Starý zákon

Izraelci se zabydleli v zaslíbené zemi, aniž by ji osídlili v Boží síle. Potřebovali napomenutí od Jozua a silnou výzvu k rozdělení zbývajících podílů. Přesto, jak se zdá, nešlo všechno přesně podle plánů.

Kapitoly 16 a 17 popisují dědičný podíl Josefovců, tak jak jim byl přidělený losem. Opakují se zde výtky vůči Izraelcům, protože nevymýtili ze země Kenánce. V 17. kapitole je navíc tato neochota Izraelců dotáhnout věci do konce znásobena nespokojeností Josefovců s jejich podílem. Na druhou stranu v 17. kapitole narážíme na Selofchadovy dcery, které si s důvěrou v Boží rozhodnutí nárokují podíl na zaslíbené zemi.

Izraelci skutečně vytrvali, dokud zemi neobsadili. Jejich vytrvalost pod Jozuovým vedením je pro nás příkladem, který bychom měli následovat.
Podíváme se na 6 bodů a všechny budou nějakým způsobem spojeny s vytrvalostí.
 

Boj je Hospodinův. Bůh se přiznává k modlitbám svatých a povzbuzuje nás k tomu, abychom jednali pro Jeho slávu. 
 

Jak reagují bezbožní lidé na šíření Božího království a na vyhlášení Jeho pravdy a Jeho zákona? Co můžeme čekat, když se budeme nabourávat do království temnoty?