děkovali jsme před chvílí za novou příležitost uctívat společně Pána Boha ve shromáždění církve. Děkujeme za nové ráno, do kterého nás Bůh probouzí, a na úsvitu dne prosíme o novou milost do celého dne, který je před námi.

Stále je před námi něco nového. A to není jenom porozumění církve, ale obecně celého světa: s novým ránem vycházejí čerstvé noviny, aby podávaly zprávu o tom, co se děje nového a obecně touha po novinkách, nových informacích, zážitcích je něco, co je tak typické pro celou společnost. Očekáváme nové věci, toužíme po nich, i když jsou nám předem neznámé a možná z nich máme strach.

Boží slovo, průvodce, který Bůh dal do ruky církvi, nám odkrývá, jaká ta budoucnost před námi je. I oddíl, který právě budeme z Písma číst, vede náš pohled k věcem příštím – k tomu, co nastane. A protože je to slovo od samotného Boha pro nás, je jistě hodno naší pozornosti, našeho pečlivého zkoumání a přemýšlení nad tím, jaké důsledky má zjevená budoucnost, to nové, co přichází, pro náš život tady a teď. Budeme číst z knihy Zjevení Janova, kapitola 21., verše 1-8.

II. Bůh dává zjevení

A. Zjevení Janovo

Pán Bůh bude tvořit všecko nové. Ve své milosti nám o tom již dnes podává zprávu. Náš text začíná slova: „A viděl jsem“. Kdo viděl ty věci a kdy?

Odpověď najdeme na začátku knihy apoštola Jana, jeho dopisu 7 církvím, na začátku knihy zvané Zjevení neboli Apokalypsa. Apoštol Jan byl kvůli své víře v Krista Ježíše, kdy vydával svědectví lidem o Ježíši a učil Boží slovo (1:9), odveden do vyhnanství na ostrov Patmos v Egejském moři, 70 km západně od Milétu, tzn. blízko Efezu. Sám Bůh Otec dal Ježíši Kristu poslání, aby prostřednictvím anděla zjevil apoštolu Janovi, co se má brzo stát (1:1). A Jan to všechno zapsal.

B. Zjevení pro církev

Toto zjevení pochází od Boha: On ho dal Ježíši Kristu - prostředníku mezi lidmi a Bohem, aby je po svém poslu oznámil Janovi, Božímu služebníku. To zjevení, Boží slovo, je určeno církvi - je určeno pro nás, stejně jako bylo určeno Janovi a církvi v jeho době. Je určeno k tomu, abychom viděli Boží moc v historii světa a naplnění Jeho záměru v dokonaném díle Ježíše Krista.

Kniha Zjevení je vyvrcholením celého svědectví Bible. Jako poslední tahy Mistra svým štětcem dávají vyniknout obrazu, jež byl doposud nedokončený, tak nyní celá kompozice obrazu vystupuje zcela jasně a zřetelně před oči zaujatého diváka, pozorovatele. Nyní malíř, když celé dílo dokončuje, odkrývá celý význam, a vše do sebe dokonale zapadá.

Dostáváme se společně k závěru celé série kázání na téma manželství a dalších životních situací, ve kterých se každý jak tu dnes jsme, nacházíme. Dá-li Bůh, budeme ještě za 14 dní procházet tématem života vdov a vdovců ve světle Božího slova.

Odkrývali jsme doposud důvody, které Bible dává pro situace každého z nás ve sboru, proč někdo žije v manželství, jiný je svobodný a další ovdovělý. K čemu jsme byli jako lidé Bohem stvořeni, jaké důsledky měl Adamův pád do hříchu? Jak to ovlivňuje mne? A především: kudy vede cesta k Bohu? To všechno jsou otázky, na které jsme hledali, a věřím, že na mnohé z nich také našli, odpovědi.

Autor Písma celý cíl Božího slova pro jakoukoliv osobní situaci to vystihuje takto:

• Fp 2:14  Všechno dělejte bez reptání a bez pochybování, 15  abyste byli bezúhonní a ryzí, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného. V něm sviťte jako hvězdy, které osvěcují svět,

Ano, sviťte jako hvězdy! Jasnou září ukazujte na Boží milost ve svém životě! A tak jsme viděli v jednotlivých částech Písma ze Starého i Nového zákona, jak v rozdílných životních situacích, ale vždy stejným způsobem budeme jedině oslavovat Boha: se zrakem víry upřeným na Ježíše Krista v každodenním chození Duchem svatým podle Písma.

A nyní, dnes, nahlédneme do obrazu vyvrcholení celého Božího záměru pro náš život: proto je to slovo určeno pro nás - dotýká se nás osobně, je to i naše budoucnost. A jaká bude, to určuje přítomnost, ono biblické „dnes“.

III. Bůh všecko tvoří nové

• Zj 21:1  A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo.

Proč apoštol Jan viděl vše nové? V tom, co mu bylo zjeveno už to známé nebe, země a dokonce ani moře již nebylo.

A. První stvoření

To první nebe i první země i moře - to vše my známe. Zemi máme pod nohama, mnozí ji už také procestovali nebo ji známe z televizních dokumentů. Zkrátka je to celá země, celá planeta, na které jsme se narodili, žijeme na ní a chodíme po ní.

První nebe také dobře známe. V Písmu se označení "nebe" vyskytuje ve třech významech:

a) obloha nad námi

b) hvězdná obloha, vesmír

c) místo, kde přebývá Bůh

Místo, kde přebývá Bůh, je svaté, oddělené od hříchu, to proměnu nepotřebuje. Ale v obou dvou zbývajících případech nastane to, o čem nás zpravuje apoštol Jan: bude tu nové nebe a nová země, splývající v jednotě, a moře již nebude.

Bůh tvoří nové proměnou starého. Jak? Apoštol Petr to ve svém 2. listě popisuje:

• 2Pt 3:10-13  Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud. 11  Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy, 12  kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem. 13  Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.

Země už nebude zničena potopou jako za dnů Noe, ale žárem ohně bude přetavena, stejně jako nebe. Vše bude proměněno - to, co bylo prokleto kvůli hříchu, to co neslo hřích i jeho důsledky, bude nyní očištěno. Ať to bylo prokleto na zemi skrze lidi, nebo v nebi skrze padlé anděly - to jsou ty zlé, démonské duchovní mocnosti (Ef 2:2), či moře, které je snad míněno jako symbol hříchu (Zj 13:1; 20:13), bude všechno proměněno a tím, co bude nové stvoření charakterizovat jedním slovem, je: spravedlnost.

Možná nás zaráží, proč nebude moře? Vzpomeňte na tu obrovskou nádrž v jeruzalémském chrámě - zvanou moře. Bylo určeno k omývání kněží (2Par 4:6). Tak do něj byla smývána nečistota. A v Ž 89:9-10 je moře symbolem všech, kteří se vzpírají Bohu. On je však zkrotí jako vzedmuté vlny. A nyní v novém stvoření už moře nebude, nebudou v něm žádní Boží nepřátelé, nebude v něm hřích ani nečistota, která je jeho symbolem.

To první, co dobře známe - nebe nad hlavou a zem pod nohama, oboje je tvrdě postiženo hříchem - ať uděláš krok, všechno - hlína, kamení, stromy i zvířata. Ať se nadýchneš  nebo pozvedneš oči k obloze: všude okamžitě narazíš na důsledky hříchu – pod nohama v hlíně jsou mrtví živočichové, nad hlavou jsou hvězdy na nebi, které se postupně rozpadají. I vzduch, co dýcháme je znečištěný. A mohli bychom sledovat další a další důsledky prokletí světa kvůli lidské vzpouře.

Ale Pán Bůh nestvořil zemi k tomu, aby byla místem zkázy, ani nebe, aby bylo určeno k zániku. Vše, co Bůh stvořil a co je popsáno v knize Genesis, na začátku Božího slova, bylo přece dobré! Byla to radost pro všechno stvoření, které se na Boha dívalo a jej ctilo. Bylo plné života, svědčícím o svém Pánu - dárci života. Pokoj, radost a naplnění od Boha - to vše prostupovalo celé stvoření beze zbytku. Vše mělo svůj dokonalý původ v Něm a také svůj dobrý a dokonalý, ničím zlým neporušený cíl: ukazovat Boží slávu a těšit se z Boží dobroty a lásky v každé chvíli!

To je svědectví počátku Bible, prvních dvou kapitol první knihy Bible - Genesis. Znáš takový svět? Je i tvůj život radostný, bez trápení, bez nemocí? Ne, vím, že není. Nikoho z nás není. Naše zkušenost je hořce jiná. Protože Adam, náš společný předek, se rozhodl pro nezávislost a tak se každý z nás rodí se stejnou myšlenkou v hlavě: chci být nezávislý - na druhých lidech a na Bohu.

Stejné je to u dospělého, který odmítá Boha, stejné je to u člověka, kterému je 15 let: řídícím principem jeho srdce je myšlenka: chci být nezávislý – na jiných lidech, na rodičích, na Bohu.

Jenom Boží milost může takové lidi, jakými jsme, když se rodíme do tohoto světa, zachránit. Jenom Boží milost může udělat v srdci člověka zázrak: obnovit, proměnit a dát nové narození z Ducha svatého.

A Bůh to udělá. On tvoří nové nebe a novou zemi - a spolu s tím i nové lidi: církev! Jan zde církev popisuje jako svaté město, nový Jeruzalém. Nové stvoření!

B. Nové stvoření

• Zj 21:2  A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha.

To je neotřesitelné království Boží! V listu Židům Bůh slibuje:

• Žd 12:26-27  … slibuje: `Ještě jednou otřesu´ nejen `zemí´, nýbrž i `nebem´. 27  Těmito slovy naznačuje, že otřese vším stvořením a promění je, aby zůstalo jen to, co je neotřesitelné.

Bůh celé své stvoření promění! Všechno stvoření bude proměněno, obnoveno ke svému původnímu záměru. Konečně bude obnoveno, to, co nyní sténá a úpí pod tlakem hříchu, pod jeho důsledky a nedokáže se z nich vymanit. Ale v tom všem bude přítomno něco, co v prvním stvoření nebylo, co nikomu na mysl ani nepřišlo: církev Boží! V Kristu jsme získali víc, než jsme ztratili v Adamovi!

Církev tu je ve verši 2. popsána jako svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. Je popsána jak město - místo kde není místo pro samotu, ale kde každý žije uprostřed společenství. Církev - ani ta neviditelná, nebyla nikdy určena jak místo pro samotáře, ale vždy jako společenství lidí zachráněných ze svých vin stejnou krví - Ježíše Krista, prolitou na Golgotě.

Církev je dále popsána jako "nový Jeruzalém" - je přirovnána k místu, kde jsme byli vykoupeni krví Ježíše Krista, Božího syna. Církev je popsána jako krásná nevěsta ozdobená pro svého ženicha - sám Bůh vykoupil svůj lid z otroctví hříchu a ze mzdy hříchu - smrti. Místo otroků satana z nich udělal nový lid, národ svatý, který se vyznačuje krásnými ozdobami.  Apoštol Petr nám připomíná, co je pravou a trvalou ozdobou člověka – vysvětluje to na příkladu zbožných žen. Nejsou to šperky, účesy ani krásné šaty. Svaté ženy se zdobily dobrými skutky (1Pt 3:3-6). A ty skutky připravuje církvi její Vykupitel: Ježíš Kristus.

• Ef 2:10  Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.

A stejné ozdoby jsou nyní na každém, kdo je součástí církve - ženy, muži, děti. Na svatbě, kde ženichem je Beránek Boží, Pán Ježíš, je také Otec, který mu nedá nic jiného, než nádhernou nevěstu. Dokonale ji očistil a vyzdobil - k tomu ji také po celou dobu milosti až do dne druhého příchodu Krista, do té Svatby Beránkovy, připravuje:

• Ef 5:25-27  .... si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, 26  aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem; 27  tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná.

Kristova nevěsta je čistá, prostá hříchu, její motivy jednání, její myšlenky, její skutky, to vše je proměněno a je to tak jiné od pozemského přemýšlení i jednání. Každý ženich musí být naplněn dech beroucí radostí, když vidí, jak otec přivádí krásně oděnou nevěstu, aby ji přivedl do rukou jejího ženicha. Nevěsta sestupuje dolů a vkládá své ruce do dlaně svého milovaného. To je nádherný okamžik, na který se oba těšili. Nyní nastala ta vytoužená chvíle – svatba, která je spojí navždy v jedno tělo.

IV. Bůh s námi

Je tu však ještě jedna, doposud nevídaná skutečnost. Sám Bůh nám dává vysvětlení, co je podstatou nového Jeruzaléma, svatého města, krásného jako nevěsta, připravená pro svého ženicha:

• Zj 21:3  A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi,

A. Immanuel

Bůh s námi. Ze všech národů na zemi jen jeden jediný měl tu výsadu, že Bůh zvláštním způsobem zjevoval svou slávu uprostřed nich - Izraelci. Nejprve ve stanu setkávání, kde ve svatyni přebývala Hospodinova sláva a kde se kněz setkával s Bohem. Stejně tak poté v chrámě, který postavil král Šalomoun. Nikdy to však nebylo místo trvalého přebývání Boží slávy. Kolikrát byl chrám zničen.

Ale nyní se naplňuje to, co se nemohlo udát ani v době Starého zákona, ani v době Nového zákona. Bůh sám nyní bude přebývat uprostřed svého vykoupeného lidu. Už jej nikdy neopustí a navždy bude s ním.

Už jsme jako Boží děti dostaly ten závdavek přítomnosti Ducha svatého v našich životech. Ale protože žijeme v hříšném těle, tolikrát stále Duchu svatému vzdorujeme. Stále nás musí káznit a vychovávat. Ještě jsme nedospěli do plnosti lidství podle Krista.

Ale tady je Bůh uprostřed svého lidu. Podívejte se před Pád: Adam s Evou stvoření k Boží slávě a nepoznamenáni hříchem - a přesto věděli o Boží blízkosti jen někdy: např. když se Bůh procházel v zahradě Edenu za denního vánku (Gn 3:8). Jak jiná je doba, kdy nadejde svatba církve, nevěsty Beránkovy a Krista!

 Zde je Bůh, který si zřídil svůj příbytek uprostřed lidí a bude s nimi přebývat. Už neodejde, ale zůstane navždy. Už nebude církev bez Boha a Bůh bez církve. Ten, který ji pro sebe stvořil skrze kříž Golgoty, její smysl bytí i radost, bude uprostřed lidí. Oni budou jeho lid a on jejich Bůh bude s nimi! Otec bude se svými dětmi.

B. Boží moc

Je obrovská. Jan pokračuje:

•  4  a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo."

To, co je nyní, je svět, kdy žal, nářek i bolest a nakonec i smrt je zkušeností každého člověka. Ať lidé pracují na sociální spravedlnosti, aby každý člověk měl rovné příležitosti bez rozdílu barvy pleti nebo národnosti, ať usilujeme o stále lepší školství nebo zdravotní péči, školíme soudce nebo kultivujeme vzájemný dialog, přesto ani jedno z toho: žal, nářek, bolest a už vůbec ne smrt, není v silách a moci člověka vyloučit, vymazat, zničit.

Jenom On sám, náš Bůh má moc setřít z očí každou slzu svým dětem. Dokonce si ani nezkoušejte představit, že v nebi budete mít důvod k slzám. Ne. Ty Bůh setře z vaší tváře ještě před tím, než bude navěky přebývat uprostřed své církve. Setře je v momentě našeho setkání, protože v nebi už není místa pro nic, co slzy přináší. Hleďte: co bylo, pominulo.

Poslední nepřítel každého, kdo tu dnes sedí, je smrt (1K 15:26) Nikdo z lidí si s ní nedokáže poradit. Můžete zkusit na ní zapomenout - ale ona se v pravý čas připomene a nikdo se jí nevyhne. Můžete zkusit s ní bojovat: omlazovacími kúrami, sportovní kondicí těla, udržování bystré mysli - ale jednoho dne to vše selže a vítězství nebude slavit tělo, ale smrt. Můžete si myslet, že smrt se vás nyní netýká - jste přeci zdravý mladý člověk - celou budoucnost máte před sebou! Blázne, může se stát, že ještě dnes v noci si Bůh vyžádá tvůj život...

• Lk 12:20  Ale Bůh mu řekl: `Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši,

Je jen jeden, který má moc smrt porazit: Bůh. Jak to udělá? Apoštol Pavel vysvětluje, jak bude vypadat druhý Kristův příchod:

• 1 Korintským 15:52-57  … v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. 53  Pomíjitelné tělo musí totiž obléci nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost. 54  A když pomíjitelné obleče nepomíjitelnost a smrtelné nesmrtelnost, pak se naplní, co je psáno: `Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil! 55  Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?´ 56  Zbraní smrti je hřích a hřích má svou moc ze zákona. 57  Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista!

Tak bude nakonec smrt pohlcena a už jí nebude.

C. Boží láska

Všechno to zní jako nádherná budoucnost, ale tak trochu mimo náš dosah, že? Vždyť všechna naše lidská zkušenost mluví jinak!

Proto Boží slovo pokračuje:

• Zj 21:5  Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, všecko tvořím nové." A řekl: "Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá."

Staré věci v našem životě odcházejí. Možná nebyly nejlepší, ale víme o nich a známe je. Budoucnost je ale nejistá. Kam vede? Co bude? To je ještě více znepokojující přemýšlení, než o minulosti.

Kolik milosti se skrývá v těchto slovech Písma! Bůh vesmíru, Stvořitel, Ten, jemuž všechno patří, ...mluví. Mluví k nám, aby nás ujistil: Všechno tvořím nové. Budoucnost je v jeho rukou. Není to Bůh plný lásky, milosti a dobroty? On zjevuje nám- svému stvoření, které je jako květ trávy, vykvete, avšak brzy opadne - On nám zjevuje, co bude činit! Jak to???

• 1Pt 1:24  Neboť `všichni lidé jako tráva a všechna jejich krása jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne, ale slovo Hospodinovo zůstává na věky´

Bůh ví o našem pochybování, o naší nedůvěře. Je to hle všechno možné? Jak to může být pravda? Pokusím se vám ukázat, jak je možné, že to vše je pravda a že se na ta slova můžete spolehnout.

Ta slova nejsou totiž moje. Kdyby to totiž byla jen moje slova, bylo by přirozené, že by mi někdo věřil, co říkám a jiný člověk ne. Předpokládám, že například má žena mi bude věřit, co jí říkám. Věřím, že má ke mně jistou důvěru na základě své zkušenosti. Budou ovšem jiní, kteří mým slovům věřit nebudou – i když to jsou velmi blízcí lidé, třeba součást mé rodiny.

Ale slova, která jsem zde četl z knihy Zjevení, nejsou moje. Jsou někoho většího. Jsou Boží.

• Zj 21:5-6  Ten, který seděl na trůnu, řekl: "Hle, všecko tvořím nové." A řekl: "Napiš: Tato slova jsou věrná a pravá."  A dodal: "Již se vyplnila. Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec.

Bůh sám mluví. Ne anděl. Bůh sám, Alfa i Omega, počátek i konec všeho, česky A až Z. Oboje i všechno mezi tím. Mimo něj není nic. On je nade vším. A toto jsou jeho slova!

On je ten, který na počátku všechno stvořil. On svým slovem učinil zemi, vesmír i člověka. Nepotřeboval miliardy let, ale učinil to v šesti stejných dnech, jaké zažíváme my - třeba od pondělí do soboty. Nepotřeboval chemickou laboratoř ani jaderný reaktor, aby stvořil všechny hvězdy na nebi, včetně těch, které v celém vesmíru svým okem nevidíme. On řekl a stalo se (Gn 1). Nepotřeboval sestrojit respirační jednotku, aby byl schopen dávat člověku dech. Ne, On jej dává stále a všem lidem. Taková je Jeho moc!

Ještě jednu věc nesmíme v tuto chvíli opomenout. Komu Písmo určuje titul Alfa i Omega? Bohu:

• Zj 1:8  Já jsem Alfa i Omega, praví Pán Bůh, ten, který jest a který byl a který přichází, Všemohoucí.

Stejný titul však přisuzuje také Kristu Ježíši:

• Zj 22:13  Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.

Kristovo božství není vymyšlení církevními koncily nebo moudrými teology. O Kristově božství svědčí Boží slovo.  Bůh sám je zdroj nového stvoření - od něj pochází to, co známe: první nebe i první země.  A stejně tak i nové nebe a nová země jsou jeho dílem. Tak jako stvořil prvního člověka Adama i jeho ženu Evu a spojil je pozemským fyzickým poutem manželství, tak je to ten samý Bůh, kdo tvoří nového člověka.

Co má společného nový člověk s novou zemí a novým nebem, o nich ž jsme již mluvili? To nejdůležitější: vše je zbaveno otroctví hříchu. Vše je zbaveno důsledků hříchu. Všechno ve stvoření: hlína, kamení kytky i zvířata jsou zbaveny prokletí a jsou obnoveny do slávy. Stejně tak nový člověk v tomto novém, proměněném stvoření už nesténá pod tíhou hříchu, ale nyní žije Bohu! Jak je to možné? Jak toho Bůh dosáhl?

D. Boží spasení

• Zj 21:6b Tomu, kdo žízní, dám napít zadarmo z pramene vody živé. 7  Kdo zvítězí, dostane toto vše; já mu budu Bohem a on mi bude synem.

Máš žízeň? Nemluvím o vyprahlosti na patře a nutkavé touze se napít čerstvé chladné vody. Ne. Tady je řeč o žízni po věčném životě. I tebe tíží vědomí hříchu a doléhají na tebe těžkosti života? Znáš dobře slzy, nářek, žal a bolest? Žízníš po něčem lepším?

Je tu. Můžeš nad tím vším zvítězit! Jak? Zastav se! To vítězství není možné z tvojí síly. Možná bys našel sílu neplakat. Možná budeš tak statečná, že si nepřipustíš bolest a vydržíš ji. Ale smrt? Jak chceš zdolat smrt?

Bible říká, že smrt je mzdou hříchu. Je to odměna za hřích. Je to výplata za hřích. Myslíš, že se tě hřích netýká? To si myslelo již mnoho lidí. Kolik z nich ale dostalo jinou výplatu, než smrt? Znáš někoho, koho smrt nezasáhla, když přišel jeho čas? Není ani jeden. Nikdo není před Bohem spravedlivý, ale všichni jsou daleko od Boží slávy, od toho k čemu jsme byli stvořeni: aby vším co jsme, co dokážeme, co děláme, o čem a jak smýšlíme - abychom tím vším oslavovali Boha! Oslavovali Boha! Přemýšlel jsi vůbec o tom někdy? Ale jestli žízníš, Bůh ti dá napít zadarmo z pramene živé vody! Tak dobrý je Bůh!

• Ř 8:32  On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko?

Bůh dává spravedlnost zadarmo každému, kdo mu věří!

• Ř 3:22-26  Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu: 23  všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; 24  jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši. 25  Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy. 26  Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše.

Protože stejně, jako Bůh tvoří novou zemi a nové nebe, tak tvoří i nového člověka skrze víru: On je Alfa i Omega a stejně tak je to On, kdo udělal všechno, co bylo potřeba, abychom mohli být před Ním spravedliví. Nemylte se, nikdo nespravedlivý nemá místo v nové zemi a novém nebi:

• Zj 21:8  Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt.“

Kdo se nenarodí znovu z Ducha svatého skrze víru v ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Krista, zůstává ve svých vinách a hříších! A stále nad ním má moc druhá smrt. To věčné oddělení od lásky Boží. Proti takové hrůze jsou slzy, žal, nářek a bolest tohoto krátkého pozemského života jen epizodou. Ale jen blázen by je chtěl zakoušet napořád a bez omezení.

Ježíš Kristus však zaplatil dostatečnou cenu za hříchy každého, kdo mu věří! Lituj, že jsi žil bez důvěry Bohu, čiň pokání ze svých hříchů. Věř Ježíši Kristu, že zaplatil i za tebe dostatečnou cenu. Nech se obmýt Jeho krví, která tekla na Golgotě. Věř mu! Dej mu svůj celý život do rukou! A On ti dá odpuštění, spasení, svůj pokoj a život věčný!

 V. Závěr

• Ř 6:7-11  Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu. 8  Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. 9  Vždyť víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá, smrt nad ním už nepanuje. 10  Když zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když nyní žije, žije Bohu. 11  Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši.