DALŠÍ DŮSLEDKY NAŠEHO VZKŘÍŠENÍ (KOLOSKÝM 3,16B)
Kazatel
Další důsledky našeho vzkříšení (Koloským 3,16b)
Jan Suchý, Ústí nad Labem, 16. července 2023
Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně. Efezským 5:17
Pokoj vám, milí domácí víry, kéž se milost a pokoj rozhojní i vám milí hosté.
Procházíme společně již po několik týdnů v Písmu list Koloským. Od nádherných skutečností spasení Kristem Ježíšem, dostali jsme se nyní k důsledkům evangelia v životě křesťana. Co to znamená, když jsme uvěřili Kristu? Co se změnilo s naší věčností? A co se změnilo s naší přítomností? Jaká je vůle Boží pro můj život, abych Pána oslavil? To jsou otázky, na které spolu s dalšími přináší odpověď tento list ve 3. kapitole. Dnes se budeme zabývat dalšími důsledky našeho vzkříšení spolu s Kristem skrze víru. Náš dnešní text najdeme ve druhé polovině v. Kol 3,16.
- Kol 3,16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.
- Úvod: Obnovujte se!
Dostal jsem nádhernou květinu, kamélii. Dokud byla v rukou zahradníka ve skleníku, krásně rostla, její listy byly svěže zelené. Ale když jsem ji dal do zahrady, vůbec se jí na první pohled nedařilo. Listy zhnědly a začaly opadávat. Nepřestal jsem ji však zalévat. A hle, časem se začaly objevovat nové malé lístky. To je malá ilustrace ze zahrady, která nám pomáhá rozumět příkazu Ducha svatého z
- Kol 3:9b-10 svlečte se sebe starého člověka i s jeho skutky 10 a oblečte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele.
To jsou důsledky nového narození. Uvěřil jsi Kristu? Pak ten starý člověk, kterým jsi byl před tím, než jsi se pokořil v pokání před Pánem, než jsi ve svém srdci uvěřil a svými ústy vyznal, že Kristus byl pro tebe ukřižován a vzkříšen z mrtvých (Ř 10,9), pak toho starého člověka musíš ze sebe svlékat a místo něj oblékat nového, z víry narozeného. To je příkaz našeho Pána: svlečte, odhoďte, umrtvujte to staré, bezbožné, a naopak oblékejte nového člověka! Jak je nádherná pravda evangelia, která zní nyní sladce každému novému člověku:
- Ř 10,9 Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
Budeš spasen! To ale sebou nese také důsledky nového narození. Starý člověk má nyní nové, obřezané srdce. Jsi jako kamélie zasazená do nové půdy! Tak ty staré zvyky, způsob myšlení i jednání, to vše musí začít opadávat. Ale neboj se. Zároveň s tím, jak staré listy opadávají, začnou rašit nové listy nového stvoření, nového člověka, který se znovu narodil, tentokrát nejen na sedmdesát či osmdesát let, jsme-li při síle (Ž 90,10), ale k věčnému životu. Zlé pozemské sklony starého člověka – smilstvo, necudnost, vášeň, zlá touha, hrabivost – tedy modloslužba, to vše chceš nyní odhazovat ze sebe, protože jsi poznal nádheru Boží lásky, jeho odpuštěné a vykoupení z moci hříchu v Kristu Ježíši. Zloba, hněv, špatnost, rouhání a pomluvy už nemohou vládnout v tvém životě, protože do tvého srdce se nastěhoval nový Pán, Duch svatý. A tak miluješ to, co miluje tvůj Spasitel Ježíš. A nenávidíš to, co nenávidí On. Duch svatý tě nyní vede. On je tvůj učitel. Den za dnem tě učí oblékat si nové duchovní oblečení: milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost. Vede tě, aby ses učil odpouštět těm, kdo se proti tobě provinili a prosil o odpuštění ty, proti kterým ses provinil ty. Vede tě k lásce k církvi, k lidem, které ti dal v místním společenství církve, aby ses je učil milovat a sloužil jim dary, které ti Pán dal. Pokoj Kristův se v tobě šíří a skrze tebe dál do církve. Vděčnost Pánu tak přemáhá tvé srdce. Tvou duchovní potravou se stále více stává Boží slovo. Je tak bohaté, že tě uschopňuje učit a napomínat ty, se kterými tě Pán v místní církvi spojil. To je shrnutí 3. kapitoly listu Koloským. Je toto popis toho, co se v nějaké míře děje v tvém životě? Můžeš říci: ano, to Pán se mnou dělá a já mu chci být poslušný a takto růst. Pak je toto důkaz tvého spasení, to je důkaz, že jdeš za Kristem. Tolik se toho změnilo, když jsi uvěřil v Krista! Tolik se mění každý další den tvé cesty víry! Moc Ducha svatého způsobuje, že jako se kamélie obnovuje v zahradě, tak i křesťan je den ze dne proměňován Boží mocí. A to nás nevyhnutelně vede ke chvále Pána Boha! Chvála Pána je nevyhnutelný důsledek nového narození.
- Kol 3:16b s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.
Už téměř vidíme vrchol důsledků nového stvoření, jak jsou popsány ve třetí kapitole Pavlova listu Koloským křesťanům. Oslava Boha. To je naše téma. Jak máme oslavovat Boha? Co se Pánu líbí? Co je u něho ta jediná správná oslava, která ho ctí? A jak se liší od lidských představ uctívání? To jsou otázky, na které dnes chceme hledat odpovědi v Písmu.
- Uctíváme společně
První, čeho je potřeba si v našem oddíle v Písmu všimnout, je kontext. Na prvním místě zde Pavel mluví o uctívání Pána v církvi. Tak podívejme se do v. 15:
- Kol 3:15-16 A ve vašem srdci ať vládne mír Kristův, k němuž jste byli povoláni v jedno společné tělo. A buďte vděčni. 16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.
Jde o společné tělo, tedy místní církev, do které jsme byli povoláni. Zde se máme navzájem také učit a napomínat. Zde to ale nekončí, ale text pokračuje: a oslavujte Boha! A tak součástí uctívání Pána v církvi je kromě kázání Božího slova a modliteb také zpěv. Všimněte si, kdo má zpívat. Není to nějaká vybraná skupina zpěváků, kteří by stáli v předu na podiu a zpívali ostatním. Ne, zpěvem mají v církvi Pána oslavovat všichni. Ať jsi dítě, ať jsi student, střední generace anebo věkem starší, pokud vyznáváš Krista jako svého Spasitele a Pána, pak jsi povolán, abys jej také uctíval zpěvem. Dobře, tomu tedy rozumíme. Ale co když někdo zpívat neumí a stydí se? Ani ve škole nemusel zpívat, protože to rušilo ostatní. Co k tomu říká Boží slovo? Má nějaký lék na takovou situaci? V Písmu máme takové dvojče listu, který studujeme, a to list Efezským. Oddíl v 5. kapitole ve v. 18 až 19 nese stejný význam jako náš oddíl v Koloským 3,16. Když se tedy do listu Efezským podíváme, pomůže nám to vrhnout více světla na danou otázku. Stojí zde:
- Ef 5,19 ale plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce
Také je zde „společně“. Studijní překlad překládá ve smyslu „mluvíce k sobě“, tedy navzájem.
- Ef 5:18-19 (CSP) A neopíjejte se vínem, v němž je prostopášnost, ale naplňujte se Duchem, 19 mluvíce k sobě v chvalozpěvech, v oslavných zpěvech a v duchovních písních, svým srdcem zpívajíce Pánu
Ano, je zde mluvíce k sobě, navzájem nebo společně. To je význam tohoto místa v Písmu! Zpívat tedy má každý. Písmo neříká, že máš nejprve chodit do hudební školy, abys mohl při uctívání Pána zpívat s ostatními z církve. Ne. Zpívat máme všichni, ať jsme zkušení ve zpěvu anebo jsme na začátku. Proto také zpíváme společně. Ten, který si není jist svým hlasem, je veden hlasy ostatních. Ten, který je vynikající zpěvák, nemůže vyniknout mezi všemi ostatními, když jde o společný zpěv. Jak moudrý je náš Pán! Možná nebudeš zpočátku zpívat nejhlasitěji ve shromáždění, když víš, že někdy tvůj hlas zní falešně. Ale vytrvalý trénink každou neděli ti pomůže naučit se zpívat! Když jsem v sedmé třídě poprvé u táboráku vytáhl bratrovu kytaru, nedaly se mé dva akordy hrané mimo jakýkoliv hudební rytmus vůbec poslouchat. Neměl jsem totiž hudební sluch. Ale teprve společný zpěv v církvi vedl k tomu, že dnes zpívám Pánu rád a nahlas! Bůh je dobrý, pomáhá nám. Zpívejme tedy společně a on nás bude učit zpívat. Protože cílem uctívání zpěvem není kvalita mého zpívání, ale Bůh! A on chce, abychom ho zpěvem chválili! Tak buďme mu poslušní.
- V Duchu a v pravdě
Bohoslužba ve staré smlouvě je dobře popsána. Pro bohoslužbu byli ustanoveni zpěváci (1Par 15,16), kteří byli také hudebníci. Známe jména některých rodů, kteří tak byli pověření: Kehatovci, Asafovci nebo Kórachovci. Ale byla to jen jedna skupina lidí, kteří toto dostali za úkol. Oni měli na starosti hudbu i zpěv. Ostatní Izraelci byli v roli posluchačů. Ale to je stará smlouva. Pamatujte na to, že v ní jsou fyzické vzory ukazatelem, stínem duchovních skutečností. Nádhera stánku za Mojžíše nebo ještě větší nádhera chrámu vybudovaného za Šalamouna je jen odkazem na dokonalou nádheru Boží svatosti. Slavnostní roucha služebníků staré smlouvy – kněží, ukazuje na to, že jen Bohem povolaní mu mohou sloužit v jeho věčném království. Tak i nádhera hudby starozákonní bohoslužby není cílem, ale jen ukazatelem k tomu, jak uctívat Boha v době nové smlouvy. Jak máme ctít Boha? Pán Ježíš to odhaluje samařské ženě u studny v
- J 4:23-24 Ale přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. 24 Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.
Ano, v Duchu a v pravdě. V Duchu svatém uctíváme Boha z víry. Bez ní nikdo Boha uctívat nemůže.
- Žd 11:6 Bez víry však není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.
Izraelský národ byl povolán Bohem, aby jej uctíval předepsaným starozákonním způsobem bez ohledu na to, zda někdo Bohu věří anebo ne. Stará smlouva je nyní nahrazena smlouvou novou, lepší. Každý, kdo je součástí této nové smlouvy, je povolán uctívat Pána Boha v Duchu, tedy z víry. Už nemusíme jít do chrámu v Jeruzalémě (kdyby tu stál), abychom mohli Pána uctívat tak, jak se mu líbí. Boha nyní máme uctívat kdekoliv. To je tedy uctívání v Duchu. Druhou podmínkou uctívání Boha je v pravdě. Obsah našeho uctívání musí být tedy pravdivý. Záleží tedy na tom, zda Pána uctíváme v pravdě – jak v kázání – je to výklad Božího slova, tedy pravdy od Boha anebo jde o myšlenky lidí, tedy v nejlepším případě o směs pravdy a lidských myšlenek? Vykládá kazatel Boží slovo anebo předkládá vlastní myšlenky a vede tak posluchače od pravdy pryč? a. Podobné je to i s uctíváním Pána zpěvem. Všimněte si, Nový zákon nikde neklade důraz na to, jaké hudební nástroje máme při bohoslužbě používat. Přitom v tom Starém zákoně je přesný výčet jednotlivých nástrojů, na které má kdo hrát. Harfy, citary a zvučné cimbály, pozouny a další hudební nástroje. Ale v nové smlouvě nejde o vnější nádheru krásné hudby, stejně jako nejde o krásu staveb kostelů nebo jejich vnitřní výzdobu. Pánu jde o naše srdce! O srdce toho, kdo ho uctívá! Srdce, které mu důvěřuje. Hudební nástroje, jejich počet ani bohatství není to, co určuje uctívání, které se Pánu líbí. Dokonce se v moderní době stává, že touha po vnější kráse hudby a množství různých nástrojů v některých církvích je důležitější než pravda. Ale tak to být nemá, bratři moji! Raději zpívejme bez nástrojů, ale pravdivě k Boží slávě a k budování církve. Hudební nástroj je užitečný, ale ne jako prostředek uctívání, ale jako pomoc k uctívání. Je úžasně užitečný, aby nás vedl v melodii ve zpěvu. Ale důležitost hudby, nástrojů, se nemůže zaměnit za důležitost pravdy. Tou uctíváme Pána.
Pán hledá ty, kteří ho uctívají v pravdě. To je druhá část, která určuje náš zpěv. Co zpíváme? Je to pravdivé? Před lety vyšlo nové vydání Křesťanského kancionálu. To je zpěvník křesťanských písní, který se používá v Církvi bratrské. Je v něm obsažena také nádherná píseň nazvaná: Pán Bůh je láska.
Bratr Adlof ji asi před stoletím přeložil z němčiny. Je zde nádherný refrén, kde se zpívá:
Pán Bůh je láska, miluje mne. Ó, jak mne blaží zvěst: Pán Bůh je láska, Pán Bůh je láska, miluje mne.
To je biblická pravda. To je zvěst Písma, kterou si tak ceníme. V novém vydání zpěvníku je však uvedeno:
Ó, jak mne blaží svět. Pán Bůh je láska, Pán Bůh je láska, miluje mne.
Chyba, která se do textu dostala a dnes se tak zpívá v církvích, říká, že křesťan má potěšení ve světě. To je přeci zjevně špatně. Jakub to ve svém listě vysvětluje:
- Jk 4:4 Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.
Svět je synonymum pro Boží nepřátele. A tím křesťan přeci nemůže být, tím přeci vůbec nechce být. Takový byl, ale Ježíš jej zachránil a smířil s Otcem. Už nejsi Boží nepřítel, ale Boží syn nebo dcera! Záleží na tom, co zpíváme. Zda je to pravda a ne lež! Proto je na místě pečlivost, když připravujeme zpěvníky nebo promítáme písně na zeď, abychom zkontrolovali, zda tam nejsou bludy, které bychom se pak v církvi učili. Písně se lehce zapíší do mysli člověka. Zapisujme tam pravdu a ne lež!
Duch svatý je učitel. V Janovi 14 Pán Ježíš připravuje učedníky na to, že od nich odejde k Otci. Místo něj však zaslibuje příchod Ducha svatého, jak se stalo o Letnicích. Pán Ježíš jim říká:
- J 14:26 Ale Přímluvce, Duch svatý, kterého pošle Otec ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všecko, co jsem vám řekl.
Ano, Duch svatý měl za úkol připomenout a naučit učedníky to, co jim Ježíš svěřil, když s nimi tři a půl roku chodil po této zemi. My dnes máme v rukou Písmo, kde jsou ta slova zapsána. Proto i naše zpívání musí být zaměřené na pravdu Písma a na aplikace, které z toho vyplývají. Podívejme se, jak Pána oslavíme zpěvem. Už jsme viděli, že musí být zpívány z víry, text musí být pravdivý a hudba je pomocník ke zpěvu a ne jeho pán. Apoštol Pavel nám nyní dává vodítko, jakými písněmi Pána oslavíme.
- Žalmy, chválami a zpěvem
- v. 16b: oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem
Jsou zde uvedeny tři druhy písní. Jaké to jsou? O co jde? Někdo říká: zpívejme současné písně, kterým rozumí současní lidé. Dnešní melodie písní jsou jiné než v průběhu dějin církve. Tak proč se zabývat starými písněmi, máme přece zpívat píseň novou! Kdyby to byla výzva Písma k tomu, abychom opustili staré písně a zpívali jen nové, proč by nám do Písma dával celý zpěvník? Ano, knihu žalmů. To jsou texty písní, které Izrael Bohu zpíval!
Žalmy
Chvály
Zpěv
Ekumeničtí překladatelé Písma nám trošku zamotali hlavu zvolenými českými slovy pro ta řecká, kterými byl Nový zákon napsán. Tak CEP překládá:
- CEP: Ef 5:18 A neopíjejte se vínem, což je prostopášnost, 19 ale plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně.
- CEP: Kol 3:16 Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem
Ve studijním překladu se jeho tvůrci drželi principu: stejné slovo v řečtině je přeloženo vždy stejným slovem do češtiny. Tak nám pomohli.
- CSP: Ef 5:19 mluvíce k sobě v chvalozpěvech, v oslavných zpěvech a v duchovních písních
- CSP: Kol 3:16 Slovo Kristovo ať ve vás bohatě přebývá. Ve vší moudrosti se navzájem vyučujte a napomínejte a s vděčností zpívejte Bohu ve svých srdcích chvalozpěvy, oslavné zpěvy a duchovní písně.
Ale přece to ještě nestačí. ˇMusíme až do řeckého textu. Ten v obou pasážích uvádí stejná slova:
- Kol 3,16: psalmois kai humnois kai Odais pneumatikais
- Ef 5,19: psalmois kai humnois kai Odais pneumatikais
překlad z řečtiny: žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně
- Žalmy
Co jsou žalmy? Tak to je celkem jednoduché. V Písmu máme celou knihu Žalmů. Je zde celkem 150. Že jde skutečně o to, co Nový zákon nazývá Žalmy nám dokládá oddíl z Lk 20,42
- Lk 20:42 Vždyť sám David praví v Knize žalmů: `Řekl Hospodin mému Pánu: Usedni po mé pravici, 43 dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.´
a to je citát z Žalmu 110,1. Máme tedy v církvi zpívat tyto žalmy. V Písmu máme jen text těchto původně písní. Potřebujeme tedy hudbu, která nám žalmy pomůže zpívat. A takové písně zde v této místní církvi zpíváme:
- Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatku (Ž 23)
- Dobrořeč duše má Hospodinu (Ž 103)
a další. To, co je důležité, jsou slova písně. Musí nést pravdu Božího slova. Hudba potom musí pomáhat shromáždění, abychom píseň zazpívali. Pokud je melodie dobře zapamatovatelná, bude s námi a v nás Boží slovo skrze zpívaný žalm zůstávat i po shromáždění. V pondělí po celý týden! Ještě jedna praktická záležitost. Vy, kteří jste hudebně zběhlí, víte, že je rozdíl také v melodiích určených ke společnému zpěvu – jako ve shromáždění, a těmi, které k tomu určené nejsou. Je-li melodie příliš složitá a neočekávaná, pak se bude při společném zpěvu těžce zpívat. I na to je třeba brát zřetel, když vybíráme písně k nedělnímu uctívání v církvi. Některé písně jsou svou melodií určené pro poslech či zpěv soukromý, ale pro společný jsou příliš komplikované. Zpívejme tedy žalmy, jak starými melodiemi, tak i moderními, ale takovými, které jsou vhodné pro společný zpěv.
- Chvalozpěvy
Toto slovo se v Novém zákoně vyskytuje jen v našich 2 pasážích. Podle Augustina musí mít každý chvalozpěv 3 vlastnosti:
- musí se zpívat,
- musí to být chvála
- a musí být k Bohu.
Podle této definice jsou také některé žalmy chvalozpěvy. Např. v Mt 26,30 když Pán naposledy večeřel s 12 učedníky velikonočního beránka, když bylo po večeři
- Mt 26:30 A zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.
Mnozí mají za to, že zpívali Ž 115-118. Ale chvalozpěvy nejsou jen některé starozákonní žalmy, ale také známe chvalozpěvy novozákonní. Mariin chvalozpěv v
- Lk 1,46-47 Duše má velebí Pána a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
Zachariášův chvalozpěv v
- Lk 1,68-69 Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid 69 a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka,
Další úryvky z chvalozpěvů máme v Novém zákoně např. v našem listu Koloským 1,15-20, což všichni známe:
- Kol 1:15-20 On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, 16 neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.……
Takový chvalozpěv, který zpíváme v církvi je např.
- Přišel na zem konat dílo spásy
- Tys´ za nás šel na Golgotu a všechny hříchy jsi z nás sňal
- Duchovní písně
To jsou písně s duchovním obsahem. Ve knize Zjevení máme takový příklad v Zj 15,3
- Zj 15:3-4 a zpívali píseň Božího služebníka Mojžíše a píseň Beránkovu: "Veliké a podivuhodné jsou tvé činy, Pane Bože všemohoucí; spravedlivé a pravdivé jsou tvé cesty, Králi národů. 4 Kdo by se nebál tebe, Pane, a nevzdal slávu tvému jménu, neboť ty jediný jsi Svatý; všechny národy přijdou a skloní se před tebou, neboť tvé spravedlivé soudy vyšly najevo."
Sem můžeme zařadit písně, které rozvíjejí další duchovní témata kromě přímé chvály Pána Boha, Otce i Syna; mluví o např. důsledcích evangelia v křesťanském životě. To, co tyto duchovní písně zpívané ve shromáždění má spojovat, je jejich schopnost učit. Jsme tak Pánem stvořeni, že když si zpíváme např. žalm, zapamatujeme si ho daleko snadněji, než kdybychom se učili prostý text. Máme doma na CD zhudebněné některé žalmy skupiny Oboroh. Tak mě osobně poslouchání těchto nahrávek vedlo k tomu, že se mi vryly do paměti. Zpívám si je v mysli, a tak má duše chválí Pána a zároveň Pán ke mně skrze svoje slovo mluví. Chvála Pánu!
Taková je moc evangelia, taková je moc Božího slova! Působí vděčnost v našem srdci. A tak naše zpívání ve shromáždění, které se Pánu líbí, není zpívání, při kterém moje myšlenky letí kdoví kam. Ale je to zpěv, kdy pravda evangelia, obsažená v žalmech, chvalozpěvech a duchovních písních rozněcuje vděčnost víry. Bůh nenávidí pokrytecké uctívání. V době proroka Amose Izrael konal slavnostní shromáždění. Navenek to možná vypadalo dobře, ale Bůh vidí dál než jen na krásné stavby. On slyší lépe než jen slova našich úst. Izraelci si mysleli, že stačí dělat předepsané náboženské úkony a Bůh bude uctěn. Ale poslouchejte, jak to vidí Hospodin.
- Am 5:21-22 Nenávidím vaše svátky, zavrhl jsem je, ani vystát nemohu vaše slavnostní shromáždění. 22 Když mi přinášíte zápalné oběti a své oběti přídavné, nemám v nich zalíbení, na pokojnou oběť z vašeho vykrmeného dobytka ani nepohlédnu. 23 Pryč ode mne s halasem tvých písní, tvé brnkání na harfy už nechci slyšet. 24 Ať se valí právo jako vody, spravedlnost jak proudící potok.
Nechodili v poslušnosti Bohu, nemilovali jej, a tak jej neposlouchali. A Bůh nemůže ani vystát shromáždění lidí, kteří ústy chválí Boha, ale srdcem jsou jeho nepřátelé. To tajemství, jak oslavovat Boha žalmy, chvalozpěvy a duchovními písněmi totiž není v dokonalosti zpěvu ani v kráse hudby, ale Bohu záleží na našem srdci. Studijní překlad dobře postihuje význam Božího slova v Ef 5,18-19
- Ef 5:18-19 (CSP) naplňujte se Duchem, 19 mluvíce k sobě v chvalozpěvech, v oslavných zpěvech a v duchovních písních, svým srdcem zpívajíce Pánu a velebíce ho 20 a vždycky za všechno děkujíce ve jménu našeho Pána Ježíše Krista Bohu a Otci.
svým srdcem. Ještě lépe řecký originál:
zpívajíce a činíce melodii ve svém srdci
Pán se dívá na naše srdce. Pravé uctívání ve víře a pravdě, nevychází z úst, ale ze srdce. Tam se rodí slova vděčnosti i melodie chvály. Zpívá a hraje tvé srdce Pánu slova a melodii vděčnosti? Takové hledá Bůh. K takovému uctívání nás dnes volá. Jak odpovíš?