Vaše srdce ať se nechvěje a neděsí! Věřte evangeliu! Lk 21, 9-18
Kazatel
Vaše srdce ať se nechvěje a neděsí! Věřte evangeliu! Lk 21, 9-18
Motto: Jan 14:27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!
Úvod
Pokoj vám a milost! Mnoho z nás se v posledních týdnech a měsících zabývá otázkou budoucnosti. Ve svých myslích se ptáme na to, co nás čeká. Co je teprve před námi. A myslím, že je to lidskému duchu přirozené. Prožíváme období, které vyvolává v našich srdcích neklid. Od jara se potýkáme s takzvanou pandemií koronaviru. Státy a jejich vlády se snaží různými prostředky bránit šíření viru. Ale moc jim to nejde. U nás je situace ještě zhoršená tím, že sdělovací prostředky nejsou objektivní a v podstatě důvěryhodné. Čteme o tom, jak moc hrozně na tom jsme. Jak jsme nejhorší na světě v počtu nakažených i v počtu zemřelých na počet obyvatel. Nikdo se moc nezabývá tím, že většina států má podle médií stejné problémy a stejně pochybné výsledky při aplikaci svých ochranných opatření.
Vinu u nás nese skutečnost, že situace kolem koronaviru se používá v tvrdém politickém boji. Informace o tom, že jinde na tom nejsou o moc lépe, se takzvaně nehodí do krámu. Občas se sice objeví, ale velmi sporadicky.
Skutečný problém u nás i v celém ostatním světě ale tkví někde úplně jinde. Ten problém je jako u všech ostatních věcí tohoto světa zakotven v pádu člověka, v jeho hříchu a vzpouře proti Bohu! Za vším tím chaotickým pachtěním kolem Covidu 19 stojí lidská pýcha a pocit, že člověk má pevně ve své ruce svůj vlastní život, svou existenci i budoucnost.
Za komunistů jsme poslouchali hesla typu: „Poručíme větru dešti!“ Slýchali jsme o úspěších sovětských vědců, kteří prý vyšlechtili pšenici se třemi a více klasy. Viděli jsme mega projekty například přehrady na sovětských veletocích jako je Amur, Lena, Ob, které posilovány lidskou pýchou křičeli do nebes rouhání o člověku, který se prý vyrovná Bohu. A může tak ovlivňovat a měnit přírodní podmínky celých zeměpisných oblastí. Výsledkem jsou dnešní ekologické katastrofy a zničení celých ekosystémů.
Stejné je to i dnes s naší domnělou schopností bojovat proti různým patogenům, včetně virů, a tedy i Covidu 19. Máme pocit, že tyto věci můžeme mít pod kontrolou. Ale tak to není. Sami vědci mluví o velké schopnosti Covidu rychle vytvářet různé mutace. A pokud by Bůh dopustil, aby nějaká z nich získala vysokou smrtnost. Bylo by velmi zle. Člověk bude v tomto zápase tahat vždy za ten o mnoho kratší konec. A je to tak dobře, protože Bůh tím vším udržuje v mysli bláhového lidstva vědomí konečné smrtelnosti. Bůh jediný je skutečným Pánem nad celým stvořením a svou slávu nikomu nedá! Iz 48, 11;
A proto to, co je vidět, je jen nemoudrost a zmatek. Pokud se lidem podaří někde nějakým způsobem potlačit, či zpomalit šíření viru. Přirozený řád věcí, tak jak ho nastolil Bůh způsobí, že se problémy a potíže objeví jen někde jinde, na jiném místě a v jiném čase, v jiné rovině. Sami vědci dnes připouští, že očkování, ke kterému se upíná naděje všech nemusí problém vyřešit. A to z mnoha důvodů!
Jedinou nadějí všech lidí i celého stvoření zůstává evangelium Ježíše Krista a Bůh sám. Je potřeba volat lidi k pokání. V církvi i ve světě. Ta naděje totiž je stále stejná, je slavná a nehynoucí!
- Marek 1:15 Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu."
Dnes budeme v textu, který je na první pohled těžký, smutný a vážný. Protože odráží a dobře reprezentuje skutečný stav světa a člověka. Ten stav je vidět na lidských skutcích i na celém stvoření, které společně sténá a pracuje v bolestech k porodu. Ř 8, 22;
Chtěl bych ale, abychom byli tímto textem naopak všichni povzbuzeni a posíleni ve víře. Abychom viděli dál za oponu tohoto věku a tohoto světa. Protože Bůh má vše pevně v rukou! Náš dnešní text je:
Lukáš 21:9-18 Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned." Tehdy jim řekl: "Povstane národ proti národu a království proti království, budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes. Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno. To vám bude příležitostí k svědectví. Vezměte si k srdci, abyste se předem nepřipravovali, jak se budete hájit. Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník. Zradí vás i rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti. A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí.
Odkazy: Iz 48, 11; Mk 1, 15; Ř 8, 22;
Neděste se, musí to být! Verše 9-12
- Tři zlá znamení zlé doby!
Náš text je zasazený samozřejmě do nějakého rámce, kontextu. Pojďme se na něj podívat. V prvních verších 21. kapitoly vidíme Pána Ježíše, jak pozoruje boháče přinášející dary do chrámové pokladnice. Také chudou vdovu, která dává ze svého nedostatku a dává tedy více než boháči dávající z nadbytku. To jsou verše 1-4. Dále vidíme, že Ježíš mluví s lidmi o chrámu o jeho krásné výzdobě a o mnoha pamětních darech, které lidi do něho přinesli. To jsou verše 5-6;
A můžeme vidět ten kontext našeho textu. Je v naprostém souladu s tím, co jsem říkal v úvodu dnešního kázání. Je o úporném a tvrdošíjném spoléhání lidí na věci tohoto světa! Lidé kolem Pána Ježíše spoléhají na majetek. Myslí si, že štědré dary přinášené do chrámové pokladny jim zajistí život. Ti druzí, kteří velebí chrám a jeho okázalou monumentálnost a bohatství, jsou na tom podobně. Ve své slepotě netuší, že věci tohoto světa jsou věci konečné. Které podlehnou zkáze. Celý svět podlehne zkáze. Protože je padlý a pod mocí zhouby. Celé současné stvoření je udržováno mocí Božího slova a jednoho dne skončí. Navzdory všem posměvačům.
- 2 Petrův 3:7 Týmž (Božím) slovem jsou udržována nynější nebesa a země, dokud nebudou zničena ohněm; Bůh je ponechal jen do dne soudu a záhuby bezbožných lidí.
Dnes lidé úplně stejně zatvrzele a slepě spoléhají na věci tohoto světa. Na vakcínu, na politické a ekonomické vědy. Na světovou spolupráci ve WHO a OSN, na svou vlastní moudrost a připravenost atd. Ale důkaz této marnosti máme jasně daný v našem textu.
Pán Ježíš odpovídá zástupům tak, že je seznamuje s tím, co přijde. A v prvních slovech ukazuje, že z toho nádherného chrámu nezbude nic než halda kamení. Na otázku svých učedníků, kdy tak nastane odpovídá slovy prvních veršů našeho textu. Veršů 9-12.
- Lukáš 21:9-12 Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned." Tehdy jim řekl: "Povstane národ proti národu a království proti království, budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes. Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno.
Máme zde v textu jasný důkaz o zkaženosti člověka a celého stvoření! Jsou zde tři základní zlá znamení doby.
- První zlé znamení je válka v lidských srdcích, projevující se mnoha válkami a povstáními. Pán Ježíš ukazuje na stoupající četnost těchto událostí. Lidé válčili vždy. Ale těchto zpráv bude mnoho a čím dál více! Národ proti národu, království proti království. Národy rozdělené sami v sobě!
- Druhé zlé znamení jsou znamení týkající se přírody a její porušenosti pádem a hříchem. Zemětřesení, sucha a neúrody přinášející hlad. Pandemie chorob, tedy mory. Znamení z nebes. Měsíc má ztratit svou záři. Slunce zatmí Mk 13, 24-25.
- Třetím zlým znamením je nenávist ke Kristu a Jeho lidu, církvi! Možná řeknete, že nic takového nepozorujete. Ale na západě, hlavně v USA jsou projevy nenávisti a zloby proti křesťanům stále více vidět a slyšet.
To vše se kolem nás děje. Nechtěl bych nyní nějakým způsobem ještě více plašit vaše srdce. Víme, že poslední časy žije lidstvo od Kristova nanebevstoupení. Potřebujeme moudrost, abychom nevyvozovali z našeho textu něco, co neříká. Dost bylo již těch, co uprostřed Božího lidu vystoupili se zaručenými zprávami a daty druhého příchodu Pána Ježíše. Tyto tři zlá znamení doby, války a nepřátelství mezi lidmi, přírodní katastrofy a nemoci, i nepřátelství proti Kristu a evangeliu. To vše tu bylo vždy přítomné.
Ale platí, že se čas nachyluje a příchod Pána se blíží. A to je na jedné straně důvod k tomu, abychom ještě více usilovali o pevnou víru, střízlivou moudrost a hluboké posvěcení. Nikdo z nás nechce být spící pannou z podobenství, která nemá dostatek oleje pro svou lampu při druhém příchodu Pána Ježíše! Mt 25, 1-13. Musíme tedy střízlivě bdít. Ale je to i důvodem k veliké radosti. Den Páně se blíží. Den, kdy bude potřena každá slza, den, kdy bude jednou provždy potrestáno každé zlo. Ten den se blíží. Znamení doby z našeho textu jsou stále zřetelnější.
- Bůh ví, co nastane, protože je to On, kdo koná!
Co tedy máme dělat? Jak se máme zachovat? Drazí přátelé v Kristu, v našich prvních verších nemáme jen zlá znamení doby a špatné zprávy. Ale je zde také obsaženo ujištění o Boží moci, o prozřetelnosti. A to je důležité, protože víme z Petrova listu, že Boží moc nás chrání ke spasení! Poslouchejte!
- 1 Petrův 1:5-6 a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase. Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek,
Petr nás vede v první kapitole prvního svého listu k tomu, abychom se nebáli zkoušek, a naopak se z nich radovali. A to je úplně to samé, k čemu nás postupně povede i náš text. Vidíme to hned v devátém verši. Pán Ježíš říká: „Až o těch věcech uslyšíte, neděste se!“
Skutečnost Pánových slov ukazuje nejen na samotné věci, které přijdou. Ale také na Boží vševědoucnost, prozřetelnost a svrchovanost. Je to totiž Bůh Ježíš Kristus, který oznamuje lidem, co má přijít a kdo také koná. A proč tomu tak je? Protože jde přeci o Boží plán. Poslyšte slova Hospodinova v Izajášovi, která mluví k těm, co se mu vzpírají v Izraeli.
- Izajáš 46:8-11 Připomeňte si to, vzmužte se, vezměte si to k srdci, nevěrníci. Pamatujte na to, co bylo na počátku od věků! Já jsem Bůh a jiného už není, jsem Bůh a nic není jako já. Od počátku oznamuji, co se v budoucnu stane, od pradávna, co se ještě nestalo. Pravím: Moje rozhodnutí platí a co se mi líbí, uskutečním. Od východu povolávám dravce, ze vzdálené země muže své volby. Jak jsem slíbil, tak to uskutečním, jak jsem si předsevzal, tak to splním.
To je v podstatě to samé, co vidíme v našem dnešním textu. Je to Bůh, kdo oznamuje dopředu, co se stane. Vidíme, že uskuteční svá rozhodnutí. Ona platí, jsou vždy platná a vždy se naplní!
Proto si vezměme k srdci slova našeho milovaného Pána Ježíše. On říká neděste se. Ano ty věci, které přijdou jsou zlé. Ale vy se jich nelekejte! Svět se toho všeho děsí a bude děsit. Každý, kdo není svým životem zakotven v evangeliu se musí zhroutit tváří v tvář takovým skutečnostem. Mnozí propadnou beznaději. Mnozí ještě více zatvrdí svá srdce ke hříchu. Ale vy nemusíte ničím takovým procházet. Vás moji milovaní se to netýká. Pán Ježíš nás ujišťuje v Janově evangeliu následujícími slovy.
- Jan 14:27 Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se srdce vaše nechvěje a neděsí!
A tak slyšíme o rozdělení společnosti u nás i ve světě. O narůstající zášti mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Slyšíme o válkách, čelíme nemocem šířícím se po celém světě i přírodním katastrofám. A čelíme i narůstající nenávisti k evangeliu. Ke Kristu i Jeho lidu.
A jaká by měla být naše odpověď? Měla by to být odpověď víry a pevné naděje, která se zakládá na znalosti Boha. Víme, komu jsme uvěřili. Stejně jako apoštol Pavel.
Ukažte my milovaní, jediné proroctví vyřčené Bohem, které by se nenaplnilo. Prolistujte Písmo tam a zpátky. A ukažte jediné místo, kde mluví Bůh a Jeho slova se nenaplní. Žádné takové není! Já bych chtěl uvést to největší, které stačí za všechny ostatní.
- 1 Korintským 15:3-4 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem,
Pavel připomíná korintským co? Evangelium. A nejdůležitější slova tohoto textu jsou dvě slova, které se opakují dvakrát. Podle Písem! Jak bylo totiž psáno, prorokováno v Písmu mnoho set let, a dokonce mnoho tisíc let před samotnými událostmi, tak se přesně stalo! A úplně naprosto stejně, se stejnou jistotou a v přesně stanovený čas se odehraje i vše ostatní týkající se evangelia a naší záchrany. Bůh to v Písmu říká, tak proč o tom pochybovat? A proto milování, ať přijde cokoli, neděste se a nechvějte. Vy patříte Kristu!
Odkazy: 2 Pt 3, 7; Mk 13, 24-25; Mt 25, 1-13; 1 Pt 1, 5-6; Iz 46, 8-11; J 14, 27; 1 K 15, 3-4;
Berte to jako příležitost! Verše 13-17
- Já budu pořád s vámi!
Náš dnešní text jde ale mnohem dál. Nejenom, že se nemáme bát. Pán Ježíš pokračuje těmito slovy.
- Lukáš 21:13 To vám bude příležitostí k svědectví.
To je ohromující! Všechno to zlé, co má přijít, máme brát jako příležitost! Jako dobrou příležitost! Tu nejlepší, protože je to příležitost ke svědectví evangeliu! I v tom můžeme vidět neotřesitelnou Boží moc a svrchovanost. Je tak veliká, že můžeme činit nemožné! Něco, co je světu nemyslitelné a nemožné. Nejen, že můžeme stát čelem všemu naprosto beze strachu, ale také plní pokoje, který nám dává Pán skrze víru. Potvrzuje se nám další Pánovo slovo, tentokrát skrze apoštola Pavla v listu do Filipis.
- Filipským 4:7 A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
Beze strachu, plni pokoje, připraveni se chopit dobré příležitosti. Máme v tom všem být svědectvím evangelia. A tím to nekončí, protože jestli tato slova jsou pravá, potom se dokonce můžeme i uprostřed těchto těžkých věcí radovat.
Většina z nás má tendenci vztáhnout tato slova striktně až na poslední citované zlé znamení doby, kterým je pronásledování křesťanů. Budeme svědčit až při pronásledování, až před soudem. Ale tak to není. Naprosto stejně bychom měli být svědectvím i uprostřed válek a tváří v tvář přírodním katastrofám a nemocem. Právě naše střízlivá a pevná víra beze strachu, a právě přítomnost toho nadpozemského pokoje od Krista v našich srdcích je něco, co svědčí již samo o sobě. Můžeme to nazvat stabilitou víry. Její pevností a nepohnutelností tváří v tvář okolnostem.
Jak toho prakticky dosáhneme? Proměnou mysli drazí v Kristu. Pamatujme na dvě věci. Tou první je fakt, že celý svět je pod vládou Zlého, jak svědčí Janův první list v páté kapitole. Druhou věcí je skutečnost, kým tato bytost je a jakou taktiku používá. Co k tomu říká Písmo? Pán Ježíš říká farizejům v Janově evangeliu následující slova:
- Jan 8:44 Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.
Satan je vrah, lhář, který nestojí v pravdě, nemůže než lhát, dokonce je otcem lži! A když se podíváme znovu do Písma, jakým způsobem pracuje, co uvidíme? Když autor listu Židům objasňuje, proč se Ježíš stal jedním z lidí, říká:
- Židům 2:14-15 Protože sourozence spojuje krev a tělo, i on se stal jedním z nich, aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla, a aby tak vysvobodil ty, kdo byli strachem před smrtí drženi po celý život v otroctví.
Ďábel je otec lži. Z jeho úst nic jiného neuslyšíte. Je také vrahem lidí, jejich duší. Zotročuje lidi, aby je zotročené dovedl až do brány druhé, věčné smrti. A jakou používá taktiku, co čteme ve druhé kapitole listu Židům? Jeho taktika je strach! Strach z toho, co bude, strach ze smrti!
Jak tedy nejlépe proměnit naši mysl, naše srdce a ochránit je před tímto zhoubcem? Nesmíme ho pustit do naší mysli a do našich srdcí. Víme od Petra, že ďábel obchází jako lev řvoucí kolem, a hledá kořist. Lidé, kteří slyšeli lví řev, mluví o ochromujícím strachu, který se zmocnil jejich srdcí. Proto je třeba ďáblu a jeho řevu aktivně nenaslouchat! Je to jednoduché. Až zase začne pořvávat ve vaší blízkosti prostřednictvím všech těch zpráv z různých médií o válkách, nemocech, katastrofách a pádech ekonomiky, stopněte to! Zahoďte noviny, vypněte televizi a internet. A vezměte do ruky Písmo. Čtěte ho, modlete se a rozjímejte nad ním. Syťte se dobrým slyšením dobrých slov našeho dobrého Pána a Spasitele!
Kdykoli uslyšíte řvát ďábla, odpovězte mu i sami sobě následovně. „Slyším, ale nebojím se, protože můj Pán a Bůh, můj Spasitel Ježíš o tom všem dobře ví satane. Porazil tě na Golgotě!“
A když náhodou vaše srdce a mysl pod přívalem toho řevu zakolísá? Jděte ještě rychleji, vezměte Písmo a čtěte. Naplňte svou mysl i srdce mocným slovem skutečného Lva z Judy! On zaslibuje, že je pořád s námi, nikdy nás neopustí a nikdy se nás nezřekne! Žd 13, 5; V Něm máme naději i sílu k životu uprostřed zlých znamení doby. Máme v Něm i moudrost ke svědectví a k obhajobě evangelia, jak stojí psáno ve verších 14-15.
- Žádné zlo, ani smrt vás nepřemůže!
Ve verších 16-17 stojí slova, která jsou těžká a vážnější nade všecky předešlá. Poslouchejte je bedlivě a pečlivě, protože právě tato slova nevíce a nejhlouběji ukazují na lidskou bídu, zhoubu pádu a zoufalý stav člověka!
- Lukáš 21:16-17 Zradí vás i rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti. A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno.
Udělejme si takovou rekapitulaci. Zlá znamení doby, věci, které budou přicházet a o kterých uslyšíme i budeme jejich protagonisty jsou povstání, války, hlady, mory, přírodní katastrofy, zášť, nenávist ke Kristu, k evangeliu i k Božímu lidu. To je seznam! Pochmurný, temný, těžší než peřina z olova. Přikryje vás, padne na vás a dusí svou vahou! Ale to ještě není všechno!
Celý svět nás bude nenávidět a vztáhne na nás své ruce. Připraví pro nás všechnu svou zlobu. Celý svět lidí i nadpozemských temných sil. Bude to a je to pro Jméno Beránkovo, říká to verš 12 a verš 17 dokonce mluví o nenávisti lidí k Beránkovu jménu. A právě to nejhorší, nejbolestnější je zjeveno až ve verších 16-17. Chápeme, že lidstvo je padlé, hříšné a otrokem zlého. Když je zlo anonymní, zdá se být lehké, tak vzdálené.
Pěšák ve válce, který zastřelil nepřítele tváří v tvář se s tím musí hodně dlouho vyrovnávat. A je to normální, překročil velmi vážnou hranici. Pilot, který je několik Km nad zemí a pustil z pumovnice smrtící náklad bomb své oběti nevidí. Jsou anonymní. A proto se vyrovnává se skutečností lépe než pěšák. I když jedna jeho bojová akce má většinou mnohem více obětí než pěšákova. To je zdokumentovaný fakt. Proto si člověk neláme moc hlavu, když je jeho zlo takto anonymní a jeho oběť také.
Ale Pán Ježíš říká, že toho nejhoršího se proti křesťanům dopustí i ti, kteří jsou jim velice blízko! Mluví rodičích, sourozencích, dalších příbuzných a o našich přátelích. A to je ten nejsilnější důkaz o hloubce pádu a zhoubě hříchu ve světě lidí. Je to naprostá převrácenost.
Víme, že pouto krve jev tomto světě velmi silné. Na jednom místě Písma čteme o tom, že ačkoli jsme skutečně ze své podstaty zlí, milujeme své děti, své rodiny. Nenávist k evangeliu a ke Kristu dokáže však přetrhnout i toto silné pouto krve! Evangelium má nesmírnou moc sjednotit celou Boží rodinu! Najít a přivést všechny Kristovi ovce ze všech ovčinců, přestože byli v zajetí hrozivé zhouby. Ale evangelium přináší také to nejhorší možné rozdělení v životě člověka a všech lidí! Když Pán Ježíš mluví o moci svého křtu, o kříži. Říká:
- Lukáš 12:50-53 Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná! Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem, budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni."
Hřích má velikou, odpornou moc. Působí v srdci lidí takovou nenávist vůči Bohu a Kristu, že je člověk schopen zahubit svou vlastní krev.
Ale moc evangelia je větší! Slova Pána Ježíše, abychom se neděsili a nechvěli strachy, platí i tváří v tvář takovéto převrácenosti a zhoubné síle! Vše se odehraje tak, jak bylo naplánováno a jak bylo psáno! Žádné zlo, ani smrt tomu nezabrání. V Římanům osm je jeden z nejznámějších oddílů Písma. Pavel zapsal.
- Římanům 8:38-39 Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Když Bůh je s námi, je naprosto jedno, kdo je proti nám! Víme, komu jsme uvěřili.
Odkazy: Fp 4, 7; J 8, 44; Žd 2, 14-15; 13, 5; Lk 12, 50-53; Ř 8, 38-39;
Vězte, že ani vlásek z vaší hlavy nebude ztracen! Verš 18
- Absolutní bezpečí v moci vzkříšení Ježíše Krista!
Dostali jsme se k našemu poslednímu verši. Poslechněme si ho.
- Lukáš 21:18 Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí.
Je velmi mocný, i když je krátký a mluví o něčem tak slabém a snad i bezvýznamném, jako je jeden lidský vlas. Zeptám se vás, jakou cenu má pro vás jeden jediný vlas? A to nemluvím o vašem vlasu, ale o vlasu někoho jiného! A jakou cenu myslíte, že má jeden jediný vlas pro lidstvo, pro celé stvoření? Jakou váhu má, když ho položíme na misku vah lidských dějin, na práh věčnosti? Co zmůže a co ovlivní? Co za něj, kdo získá a koupí? Jsou to hloupé a malicherné otázky? Ne, naprosto ne!
Protože existuje někdo, pro koho má i ten jeden jediný vlas, ne z Jeho hlavy, ale z hlavy druhého nesmírnou cenu. Cenu utrpení, smrti na kříži, krve prolité na kříži. Není to tak, že Ježíš trpěl, zemřel a vstal z mrtvých pro vlas, nebo kvůli našim vlasům. Nebudeme nijak zlehčovat, ani zesměšňovat Kristovo utrpení a smrt na kříži! Ale co nám říká poslední, kratičká věta našeho dnešního textu? Přesto, že je tak krátká a zabývá se něčím, co je zdánlivě méně než jedno zelené stéblo trávy, které alespoň produkuje fotosyntézou kyslík. V čem tkví hodnota mého, vašeho jednoho vlasu? Proč nám Ježíš Kristus garantuje ve svém slově, že nebude ztracen jeden jediný vlásek z naší hlavy?
Ten vlas má nesmírnou hodnotu, protože je váš. A ta celá hodnota je podmíněna Kristem samotným. Protože pro tebe bratře Pán Ježíš trpěl, protože za tebe sestro Pán Ježíš zemřel, protože nás všechny Pán Ježíš očistil prolitím své krve, protože pro nás všechny vstal z mrtvých! Mimo spásné Kristovo dílo nemá ani ta nejbujnější kštice žádnou hodnotu. Dokonce ani jeden celý člověk, jeden lidský život. Nebojte se, to není pohrdání lidským životem. Každý člověk je stvořen k Božímu obrazu, proto je lidský život na jednu stranu vzácný a cenný. Ale právě proto a k našemu velikému zármutku platí také to. Že život každého člověka, který odešel do věčného zahynutí, propadl navždy marnosti, nicotě a zhoubě. Protože byl cele zasvěcen vzpouře proti Bohu a otroctví hříchu! Písmo říká.
- Lukáš 9:25 Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?
Náš poslední kratičký verš nám ukazuje tedy pravdu, která zní. „Jediný vlas z hlavy jednoho jediného Božího dítěte má díky Kristu a kříži mnohem větší hodnotu než tisíce životů, naplněných hříchem, marností a třeba i vším bohatstvím tohoto padlého světa a vesmíru!“
Vím, že je to drsné slovo. Extrémní, protože vyjadřuje zhoubu hříchu a veliký zármutek nad každým, kdo odchází do věčného zahynutí, veden vzpourou svého vlastního srdce!
Náš kratičký verš ale také mluví o absolutním bezpečí. O plnosti tohoto bezpečí. To bezpečí nám je poskytnuto v náruči Boha Syna i v náruči Boha Otce. Písmo to říká takto.
- Jan 10:27-29 Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky.
Je to dvojí, velmi silný důraz na bezpečí v Bohu a Kristu. Jaká slova nás napadnou, budeme-li přemýšlet nad plností tohoto bezpečí? Neotřesitelné, nehynoucí, neporušitelné, nenapadnutelné, nezměnitelné, nezpochybnitelné! Mocné, pevné, mohutné, absolutní, totální, dokonalé, prozřetelné, svrchované, Boží!
A to nás vede ke třetí pravdě našeho kratičkého verše. První je o tom, že i náš jediný vlas má v Božích očích velkou hodnotu díky Kristu. Druhá pravda je o plném, dokonalém bezpečí v Bohu a Kristu. A třetí pravda ukazuje na sílu Boží lásky k nám. Protože Bůh je ten, kdo má spočtený každý vlas na hlavě každého z nás. Ano milovaní bratři a sestry v Kristu. Lukáš to neříká poprvé. Už o tom jednou mluvil. O tom, jak jste Bohu milí a drazí v Kristu Ježíši! Poslouchejte dobře.
- Lukáš 12: 6-7 Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem. Ano i vlasy na vaší hlavě jsou spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců.
- Aplikace
Jaké aplikace máme v dnešním textu? Je to jednoduché. Je to výzva ke svědectví víry. A to jak způsobem života, tak i slovem a jeho zvěstováním. Zkoušky, utrpení, bolesti tohoto světa. To vše je příležitostí. Náš milý Lukáš píše ve 26. verši 21. kapitoly tato slova.
- Lukáš 21:26 Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti nebeské se zachvějí.
Ale pro vás platí, že se tváří v tvář tomu nebudete bát a chvět v srdci! Jste Boží děti. Ve vás není duch strachu ale Duch Boží a v Jeho síle radostně voláte: „Abba Otče!“ Máte pokoj Kristův a víte komu jste uvěřili! Tak budete a již jste tím nejpevnějším svědectvím evangeliu.
Abyste obstáli, naslouchejte slovu pravého lva, Lva z pokolení Judova. Satanovi odpírejte a aktivně mu nenaslouchejte. To není o tom, že si nepřečtu žádné zprávy. Ale o tom, že čím se sytím, to mám pak ve svém srdci. Jde tedy o priority a míru času, kterou jim věnuji.
Když se i přesto naše srdce zachvějí strachem, vědomě si připomínejme v Písmu a na modlitbách všechny pravdy a zaslíbení. Nejen ty, o kterých jsme dnes mluvili.
Pamatujme na posvěcení. Vždyť Písmo praví:
- 1 Janův 3:18-20 Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem. V tomto poznáme, že jsme z pravdy, a tak před ním upokojíme své srdce, ať nás srdce obviňuje z čehokoliv; neboť Bůh je větší než naše srdce a zná všecko!
Přemýšlejme o zoufalém stavu člověka. O zhoubě hříchu. Bojme se Pána a hříchu proti Němu!
A ještě více přemýšlejme o veliké moci, síle, dobrotě, milosrdenství a lásce našeho Boha. Bůh nám nezastírá, že pro Něho nás bude nenávidět celý svět a mnohdy i naše vlastní rodina. Ale je to On, kdo má spočten každý jeden vlas na našich hlavách, a zaslibuje, že ani o jediný nepřijdeme! Amen!
Odkazy: Lk 9, 25; 12, 6-7; 21, 26; J 10, 27-29; 1 J 3, 18-20;