Starý zákon

Izák rozhodně nebyl žádnou kopií svého otce. Přesto musel čelit podobným věcem, jakým čelil jeho otec. I my se musíme vyrovnat s podobnými pokušení a proto se můžeme učit od těch, kdo nás předešli ve víře.

Bůh vyvolil Jákoba a Ezaua zavrhl. Učení o vyvolení nám ukazuje Boha v Jeho velikosti a slávě a dává nám porozumět Jeho milosti, moudrosti a lásce k nám, kteří věříme.

Když bylo Abrahamovi sto třicet sedm let, tak zemřela jeho žena Sára. Tři roky na to se oženil jeho syn Izák. Tím ale Abrahamův život ani zdaleka neskončil! Abraham se znovu oženil a měl další syny, nicméně požehnání, které od Boha dostal, přešlo na syna zaslíbení Izáka.

Abraham začal dělat přípravy na svůj odchod, což znamenalo zajistit pokračování svého rodu – najít manželku pro svého syna Izáka. Najít dobrou a zbožnou ženu, která by mu pomohla naplňovat Boží záměr v jeho životě.

Abraham byl muž víry, a proto obstál ve zkouškách, které mu Bůh připravil, a jeho víra stále rostla a posilovala se. Zkouška, která ho dále čekala, je zkouškou, která se nevyhne žádnému člověku – a to je zkouška smrti.

Dnes je před námi velmi silný příběh o víře, která je neoddělitelně spojená s poslušností a odvahou. Je to příběh o odvaze i lásce, o ochotě obětovat pro Pána Boha to nejvzácnější co máme, abychom mohli získat to nejlepší, co nám Bůh může dát.

Přes všechny Abrahamovy pády se Bůh oslavil a po pětadvaceti letech naplnil svůj slib – otevřel lůno Sáry, Sára otěhotněla a porodila syna zaslíbení, Izáka.

Bůh pamatoval na Abrahama a přesto, že Abraham jedná jako recidivista, tak se Bůh na jeho jednání oslavuje a dává všem jasně najevo, že to je právě Abraham, koho si Bůh vybral.

Dostali jsme úžasný poklad, který Bůh vložil do hliněných nádob. Jako znovuzrozené děti Boží už nemusíme otročit staré přirozenosti, ale mocí Ducha ji překonáváme a přemáháme touhy této hříšné podstaty člověka.