Jan Suchý

Možná, že ve své mysli připouštíš, že pravým důvodem ke slavení Vánoc je narození skutečného Ježíše. Ale jeho narození tě nezachrání! To, co zachraňuje, je Ježíš, který zvolal přibitý na golgotském kříži: Je dokonáno! Tam dokonal dílo spásy. Jeho narození byl jen začátek. Celý svůj život podřídil plnění Boží vůle.

List byl napsán v době, kdy je Pavel a jeho spolupracovníci pod těžkými zkouškami. Pronásledování kvůli evangeliu nabírá na síle. Je vnější – od nevěřících lidí, těch, kteří mají v rukou moc – v Asii, snad v Efezu, dolehlo na ně takovou měrou, bylo nad jejich síly (1:8). Dokonce byl vynesen rozsudek smrti nad Pavlem. Po lidsku mu už nezbývala žádná naděje na život.

Všechno nyní spěje v závěru listu ke chvále Boží slávy. Stačí se jen otočit a podívat se na chvíli zpět, jakou milostí Pavla Pán zahrnoval od té doby, co přišel do Říma. A jak bychom i my nechválili Pána za jeho lásku, kterou nás zahrnuje den za dnem ve svém nejmilejším, ve svém Synu Pánu Ježíši. Proto ose nyní připojme spolu s Pavlem k chvále slávy našeho Spasitele!

Myslím, že zde máme co do činění se zjevením samotného Božího charakteru: Pán Bůh uspokojil svůj spravedlivý svatý hněv v Kristu: to je zvěst kříže, o tom mluví golgotský kříž. Ale zde se Pán Bůh nezastavil. Jeho charakter je spravedlnost, ale tou to nekončí.

Ale zprávu o cestě spasení Bůh vložil do rukou své církve: aby naplnila celý svět jednoduchým poselstvím: Bůh zachraňuje ty, kdo kvůli svému vzdoru vůči Bohu spějí k odsouzení a budou muset po celou věčnost nést spravedlivý Boží hněv.